https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/na-sumave-vznika-nova-rezervace-divokych-koni.bude-uz-sestnacta-v-cesku
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Na Šumavě vzniká nová rezervace divokých koní. Bude už šestnáctá v Česku

8.2.2026 06:57 | PRAHA (Ekolist.cz) | Dalibor Dostál
Foto | Vojtěch Lukáš / Česká krajina
Do nové rezervace na území Chráněné krajinné oblasti Šumava vyběhla tento týden skupina divokých koní. Do lokality u řeky Blanice přijeli z rezervace velkých kopytníků ve středočeských Milovicích.
 
Šumavská rezervace je už šestnáctá v rámci České republiky. Na jihu Čech jde o čtvrtou rezervaci a region se tak stal nejúspěšnějším mezi všemi kraji ve využívání této moderní metody ochrany přírody.

„Louka jako jedna z mála v lokalitě neprošla v 70. a 80. letech rekultivací, a proto na ní roste rdesno, krvavec, čertkus, zvonečník, chrpa a další rostliny, které se v okolí udržely víceméně jen na okrajích, na hranici lesa. Předpokládám, že v části území žije modrásek bahenní a modrásek očkovaný. Letos zde po dlouhé době hnízdil chřástal,“ popsal novou lokalitu pro divoké koně zakladatel rezervace Michal Hořejší.

„Koně chci využít proto, aby v místě podpořili a zvýšili biodiverzitu. Nechci používat mechanizaci, jsem totiž přesvědčený, že bych stávající vztahy poškodil,“ doplnil Michal Hořejší.

Rezervace patří v rámci České republiky mezi ty menší s rozlohou zhruba šesti hektarů. I díky tomu vznikla v rekordně krátkém čase. První kontakt s milovickou rezervací navázal její zakladatel v říjnu a na přelomu listopadu a prosince již bylo území připraveno pro skupinu velkých kopytníků.

„Divoké koně se podařilo v milovické rezervaci odchytit až na konci prosince. Poté však kvůli prudké změně počasí pokryla příjezdové cesty ledovka, takže se dopravci nemohli k odchyceným zvířatům dostat. Podařilo se to až nyní díky oblevě,“ popsal komplikace spojené s transportem divokých koní do nové rezervace Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila.

Na Šumavě se již jedna rezervace divokých koní nachází v oblasti Lipna, další jsou v Jižních Čechách v Meandrech Lužnice a v Novohradských horách.

Velcí kopytníci pomáhají s obnovou vzácné přírody na 16 místech České republiky na ploše přes 700 hektarů. Obnovují biologickou rozmanitost, pomáhají ochraně klimatu a ukládání uhlíku do půdy, ale i obnově půd. Hrají také důležitou roli pro vytváření vztahu veřejnosti k přírodě a jsou finančně efektivním nástrojem pro péči o velké plochy krajiny. První a zatím největší rezervace s plochou 350 hektarů se nachází v Milovicích.

Česká krajina ve spolupráci s ochranářskou společností Refugium nyní pracují na založení nové rezervace velkých kopytníků v Doupovských horách. Na výkup pozemků může veřejnost přispět prostřednictvím portálu rajprozubry.cz.

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.


reklama

 
foto - Dostál Dalibor
Dalibor Dostál
Autor je ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (13)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

BM

Břetislav Machaček

9.2.2026 09:59
Píše se rok 2050 a na Ekolistu je článek o 1600 rezervaci kopytníků v ČR.
Už není co zaplotit a stavy "nejedlých" zvířat končících v kafilériích
10x překročil počet zvířat hospodářských prdících metan stejně, jako ta
"divoká" z rezervací(obor), která mají na prdění výjimku. Krajina se
totiž stále nedaří chránit jinak, než dotovanými chovy odpadu, protože
vlci už sežrali zbytek zvířat pro lidskou konzumaci. Co tak chovat s
"divokými" koňmi v "rezervacích" i ty vlky? Mršiny budou uklizeny
bez kafilérie a bude to krásný příklad samoregulace, podle které si predátor nikdy nevyhubí svoji kořist!
Odpovědět
Je

Jenda

9.2.2026 12:12 Reaguje na Břetislav Machaček
Bohužel mi připadá, že efektivita vynaložených prostředků se výrazně míjí účinkem. Bydlím u jedné podobné obory a z původních slibů je přínos jen ten, že veřejnost mí jistý cíl vycházky. To samozřejmě sebou přináší i nechtěné přikrmování pečivem apod. a bohužel občas i úhyn koníků. Jsou tam jen hřebci, protože by se nevědělo co s hříbaty. Samozřejmě vybudování ohrady stálo město finance a i provoz stojí další. Za mne chybí dlouhodobá koncepce takového projektu. Přijde mi jen že se hledají další a další obce a města, která jsou ochotna postavit další a další obory. Budu rád pokud mi to p.Dostál zkusí více osvětlit.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

9.2.2026 12:50 Reaguje na Jenda
Pan Dostál vám může dodat hříbata....
Odpovědět
Je

Jenda

9.2.2026 12:58 Reaguje na Michal Ukropec
Děkuji, ale nechci :)
Rád bych věděl zda se jednou budou volně vypouštět do přírody, popř. jaký je cíl tohoto projektu.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

