https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/zubri-a-divoci-kone-pomahaji-se-zadrzovanim-vody-v-krajine-ukazal-vyzkum-v-milovicke-rezervaci
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, ukázal výzkum v milovické rezervaci

27.10.2025 10:32 | PRAHA (Ekolist.cz) | Dalibor Dostál
Foto | Michal Köpping / Česká krajina
Přirozená pastva velkých kopytníků zlepšuje podmínky pro růst vegetace, podporuje ukládání organické hmoty do půdy a zadržování vody v krajině. Ukázal to výzkum vědců z Jihočeské univerzity v milovické rezervaci velkých kopytníků, kde žijí zubři, divocí koně a zpětně šlechtění pratuři, i v několika dalších českých rezervacích.
 
„Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ‘nutriční‘ kvalitu. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou,“ vysvětluje Eva Kaštovská, vedoucí Katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Právě tím se přirozená pastva velkých kopytníků zásadně liší od intenzivní pastvy hospodářských zvířat. „Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná - nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty stíhají regenerovat, prostřednictvím kořenů čerpat dostatek živin a vody a dodávat do půdy organické látky, které podporují její oživení. Takto přispívají k tvorbě půdní organické hmoty, která úzce souvisí s retencí vody,“ popisuje Eva Kaštovská proces, který stojí za dlouhodobou udržitelností pastevních ekosystémů.

I na vrcholu léta tak bývá vegetace na pastvinách velkých kopytníků vitální. „Pastva přirozeně propojuje potřeby rostlin s aktivitou půdních mikroorganismů. Pozorovali jsme zlepšený příjem živin - především dusíku, ale i fosforu, u spásaných porostů. Tyto těsnější vazby podle nás podporují samoregulaci systému a jeho schopnost pružně reagovat na změny v prostředí, včetně extrémů počasí, jako jsou sucha,“ zdůrazňuje Eva Kaštovská.

Přirozená pastva velkých býložravců má tak v České republice velký potenciál pomáhat se zadržováním vody v krajině, které se s postupující klimatickou změnou stává v tuzemsku stále větším problémem.

Celoroční přirozená pastva, neboli trofický rewilding, se stále častěji využívá k péči o otevřenou krajinu. Tento přístup má potenciál zmírnit ztrátu biodiverzity a změny klimatu. Výzkum jihočeských vědců v rámci projektu „Pastva velkých kopytníků jako nástroj ochrany přírody a krajiny: Biodiverzita a ekosystémové služby“ (SS03010232) financovala Technologická agentura České republiky (TAČR) v rámci programu program aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v oblasti životního prostředí – Prostředí pro život.


reklama

 
foto - Dostál Dalibor
Dalibor Dostál
Autor je ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (51)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

27.10.2025 11:17
Spásaná step byla tvůrcem černozemí. Bohužel ekonomika pastvy dobytka vede vždy k přepásání a druhové a funkční devastaci pastviny.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

27.10.2025 12:42 Reaguje na Slavomil Vinkler
Chlapec se musí pochválit se svým projektem. Pokud by mu šlo o přírodu, nezavrhoval by i další přežvýkavce. Jenže to by byl článek o biodiverzitě a ne o jeho projektu.
Odpovědět
Pe

Petr

27.10.2025 14:22 Reaguje na Slavomil Vinkler
"Bohužel ekonomika pastvy dobytka vede vždy k přepásání a druhové a funkční devastaci pastviny."
Poznání někdy bývá trochu hořké. Ale změnit názor a uznat omyl je chlapské.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

28.10.2025 19:55 Reaguje na Petr
Já ale názor vůbec neměním. Pastva jako výkrm se liší od pastvy jako údržba biodiverzity právě tou intenzitou a tedy ekonomikou. Takže extenzivní pastva pro rezervace, intenzivní je pro zemědělce co se živí dobytkařením. Tu extenzivní je nutno dotovat. Viz Milovice a jiné rezervace.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

30.10.2025 08:45 Reaguje na Slavomil Vinkler
No a kde bychom na to asi tak vzali pokud by všichni pásli extenzívně? No a že někde je ( byla) spásaná step ještě neznamená, že se tam vytvořila černozem, že.
Odpovědět
JS

