Zubři a divocí koně pomáhají ukládat do půdy stovky tun uhlíku každý rok, zjistil výzkum v milovické rezervaci
11.12.2025 04:57 | PRAHA
(Ekolist.cz) | Dalibor Dostál
Foto | Michal Köpping / Česká krajina
Půdy přirozených pastvin mohou v závislosti na místních podmínkách ukládat asi 1 až 30 gramů uhlíku na čtvereční metr ročně. V části milovické pastevní rezervace o rozloze 125 hektarů, kde pasta probíhá již téměř deset let, se podle odhadů vědců uloží ročně až 390 tun uhlíku. Půdy pastevních rezervací velkých kopytníků tak fungují jako čisté „pohlcovače“ uhlíku. To je zásadní rozdíl oproti půdám komerčních pastvin hospodářských zvířat, kde nadměrné zatížení často vede k utužení půdy, úbytku organické hmoty, poklesu mikrobiální aktivity a vyplavování dusíkatých látek do povrchových i podzemních vod. Negativní dopady intenzivní pastvy hospodářských zvířat potvrzují i zahraniční výzkumy z celého světa.
„Velcí kopytníci byli po miliony let součástí vyváženého systému, který byl uhlíkově neutrální. Navíc byli jedním z hlavních činitelů, který vnášel do krajiny potřebnou dynamiku a tím hrál klíčovou roli při vytváření vysoké biologické rozmanitosti,“ doplnil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která v roce 2015 založila milovickou rezervaci velkých kopytníků ve spolupráci s vědci. Ta je s rozlohou 350 hektarů největší v České republice a žijí v ní stáda zubrů, divokých koní a zpětně šlechtěných praturů.
Výzkum jihočeských vědců potvrzuje výsledky mezinárodního výzkumu v Rumunsku. Tamní vědci použili nový model vyvinutý experty z Yaleovy univerzity, který počítá dodatečné množství atmosférického CO2, jež volně žijící živočichové pomáhají zachytit a uložit do půdy prostřednictvím svého působení v ekosystémech. Stádo 170 zubrů vypuštěných do přírody v pohoří Tarcu, pohybující se na ploše téměř 50 kilometrů čtverečních, dokáže díky své aktivitě zachytit dva miliony tun uhlíku ročně, což je téměř desetkrát více, než by stejná oblast zachytila bez jejich přítomnosti. Pro lepší představu vědci uvádějí, že takto uložené množství uhlíku odpovídá ročním emisím CO2 téměř dvou milionů průměrných amerických automobilů.
Celoroční přirozená pastva neboli trofický rewilding, se stále častěji využívá k péči o otevřenou krajinu. Tento přístup má potenciál zmírnit změny klimatu i ztrátu biodiverzity Výzkum jihočeských vědců v rámci projektu „Pastva velkých kopytníků jako nástroj ochrany přírody a krajiny: Biodiverzita a ekosystémové služby“ (SS03010232) financovala Technologická agentura České republiky (TAČR) v rámci programu program aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v oblasti životního prostředí – Prostředí pro život.
Na podporu projektů ochrany přírody může veřejnost přispět prostřednictvím portálu pomahamekrajine.cz .
Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
reklama
Dále čtěte |
Zubry člověk téměř vyhubil. Nová rezervace v Doupovských horách bude pro jejich ochranu zásadní, říká biolog
Na výkup pozemků pro zubry v Ústeckém kraji lidé poslali statisíce
Los Emil se stal rakouským slovem roku 2025
Další články autora |
Milovická rezervace divokých koní se k desátému výročí symbolicky rozšířila 
Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, ukázal výzkum v milovické rezervaci Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (125)
SV
Slavomil Vinkler
11.12.2025 07:02Stepi ukládají nejvíce uhlíku, (tedy i rašeliniště). Je například vidět z minulosti, že po stepi je obvykle černozem, po listnáčích hnědozem a po jehličinách podzol. Lesy ukládají jen do živých stromů, které ovšem zetlejí nebo jsou spáleny. Po tropických pralesích je taky verze podzolu, neb je tem velice rychlý rozklad, mimo bažiny.
Odpovědět
IP
Ivo Přikryl
11.12.2025 08:57Myslím, že se Rumuni spletli aspoň o 3 řády. Těch 11765 tun uhlíku na 1 zubra a 40 kg uloženého uhlíku na metr čtvereční (v rozporu se začátkem článku) mi přijde podezřelé. A měřítko průměrný americký automobil je taky dost ujeté.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
11.12.2025 11:14 Reaguje na Ivo PřikrylAsi jo. Vypadá to, že AI si plete gramy s kilogramy.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
11.12.2025 09:38Po zkušenostech s prodejností vědců různým studiím nevěřím a zvláště k takovým, které obhajují něco dotovaného a ekonomicky ztrátového. Ono tu
ztrátovost je třeba nějak obhájit a nejlépe se to dělá něčím, co nelze jen
tak lehce zjistit a dokázat. Pastva jiných zvířat uhlík do půdy neukládá?
A co zaorávání hnoje a biomasy pícnin a posklizňových zbytků? A co teprve
biouhel vyrobený z dřevního odpadu? Před léty jsem koupil na zahradu 7 tun
kompostu vyrobeného teplou cestou s velkým podílem zuhelnatělého dřeva a
to byl pro půdu na 4 arech opravdu obrovský přísun uhlíku a ne to jedno
zubří lejno ročně na metr čtvereční. Ta adorace něčeho, co se bez dotací
nerentuje bije do očí, ač se ohání rádoby vědeckými názory, které je
sporné změřit a nezbývá než jim pouze věřit. Po volbách hrozí sosačům
dotací vyschnutí pramenů příjmu a tak protestují a nebo propagují tu
potřebnost jejich činnosti. No a to je pravý důvod stále častějších
článků o prospěšnosti něčeho, co se neobejde bez dotací. Ti, co se bez
dotací obejdou tu potřebu hájit svoji činnost nemají a naopak se těší,
že se podmínky pro srovnatelné chovy narovnají. Někdo nemusí státu za
pozemky k pastvě platit a ještě inkasuje za spásání. Druhý ale platí
nájem a daní produkci. Kde je ta deklarována rovnost v podnikání?
Odpovědět
ztrátovost je třeba nějak obhájit a nejlépe se to dělá něčím, co nelze jen
tak lehce zjistit a dokázat. Pastva jiných zvířat uhlík do půdy neukládá?
A co zaorávání hnoje a biomasy pícnin a posklizňových zbytků? A co teprve
biouhel vyrobený z dřevního odpadu? Před léty jsem koupil na zahradu 7 tun
kompostu vyrobeného teplou cestou s velkým podílem zuhelnatělého dřeva a
to byl pro půdu na 4 arech opravdu obrovský přísun uhlíku a ne to jedno
zubří lejno ročně na metr čtvereční. Ta adorace něčeho, co se bez dotací
nerentuje bije do očí, ač se ohání rádoby vědeckými názory, které je
sporné změřit a nezbývá než jim pouze věřit. Po volbách hrozí sosačům
dotací vyschnutí pramenů příjmu a tak protestují a nebo propagují tu
potřebnost jejich činnosti. No a to je pravý důvod stále častějších
článků o prospěšnosti něčeho, co se neobejde bez dotací. Ti, co se bez
dotací obejdou tu potřebu hájit svoji činnost nemají a naopak se těší,
že se podmínky pro srovnatelné chovy narovnají. Někdo nemusí státu za
pozemky k pastvě platit a ještě inkasuje za spásání. Druhý ale platí
nájem a daní produkci. Kde je ta deklarována rovnost v podnikání?
PE
Petr Elias
11.12.2025 10:17 Reaguje na Břetislav MachačekPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
JD
va
vaber
11.12.2025 09:54Zcela pomatená čísla.
Rád bych věděl které stabilní sloučeniny uhlíku se do země ukládají ,díky divokým zvířatům i jinak . Když se pasou kravičky je to prý jiné.
Obecně ,když jsou sloučeniny stabilní, obvykle ,díky velké stabilitě, je nic nerozloží a tedy k růstu rostlin nepřispívají.
Pokud by takové sloučeniny v půdě zůstávaly ,byly by asi jako uhlí a za miliony let by půda byla plná sloučenin uhlíku.
Něco takového pozorujeme?