9.2.2026 17:28 Reaguje na Jenda
Volní kopytníci v naši přírodě jsou nesmysl, který by dopadl tragicky a cílem projektu je zaměstnání pro pana ředitele a ostatní kolem něho. Mají splněn svůj sen a ještě je za to někdo platí. Nucená izolace hřebců od klisen je proti přírodě a je to
hospodářský chov jako každý jiný, kdy člověk řídí
množení a genetiku zvířat. Je to pouze klamání
laiků o životě zvířat v "rezervaci", kterou je obora stejná jako ty kritizované obory s lovnou
zvěří, které jsou na rozdíl od těch "rezervací"
ziskové a přinášejí užitek ve formě masa, kůže a trofejí, či pouze paroží ke zpracování. U těch
velkých chráněných kopytníků jsou to pouze ty
náklady na kafilérii, když hynou stářím a na nemoci. Ty úhyny nemusí být pouze z pečiva, ale
i na neléčené nemoci z parazitů o kterých se tu
takticky nepíše, aby nepadl mýtus o odolnosti
těchto zvířat vůči nemocem.
Odpovědět
Je

Jenda

9.2.2026 22:17 Reaguje na Břetislav Machaček
Děkuji za názor. Rád bych si přečetl názor p. Dostála.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

10.2.2026 10:17 Reaguje na Jenda
P. Dostál stejně jak p. Malík nediskutují
a pouze propagují svoji činnost bez její
obhajoby před kritiky. Pohrdají kritiky jejich jediné pravdy a vystačí si pouze
z laickými obdivovateli, kteří jim ty
moudra žerou i s navijákem. Jsou jako
kazatelé v církvích, kteří hlásají VĚŘ
a nepochybuj, protože to je hřích!
Modli se( obdivuj, přispívej) a budeš
spasen( příroda bude zachráněna za tvé
peníze).
Odpovědět
Je

Jenda

10.2.2026 10:30 Reaguje na Břetislav Machaček
Myslím že jsem nenapsal nic agresivního, jen by mne zajímalo jeho stanovisko. Pořád jde o veřejné finance, proto se domnívám že slušná diskuse s veřejností by mohla proběhnout. Samozřejmě je jasné, že si to třeba vůbec nemusí přečíst. Co naplat. Zkusím ho někdy kontaktovat napřímo. Třeba budu mít více štěstí.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

10.2.2026 12:21 Reaguje na Jenda
Napsal jste pouze legální dotaz
a asi marně čekáte na odpověď. Osobně nevěřím, že pan Dostál ty reakce nečte, ale asi nemíní s "lůzou" jako my diskutovat o
něčem, čemu "rozumí" pouze ON!
Přesvědčil o své pravdě lidi
v minimálně 16 místech, další
se chystají a neumět odpovědět
oponentům by mohlo některé
zájemce o kopytníky odradit.
Proto raději mlčí a pouze káže
svoji pravdu bez diskuse.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

10.2.2026 07:42 Reaguje na Jenda
Pane Jendo.Jsem zvěrolékař a nedaleko mého bydliště bylo v malém totéž.Za průsery mohl ukrajinec Vasil co se o zvířata staral.Dnes jsou tam houpačky a pískovišťata.
Ve Vašem případě má veřejnost cíl vycházky také jen k hrazení,dále vstup zakázán.
Odpovědět
Je

Jenda

10.2.2026 10:28 Reaguje na Emil Bernardy
Děkuji za odpověď. Akorát info - zde může veřejnost i do ohrady přes spec. vstupy.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

11.2.2026 08:05 Reaguje na Jenda
Nevím.V Rumunsku jsem byl docela rád,že hřebec měl svázané přední nohy.Ne kamarád.Tuři i koně nejsou vždy kamarádi.Já bych tam nelezl a ani jiné nepouštěl.A to jsem celý život mezi nimi.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

11.2.2026 09:45 Reaguje na Emil Bernardy
Je to tak. U zvířat stejně jako u lidí fungují
i emoce a nepředvídatelné reakce. V takovém
případě jsou veškeré rady a poučky k ničemu
a je lépe nepokoušet osud, pokud to jde. V jedné obci u Moravice měli farmový chov jelenů a statného 14 nácteráka krmil správce z ruky.
Jednou mu ale prdlo v hlavě a přimáčkl správce
k ohradě a zabil. Nikomu se to nechtělo věřit, protože se jelen choval jako domácí mazlíček
a náhle toto? Osobně jsem zažil kamarádova koně, kterého ovád vyvedl z míry tak, že kopl
kamaráda tak, že mu zlomil holenní kost. Stačilo málo a být to okovaným kopytem do
hlavy, tak jsem mu šel na pohřeb. Zvíře
není robot, který je možno naprogramovat
a nevykoná nic jiného, co má naprogramováno.
Divím se, že je tam do ohrady volný přístup,
protože vlastník zodpovídá za bezpečnost i když se alibisticky odpovědnosti zbavuje
třeba upozorněním: NA VLASTNÍ NEBEZPEČÍ .
Plným vyviněním je pouze ZÁKAZ VSTUPU s
upozorněním na rizika. Při nebezpečných
stavech je třeba do lesů ZÁKAZ VSTUPU a nikoliv pouhé varování na nebezpečný stav.
Mimo úředně vyhlášený nebezpečný stav je
vstup na vlastní nebezpečí a vlastník je
zodpovědný pouze za stromy kolem veřejných
komunikací.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist