Osvěta pomáhá: Zbytečně zachráněných mláďat zajíců a srnců ubývá

Záchranné stanice v rámci Národní sítě záchranných stanic přijaly od začátku roku do 15. července 2025 již 829 jedinců zajíce obecného a 259 srnců obecných. Více než polovina z nich byla přivezena v nejcitlivějším období – jako mláďata. Ve většině případů byl ale k příjmu do záchranné stanice vážný důvod. Dobrou zprávou je, že veřejnost se začíná chovat zodpovědněji a stále častěji respektuje doporučení odborníků mláďata z přírody zbytečně neodebírat. Z celkových 414 novorozených zajíčků, kteří skončili v péči stanic, bylo pouze 39 přivezeno zbytečně – tedy v situaci, kdy by bylo bývalo lepší je ponechat matce. V případě srnčat byla situace ještě lepší – ze 102 přijatých mláďat byla zbytečně odebrána jen čtyři.

Lidé si dnes zjevně mnohem častěji než v minulosti ověřují, zda a jak se mají v případě nálezu mláděte zachovat. Nejdříve volají odborníky, teprve potom konají. A většinou rada odborníků zní: „Ponechte klidně ležící mládě na místě a vzdalte se.“

Zranění dopravou a predace stále častou příčinou příjmu

Ne všechna mláďata se však dostanou do stanic kvůli lidské neinformovanosti. Mnohem horší je situace, kdy mládě napadnou predátoři. 193 zajíců bylo přivezeno pokousaných – nejčastěji kočkami (75 případů), psy (15) a strakami (17).

Zvířata, která byla napadena přirozeným predátorem – například strakou, liškou nebo dravcem – by ve většině případů neměla být zachraňována. Predace je běžnou součástí přírodních procesů a přirozeného výběru. Predátoři často loví jedince, kteří jsou slabí, zranění nebo nemocní, a tím pomáhají udržovat zdravou populaci.

Zásahem člověka do takového přirozeného vztahu můžeme zbytečně narušit rovnováhu ekosystému – pokud totiž zachráníme kořist, je predátor nucen ulovit jiného jedince, čímž dochází k dalšímu zásahu do přírodní dynamiky.

Navíc mláďata s těžkými poraněními způsobenými zobákem či drápy predátora mají jen minimální šanci na přežití, a i přes odbornou péči často zbytečně trpí. Záchrana takového zvířete, jakkoliv dobře míněná, může ve výsledku prodloužit jeho utrpení a zároveň odčerpávat kapacity záchranných stanic od případů, kde je šance na návrat do přírody skutečně reálná. Téměř čtvrtina všech zajíců (199) stejně bohužel během nebo krátce po přijetí uhynula.

U srnců bylo pokousáno 8 mláďat, z toho min. u 3 byl příčinou pes. Dalších 19 jedinců bylo zraněno zemědělskou technikou – například při sečení luk. Řada srnčat byla přijata proto, že jim matku srazilo auto či vlak. Péče o malé srnce není tak komplikovaná jako u zajíců, ale vzhledem k častým doprovodným zraněním celkem 55 mláďat ve stanicích uhynulo nebo muselo být utraceno.

Jestliže mnohaletá intenzivní osvěta záchranných stanic na témě, jak postupovat při nálezu mláděte, začíná přinášet pozitivní výsledky, osvěta na téma nenechávat volně pobíhat psy a kočky alespoň tedy v době mláďat se nedaří.

Ochránci přírody zároveň děkují všem, kdo přispívají ke zlepšení stavu: ať už jsou to informovaní občané, kteří konzultují nález se záchrannou stanicí, zemědělci, kteří spolupracují při ochraně mláďat na loukách, nebo dárci, kteří finančně pomáhají s péčí o zvířata.

Záchranné stanice fungují díky podpoře Ministerstva životního prostředí, Ministerstva zemědělství, krajů, obcí a soukromých dárců. Péče o zraněná a osiřelá mláďata je náročná nejen časově, ale i finančně – o jedno mládě zajíce či srnce může stát až několik tisíc korun.

---

reklama

---