Odpovědět
Rád bych věděl které stabilní sloučeniny uhlíku se do země ukládají ,díky divokým zvířatům i jinak . Když se pasou kravičky je to prý jiné.
Obecně ,když jsou sloučeniny stabilní, obvykle ,díky velké stabilitě, je nic nerozloží a tedy k růstu rostlin nepřispívají.
Pokud by takové sloučeniny v půdě zůstávaly ,byly by asi jako uhlí a za miliony let by půda byla plná sloučenin uhlíku.
Něco takového pozorujeme?
SV
Slavomil Vinkler
11.12.2025 11:13 Reaguje na vaberJmenuje se to stará známá stepní černozem.
Odpovědět
va
vaber
11.12.2025 15:09 Reaguje na Slavomil VinklerPtal jsem se jaké sloučeniny uhlíku jsou v zemi trvalé a jak přispívají .
Černozem jsou spraše, naváté odjinud, nebo rozložený popel a láva sopek . Ty chrlí mnoho sloučenin uhlíku, neorganického původu.
Odpovědět
Černozem jsou spraše, naváté odjinud, nebo rozložený popel a láva sopek . Ty chrlí mnoho sloučenin uhlíku, neorganického původu.
SV
Slavomil Vinkler
11.12.2025 15:44 Reaguje na vaberHumus je superkomplexní organická hmota, která vzniká, když mikroorganismy v horní vrstvě půdy zpracovávají rostlinné a živočišné zbytky. A pravidlo je jednoduché: čím víc humusu v půdě, tím je úrodnější!
Obsah humusu v půdě se liší podle typu půdy, ale v zemědělských půdách bývá v ornici kolem 1,8–2,2 %, s rozptylem od 0,5 % až po 9 % v závislosti na podmínkách; vyšší obsah (např. černozem)
Odpovědět
Obsah humusu v půdě se liší podle typu půdy, ale v zemědělských půdách bývá v ornici kolem 1,8–2,2 %, s rozptylem od 0,5 % až po 9 % v závislosti na podmínkách; vyšší obsah (např. černozem)
va
vaber
12.12.2025 09:31 Reaguje na Slavomil VinklerSuperkompexní organická hmota, tím mě neohromuj.
Normálně humus z půdy mizí a to velmi rychle.
Černozem je stabilní, mnohem stabilnější než běžný humus v půdě. Kdyby jsi se vrtal na zahrádce věděl by si jak rychle humus z půdy mizí.
Odpovědět
Normálně humus z půdy mizí a to velmi rychle.
Černozem je stabilní, mnohem stabilnější než běžný humus v půdě. Kdyby jsi se vrtal na zahrádce věděl by si jak rychle humus z půdy mizí.
JD
Jindřich Duras
12.12.2025 20:10 Reaguje na vaberVy jste věci moc neporozuměl...
Kouzlo je v tom, že zahrádka a step jsou docela rozdílné. A jedním z těch rozdílů je i vývoj organického humusu. Zatímco zahrádka je stejně jako běžně obhospodařované pole zařízením na rychlý rozklad organické hmoty a tedy na rychlý návrat CO2 zpátky do atmosféry, stepi (a tady ty extenzivně pasené louky) jsou naopak zařízení na ukládání toho C v podobě velmi pomalu se rozkládajících (nikoli nerozložitelných!) sloučeninách a složitých komplexech.
A k vašemu omylu výše:
Černozemě opravdu NEJSOU spraše. Spraše jsou spraše, to není půda. Černozemě se na spraších vyvinuly v obdobích, kdy tam byla dlouhodobě stepní krajina s velkými býložravci typu nosorožec, mamut a tak podobně :-).
Odpovědět
Kouzlo je v tom, že zahrádka a step jsou docela rozdílné. A jedním z těch rozdílů je i vývoj organického humusu. Zatímco zahrádka je stejně jako běžně obhospodařované pole zařízením na rychlý rozklad organické hmoty a tedy na rychlý návrat CO2 zpátky do atmosféry, stepi (a tady ty extenzivně pasené louky) jsou naopak zařízení na ukládání toho C v podobě velmi pomalu se rozkládajících (nikoli nerozložitelných!) sloučeninách a složitých komplexech.
A k vašemu omylu výše:
Černozemě opravdu NEJSOU spraše. Spraše jsou spraše, to není půda. Černozemě se na spraších vyvinuly v obdobích, kdy tam byla dlouhodobě stepní krajina s velkými býložravci typu nosorožec, mamut a tak podobně :-).
JO
Jarka O.
13.12.2025 14:41 Reaguje na Jindřich DurasJsou. Spraše jsou půdy, jsou nedílnou součástí černozemě, bez nich by několikametrové vrstvy černozemě neexistovaly.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
14.12.2025 14:10 Reaguje na Jarka O.Ne, je mi líto, ale spraše půdy nejsou. Spraše mohou být půdotvorný substrát, což je ovšem dost rozdíl.
To je pak těžké se dorozumět.
Odpovědět
To je pak těžké se dorozumět.
JO
Jarka O.
15.12.2025 19:17 Reaguje na Jindřich DurasTakhle, černozemě nejsou naváté spraše, to pravda není. Mám dojem, že vaberovi nešlo o přesné definice. Spraše ale jsou podložim, substrátem i součastí sprašových půd, a existují přimo i rozorané spraše.
Odpovědět
JH
JH
11.12.2025 15:56 Reaguje na vaberTy sloučeniny můžou být v podstatě všechno, co odpadne z mrtvých buněk rostlin a půdních mikrobů. Není úplně pravda, že je nic nerozloží, nakonec se rozloží prakticky všechno i když to může dlouho trvat. Stabilní sloučeniny přispívají k výživě nepřímo, udržují strukturu půdy a zadržují vodu. Černozem není spraš, je to opravdu stepní půda, jak správně píše pan Vinkler.
Odpovědět
va
vaber
12.12.2025 09:18 Reaguje na JHMně se na zahradě rozkládá humus docela rychle a z půdy mizí,kam ,asi se rozloží organické uhlíkaté sloučeniny ,zřejmě pomocí bakterií ,na CO2, jak všude jinde a rychle.
Proč se černozem nerozkládá, nebo rozkládá se tak pomalinku , když jsou to organické uhlíkaté sloučeniny? Proč prý nějaká tráva dělá z půdy černozem lépe než mnohem bujnější vegetace. Je snadné si přečíst co se píše ,ale něco mi v tom vysvětlení chybí.
Stepí je na světě mnoho ,všude jsou z černozemě?
Prostě některá běžně přijatá vysvětlení mi úplně nesedí.
Odpovědět
Proč se černozem nerozkládá, nebo rozkládá se tak pomalinku , když jsou to organické uhlíkaté sloučeniny? Proč prý nějaká tráva dělá z půdy černozem lépe než mnohem bujnější vegetace. Je snadné si přečíst co se píše ,ale něco mi v tom vysvětlení chybí.
Stepí je na světě mnoho ,všude jsou z černozemě?
Prostě některá běžně přijatá vysvětlení mi úplně nesedí.
SV
Slavomil Vinkler
12.12.2025 09:52 Reaguje na vaberNo všude nejsou černozemě. Černozem podporuje tráva, která má asi 80% masy v zemi, sucho, absence stromů a keřů, vápník a to, že se neoře, mimo další. No oraná zem trpí nadbytkem kyslíku, dusíku, ztrátou breberek, erozí...
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
12.12.2025 09:58 Reaguje na vaberKyselý-velmi opad je jehličnatý, tam bývá podzol. Kyselý opad je dub, tam bývá chudá hnědozem. méně kyselý opad je buk , lípa.. tam bývá hnědozem, no a trávy jsou spíše zásadité a rostou v nejvyšším suchu. Rozkladu humusu brání poměrně velké sucho, nedostatek dusíku a kyslíku, a nebo veliké vlhko - dusík a kyslík chybí..
Odpovědět
JH
JH
12.12.2025 11:54 Reaguje na vaberJe otázka, čemu říkáte humus. Většinu rostlinných zbytků, které spadnou do půdy, rozloží bakterie, které z toho vytvoří hlavně CO2 a vlastní biomasu. To, co zůstane z mrtvých bakterií se potom přilepí na jíl a vytvoří stabilní humus. Ve stepních půdách tenhle proces běžel v optimálních podmínkách a dlouhou dobu, proto je tam humusu tolik.
Odpovědět
JO
Jarka O.
12.12.2025 17:11 Reaguje na vaberNení to ukládání jiné. Stabilní sloučeniny se ukládají kvůli divokým zvířatům jinak než kvůli skotu jen ve studiích za účelem dotací. Ty sloučeniny se trochu promíchávají a migrují kvůli krtkům nebo kyselinám v půdě, ale postupně, pomalu, a některé uhlí tak opravdu vzniká.
Pro vznik černozemí je důležité sucho, vzduch, dlouhá doba vývoje, ale nejzásadnější jsou známé vlastnosti spraše. Bez ní to nejde.
Odpovědět
Pro vznik černozemí je důležité sucho, vzduch, dlouhá doba vývoje, ale nejzásadnější jsou známé vlastnosti spraše. Bez ní to nejde.
JH
JH
12.12.2025 17:59 Reaguje na Jarka O.Přinejmenším v podmínkách studie se uhlík asi ukládá jinak, když to prokázalo měření. Není důvod tomu nevěřit.
Odpovědět
JO
JH
JH
13.12.2025 15:42 Reaguje na Jarka O.Však jsem mu také odpověděl. Jenomže vy máte problém s chápáním psaného textu.
Odpovědět
PE
Petr Elias
11.12.2025 10:16Škoda, že při tom výzkumu nebyla i místní diskuzní (j)elita. Ta by jim vysvětlila, že je vše zkorumpované a vše špatně. :D
Odpovědět
Anyr
11.12.2025 19:07 Reaguje na Petr EliasHej az se rozejdes (... :D), napis mi na anyr@email.cz - mam spousty otazek :)
No a nebo taky nepis no XD
Odpovědět
No a nebo taky nepis no XD
JŠ
Jan Šimůnek
11.12.2025 11:40Zcela jistě totéž dělají i krávy na pastvě. Proto se jejich chovy ekologové snaží zakázat.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
11.12.2025 12:13 Reaguje na Jan ŠimůnekAni ne tak docela. Louky bývají hnojené, krávy nežerou stařinu a tak je přikrmují. No a nadbytek dusíku odbourává humus. Tedy jak kde, ale asi ukládají méně.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
11.12.2025 16:40 Reaguje na Slavomil VinklerK té stařině pouze tolik, že je to o intenzitě spásání. Pokud je na hektar jedna kráva, tak to spase tak, že tam stařina nebude. Pokud ale bude mít k dispozici hektarů deset, tak si vybere pouze to nejlepší a ze zbytku se stane stařina. Už jste viděl intenzivně spásanou pastvinu, kde
tráva nestačí vyrůst ani na pět centimetrů? Já ano a světe
div se ona byla bez stařiny! Hlad je totiž sviňa a kdo
hladoví, tak nenechá trávu zestárnout na stařinu. Z hladu
i kůň chroupá dřevěnou ohradu a žere podestýlkovou slámu,
jak ukazovali v TV vyzáblé koně jednoho z "chovatelů" !
Každé zvíře má tendenci jíst něco chutnějšího a v okolí
Bělověže zubři spásají místo stařiny osení zemědělcům.
Proč to dělají, když je Bělověž plná stařiny? A včil
mudrujte stejně, jako Dostál, proč žerou raději to osení?
Už jsem tu psal, jak mne jako kluka táhla za sebou na provaze kráva z meze do jetele. Zvířata jsou jako lidé
a žerou raději to, co jim chutná, ale z hladu jedí vše,
jako vězni v koncentráku, když jedli řepu a tuřín.
Jó pane hlad je sviňa a když není v ohradě nic jiného
než stařina, tak žerou stařinu, ale mít tam balík sena
dobré kvality, tak nechají stařinu stařinou a sežerou
to seno.
Odpovědět
tráva nestačí vyrůst ani na pět centimetrů? Já ano a světe
div se ona byla bez stařiny! Hlad je totiž sviňa a kdo
hladoví, tak nenechá trávu zestárnout na stařinu. Z hladu
i kůň chroupá dřevěnou ohradu a žere podestýlkovou slámu,
jak ukazovali v TV vyzáblé koně jednoho z "chovatelů" !
Každé zvíře má tendenci jíst něco chutnějšího a v okolí
Bělověže zubři spásají místo stařiny osení zemědělcům.
Proč to dělají, když je Bělověž plná stařiny? A včil
mudrujte stejně, jako Dostál, proč žerou raději to osení?
Už jsem tu psal, jak mne jako kluka táhla za sebou na provaze kráva z meze do jetele. Zvířata jsou jako lidé
a žerou raději to, co jim chutná, ale z hladu jedí vše,
jako vězni v koncentráku, když jedli řepu a tuřín.
Jó pane hlad je sviňa a když není v ohradě nic jiného
než stařina, tak žerou stařinu, ale mít tam balík sena
dobré kvality, tak nechají stařinu stařinou a sežerou
to seno.
SV
Slavomil Vinkler
11.12.2025 17:46 Reaguje na Břetislav MachačekVám leží zubři v žaludku už odedávna. Přístupem mi připomínáte Eliáše nebo Anyra.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
12.12.2025 20:15 Reaguje na Slavomil VinklerJo, je to marný, je to marný, je to marný :-D!
Odpovědět
JO
Jarka O.
13.12.2025 14:35 Reaguje na Slavomil VinklerKomentáře p. Machačka jsou na vyšší urovni než hulvátství jmenovaného páru.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
14.12.2025 22:02 Reaguje na Slavomil VinklerTi dva jsou relativně střídmí a úsporní co do frekvence a délky svých příspěvků. Zatímco Machaček je grafoman a jeho komenty jsou nejen časté, ale bohužel navíc i bezkonkurenčně sáhodlouhé a nabubřelé.
Odpovědět
Ra
Radek
11.12.2025 17:27 Reaguje na Slavomil VinklerNebylo by jednodušší vrátit do pudy hnůj na místo ho cpát do bioplýnek , než se zabývat výzkumem velkých kopytníku v malém prostoru , navíc v našich podmínkách jsou jeho výsledky bez využití ? Vynaložené prostředky by se dali využít lépe .
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
11.12.2025 17:44 Reaguje na RadekNo to je o něčem jiném, ne? Bavíme se o stepních rezervacích-pastvinách zubrů, ne o orné půdě. Jinak samozřejmě jsem proti Bioplynkám a hnůj patří do půdy.
Odpovědět
Ra
Radek
11.12.2025 19:41 Reaguje na Slavomil Vinklerdobře , kolik ha stepních obor jde v našich podmínkách zřídit , jaký to muže mít přínos ? jsou ověřené přístupy k půdě .
Odpovědět
Ra
Radek
11.12.2025 19:50 Reaguje na RadekPřirozená pastva spárkaté zvěře vadí , udělali z ní škodnou a budou se dělat obory pro velké kopytníky .
Odpovědět
su
Ra
su
JH
JH
11.12.2025 21:19 Reaguje na RadekMícháte hrušky a jabka. Rezervace pro zubry nemá žádný vliv na to, jestli se zaorává nebo nezaorává hnůj. A velcí kopytníci v oboře nemůžou za škody, které dělá spárkatá zvěř.
Odpovědět
Ra
Radek
11.12.2025 21:51 Reaguje na JHCituji , Přirozená pastva tak podporuje ukládání uhlíku ve formě stabilní organické hmoty, zvyšuje potenciální úrodnost půd a jejich schopnost zadržovat vodu,“
Jen jsem poukázal na fakt že velcí kopytníci nevrátí organiku půdě . Nikde jsem neuváděl že dělají škody tak jako uvádí ochranáři že dělá škody spárkatá zvěř , jako by její životní potřeby uhlík do půdy neukládali , že
Odpovědět
Jen jsem poukázal na fakt že velcí kopytníci nevrátí organiku půdě . Nikde jsem neuváděl že dělají škody tak jako uvádí ochranáři že dělá škody spárkatá zvěř , jako by její životní potřeby uhlík do půdy neukládali , že
su
JH
JH
11.12.2025 23:10 Reaguje na RadekPastva velkých kopytníků půdě asi něco vrátí, když je v ní víc uhlíku. Kdo škodí nebo neškodí nechci hodnotit, to je na jinou debatu. V každém případě jsou to jiná zvířata v jiném prostředí a to platí i pro jejich podíl na ukládání uhlíku.