Josef Střítecký

27.10.2025 12:32
K výzkumu tohoto typu jsem velmi skeptický. Nevím čím se liší spásání krajiny dobytkem a velkými kopytníky. V rozvojovém světě jsme se snažili zalesňovat degradované pastviny, kterých stále přibývá, - na úkor původního lesa. Jejich vznik spočívá v selektivním výběru spásané zeleně. Ta, která pak zůstává nespasena, začne po čase dominovat, pro dobytek vhodná biomasa se rychle redukuje. Pastvina zarůstá houževnatými trnitými keři a "nejedlými" bylinami. Pastevci na to reagují tak, že o kus dále vypálí další kus původního lesa. Nově vzniklé zelené plochy jsou velmi žírné, ale jen pár let. Velkou roli hrají deště. Tam, kde je dostatek srážek, po celý rok, a pastevec se o pozemek stará (pravidelně vyžíná nevhodné nárosty) může být pastevectví dlouhodobě udržitelné. Katastrofou pro neudržované pastviny je pak přemnožení spásačů, a několikaměsíční období bez deště. Rád bych viděl odborné výstupy zmíněné studie. Článek je podle mne jen nevědeckým potvrzováním názoru autora.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

27.10.2025 12:45 Reaguje na Josef Střítecký
Česká krajina chová ty velké přežvýkavce včetně mutanta co vypadá jako pratur.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

28.10.2025 14:28 Reaguje na Josef Střítecký
To jsem pozoroval i na Novém Zélandě. Tam si dokonce i dovezli trnité keře, např. hlodáš, z Evropy, na "přírodní" ploty. Pěkně se jim to tam rozrůstá. I ty místní trnité, po likvidaci lesů. Řeší to docela prostě a efektivně - postřikem herbicidy z vrtulníků.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

29.10.2025 06:51 Reaguje na Jaroslav Pokorný
To si neděláte legraci?To je efektivní, chemie a z vrtulníku. Zase jedy, ano kdysi moje sestra se vdala do Itálie a pak vyprávěla, že jsou třikrát do týdne s chemií venku, u nás v té době jednou do roka. Z čeho je podle vás tolik rakoviny, u nís se též stříká dvakrát do týdne. A vy řeknete, že to stříknou herbicidy.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

30.10.2025 10:19 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
No, stříkají, viděl jsem to. Obdivoval jsem, jak v parcích mají pěkně okopané okolí stromů. Houbec - pěkně postříkané herbicidem. Dokonce jsem viděl v tábořišti v lese, jak pracovník chodí kolem okraje lesa a hezky to tam postřikuje, aby křoví nelezlo na louku.
Místní stromy rostou moc pomalu, tak si dovezli severoamerické a evropské druhy na produkci dřeva, které tam rostou velice rychle, obmýtí mají 25(!) let, ale ty se tam velice rychle šíří nálety a tak to také spálí herbicidem. A to i v říčních nivách. Na jednom místě neváhali spálit i 7 osamocených borovic, které se nikam vysemenit nemohly, jedna byla nádherný strom, měla průměr kmene 2 m, ale to víte, "když se kácí les, létají třísky". A jak mně říkali tam pracující Češi, když farmářům zůstane nějaká chemie, tak ji někde na pozemku zakopou.
Odpovědět
Ra

Radek

27.10.2025 12:48
Prosazování velkých za podpory veřejných financí bez znalosti opravdových dopadů na biodiverzitu . Za mě by byl mnohem lepší Efektivní management spárkaté zvěře , podpora tradičního pastevectví s domestikovanými zvířaty , jsme v kulturní krajině , tak už by ochranáři měli konečně přijmout tento fakt .
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

27.10.2025 20:19 Reaguje na Radek
No dobře - máme jakousi kulturní povinnost zachovat toho zubra. Tak se udělalo několik rezervací a aby to bylo pestřejší, přidali se "divocí" koně - proč se tam nedali skutečně divocí - Přewalského(?) - a mutant pratura.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

