Z krkonošské tundry mizí vzácné druhy rostlin. Národní park zkouší nové způsoby péče

Správci Krkonošského národního parku (KRNAP) zkouší nové postupy v péči o rostlinné druhy v krkonošské tundře ohrožené klimatickou změnou. Hlavním cílem je zachovat zejména populaci endemické kvetoucí rostliny všivce krkonošského, který kromě Krkonoš nikde jinde na světě neroste. ČTK to dnes řekl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Krkonošská tundra zarůstá a mizí z ní vzácné druhy rostlin. Řešením by mohla být seč, vyřezávání náletových dřevin či pastva.

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) se po podrobné odborné debatě rozhodla přistoupit k sérii pilotních managementových zásahů nad horní hranicí lesa, které mají za cíl ověřit v situaci probíhající změny klimatu některé nové přístupy v péči o ohrožená tundrová společenstva, především s cílem pomoci zachovat populaci endemické kvetoucí rostliny všivce krkonošského, který kromě Krkonoš nikde jinde nenaleznete. „Dlouhodobý monitoring ukazuje, že krkonošská tundra vlivem klimatické změny, spadu dusíku a dalších faktorů postupně zarůstá keři, keříky a vysokými travinami a kvůli tomu z ní postupně mizí unikátní druhy rostlin jako je právě všivec krkonošský,“ říká odborný garant zásahů Stanislav Březina. Pomoc takovým rostlinám by podle jeho slov přitom nemusela být v principu složitá.

Občasná seč či pastva omezují v rostlinných společenstvech dominanty a tím vytvářejí prostor pro drobnější a často ochranářsky významné rostliny. „Dlouhodobá pastva velkých býložravců například prospívá zachování tundry v severní Evropě. Jde nám tedy o časově i prostorově omezený experiment, jehož cílem je ověřit možnosti cílené obnovy stanovišť ohrožených druhů rostlin v krkonošských podmínkách v situaci probíhající změny klimatu,“ vysvětluje Stanislav Březina.

Jedná se o pečlivě připravený a mezi našimi vlastními i externími odborníky intenzivně diskutovaný experiment, který v souladu se zákonem o ochraně přírody a krajiny i platnými Zásadami péče o KRNAP a jeho ochranné pásmo míří k ochraně konkrétního ohroženého druhu a navazujícího rostlinného společenstva, který také jednohlasně schválila vědecká sekce Rady KRNAP.

Pilotní zásahy proběhnou na třech lokalitách roztroušených v tundře západních Krkonoš na celkové ploše 0,33 ha. Práce budou zahrnovat seč, hrabání stařiny s odklizením biomasy a výřez náletových smrčků a borůvky.

Na pilotních lokalitách budou botanici Správy KRNAP následně sledovat především reakci všivce krkonošského na provedené zásahy, ale také celkové změny ve společenstvu vyšších rostlin, lišejníků a mechorostů. Získaná data pomohou vyhodnotit dopad zásahů a případně upravit další postup péče o krkonošská tundrová stanoviště.

„Chceme být důslední v ochraně přírody, ale také otevření novým, vědecky podloženým přístupům. Pilotní zásahy nám umožní ověřit, co může být skutečně přínosné pro dlouhodobé přežití unikátních horských druhů rostlin. Mnohé jsou podobně jako všivec krkonošský předměty ochrany KRNAP a jsou chráněny českým i evropským právem, máme proto povinnost konat,“ dodává ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch.

---

reklama

---