Odpovědět
Ra
Radek
12.12.2025 06:53 Reaguje na JHKaždopádně jsou to jiná zvířata v prostředí kde by mohla / měla být naše zvěř , která by tam uhlík ukládala stejně . Spíš jde o to kolik jich tam je . Jedni spásači ochranářum vadí , z druhých dělají spasitele
Odpovědět
JH
JH
12.12.2025 07:52 Reaguje na RadekJá myslím, že naši běžní spásači by uhlíku tolik neuložili. Velcí spásači mají větší schopnost měnit prostředí. Když necháte jakoukoliv plochu zarůstat, naroste na ní nejspíš křoví. Jedině člověk nebo velcí spásači udrží travní porost, o což asi šlo i u uvedené zubří pastviny.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
12.12.2025 08:16 Reaguje na JHTak, Srnčí ani jeleni, i když jsou to spíše okusovači neudrží stepi, pastviny nezarostlé. No oni to úplně nezvládnou ani koně a zubři. Chybí slon. Hodně by pomohla koza např. bezoárová. Každá zvěř žere jiné kytky. Tuři spíše dvouděložné, koně spíše trávu,...
Odpovědět
JO
JH
JH
12.12.2025 17:26 Reaguje na Jarka O.Já jsem spíš myslel volně žijící spásače z řad spárkaté zvěře, o které předtím psal pan Radek.
Odpovědět
JO
Jarka O.
12.12.2025 19:19 Reaguje na JHMistr Su psal, že spárkatá nejsou spásači, nějak se domluvte prosím.
Odpovědět
JH
JH
12.12.2025 19:34 Reaguje na Jarka O.Jednou větou, ekvivalentní množství zubrů a srnců bude mít odlišný vliv na prostředí včetně ukládání uhlíku.
Odpovědět
JO
Jarka O.
13.12.2025 14:33 Reaguje na JHTo nikdo nerozporoval, už kvůli váze. Přečtěte si ten článek, je o velkých kopytnících, tj.obdobě domácích koní a skotu. Ostatní se tu baví nejen o zubrech. A i tyto pastviny potřebují lidskou údržbu, psalo se tu o ní.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
12.12.2025 20:19 Reaguje na RadekBuď se budeme bavit o STEPI a tamním pasení, nebo o LESÍCH a tam fungujících býložravcích.
Takže:
1/ Přirozená pastva ve stepích má vliv popisovaný ve článku.
2/ Srnky v lesích takový vliv mít nemůžou. Mimochodem, aktuálně je v lesích zhruba 10x větší hustota spárkaté, než je ona přirozená. Proto ty škody. Takže srnky jsou v LESE a není to už moc přirozená pastva.
Odpovědět
Takže:
1/ Přirozená pastva ve stepích má vliv popisovaný ve článku.
2/ Srnky v lesích takový vliv mít nemůžou. Mimochodem, aktuálně je v lesích zhruba 10x větší hustota spárkaté, než je ona přirozená. Proto ty škody. Takže srnky jsou v LESE a není to už moc přirozená pastva.
Ra
Radek
12.12.2025 22:46 Reaguje na Jindřich DurasPokud se budeme bavit vaší rétorikou tak v lesích může být pouze tolik srnek kolik jich les uživí , nebo myslí ochranáři že je tomu jinak .
Odpovědět
JO
Jarka O.
13.12.2025 14:30 Reaguje na RadekMožná jsou ty počty vysoké, co myslíte? Bez přikmu by tolik zvěře v zimě nepřežilo. Ani na těch stepích nemohlo být přežívání v zimě lehké, ani počty zvěře nemusely být vysoké, pohodlnější a bezpečnější jsou pro ni velko/chovy.
Odpovědět
Ra
Radek
13.12.2025 17:41 Reaguje na Jarka O. počty zvěře jsou lokálně zvýšené , záleží na vlastnících honebních pozemků , honiteb a lesního hospodářství . Příkrm v době nouze nařizuje myslivcům zákon , můj názor je že je zákon v tomto ohledu špatně nastavený . Stepy co se týká vašeho zamyšlení přežívání v období nouze , bez migrace by to nepřežili , v extrémních obdobích hynuli . Velcí kopytníci budou u nás vždy chovaní v zajetí .
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
14.12.2025 14:14 Reaguje na RadekJojo, jenže ty srnky neživí jen les, to by byly dost o hladu. Živí je pole okolo, to přece víte.
Ty srnky ( a další spárkatá) mají v PŘIROZENÝCH PODMÍNKÁCH také přirozené nepřátele typu vlk, rys, což v našich lesích nemají a mít nemůžou. Proto se to celé vymklo kontrole.
Bavit se o nemoudrých zásazích myslivců už pak nemá ani moc cenu.
Odpovědět
Ty srnky ( a další spárkatá) mají v PŘIROZENÝCH PODMÍNKÁCH také přirozené nepřátele typu vlk, rys, což v našich lesích nemají a mít nemůžou. Proto se to celé vymklo kontrole.
Bavit se o nemoudrých zásazích myslivců už pak nemá ani moc cenu.
Ra
Radek
14.12.2025 14:34 Reaguje na Jindřich DurasJojo , to jsem moc rád že víte jak a kde se živí srnky :-)))
To že v našich podmínkách nemá zvěř přirozené nepřátele je známo pár století a vymyká se to kontrole od doby kdy myslivcům určují pravidla ochranáři . Ti totiž nepochopili o co v kulturní krajině jde a za každou cenu do ní cpou vlky , medvědy a další tak zvané přirozené nepřátele , jen jim jaksi při té reintrodukci šelem do našeho životního prostředí nedošlo že jsme jim to životní prostředí natolik změnili že oni v něm bez jejich pomoci nepřežijí , mnohem horší je že je v něm nechtějí ani lidé co v tom prostředí oproti ochranářům z měst , do dnes žijí hlavně díky lidem co tam pořád žijí je to prostředí takové jaké je .
Odpovědět
To že v našich podmínkách nemá zvěř přirozené nepřátele je známo pár století a vymyká se to kontrole od doby kdy myslivcům určují pravidla ochranáři . Ti totiž nepochopili o co v kulturní krajině jde a za každou cenu do ní cpou vlky , medvědy a další tak zvané přirozené nepřátele , jen jim jaksi při té reintrodukci šelem do našeho životního prostředí nedošlo že jsme jim to životní prostředí natolik změnili že oni v něm bez jejich pomoci nepřežijí , mnohem horší je že je v něm nechtějí ani lidé co v tom prostředí oproti ochranářům z měst , do dnes žijí hlavně díky lidem co tam pořád žijí je to prostředí takové jaké je .
JD
Jindřich Duras
12.12.2025 20:14 Reaguje na Jan ŠimůnekNo, právě že vůbec :-). V článku se o tom taky píše, ostatně.
Ne, ekologové se pasení krav nesnaží zakázat :-).
Odpovědět
Ne, ekologové se pasení krav nesnaží zakázat :-).
RP
Radim Polášek
11.12.2025 17:58Pochybuji, že je nějaký velký rozdíl mezi pastvinami krav a mezi pastvinami zubrů. A pastviny krav, jak jsem je ještě stihl poznat předtím, než místní JZD dalo krávy do kravína. byly na půdách velmi chudých až jalových se žlutým jílem jen s minimem uhlíku. Tmavší půda s vyšším obsahem uhlíku byla jen na hodně vlhkých místech, kde rozklad biomasy probíhal zřejmě částečným rašeliněním. Nejvíc uhlíku se do půdy dostalo, když JZD dali ty krávy do kravína, pastviny rozorali na pole a začali na nich pěstovat píci pro ten dobytek. A hnůj od těch krav, mimochodem v počtu několikanásobku proti počtu dříve pasených krav a ještě větších násobků produkce mléka než dříve, vyváželi zpátky na ta pole. Tam potom místně vznikala až ta černozem.
Navíc pan autor jakožto zástupce zelených už tradičně neovládá počty jakožto jednu z exaktních věd. 1 až 30 gramům uhlíku na metr čtverečný ukládaného uhlíku odpovídá ročně 10 až 300 kilogramům uhlíku na 1 hektar, což při rozloze rezervace 125 hektarů neodpovídá ani náhodou uložených 390 tun uhlíku ročně.