30.10.2025 08:57 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Možná proto, že plemennou knihu koně převalského má na starosti ZOO Praha a těžko by tedy šlo jiným subjektům s tím koněm nakládat podle svého.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

30.10.2025 10:22 Reaguje na Jarek Schindler
ZOO má ty převaláky také kdesi na pastvině, proč by se nemohly využít i tyto rezervace? A proč by s nimi Česká krajina nebyla povinna zacházet dle požadavků ZOO? Však obě institice žijí ze státních dotací.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

31.10.2025 10:44 Reaguje na Jaroslav Pokorný
To se musíte zeptat pana Dostála.
Odpovědět
AL

Alena Lyskova

27.10.2025 12:57
Pastvou se přiroda regeneruje o tom žádná to věděli už naši předci a nemuseli čerpat vědecké granty. Prostě na to přišli sami.
Rozdíl mezi skotem, velkými přežvýkavci a divokými koňmi také velký nevidím jen z vědeckého hlediska (pro laiky)to není tak usměvné, že naši vědci placeni z našich daní znova objevili něco cou už jednou oběveno bylo.
Příroda není velká věda jen je třeba se jí moc neplést do jejich zákonitosti. Ona se našimi pravidly stejně neřídí, když jí postavíme překážku sama si poradí.Jen jí to trvá někdy trochu déle.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

27.10.2025 14:41
Jaký je rozdíl mezi extenzivní pastvou hospodářských zvířat a extenzivní pastvou velkých přežvýkavců? Mediální humbuk.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

27.10.2025 17:19 Reaguje na Marcela Jezberová
No ona se ta hodně extenzivní pastva docela nevyplácí.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

27.10.2025 16:12
Řekl bych, že takové výzkumy ukazují hlavně na to, že pokud něco zkoumá ten " správný vědec" je výsledek zaručený. Tak podle vědců" Podzemní biomasa rostlin zůstává neovlivněná - nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin". Ta zvířada snad opakovaně neokusují dorůstající nadzemní části rostlin i při takové extenzívní pastvě? Opravdu jihočeští vedci neznají extenzívní pastvu domácích zvířat? Ono se tam snad kromě toho zubra prohání jiné divoké zvíře? Atd. Nejdležitější na článku asi bude sdělení, kdo to financoval a ujištění, že " výsledky jsou"..
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

27.10.2025 16:14
Velcí kopytnatci navíc zamezují růstu mozolů, bolestem rukou, nohou a zad
z práce. Stačí je někam pustit a vše za lidi udělají sami. Nevadí, že skončí po smrti v kafilérii, protože ekologisté nejedí maso a bojují proti chovu dobytka na maso. Konečně vím, proč je naše půda tak zničená! Prostě
ji schází ta pastva velkých kopytnatců!
Tyto výzkumy na zakázku ekologistů degradují "vědce" na úroveň šarlatánů
a reklamních agentů pějících oslavné ódy na dotovaná zvířata a dotované
chovatele těchto "zázračných" zvířat. Takže zaorávání biomasy je horší,
než zubří trus na povrchu půdy, který uvolňuje do vzduchu metan místo
toho, aby se po zaorání vázal v půdě? Poučte se zemědělci od těchto
"vědců" a hnůj, který se neznehodnotí v bioplynce nezaorávejte a nechte
ho na povrchu půdy zvětrat k potěše okolních obyvatel a nebo turistů.
Totéž doporučuji u lidských exkrementů, které je třeba rozházet po
loukách, aby na nich přibylo dusíku a fosforu, jak odhalili ti "vědci".
Na závěr dodám, že mi ještě schází přínos velkých kopytníků pro léčení kuřích ok, průjmů a nechutenství. Zdar české vědě!
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

27.10.2025 17:22 Reaguje na Břetislav Machaček
Už zase vám leží velcí divocí kopytníci silně v žaludku. Zaorávání je opravdu horší. Exkrementy domácích volně pasených zvířat je navíc dost plný bioncidů.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

28.10.2025 09:10 Reaguje na Slavomil Vinkler
Oni by mi neleželi v žaludku, kdyby žili jako v Polsku a
Bělorusku v Bělověžském pralese VOLNĚ a ne jako DOBYTEK
v oboře klamně nazvané rezervace! Co tak ostatní obory
taky přejmenovat na rezervace a žádat stát o podporu
chovu? Zvířata z obor alespoň končí na talířích, ale
kopytnatci z "rezervace" v kafilerii. To je pane ten
rozdíl, který mi vadí a lze tam chovat stejně i jiný
dobytek, když ho nebudu používat na maso ke konzumu,
protože ho nebudu léčit jako ta masná plemena k jídlu.
Je to PLÝTVÁNÍ s dary přírody, kdy nám dává příroda
trávu k pastvení zvířat, které zlikvidujeme po úhynu
v kafilerii a ještě na to spotřebujeme energie. Je
to na stejné úrovni jako lov ryb CHYŤ A PUSŤ, kdy ty
ryby rybáři vykrmují pouze kvůli fotečce a aby pak
někde shnily v rákosí. Tato zadlužená "bohatá" země
si přece to plýtvání může dovolit, když umí vláda
šetřit na lidech, aby rozhazovala peníze jinde. Ono
i malý přírůstek masných plemen hovězího dobytka,
ovcí a koz by byl alespoň trochu výnosný na rozdíl
od celoživotně a i po smrti dotovaných zvířat. Chtít
tam chovatel chovat masné plemeno hovězího, tak mu
taky stát bezplatně pronajme ty pozemky a přispěje
na ploty a provoz? Houbelec! Bude platit nájem, ty
náklady bude muset pokrýt zdaněným ziskem a ještě
bude cílem kritiky ekologistů. Je to pouze velká ZOO
a nikoliv rezervace, jak se prezentuje veřejnosti.
Chápu vaše nadšení pro pastevectví, ale musí přinášet
užitek a nebýt pouze sosačem dotací. V minulosti lidé
neplýtvali dary přírody a uměli si těch darů vážit, na
rozdíl od těch, které živí něco jiného než zemědělství
a tak nechápou, že s dary přírody se neplýtvá !!!
Kolik zvířat jste vy osobně vychoval na pastvě, že
vám plýtvání likvidace masa zvířat v kafilerii nevadí?
Vy asi netušíte kolik práce je s pouhým pasením zvířat
a že ani ty ohrady, ploty a napájedla něco stojí a
přitom je zisk z chovu velkých kopytníků záporný.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

28.10.2025 09:29 Reaguje na Břetislav Machaček
No ono, pokud budete tura, či koně domácího chovat jako divokého, taky ho budete muset poslat do kafilerky, neb nedostane certifikát. Já to nevymyslel.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

28.10.2025 14:38 Reaguje na Břetislav Machaček
Jak jsem psal výše, berte ty rezervace jako kulturní povinost zachování zubra u nás. Dále se podílíme na mezinárodním záchranném chovu koně Přewalského a také se Zemědělská universita podílí na mezinárodním projektu domestikace antilopy losí, což se jí daří. I tato zvířata by v těch rezervacích mohla být. Přewaláci i antilopy jsou logicky ošetřováni proti parazitům, jistě by to nevadilo ani zubrům. Část antilop je čas od času lovena a dodávána do řeznictví, např. v arealu Zem. university. S přewaláky a zubry to zajisté nejde, ale mohli by být v ZOO zkrmeni šelmami, dravci a krokodýly, obdobně jako kadávery ze zem. podniků. Ale to by politici museli být hospodáři jako vy.
Odpovědět
PE

Petr Elias

27.10.2025 20:01 Reaguje na Břetislav Machaček
Ono by bylo lepší, kdybys mlčel. Lidé si o tobě myslí bůhví co a když tě chytí tenhle rapl a začneš datlovat, tak jim to vždy potvrdíš, ty úderníku. :D
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

28.10.2025 09:18 Reaguje na Petr Elias
Kdo nemá argumenty oponovat, tak si přeje oponenty umlčet.
Vašim příkladem je asi odstoupivši NEJVYŠŠÍ STÁTNÍ CENZOR!
Pokud nezabrala propaganda, tak přišla ke slovu cenzura a
trestání oponentů. To svědčí o chabé mentální zralosti,
když se někdo uchyluje k zákazům svobody slova.
Odpovědět
PE

