Buřňák severní – v Česku nebyl zatím nikdy pozorován. Nyní ho našli na kolejích a bojuje v záchranné stanici o život
Buřňák bohužel zpočátku vůbec nevypadal dobře. Byl po nárazu zhmožděný a totálně vysílený. V péči záchranné stanice Falco však po nasazení intenzivní péče, medikace a speciálního krmení sondou pookřál a začal bojovat o život. Snad je tedy šance nejen na to, že přežije, ale i že se bude moci vrátit do přírody. Pokud ano, určitě bude nutné mu pomoci i tím, že bude dopraven na sever, k mořskému pobřeží. Buřňák severní je totiž výhradně mořský pták, který celý den tráví letem nízko nad hladinou, na svá hnízda v norách na malých ostrůvcích se vrací pouze v noci.
„Jak se mohl buřňák severní ocitnout stovky km nad pevninou, jasné není, ale v předchozích dnech jsou hlášena hned čtyři neobvyklá pozorování tohoto druhu z německých Východofríských ostrovů a Helgolandu,“ uvedl David Heyrovský, předseda Faunistické komise ČSO. Tato komise nyní shromažďuje veškerá data o buřňákovi a teprve po jejím schválení ho bude možné považovat za nový druh české ptačí fauny.
Mezitím však probíhá boj o život tohoto ptáka. Václav Tomšovský, vedoucí záchranné stanice Falco, k tomu sděluje: „Prognóza je dobrá, buřňák přes víkend zesílil a vrátila se mu energie. Ale stále nevidí na jedno oko. Důležitý je pro něj teď klid, proto také jsou veškeré rušivé vjemy zakázány a nemá smysl se pokoušet o jakýkoliv, byť vzdálený kontakt s ním. O dalším vývoji bude záchranná stanice Falco veřejnost informovat.“
Zvířecí záchranáři však již pomalu začínají přemýšlet o tom, jak buřňáka, pokud se uzdraví, dopravit zpět k pobřeží Atlantiku či alespoň Severního moře.
Pokud veřejnost chce, může pomoci Záchranné stanici Falco s úhradou nemalých nákladů spojených s péčí o tohoto vzácného pacienta. Stačí jen poslat dar na účet veřejné sbírky Zvíře v nouzi č. 33223355/0800 s variabilním symbolem platby 3702 či rovnou na darovacím portálu sbírky vybrat stanici Falco za příjemce daru.
Kontakty na záchranné stanice Národní sítě naleznete zde: www.zvirevnouzi.cz či na telefonu 774 155 155
reklama

Dále čtěte |
Čápi se do Česka vracejí čím dál dřív. Zapojte se do jejich sledování
Ve Žďárských vrších začínají hnízdit sokoli. Loni tam po desítkách let vyvedli dvě mláďata
Populace sýčka obecného na Hodonínsku a Znojemsku dosáhla 25letého maxima
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (16)
vaber
15.10.2025 08:39 Reaguje navaber
16.10.2025 08:57 Reaguje naLidé s jednoduchým myšlením obvykle mají jasno okamžitě, dříve než ti přemýšliví.
Měl by jsi napsat jak to vidíš a ne se zlobit, nebo si svoji smrtelnou hlavu poškodíš.
Slavomil Vinkler
15.10.2025 08:54 Reaguje na Jan ŠimůnekLukas B.
15.10.2025 12:59 Reaguje na Slavomil VinklerMiloš Zahradník
15.10.2025 14:27 Reaguje na Lukas B.Slozeni suroviny pro pripravu bujonu: 5% dovezeneho tetreviho/tetrivciho masa ze Snandinavie ci treba Tjumene + 95% Babisovych kurat z jeho nedalekych zavodu. Pokud by ochranari protestovali tak bych to nejak sikovne "konspirativne" prejmenoval :)
Lukas B.
15.10.2025 14:53 Reaguje na Miloš Zahradníkanebo to poradím jedné paní s ptačím jménem, ta by to mohla nabízet skialpinistům k obědu.
Miloš Zahradník
15.10.2025 15:35 Reaguje na Lukas B.(mel jsem ho na navsteve pribuznych zrovna vcera) proc by sumavaci nemohli mit gurmanskou zalibu v tetrevovi? No a co se te Prahy tyce - to je docela zajimava predstava ze po postaveni rybiho prechodu za penize EU na Strekove a na dalsich 50 jezech po ceste by se v Praze opet objevil ve Vltave losos. Ty manevry, ktere by nastaly pod tlakem ochranaru v celem meste! Zakaz vstupu k Vltave - abychom nerusili lososa v jeho pritorozene snaze plavat proti proudu - by byl tim nemensim z nich. A co by bylo dale. Problem by nastal u Orliku a dalsich stupnu vltavske kaskady. Lososum totiz voda Berounky a Sazavy (a zrejme ani voda Labe nad Menikem) nechutnala a tahnuli pouze Vltavou a nasledne pak - hlavne - Otavou
Miloš Zahradník
15.10.2025 11:09bezne se vyskytujicimu, nesoucimu postupne rysy invazivniho rozsireni.
Priklad z rostlinne rise. Kdyz jsem si jako pionyr z podnetu, ktere jsme ve skole dostali delal herbar dal jsem do nej i mnohe rostlinne druhy, ktere tenkrat byly zcela bezne napr. vachta trilista co rostla v bazince nedaleko naseho domu. Mel jsem tam i obycejny naprstnik zluty samozrejme zatimco
naprstnik vekokvety byl, pamatuji li se dobre v dobe meho detstvi prisne chraneny a vzacny. Dnes je to - uz po nekolik desetileti - invasivni druh horskych pasek, stavebnich parcel a dalsich mist s narusenou vegetaci a je misty na horach malem tak jiz premnozeny, jakolupina ci netykavka dole v podhuri. Zajimave jsou tyhle casove promeny, co se arealu a hustoty rozsireni jednotlivych druhu tyce
Jaroslav Řezáč
15.10.2025 12:28 Reaguje na Miloš Zahradníkvaber
15.10.2025 18:07 Reaguje na Miloš ZahradníkLány pšenice , řepky ,nebo nepůvodní kukuřice vytlačily vše a na malém kousíču co zbyl, dělá člověk zachránce .


Sezóna malých zajíčků začala. Jak správně postupovat při jejich nálezech?
Petr Stýblo: Poptávka veřejnosti po práci záchranných stanic stoupá. Podpora státu naopak klesne
První výsledky vánočního kola Živé zahrady ukazují mizení zvonka zeleného i další špatný rok pro kosy 