Taky rumunský údaj je slušný nonsenz nebo přímo drogová fantazmagorie. 170 zubrů má za rok dosáhnout prý uložení 2 miliónů tun uhlíku. Na jednoho zubra a jeden den tak připadá asi 30 tun uhlíku. To je zhruba tak jeden kamión zaplněný uhlíkem denně. Kdybychom o tom věděli dříve, mohla by si OKD na Ostravsku pořídit nějakou tisícovku zubrů a hned potom vyčerpat tu vodu ze zatopených dolů a rozjet naplno těžbu, protože všechny uhlíkové povolenky nezbytné na těžbu a spotřebu ostravského černého uhlí by ti zubři vykompenzovali. Teď chápu, proč Poláci tak tvrdošíjně mají Bělověžský prales se svými zubry a současně doteď intenzívně těží a spalují uhlí.
Odpovědět
Navíc pan autor jakožto zástupce zelených už tradičně neovládá počty jakožto jednu z exaktních věd. 1 až 30 gramům uhlíku na metr čtverečný ukládaného uhlíku odpovídá ročně 10 až 300 kilogramům uhlíku na 1 hektar, což při rozloze rezervace 125 hektarů neodpovídá ani náhodou uložených 390 tun uhlíku ročně.
Taky rumunský údaj je slušný nonsenz nebo přímo drogová fantazmagorie. 170 zubrů má za rok dosáhnout prý uložení 2 miliónů tun uhlíku. Na jednoho zubra a jeden den tak připadá asi 30 tun uhlíku. To je zhruba tak jeden kamión zaplněný uhlíkem denně. Kdybychom o tom věděli dříve, mohla by si OKD na Ostravsku pořídit nějakou tisícovku zubrů a hned potom vyčerpat tu vodu ze zatopených dolů a rozjet naplno těžbu, protože všechny uhlíkové povolenky nezbytné na těžbu a spotřebu ostravského černého uhlí by ti zubři vykompenzovali. Teď chápu, proč Poláci tak tvrdošíjně mají Bělověžský prales se svými zubry a současně doteď intenzívně těží a spalují uhlí.
SV
Slavomil Vinkler
11.12.2025 18:10 Reaguje na Radim PolášekNo je rozdíl mezi pastvinou zubrů a pasvinou skotu, ale né o řád. Že hnůj patří do půdy je samozřejmé. Co se týče toho množství uhlíku tak AI si spletla nejspíš kg s gramy. Ale i to množství v gramech na m2 není k zahození a podpoří úrodnost, odolnost proti erozi a vysoké zadržování vody.
Odpovědět
JH
JH
11.12.2025 19:30 Reaguje na Radim PolášekMezi dvěma pastvinami pro krávy může být dost velký rozdíl, stejně tak mezi zubří a kravskou pastvinou. Pokud výzkum prokázal rozdíly, tak tam určitě budou. A hnojem neuděláte z jílu černozem.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
12.12.2025 03:33 Reaguje na JHTu černozem snad neuděláte ani tou zubří pastvou. Aby byla černozem musí být spraš.
Odpovědět
JH
JH
12.12.2025 06:10 Reaguje na Jarek SchindlerNeuděláte a ani to nikdo netvrdil. Nevím, jestli černozem vzniká jen na spraši, ale hlavně je to nějak definovaný výsledek půdotvorného procesu, který nějakým hnojem těžko nahradíte.
Odpovědět
va
vaber
12.12.2025 09:43 Reaguje na JHHodnoty ukládaného uhlíku uvedené v článku jsou nesmyslně vysoké ,zřejmě je to popletené.
Taky ten půdotvorný proces co vytváří černozem a jiné úrodné půdy a těžko někdo napodobí . Kdyby se to umělo, zemědělci by jásali.
Odpovědět
Taky ten půdotvorný proces co vytváří černozem a jiné úrodné půdy a těžko někdo napodobí . Kdyby se to umělo, zemědělci by jásali.
JO
Jarka O.
12.12.2025 17:18 Reaguje na JHAle ano, tvrdí to v tom demagogickém článku.
No a vidíte, doplníte znalosti o humifikaci, a brzy poskočíte skoro na úroveň znalostí Motoristů.
Odpovědět
No a vidíte, doplníte znalosti o humifikaci, a brzy poskočíte skoro na úroveň znalostí Motoristů.
JH
JH
12.12.2025 17:33 Reaguje na Jarka O.V článku paní Kaštovská jen tvrdí, že pastva se podílela na vzniku černozemí. To je pravda. Nikde jsem tam nenašel, že by někdo chtěl v ohradě se stádem zubrů vyrobit černozem. A pokud jde o ty znalosti, musel bych jedině skočit po hlavě dolů.
Odpovědět
JO
Jarka O.
12.12.2025 19:18 Reaguje na JHJste si jistý, že nejste obyčejný demagog? Četl jste ty věty do konce a kontext? Když reagujete na téhle úrovni, no tak hlína je černá a písek bílý a nashledanou.
Po hlavě k pyrátům.
Odpovědět
Po hlavě k pyrátům.
JH
JH
12.12.2025 19:39 Reaguje na Jarka O.Tak ještě jednou: paní Kaštovská tvrdí, že "pastva divokých kopytníků výrazně přispěla ke vzniku černozemí, tedy nejúrodnějších půd na planetě". V čem by měla spočívat ta demagogie?
Odpovědět
JO
JH
JH
13.12.2025 15:38 Reaguje na Jarka O.Nevím, co tím vlastně chcete říct. Jestli neumíte číst, tak za to já nemůžu.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
12.12.2025 20:31 Reaguje na Jarka O.Zkuste "čtení s porozuměním". Jste akorát naštvaná a útočná, argumenty nevidno.
V čem konkrétně je ten článek demagogický?
Odpovědět
V čem konkrétně je ten článek demagogický?
JO
Jarka O.
13.12.2025 14:26 Reaguje na Jindřich Duras? Nerozumím vašemu útoku. Můj koment na nikoho neútočí. Jaké argumenty chcete? Pouze jsem uvedla na pravou míru zavádějící tvrzení JH. K článku píšu níže.
Odpovědět
JD
JD
Jindřich Duras
12.12.2025 20:27 Reaguje na JHMáte můj obdiv za klid a trpělivost při vysvětlování dokola celkem jasných a dávno známých věcí. Tady je už dlouhodobě i komunita chytráků, co jim nikdo nic nevymluví. Vykládají nesmysly, článek buď nečetli nebo nepochopili, a když jsou s argumenty na štíru, prostě tomu nevěří a vědci zkorumpovaní a tak. Celkem úděsné schéma. A názorně je vidět, co všechno za přemety lze předvádět, jen abych nemusel pochopit :-).
Odpovědět
JH
JH
12.12.2025 20:53 Reaguje na Jindřich DurasDěkuji, trochu mi vadí, jak podivné mají lidé představy o běžných přírodních procesech. Ale možná je to zbytečné z důvodů, které uvádíte.
Odpovědět
JO
Jarka O.
13.12.2025 14:24 Reaguje na JHVětšina lidí se tu bavila normálně. Nemusel jste se bavit, nikdo vás nenutil. Např.vaber měl celkem správné otázky.
Odpovědět
JH
MU
Michal Ukropec
11.12.2025 19:50Blábol. Dostál z České krajiny chválí jen svůj program. Ani zmínka o tom, že prdí skleníkový metan, nebo že ukládání uhlíku napomáhá i další spárkatá zvěř, a proto ji chtějí ekologisti zlikvidovat.
Odpovědět
Ra
Radek
11.12.2025 20:53https://www.czba.cz/mapa-bioplynovych-stanic.html
tohle vzniklo díky ochranářům , tady se likviduje organická hmota . to žádné Milovice a další obůrky pro velké kopytníky nespasí
Odpovědět
tohle vzniklo díky ochranářům , tady se likviduje organická hmota . to žádné Milovice a další obůrky pro velké kopytníky nespasí
SV
Slavomil Vinkler
11.12.2025 21:45 Reaguje na Radek Bioplynky jsou chyba. Já bych tomu spolku ale neříkal ochranáři.
Odpovědět
Ra
JD
Jindřich Duras
12.12.2025 20:34 Reaguje na RadekBioplynky nevznikly kvůli ochranářům, to je jen rozšířená pomluva, aby nebyli vidět hlavní viníci. Ani vynálezcě nože není vinen, když s tím nožem někdo někoho zavraždí. A opravdu to nebyli ekologové, kdo bioplynkami zaplevelil naši krajinu. Opravdu to nejsou ekologové, kdo udržuje dotační tituly na tyhle věci. Zkuste se zamyslet, kdo z bioplynek a dotací kolem nich profituje. Pak můžete uvažovat o vinících aktuálního stavu.
