Buřňák severní – v Česku nebyl zatím nikdy pozorován. Nyní ho našli na kolejích a bojuje v záchranné stanici o život
Buřňák bohužel zpočátku vůbec nevypadal dobře. Byl po nárazu zhmožděný a totálně vysílený. V péči záchranné stanice Falco však po nasazení intenzivní péče, medikace a speciálního krmení sondou pookřál a začal bojovat o život. Snad je tedy šance nejen na to, že přežije, ale i že se bude moci vrátit do přírody. Pokud ano, určitě bude nutné mu pomoci i tím, že bude dopraven na sever, k mořskému pobřeží. Buřňák severní je totiž výhradně mořský pták, který celý den tráví letem nízko nad hladinou, na svá hnízda v norách na malých ostrůvcích se vrací pouze v noci.
„Jak se mohl buřňák severní ocitnout stovky km nad pevninou, jasné není, ale v předchozích dnech jsou hlášena hned čtyři neobvyklá pozorování tohoto druhu z německých Východofríských ostrovů a Helgolandu,“ uvedl David Heyrovský, předseda Faunistické komise ČSO. Tato komise nyní shromažďuje veškerá data o buřňákovi a teprve po jejím schválení ho bude možné považovat za nový druh české ptačí fauny.
Mezitím však probíhá boj o život tohoto ptáka. Václav Tomšovský, vedoucí záchranné stanice Falco, k tomu sděluje: „Prognóza je dobrá, buřňák přes víkend zesílil a vrátila se mu energie. Ale stále nevidí na jedno oko. Důležitý je pro něj teď klid, proto také jsou veškeré rušivé vjemy zakázány a nemá smysl se pokoušet o jakýkoliv, byť vzdálený kontakt s ním. O dalším vývoji bude záchranná stanice Falco veřejnost informovat.“
Zvířecí záchranáři však již pomalu začínají přemýšlet o tom, jak buřňáka, pokud se uzdraví, dopravit zpět k pobřeží Atlantiku či alespoň Severního moře.
Pokud veřejnost chce, může pomoci Záchranné stanici Falco s úhradou nemalých nákladů spojených s péčí o tohoto vzácného pacienta. Stačí jen poslat dar na účet veřejné sbírky Zvíře v nouzi č. 33223355/0800 s variabilním symbolem platby 3702 či rovnou na darovacím portálu sbírky vybrat stanici Falco za příjemce daru.
Kontakty na záchranné stanice Národní sítě naleznete zde: www.zvirevnouzi.cz či na telefonu 774 155 155
reklama
Dále čtěte |
Proč luňáci v Evropě stále hynou
Mláďata letos vylétla z více než 830 hnízd čápů bílých
Dravcům a sovám pomáhají v zemědělské krajině speciální hnízdní budky
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (16)
vaber
15.10.2025 08:39 Reaguje navaber
16.10.2025 08:57 Reaguje naLidé s jednoduchým myšlením obvykle mají jasno okamžitě, dříve než ti přemýšliví.
Měl by jsi napsat jak to vidíš a ne se zlobit, nebo si svoji smrtelnou hlavu poškodíš.
Slavomil Vinkler
15.10.2025 08:54 Reaguje na Jan ŠimůnekLukas B.
15.10.2025 12:59 Reaguje na Slavomil VinklerMiloš Zahradník
15.10.2025 14:27 Reaguje na Lukas B.Slozeni suroviny pro pripravu bujonu: 5% dovezeneho tetreviho/tetrivciho masa ze Snandinavie ci treba Tjumene + 95% Babisovych kurat z jeho nedalekych zavodu. Pokud by ochranari protestovali tak bych to nejak sikovne "konspirativne" prejmenoval :)
Lukas B.
15.10.2025 14:53 Reaguje na Miloš Zahradníkanebo to poradím jedné paní s ptačím jménem, ta by to mohla nabízet skialpinistům k obědu.
Miloš Zahradník
15.10.2025 15:35 Reaguje na Lukas B.(mel jsem ho na navsteve pribuznych zrovna vcera) proc by sumavaci nemohli mit gurmanskou zalibu v tetrevovi? No a co se te Prahy tyce - to je docela zajimava predstava ze po postaveni rybiho prechodu za penize EU na Strekove a na dalsich 50 jezech po ceste by se v Praze opet objevil ve Vltave losos. Ty manevry, ktere by nastaly pod tlakem ochranaru v celem meste! Zakaz vstupu k Vltave - abychom nerusili lososa v jeho pritorozene snaze plavat proti proudu - by byl tim nemensim z nich. A co by bylo dale. Problem by nastal u Orliku a dalsich stupnu vltavske kaskady. Lososum totiz voda Berounky a Sazavy (a zrejme ani voda Labe nad Menikem) nechutnala a tahnuli pouze Vltavou a nasledne pak - hlavne - Otavou
Miloš Zahradník
15.10.2025 11:09bezne se vyskytujicimu, nesoucimu postupne rysy invazivniho rozsireni.
Priklad z rostlinne rise. Kdyz jsem si jako pionyr z podnetu, ktere jsme ve skole dostali delal herbar dal jsem do nej i mnohe rostlinne druhy, ktere tenkrat byly zcela bezne napr. vachta trilista co rostla v bazince nedaleko naseho domu. Mel jsem tam i obycejny naprstnik zluty samozrejme zatimco
naprstnik vekokvety byl, pamatuji li se dobre v dobe meho detstvi prisne chraneny a vzacny. Dnes je to - uz po nekolik desetileti - invasivni druh horskych pasek, stavebnich parcel a dalsich mist s narusenou vegetaci a je misty na horach malem tak jiz premnozeny, jakolupina ci netykavka dole v podhuri. Zajimave jsou tyhle casove promeny, co se arealu a hustoty rozsireni jednotlivych druhu tyce
Jaroslav Řezáč
15.10.2025 12:28 Reaguje na Miloš Zahradníkvaber
15.10.2025 18:07 Reaguje na Miloš ZahradníkLány pšenice , řepky ,nebo nepůvodní kukuřice vytlačily vše a na malém kousíču co zbyl, dělá člověk zachránce .



Co dělat se zvířatem zraněným na silnici?
Srna zebru nezná
Na přelomu léta a podzimu přichází čas netopýřích záletů. Co dělat, pokud vám vlétne do bytu netopýr? 