Petr Elias

29.10.2025 07:19 Reaguje na Břetislav Machaček
Píše dědoušek, který by nejraději připravil o zaměstnání všechny, kteří neodpovídají jeho vidění světa. :D

Až budeš psát něco k věci a ne jen stupidní žvásty, tak můžeme argumentovat. :D
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

29.10.2025 13:33 Reaguje na Petr Elias
Chybí Vám výchova,pane Eliáši.S tímto jazykem do jiné diskuze.
Odpovědět
PE

Petr Elias

27.10.2025 20:03
Jůůů, tady je zase slet chytráků a bojovníčků proti Milovicím. Chudáčci. :D :D
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

28.10.2025 05:28 Reaguje na Petr Elias
Nikoliv. Já jen žasnu nad tím, že někdo věří tomu, že se pratur pase jinak než tur, a i lejno má jinačí složení. Takový ekologističtější.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

28.10.2025 07:34 Reaguje na Michal Ukropec
Zbytečná narážka. Pra-i-tur se pasou stejně, ale lidé je pasou jinak, tura daleko hustěji a krmí jej antiparazitiky. Takže je to ekologičtější.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

28.10.2025 08:23 Reaguje na Slavomil Vinkler
Vím. Dřív " brouci" rozebrali lejno na pastvině za pár týdnů. Dnešní " vyléčené " vydrží dva roky. Ani hnojní červi se do něj nepustí.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

28.10.2025 08:30 Reaguje na Michal Ukropec
No.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

28.10.2025 08:33 Reaguje na Michal Ukropec
A to není jen o červech a broucích, taky to hubí houby a protože mnoho rostlim má mykorhizu, tak i kytky a zejména orchideje. Ostane třtina křovištní.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

28.10.2025 09:45 Reaguje na Slavomil Vinkler
Nejsem veterinář a ani kolchozník, abych věděl co se vše skotu podává. Ale celý život chodím do přírody, a čím jsem starší, tím více se dívám pod nohy. Abych do něčeho nešlápl.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

28.10.2025 10:15 Reaguje na Michal Ukropec
Víte ono by se mělo poklízet po psech i v přírodě.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

28.10.2025 09:31 Reaguje na Michal Ukropec
Pokud není v okolí dospělý hmyz k nakladení vajíček
do lejna, tak to lejno nemá co rozložit. Tam, kde
ten hmyz je, tak ho taky rozloží. Hnůj ze statku
od léčeného dobytka je plný žížal na rozdíl od
mrtvého digestátu z bioplynky. Problém je, že se
nepaství už skoro vůbec a hmyzu je právě proto
stále méně a méně. Například jezdecké koně jsou
léky doslova nadopovaní a na té pastvině hmyz nechybí, když jim musí chovatel hlavy chránit
síťkami proti hmyzu. Chce to pouze OPRAVDU tu
přírodu pozorovat v PRAXI a nikoliv pouze u
PC, kam ta moudra píšou zase jiní teoretici.
Ochrana přírody se přemístila z přírody k PC
a podle toho taky vypadá!
Odpovědět
Ra

Radek

28.10.2025 10:26 Reaguje na Břetislav Machaček
Koně se chrání proti muškám co sají krev , takové jim působí nemalé problémy . Muchy co se živí na hnoji , mršinách ... dobytku nevadí .
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

28.10.2025 16:24 Reaguje na Radek
Takoví ovádi koušou i lidi a přitom se množí v trusu. Ony i ty ostatní mouchy
nemusejí ani sát krev, ale znervózní
zvířata tak, že se ani nepasou stejně,
jako znervózňují lidi. Sežerou vás ale
jejich larvy po nakladení vajíček do nezhojených zranění a nebo po smrti.
mouchy
Odpovědět
PE

Petr Elias

29.10.2025 07:22 Reaguje na Břetislav Machaček
Pokud myslíš ováda hovězího, tak ten se v trusu nemnoží. :D
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