Odpovědět
Ra
Radek
12.12.2025 22:40 Reaguje na Jindřich DurasShodneme se na tom že bioplýnky jsou z dílny ekologu . To že zafinancovali podnikaví lidé kteří ted chtějí spět svoje investice a zisky ekologové nevěděli , nebo si snad mysleli že přijdou za pár let že to byl omyl a podnikaví lidé řeknou , jasně my naše investice pokryjeme, vy klidně dál bádejte a potom nás můžete zase nasměrovat špatným směrem . Tak nějak jste to myslel ? Ekolog snad zvažuje i dopady jeho rozhodnutí ? a měl by za ně mít i odpovědnost ?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
13.12.2025 10:12 Reaguje na Jindřich DurasAle byly. Kdzž bojovali proti JE a fosilu tak argument skeptiků byl, no jo a co místo toho. No a prosadilo se tvrzení že Vítr, Voda a Slunce jsou zdarma a k tomu i zdarma biopaliva. Jen je trošičku, dva prstíčky, podpořit.
Jak to je s tím zdarma můžeme posoudit dnes.
Odpovědět
Jak to je s tím zdarma můžeme posoudit dnes.
JŠ
SV
Slavomil Vinkler
12.12.2025 07:31 Radek11.12.2025 19:41
Obora se zubry toho uhlíku moc neuloží. Nejdůležitější přínos je v tom, že předvádí přirozený potravní cyklus -step udržovaná megafaunou. Jde zejména o to, že bez megafauny (a tu zde vlastně nemáme) je nutno celou krajinu udržovat člověkem, který tu megafaunu tisíce let nahrazoval. Tedy žádný bezzásah jako v Africe, kde zatím ještě sloni a buvoli... jsou. Stabilní historicky ověřená péče všude = v NP, NPR, PR... udrží krajinu pestrou, tedy se stávající biodiverzitou. Tedy je o jen ověření nutnosti péče o krajinu a to i tam kde minulá péče není tak zřetelná.
Odpovědět
Obora se zubry toho uhlíku moc neuloží. Nejdůležitější přínos je v tom, že předvádí přirozený potravní cyklus -step udržovaná megafaunou. Jde zejména o to, že bez megafauny (a tu zde vlastně nemáme) je nutno celou krajinu udržovat člověkem, který tu megafaunu tisíce let nahrazoval. Tedy žádný bezzásah jako v Africe, kde zatím ještě sloni a buvoli... jsou. Stabilní historicky ověřená péče všude = v NP, NPR, PR... udrží krajinu pestrou, tedy se stávající biodiverzitou. Tedy je o jen ověření nutnosti péče o krajinu a to i tam kde minulá péče není tak zřetelná.
SV
Slavomil Vinkler
12.12.2025 08:24 Reaguje na Slavomil VinklerPříklad vhodné péče o stepi: https://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/furt-ve-strehu.manazer-prirody-vilem-jurek-o-vyzvach-i-radostech-z-krajiny
O jiné plochy je nutno pečovat jinak. Není to universální.
Odpovědět
O jiné plochy je nutno pečovat jinak. Není to universální.
Ra
Radek
12.12.2025 09:25 Reaguje na Slavomil VinklerUdržovat krajinu pomocí naší zvěře a lidské práce , tak jak to děláme . BEZZÁSAH je špatná cesta , souhlasím s vámi .
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
12.12.2025 20:38 Reaguje na RadekKouzlo zdravé krajiny je kromě jiného v její pestrosti. Sem patří také zachování oblastí, do nichž člověk nemá zasahovat.
Udržovat KULTURNÍ krajinu naší prací a zvěří má jistě smysl, ale ještě tam potřebujeme dostat rozum a moudrost v tom hospodaření. Bez toho jsme pak snadno tam, kde jsme.
Odpovědět
Udržovat KULTURNÍ krajinu naší prací a zvěří má jistě smysl, ale ještě tam potřebujeme dostat rozum a moudrost v tom hospodaření. Bez toho jsme pak snadno tam, kde jsme.
Ra
JO
JD
Jindřich Duras
14.12.2025 14:48 Reaguje na RadekAno, i Šumavu, jakkoli se vám to zdá divné.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
13.12.2025 09:17 Reaguje na Jindřich Duras"Sem patří také zachování oblastí, do nichž člověk nemá zasahovat." To je oxymóron. Ony takové oblasti u nás už asi 20 tisíc let neexistují . Od té doby co jsme vyhubili slony, takže je lidé nahradili a nahrazovat MUSÍ.. V ostatním s vámi souhlaím.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
14.12.2025 14:55 Reaguje na Slavomil VinklerPojal jste to trochu schematicky :-).
"Nemá zasahovat" se myslí pro budoucnost a týká se oblastí, kde bylo zasahováno tak málo, že si zachovaly právě ty původní procesy v půdách, vztahy mezi stromy atd. atd. Protože právě tohle je velmi cenné a v dnešní době, kde je bezzásahovost silně omezena (a ani zde mnozí nechápou, o čem to je), jsou i tyhle přirozené vztahy snadno zlikvidovatelné úplně.
Ne, lidé nikoho nahrazovat nemusí :-). Ale chtějí :-). Rádi nahrazují lesy svými průmyslově využitelnými smrkovými plantážemi například. Příkladů všude spousta. Jde o to vidět, že jsou to opravdu jen náhražky, a pochopit, že jen s těmi náhražkami to do budoucna nebude ono :-).
Odpovědět
"Nemá zasahovat" se myslí pro budoucnost a týká se oblastí, kde bylo zasahováno tak málo, že si zachovaly právě ty původní procesy v půdách, vztahy mezi stromy atd. atd. Protože právě tohle je velmi cenné a v dnešní době, kde je bezzásahovost silně omezena (a ani zde mnozí nechápou, o čem to je), jsou i tyhle přirozené vztahy snadno zlikvidovatelné úplně.
Ne, lidé nikoho nahrazovat nemusí :-). Ale chtějí :-). Rádi nahrazují lesy svými průmyslově využitelnými smrkovými plantážemi například. Příkladů všude spousta. Jde o to vidět, že jsou to opravdu jen náhražky, a pochopit, že jen s těmi náhražkami to do budoucna nebude ono :-).
SV
Slavomil Vinkler
17.12.2025 14:01 Reaguje na Jindřich DurasKličkujete a kličkujete. Nikde jsem nepravil, že ideál jsou plantáže jehličnanů. Původní procesy v půdách to ano, ale k jejich zachování musíte udržet původní biotop. Například step nenechat zarůst křovím. Les nenechat celý spálit požárem, nebo sežrat broukem, nebo celý povalit větrem. V těch zájmových plochách (tedy pro zachování biotopů) se listnáče musí ředit, jehličiny převádět na smíšené atd. Dříve to dělal mamut, posléze člověk. Samo se to ve střední evropě neudělá nikdy (tedy v historicky normální době (asi ani za 5000 let , nemáme dostatečné plochy zdrojových lesů tj. 10 milionů km2).
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
17.12.2025 14:23 Reaguje na Slavomil VinklerNo a ty údržbáře jako megafaunu taky nemáme. Vyroste tedy bez lidského zásahu něco jiného, než bylo.
Odpovědět
JO
Jarka O.
12.12.2025 17:15Ekolozi 90. let měli napilno, aby bylo co nejvíce obor, i stepních, zrušeno, přičemž strašili zkázou biotopů, nemocnou zvěří, a teď se domáhají dotací na rezervace "uhlíkově neutrálních" zubrů, které jsou v podstatě totéž? Lhaní o skotu myslí taky vážně a přitom strašně zobecňují.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
13.12.2025 09:34 Reaguje na Jarka O.No pokud pamatuju, tak nárůst obor a zejména těch soukromých-nepřístupných je z těch 90. let.
Odpovědět
JO
EB
JO
Jarka O.
