Na výkup pozemků pro zubry v Ústeckém kraji lidé poslali statisíce

Je to názorná ukázka skutečnosti, že lidé nejsou primárně proti životnímu prostředí, ale jsou proti těm, kteří "boj" za ně zneužívají ve svůj prospěch.

Vaše tvrzení Vám vyvrátím. Neinformovaní jedinci jsu ochotni platit i za pitominy. Zkuste si vzpomenout, kolik stovek tisíc korun lidé poslali na "záchraniu vlka Bubly".

Ovšem poslali je bona fide, oklamáni desinformací.

Jinak je dobré vědět, že zubr je dosti nebezpečné zvíře a setkání s ním v lese může skončit asi jako setkání s medvědem, ne-li hůř.

S oběma Vašimi příspěvky plně souhlasím. Troščku rozdíl je v tom, že při dodržení určité bezpečné lze zubry bez rizika pozorovat. Problém nastává v okamžiku, kdy dotyčný prochází přírodou nevšímavě, bez pozorování okolí, nebo když je pozorovatel debil, který si se zvířetem vážícím skoro tunu chce udělat selfie.

V okolí Bělověže mají se zubry okolní zemědělci problémy stejné, jaké byly u nás se zubry ve středověku a to vedlo
k jejich vybití ve volné přírodě. Devastují jim tam úrodu
na polích, plaší jim domácí zvířata na pastvě a ohrožují
je při práci v lese a sběru lesních plodů a hub. A to je
Bělověž obrovský komplex lesů bez osídlení, jaký u nás
není. Ono není marné zkoumat důvody vybití nějakých
zvířat, proč tak lidé činili. Likvidací medvědů a vlků se
rozšířil chov domácích zvířat tak, že měli lidé dostatek
mléka a masa a mohli se namnožit z 2,5 miliónu po Bíle Hoře
na současných 10 a u zemědělství totéž bez rizika zničení
úrody zubry, pratury a divokými koni. I rybnikáři začali
být více ziskoví až po likvidaci predátorů ryb a do té
doby se o to snažili pouze zvyšováním výměry rybníků. Pak
už je začali vysušovat, protože bez predace s dokrmováním
výtěžnost kryla spotřebu. I církev udělala z vodních tvorů
včetně bobrů a vyder postní jídlo, aby podpořila likvidaci
bobrů ničících hráze rybníků a taky vyder lovících chutné
pstruhy, lipany, raky a perlorodky pro šperkařství. Naši
předci přírodu využívali k obživě a snažili se eliminovat
ztráty. To ale lidé chodící pro potraviny pouze do obchodů
dneska nechápou. Chápou to ale ti, co ty potraviny pro ty
obchody produkují a kteří něco ví i o historii.

Máte pravdu, když popisujete historické souvislosti. Ale jde o to, jestli je tento přístup vhodný i pro naši dobu.

V dobře fungujícím ekosystému má každý organismus své omezené možnosti a je zpravidla regulován interakcí s neživou i živou přírodou, stejně tak sám je regulátorem jiných. Přístup hubit všechny možné "škodné" vede pouze k nikdy nekončícímu procesu, který se vrátí ve zničeném životním prostředí, v kterém je těžké přežívat pro člověka.

Je důležité si uvědomit, že divoká zvířata, včetně predátorů jako vlci, medvědi a zubři, hrají v ekosystémech klíčovou roli. Predátoři pomáhají regulovat populace jiných druhů, které pak vede z jiného směru k poškození krajiny, snížení výnosů, šíření chorob atd. Když byly tyto druhy historicky vyhubeny, nastala destabilizace ekosystémů, což mělo dlouhodobé negativní důsledky. Víme, že obnova řady těchto druhů může přispět k regeneraci krajiny, obnově biodiverzity a stabilizaci ekosystémů, což má přínos i pro civilizaci.

Současná ekologie dnes chápe, že ztráta biodiverzity je jedním z největších rizik pro zdraví našich ekosystémů, a že ochrana druhů a přírodních stanovišť je klíčová pro dlouhodobou udržitelnost životního prostředí. Pokud bychom se vrátili k metodám hubení, ohrozili bychom rovnováhu přírody, což by mělo nejen ekologické, ale i ekonomické důsledky pro řadu odvětví naší činnosti.

Historické metody měly za cíl zajištění krátkodobých ekonomických výhod, ale dnes je snad jasné, že tento přístup není udržitelný. Degradace krajiny, která byla následkem těchto praktik, dnes vede k problémům, jako jsou eroze půdy, ztráta úrodnosti a znečištění vodních zdrojů. Současné zemědělství a lesnictví se musí opírat o udržitelné metody, které chrání přírodní rovnováhu, místo aby ji narušovaly.

Přístup, který je zaměřen na kompenzace a prevenci těchto konfliktů člověka s divokými zvířaty, se jeví mnohem levnější, protože zničit přírodu a krajinu rozvrácením ekosystémů s sebou nese dlouhodobé negativní dopady, v konečném důsledku až těžko finančně vyčíslitelné.

Ano, ale to můžete mít problém s jelenem, losem, divokým prasetem... Čím více budeme omezovat ta nebezpečnější zvířata, tím více se budeme bát těch, která jsou nebezpečná méně, a ty začneme také omezovat. Zbytek pak něco? Jde o to, že kdysi lidé chápali les jako divočinu, ale dnes si na les dělají stejné nároky jako na městský park. Hlavně v období hub. Do lesa člověk chodí s tím, že nese určité riziko. Nikdo zde nesanuje stromy, neořezává suché větve, nestaví zábradlí u strží apod. A takových rizik, že se něco stane v lese, že na vás něco spadne nebo někam spadnete, těch je mnoho. Les není lesopark ani zoopark.

to Radim Zaňka 29.12.2025 08:48
Uvědomte si, že to, co nás obklopuje, je umělý ekosystém, který s ryzí přírodou nemá nic společného a pro člověka nebezpečná (či jinak škodlivá) zvířata tam není místo. Jinak se můžete časem dostat do situace, kdy budete negativně hodnotit i např. eradikaci pravých neštovic.