29.10.2025 08:48 Reaguje na Petr Elias
Podle zdroje (tety Wiky) se množí údajně kladením vajíček na okraje vod ve kterých pak žijí larvy dravým životem. V praxi sedí na lejnech mračna ovádů proč? Že by feťáci?
Mimochodem do tety Wiki může
"pravdu" umístit kdokoliv a
je tam tak dlouho, dokud ji
někdo jiný nevyvrátí. Víra
v pravdu uvedenou na Wiki
a jiných portálech je pouze
víra a nemusí být pravdivá.
Odpovědět
PE

Petr Elias

29.10.2025 09:04 Reaguje na Břetislav Machaček
Milý břéťo, to že ty čerpáš kraviny z wiki (a to ještě české) neznamená, že to dělají všichni. :D :D Zkus si o nich něco nastudovat, alespoň tu nebudeš za hlupáka. :D
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

29.10.2025 09:38 Reaguje na Petr Elias

Komentářový papoušek rozumí naprosto všemu. Medicíně, geopolitice, ekonomice, očkování, počasí, fotbalu i tomu, proč má soused pleš. Kdyby měl doktorát, byl by nebezpečný. Naštěstí má jen Facebook. Diskuse je pro něj sport.Čti si:
https://medium.seznam.cz/clanek/zdenek-dominik-uher-bestiar-moderniho-cloveka-komentarovy-papousek-198411
Odpovědět
HH

Honza Honza

28.10.2025 08:58
Je to správná cesta, dlouhodobě ji prosazuje p. Vinkler.
- normální zemědělství postavené jen na dotacích je naprostý nesmysl. Smysl to má v úrodných nížinách, výroba efektivních biopaliv, bioprodukty- bio ale nemohou zajistit celkový objem, jsou i drahé. Jasně to řekl Klaus- podporovat dotované zemědělství, zamořovat přitom půdu chemikáliemi, utužovat ji, nechat na ni působit erozi je stejný ekonomický nesmysl jako vyrábět předražená embéčka, motorky Čez, které naprosto nejsou konkurenceschopné, jak bylo za socializmu.
Nikdo z diskutujících si neuvědomuje, že doba se mění, po připojení Ukrajiny k EU bude přebytek levných potravin, naše zemědělství v podhůří tomu nikdy nemůže konkurovat. Není konkurenceschopné již nyní ve srovnání s Polskem. Nelze stále dotovat něco, co produkuje Argentina téměř zadarmo. Je třeba hledat jiné cesty.
- krajinu je třeba více zalesnit, dřevo používat jako baterii k FV pro dosažení uhlíkové neutrality, odtržení se od Putina, jako lokálního pomocníka pro mix s jádrem, jinak nevydrží přenosová soustava.
Nemůže ale být všude jen les, pro diverzitu nutno také udržovat louky, lze to pomocí hospodářských zvířat i v režimu bio, bez ATB aj. léků, přesto norm. dobytek vyžaduje péči, ustájení, přitom zisk z extenzivního chovu je minimální a je právě postavený na dotacích. Lepší jsou původní nenáročná plemena, tam, kde je to možné a zvěř nevadí podobně jako vlci a bobři i divocí koně, zubři. Je to směr k normální přirozené přírodě, jak prosazuje p. Petr.
- i takovýto způsob ale není zcela "bezúdržbový", bezzásahový, tato zvířata nezničí invazivní trnité keře, jak píše p. Střítecký, o krajinu nutno dál pečovat, žádný bezzásahový systém (jak nesmyslně prosazují správci NP) možný není, na vše je nutno mít peníze, nějaká smyslplná hospodářská činnost je nutná, žít stále a ve všem z dotací je konec státu (opět viz Klaus!)
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