13.12.2025 14:21Nechce se mi reagovat na agresivitu zelených, tak zde: 1. Pro typ a vývoj půdy jsou zásadní jen podloží a klima a voda. Na každém kontinentu byla jiná společenstva zvěře, a všechna + člověk nějakým způsobem udržovala nebo měnila les a leso/step. Např.na východní stepi a černozemi žili koně, asi i tuři, a spárkatá. Bizon umí žít i v lese, a je možné, že dávné lesy v severní Americe milionová stáda bizonů, ale i Indiáni přeměnili na leso/stepi. 2.Divoká zvěř všeho druhu přispívala k udržování půd proto, že jiná - domácí, nebyla.
3.Co je "Uhlíkově neutrální" "přirozená" pastva vyšlechtěných praturů a čím je lepši oproti "negativní škodlivé" pastvě domácích krav, není vysvětleno, srovnávají se hrušky a jabka.
4. Sešlap, zhutňování a rozmělňování dřeva, jílu, kamínků závisí na váze a počtu zvířat. Chybí, soudruzi, mamut! Ale nahrazuje ho technika.
To jsou všem krom zelených dávno známé skutečnosti. Dotace na domácí živočichy by přinesla užitek vč. uhlíku pro půdu.
Odpovědět
3.Co je "Uhlíkově neutrální" "přirozená" pastva vyšlechtěných praturů a čím je lepši oproti "negativní škodlivé" pastvě domácích krav, není vysvětleno, srovnávají se hrušky a jabka.
4. Sešlap, zhutňování a rozmělňování dřeva, jílu, kamínků závisí na váze a počtu zvířat. Chybí, soudruzi, mamut! Ale nahrazuje ho technika.
To jsou všem krom zelených dávno známé skutečnosti. Dotace na domácí živočichy by přinesla užitek vč. uhlíku pro půdu.
BM
Břetislav Machaček
13.12.2025 15:43 Reaguje na Jarka O.Dotace na pastvu hovězího dobytka by alespoň zlevnila zdravé hovězí
maso a nemá se dotovat něco, co nakonec končí v kafilérii. Je to
plýtvání nejhoršího kalibru a takové dotace by měla nová vláda
zastavit. Normálně platit pozemkové daně a zastavit dotace, tak tu
bude pláč, ale když musí chovatel hovězího platit nájem za pastvinu
a danit zisk, tak ekologisté jásají, protože kráva prdí asi jinak
než zubr.
Odpovědět
maso a nemá se dotovat něco, co nakonec končí v kafilérii. Je to
plýtvání nejhoršího kalibru a takové dotace by měla nová vláda
zastavit. Normálně platit pozemkové daně a zastavit dotace, tak tu
bude pláč, ale když musí chovatel hovězího platit nájem za pastvinu
a danit zisk, tak ekologisté jásají, protože kráva prdí asi jinak
než zubr.
SV
Slavomil Vinkler
13.12.2025 17:04 Reaguje na Břetislav MachačekCelková světová populace zubrů v roce 2022 čítala 10 536 jedinců (polovina z tohoto počtu v Polsku a Bělorusku).
V česku je asi 160 jedinců. A to vám leží nesmírně v žaludku. 150!!!
Odpovědět
V česku je asi 160 jedinců. A to vám leží nesmírně v žaludku. 150!!!
BM
Břetislav Machaček
14.12.2025 10:47 Reaguje na Slavomil VinklerMi ti zubři nevadí, ale vadí mi ta jejich adorace
jako spásy pro naši přírodu a přitom tomu tak není.
Je to pouze zvíře chované v oboře stejně jako třeba
lovná zvěř s tím rozdílem, že ta lovná zvěř končí
na talíři a zubři v kafilérii. Víte třeba proč naši
předci zubry vybili? Bylo to proto, že páchali velké
škody zemědělcům a místo stařiny, kterou MUSÍ z hladu žrát v oboře žrali obilí a pícniny určené pro
domestikovaný dobytek. Proto nejsou zubři průchodní
pro návrat do volné přírody a jsou odsouzeni žít
v oborách klamně nazvaných rezervace. Rezervace je
prostor neoplocený a REZERVOVANÝ pro klidný život
zvířat na rozdíl od prostoru vně rezervace. Zvěř
vycítí, že žije pro ně v bezpečném prostředí a
z rezervace uniká pouze při přemnožení a nebo za
lepší potravou jako v okolí Bělověže. Česká krajina
je obyčejná obora a nikoliv rezervace, ale pro
oklamání laiků se tento název osvědčil. Být dnes
myslivcem, tak oboru přejmenuji na rezervaci a
budu žádat o dotace a jiná zvýhodnění, jaké má
rezervace velkých kopytníků. Takže mi jde o to
klamání pojmem rezervace a propagováním něčeho,
co je u jiných zvířat kritizováno. Spárkatá
"škodí" okusem, ale zubr nikoliv? Krávy prdí
metan a zubr ne? Hladová kráva stařinu sežere
taky, ale přírůstek bude mizerný a proto spásá
hodnotnou píci. Adorace něčeho co končí jako
odpad v kafilérii je totiž totální rozmařilost
plýtváním dary přírody. Víte co by na to řekli
naši předci? Asi to, že jsme se zbláznili chovat
něco k následné likvidaci bez užitku a ještě to
dotovat a jinak zvýhodňovat .
Odpovědět
jako spásy pro naši přírodu a přitom tomu tak není.
Je to pouze zvíře chované v oboře stejně jako třeba
lovná zvěř s tím rozdílem, že ta lovná zvěř končí
na talíři a zubři v kafilérii. Víte třeba proč naši
předci zubry vybili? Bylo to proto, že páchali velké
škody zemědělcům a místo stařiny, kterou MUSÍ z hladu žrát v oboře žrali obilí a pícniny určené pro
domestikovaný dobytek. Proto nejsou zubři průchodní
pro návrat do volné přírody a jsou odsouzeni žít
v oborách klamně nazvaných rezervace. Rezervace je
prostor neoplocený a REZERVOVANÝ pro klidný život
zvířat na rozdíl od prostoru vně rezervace. Zvěř
vycítí, že žije pro ně v bezpečném prostředí a
z rezervace uniká pouze při přemnožení a nebo za
lepší potravou jako v okolí Bělověže. Česká krajina
je obyčejná obora a nikoliv rezervace, ale pro
oklamání laiků se tento název osvědčil. Být dnes
myslivcem, tak oboru přejmenuji na rezervaci a
budu žádat o dotace a jiná zvýhodnění, jaké má
rezervace velkých kopytníků. Takže mi jde o to
klamání pojmem rezervace a propagováním něčeho,
co je u jiných zvířat kritizováno. Spárkatá
"škodí" okusem, ale zubr nikoliv? Krávy prdí
metan a zubr ne? Hladová kráva stařinu sežere
taky, ale přírůstek bude mizerný a proto spásá
hodnotnou píci. Adorace něčeho co končí jako
odpad v kafilérii je totiž totální rozmařilost
plýtváním dary přírody. Víte co by na to řekli
naši předci? Asi to, že jsme se zbláznili chovat
něco k následné likvidaci bez užitku a ještě to
dotovat a jinak zvýhodňovat .
SV
Slavomil Vinkler
14.12.2025 09:05 Reaguje na Jarka O.Ad 1) nejen podloží,klima a voda, ale i obsah vápníku (tedy nejlépe spraš) a typ porostu. Les vám nikde černozem neudělá (opad bývá kyselý i na spraši). A růstu lesa bránila dříve megafauna, později člověk. Naopak obdělávání půdy humus ničí, zejména bez hnojení mrvou.
Ad 2) No po konci doby ledové postupně byla vybíjena. Mamuti, nosorožci, lvi, koni ... Ale už tak před 8-10 tisíci ji začali nahrazovat pastevci, zemědělci i u nás.
Ad3) No o moc velký to rozdíl není. Ale ty oborní zvířata se starají víc samy o sebe a nebývá ta pastva tak intenzivní a s tak velkým přikrmováním (pokud má zemědělec mít přírůstky a efektivitu, krmí, nehoní biodiverzitu). Nicméně těch (polo)divokých zvířat jsou maximálně stovky kusů. Zubrů je v celé čr tak 150-160, v podyjí asi 20 poníků. Měli by se pást spolu koně, tuři, zubři, .... Nevím zda je to ale technicky realizovatelné. I přezvěření je na škodu biodiverzitě .
Ad4) Ano, nejlepší údržba je, jak se ukazuje, v Vojenský Výcvikový Prostor. I ty stroje jako tanky, BVP, bomby a granáty, požáry... nahrazují mamuta. Třeba údržba i cvičiště Plachta je pomocí buvolů a teréních jízd pásových vozidel.
Odpovědět
Ad 2) No po konci doby ledové postupně byla vybíjena. Mamuti, nosorožci, lvi, koni ... Ale už tak před 8-10 tisíci ji začali nahrazovat pastevci, zemědělci i u nás.
Ad3) No o moc velký to rozdíl není. Ale ty oborní zvířata se starají víc samy o sebe a nebývá ta pastva tak intenzivní a s tak velkým přikrmováním (pokud má zemědělec mít přírůstky a efektivitu, krmí, nehoní biodiverzitu). Nicméně těch (polo)divokých zvířat jsou maximálně stovky kusů. Zubrů je v celé čr tak 150-160, v podyjí asi 20 poníků. Měli by se pást spolu koně, tuři, zubři, .... Nevím zda je to ale technicky realizovatelné. I přezvěření je na škodu biodiverzitě .
Ad4) Ano, nejlepší údržba je, jak se ukazuje, v Vojenský Výcvikový Prostor. I ty stroje jako tanky, BVP, bomby a granáty, požáry... nahrazují mamuta. Třeba údržba i cvičiště Plachta je pomocí buvolů a teréních jízd pásových vozidel.
BM
Břetislav Machaček
14.12.2025 10:58 Reaguje na Slavomil VinklerMůžete mi vysvětlit jak ty rostliny přežily od dob mamutů
ty tisíce let, než je nahradily teprve před 80 léty tanky?
I zubří tu už nejsou 500 let a divocí koně a pratuři ještě
déle! Nedělaly tutéž službu žaludky a kopyta domestikovaných zvířat? Zkuste přemýšlet, než se začnete odvolávat na tanky
a na velké kopytníky, že pouze díky nim tam roste to, co
tam bez nich přežilo tisíce a stovky let.
Odpovědět
ty tisíce let, než je nahradily teprve před 80 léty tanky?
I zubří tu už nejsou 500 let a divocí koně a pratuři ještě
déle! Nedělaly tutéž službu žaludky a kopyta domestikovaných zvířat? Zkuste přemýšlet, než se začnete odvolávat na tanky
a na velké kopytníky, že pouze díky nim tam roste to, co
tam bez nich přežilo tisíce a stovky let.
SV
Slavomil Vinkler
16.12.2025 06:22 Reaguje na Břetislav MachačekPatláte (a záměrně vytrhujete) vše dohromady. Jak kde a jak které a jak co. A není jasné co konkrétně míníte. Ale ano, někde nahrazoval divokou zvěř domácí skot, i to píšu.
Odpovědět
JO
Jarka O.
15.12.2025 19:09 Reaguje na Slavomil Vinkler1) stepní půdy vznikaly na spraších a typ porostu záleží právě na klimatu, u černozemí to byly traviny. Opad ze stromů nebyl vždycky kyselý a stejně ve vlhku vznikaly hnědé země.
3) Je to o intenzitě chovu, ne o druzích. Dotace si zaslouží jiní. 4) :)
Odpovědět
3) Je to o intenzitě chovu, ne o druzích. Dotace si zaslouží jiní. 4) :)
SV
Slavomil Vinkler
16.12.2025 06:31 Reaguje na Jarka O.Vlhkost a porost hraje velkou roli, navzájem se ovlivňují. Je pravda, že v lese i s neutrálním opadem nevznikne černozem, ale celek - je to dost složité. Nicméně velcí spásači ( někdy i domácí) dokážou posunout lesostep ke stepi, a tedy k černozemi. I Intenzita obhospodařování či pastvy hraje roli. O dotacích nemám znalosti.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
14.12.2025 15:05 Reaguje na Jarka O.Takže:
1/ Pro stav půdy je dnes klíčové i hospodaření spojené s erozí, ztrátou humusu, úpadkem edafonu a tak. Hospodaření je klíčové i pro vámi zmíněný typ půdy, když se na Moravě mění černozemě až v rendziny, což je slušný zločin.
3/ Čím se liší pastva krav od bizonů bylo už několikrát vysvětleno výše. Klíčové je pasení bizonů na stepi, kde jde o jiné klima atd., jak ostatně sama píšete, zatímco krávy se pasou dost jinde, obvykle. Rozdíl je i v množství ks/ha a v době pobytu (sešlap, jak píšete...)
Technika toho zas tolik nenahradí, obávám se... Asi vtip?
Odpovědět
1/ Pro stav půdy je dnes klíčové i hospodaření spojené s erozí, ztrátou humusu, úpadkem edafonu a tak. Hospodaření je klíčové i pro vámi zmíněný typ půdy, když se na Moravě mění černozemě až v rendziny, což je slušný zločin.
3/ Čím se liší pastva krav od bizonů bylo už několikrát vysvětleno výše. Klíčové je pasení bizonů na stepi, kde jde o jiné klima atd., jak ostatně sama píšete, zatímco krávy se pasou dost jinde, obvykle. Rozdíl je i v množství ks/ha a v době pobytu (sešlap, jak píšete...)
Technika toho zas tolik nenahradí, obávám se... Asi vtip?
JO
Jarka O.
15.12.2025 19:13 Reaguje na Jindřich DurasŠkoda, že jste rolníkům ta desetiletí při péči o půdu neradil. Naštěstí z rendziny zase vznikne černozem, až začnou pravidelně hnojit pravým hnojem, který nemusí být z amerického bizona.
Odpovědět
JH
JH
15.12.2025 20:18 Reaguje na Jarka O.Z rendziny neuděláte černozem jen pravidelným hnojením hnojem. To by toho hnoje muselo být opravdu hodně.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
16.12.2025 06:33 Reaguje na JHNo nejen hnojením, ono omezuje tvorbu humusu i orba, (okysličení, dusík) ale to je opět velmi složitý komplex.
Odpovědět
JO
Jarka O.
16.12.2025 06:55 Reaguje na JHBude to trvat. Zemědělské půdy dopadly po likvidaci spolupráce lidí v ZD tedy stejně jako lesy. A obnova lesů bude trvat století.
Odpovědět
JH
JH
16.12.2025 07:59 Reaguje na Jarka O.O něco výše se řešilo, jestli zubří pastvina může vytvořit černozem. Já se obávám, že s tím hnojem to nepůjde o moc lépe.
Odpovědět
Ra
Radek
16.12.2025 09:51 Reaguje na JHHnůj se musí vrátit zemi , ta je bez organiky mrtvá , to kam nás dovedlo spalování hnoje v bioplynových stanicích a jakou cenu za to platíme už snad všechny ekologické spolky ví , můžou klidně popírat jejich účast ale měli by začít opravdu chránit životní prostředí . Obora v Milovicích a výzkum který velký kopytník je lepší ….. na víc když všichni ví že jde pouze o početní stav v dané lokalitě .
Odpovědět
JH
JH
16.12.2025 10:14 Reaguje na RadekJá nechci nijak snižovat význam hnojení hnojem, ale nevěřím tomu, že hnojení hnojem udělá z rendziny černozem.
Odpovědět
JO
Jarka O.
16.12.2025 17:15 Reaguje na JHVy víte, že to jde, sám jste to v jiné diskuzi kdysi psal, tak proč musíte mlžit. Přečtěte si taky svůj příspěvek 12.12. v 11.54. Ještě by to chtělo trochu větrné eroze z Pálavy tím směrem, nezalévat, a byly by černozemě jak víno, ale ne zítra ani pozítří.
Odpovědět
JH
JH
16.12.2025 17:45 Reaguje na Jarka O.No tak si zkuste vozit hnůj na rendzinu dokud nebude mít metr hluboký humusový horizont. Potom raďte.
Odpovědět
JO
Jarka O.
16.12.2025 17:50 Reaguje na JHTrucujete. Není to jen o humusu, dyť si tu o tom už nekolik dní píšem.
Odpovědět
JH
JO
Jarka O.
17.12.2025 06:55 Reaguje na JHAni já ne. Můj názor na půdotvorbu je jiný než vaše truc rada s metrem hnoje.
Odpovědět
JH
JH
17.12.2025 07:41 Reaguje na Jarka O.Metr hnoje byl váš nápad, já jsem vám jen doporučil ho uskutečnit.
Odpovědět
JO
