Mnohaleté úsilí Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) i dalších organizací zastavit úbytek biodiverzity v lučních porostech začíná přinášet úspěchy. Obnovu tradičních, květnatých luk přírodě blízkými způsoby postupně rozšiřujeme na území celé ČR. V jednotlivých regionech se vyhledávají zachovalé květnaté louky. Semínka z nich slouží v okolí k zakládání luk nových. Ať už ve formě certifikovaných regionálních lučních směsí osiv či k přímým osevům lokalit. Nedílnou součástí programu Obnova květnatých luk je vzdělávání.

V přírodě jižní Moravy se opět daří dudkům. Tento nápadný pták se světle oranžovým peřím, černobílými křídly a typickou chocholkou zažívá úspěšnou hnízdní sezónu – i díky spolupráci s brněnskou zoologickou zahradou. Letos se v dudnících, tedy speciálně připravených budkách, vylíhlo o dvacet mláďat více než v loňském roce.

Ochránci přírody z Liberce usilují o návrat modrásků do krajiny v okolí Jablonného v Podještědí. Díky podpoře Ministerstva životního prostředí budou zkoumat, jakým způsobem pro ně efektivně vytvořit vhodné prostředí.

Speciální kartáče vyjely tento týden do milovické rezervace velkých kopytníků. Začaly sbírat první semena trav a květin. Díky nim vznikne regionální osevní směs, kterou budou moci využívat zájemci ve Středočeském kraji při obnově přírodních stanovišť.

Loňským rokem odstartoval projekt, jehož cílem je systematicky mapovat výskyt nepůvodních a invazních druhů rostlin a živočichů v České republice. To umožní získat podklady pro omezení jejich šíření či likvidaci. V roce 2024 se podařilo získat více než 25 tisíc údajů. Koordinátorem projektu je Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

Mykorhizní houby žijící v přátelském vztahu s kořeny rostlin vytvářejí podzemní sítě, které zajišťují koloběh klíčových živin, ovlivňují rostlinnou rozmanitost a pomáhají regulovat globální zásoby uhlíku. Díky databázi GlobalFungi, vytvořené v Mikrobiologickém ústavu AV ČR, odborníci zmapovali celkovou diverzitu těchto nepostradatelných spolupracovníků (symbiontů) kořenů rostlin. Výsledky mezinárodního týmu prokázaly, že oblasti, ve kterých se vyskytuje nejvíce různých druhů, nejsou chráněny, a jsou tedy velmi zranitelné vůči lidskému vlivu. Studii publikoval časopis Nature.

Navštívíte-li při svých letních toulkách Českým středohořím orchidejovou louku pod Solanskou horou nedaleko Chrášťan, možná vás překvapí desítky kovových klecí. Jsou zde kvůli ochraně orchidejí. Realizovány byly díky jednomu z desítek projektů, podpořených letos Českým svazem ochránců přírody (ČSOP) v rámci programu Ochrana biodiverzity.

Sýčci obecní vyvedli v jádrové oblasti na severozápadě Čech 75 mláďat, což je podobný počet jako v loňském roce. Populace této kriticky ohrožené sovy tak sice neklesá, ale ani nijak výrazně neroste, a sýček se i nadále pohybuje na hraně vyhynutí. Nejvíce ho ohrožuje špatný stav zemědělské krajiny a technické pasti v okolí hnízdišť. Ornitologové z České společnosti ornitologické (ČSO) a Ústavu biologie obratlovců AV ČR (ÚBO AV ČR) proto ve spolupráci s farmáři vyvěšují hnízdní budky, instalují berličky a domlouvají vhodné způsoby hospodaření. Veřejnost může sýčkům pomoci především zabezpečením technických pastí, jako jsou svisle postavené roury, nádrže na vodu, prosklené plochy a další nástrahy.

Mury neboli blokovobahenní proudy jsou rychlým a ničivým typem sesuvů. Ačkoliv jsou typické pro vysokohorské prostředí, mohou se objevit i v českých horách – zejména při mimořádně extrémních srážkách.

Šest druhů orchidejí, kociánky, vzácné vrby, masožravé rosnatky, škardy nebo nenápadné vratičky a ostřice, to vše se podařilo najít botanikům během jednoho víkendu v jižní části chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Během průzkumu zaznamenali úctyhodných 450 druhů rostlin.