28.10.2025 14:46 Reaguje na Honza Honza
stejný ekonomický nesmysl jako vyrábět předražená embéčka, motorky Čez, které naprosto nejsou konkurenceschopné, jak bylo za socializmu. ..............
Nejsem odborník, ani ekonom, ale docela by mě zajímalo, jak by se situace vyvíjela, kdybychom se po Velké Sametové vydali směrem, jak někteří ekonomové navrhovali - včetně i těch, kteří emigrovali a dobře se uchytili na Západě a dobře tedy kapitalistickou ekonomiku poznali. Tedy žádnou překotnou privatizaci bez zákonného rámce, umožnit českým "hlavám", aby se mohly co nejrychleji s kapitalistickými zeměmi popasovat. Jenže pamatujete, jak speciálně Klaus prosazoval opatření, která českým podnikům podrážela nohy? Teď dělá chytrého.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

30.10.2025 09:21 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Řekl bych , že například poválečná Jawa pérák byla světovou špičkou s prodejem po celém světě. Jinak ano, prošustrovali jsme , nebo spíš jsme si nechali mezi prsty protéct dvě příležitosti. Roky 1968 a 1989. Oba tyto roky mohli být odrazem k " lepším zítřkům" . Ty lepší zítřky dávám so uvozovek protože jinak to byl slogan pro trochu jinou epochu.
Odpovědět
HH

Honza Honza

28.10.2025 10:13
socializmus: vyrábění předražených nekvalitních věcí, které si musíme koupit (příkazem, nic jiného na trhu není, volný trh je zablokován)
EU: stejná cesta. Na produkty, které produkují CO2 hodíme povolenky, které tak zdraží tyto ne eko výrobky, že je nebude možno kupovat = cesta do záhuby podobně jako socializmus
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

28.10.2025 12:31
Pardon ze se opakuji, ale k autentictejsimu zazitku z te rezervace by bylo treba tam reintrodukovat i neandertalce. Homo neandertales. Ze neni k dispozici? Ono by se ale snad podarilo ho zpetne vyslechtit - vhodnym krizenim a selekci podobne jako se to podarilo u toho pratura,ne ?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

28.10.2025 16:36 Reaguje na Miloš Zahradník
Ono by stačilo umožnit tam žít HOMO BIOEKOLOGUS holdujících životu
bez chemie, bez masa a mléka zvířat, bez orání, zemědělské techniky,
pouze energií z OZE a jinými EKOnesmysly. Osobně bych se tam na
ně šel v zimě podívat, jak sbírají jedlé kořínky, bobule z keřů
a čím si topí v zemnicích(polozemljankách) když chrání kdejakou
souš pro brouky a houby, aby raději ztrouchnivěla v lese. Tím by
mne konečně přesvědčili, že ty jejich bludy jsou v praxi možné!
Odpovědět
HS

Helena Smutná

4.11.2025 00:22
Jak to tu čtu... lidi, není kopytník jako kopytník :-)
https://cs.wikipedia.org/wiki/Exmoorsk%C3%BD_pony
Exmoorský pony (viz odkaz) má potravní potřeby o dost jiné, než ostatní koňovití. Vlastně je dos výjimkou. Právě proto byl zvolen jako vhodné plemeno pro tento účel
Nejsem v žádném případě žádný odborník; jen mi přišlo, že tahle jejich vlastnost zde nebyla uvedena.

Prostě - i kdybyste zvolili třeba převaláky (viz ZOO praha), či jakékoli jiné plemeno, tohoto výsledku nedosáhnete.
Plus odolnost exmoorů k nákazám (nejsou odčervování, očkováni - prostě nic... Hlavně to odčervování by potíralo biodiverzitu na místě jejich chovu velice, kvůli vlivu těch preparátů na koprofágy, který je v běžných chovech koní tak tragický, že osvícené majitele nutí k různým opatřením (opravdu! Lidi od koní fakt nejsou nepolíbení ekologií v tom pravém významu slova... - netvrdím, že všichni).
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

4.11.2025 07:12 Reaguje na Helena Smutná
Paní Heleno,vše je jinak.Já mezi těmito zvířaty prožil celý život.Není dobré opakovat a opakovat nepravdy které se říkají či píší.Tu idylku jsem viděl i v Rumunských Karpatech,z dálky a zblízka katastrofa.Blouznivci.Parazitologie je v těchto zvířatech celá a poslední zavlečení infekční anemie koní do stř.Evropy bylo odtud... a mohl bych pokračovat pořád dál.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist