Do Krkonoš na své původní stanoviště se vrací jedle bělokorá. Její význam v lesích bude narůstat
24.10.2025 11:32 | PRAHA
(Ekolist.cz) | Radek Drahný
Foto | Kamila Antošová / Správa KRNAP
Jedle bělokorá patří mezi klíčové dřeviny s meliorační a stabilizační funkcí v lesních ekosystémech. V minulosti byla jednou z nejvýznamnějších dřevin na našem území, její zastoupení však postupně výrazně pokleslo v důsledku kombinace několika negativních faktorů, jako je například okyselení půdy nebo znečištění ovzduší imisemi, na něž je jedle obzvlášť citlivá. Zajištění její ochrany a zachování genetické diverzity je nezbytné pro budoucnost krkonošských lesů.
„Jedle je – i když se to vzhledem k pohnuté historii jedle v českých lesích nemusí zdát – pravděpodobně jednou z nejperspektivnějších dřevin Krkonoš,“ uvedl ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch. „Ať už to bude v lesích zcela ponechaných přirozenému vývoji, nebo v lesích s výběrným způsobem hospodaření, bude jedle hrát v krkonošských lesích stále významnější roli. To je dáno její schopností dlouhodobě přežívat v zástinu lesního porostu i tolerancí k rostoucím teplotám,“ vysvětlil Böhnisch.
Jedlové dřevo bylo v historii využíváno podobně jako dřevo smrkové, tedy například na krovy mnoha staveb. Vzhledem k větší odolnosti ve vodě se uplatňovalo také při stavbě hrází, jezů, mlýnských staveb, nejrůznějších pilířů aj. Využíváno bylo také na šindel. To všechno vedle přírodních faktorů také přispělo ke snížení zastoupení jedle v lesních porostech Střední Evropy, Krkonoše nevyjímaje.
S jedlí dlouhodobě pracují i kolegové na polské straně Krkonoš. Ať už jde o polský národní park, nebo polské státní lesy, které obhospodařují porosty v ochranném pásmu národního parku.
reklama
Dále čtěte |
Loňský úspěch revitalizace krkonošských mokřadů v soutěži Adapterra Awards pomáhá dalšímu zadržování vody v horách
Správa KRNAP uzavře od prosince některé stezky kvůli přezimování jelení zvěře
I neživá příroda Krkonoš si zaslouží svou ochranu. Nejvyšší správní soud dal za pravdu národnímu parku
Další články autora |
Vlk se znovu stává součástí krkonošské přírodyOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (21)
SV
Slavomil Vinkler
24.10.2025 12:37Jistě, o louky, lesy i pralesy ve střední evropě je třeba pečovat podle správného plánu péče.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
27.10.2025 12:49 Reaguje na Slavomil VinklerPéče je ale v příkrém rozporu s ekologickým bezzásahem. Správná péče totiž vyžaduje správné znalosti a zkušenosti. A ty jsou právě v rozporu s ideologií, která znalosti zatracuje.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
24.10.2025 14:07Jistě je to krok správným směrem a ukázka toho, že i o lesy v NP se musí pečovat. Maximálně je vhodné si položit otázku, proč se s tím čekalo tak dlouho.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
24.10.2025 14:46Jak to vlastne bylo s tim temer zanikem jedle v ceskych a stredoevropskych lesich v 20. stoleti. Role znecisteneho ovzdusi v tomto byla nejspis velmi prehanena, slo zrejme o nejakou nemoc - o jakou presne a cim to, ze ta nemoc zmizela a jedle se v poslednich desetiletich opet zacina rozrustat v nasich lesich?
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
24.10.2025 14:49 Reaguje na Miloš ZahradníkUz dlouho jsem nebyl na Slovensku a jinde v Karpatech. Jak to vlastne dopadlo tam? Predpokladam, ze tam vsude je jedle porad velmi rozsirenych druhem stromu
Odpovědět
LB
Lukas B.
24.10.2025 19:15 Reaguje na Miloš Zahradníksvině srnečci. jsou to parádivci, vytloukají si parůžky tak, aby voněli srnám exoticky (viz navonění frajeři na tanečních zábavách) a tak likvidují menšinové a vzácné dřeviny. na druhou stranu, vivat srneček, neboť zabraňuje paní mého srdce zavlékat do krkonoš nepůvodní dřeviny, takže rakytník asi vyhodnotím jako neúspěšný pokus.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
24.10.2025 14:51 Reaguje na Miloš ZahradníkNebylo zjištěno, pokud vím, nicméně korelace se sírou v ovzduší je silná.
Odpovědět
va
vaber
25.10.2025 09:21Jedle má jiné dřevo než smrk a roste pomaleji.
Znám místo kde rostlo asi 200 jedlí některé opravdu krásné,odhaduji věk 50-60roků . Všechny uschly ve stejném období jak sousední smrky , smrky díky kůrovci ,jedle asi taky, nevím.
Odpovědět
Znám místo kde rostlo asi 200 jedlí některé opravdu krásné,odhaduji věk 50-60roků . Všechny uschly ve stejném období jak sousední smrky , smrky díky kůrovci ,jedle asi taky, nevím.
BM
Břetislav Machaček
25.10.2025 11:58Před 40 roky jsme už zachraňovali náletové jedle v Beskydech oplocením každé z nich, protože je pro zvěř z jehličnanů nejchutnější. Stejně staré smrky byly vedle okousaných jedlí zcela nepoškozené a tak nezbývalo, než každou jedli zvlášť oplotit. Daleko snazší je oplotit vysazené kotlíky
a udržovat oplocení alespoň do věku 15-20 let a tím je chránit i před
nenechavci z řad fandů vánočních jedlí. Jinak se jim dobře daří i na
Ostravsku, kdy se zdařil před 20 léty pokus o jejich výsadbu a jsou tu
už pěkné vitální stromy. Takže to jde, ale musí se chtít. Je správné,
že se KRNAP dal cestou výsadby a nespoléhá se jako NP Šumava a NP ČŠ
na náhodný nálet a samovýsev, které oddalují cílovou skladbu dřevin
o stovky let. Je vidět, že lze postupovat i cíleně s dřívějším efektem,
než u nicnedělání a sledování bezzásahu. Takže jim fandím a děkuji.
Odpovědět
a udržovat oplocení alespoň do věku 15-20 let a tím je chránit i před
nenechavci z řad fandů vánočních jedlí. Jinak se jim dobře daří i na
Ostravsku, kdy se zdařil před 20 léty pokus o jejich výsadbu a jsou tu
už pěkné vitální stromy. Takže to jde, ale musí se chtít. Je správné,
že se KRNAP dal cestou výsadby a nespoléhá se jako NP Šumava a NP ČŠ
na náhodný nálet a samovýsev, které oddalují cílovou skladbu dřevin
o stovky let. Je vidět, že lze postupovat i cíleně s dřívějším efektem,
než u nicnedělání a sledování bezzásahu. Takže jim fandím a děkuji.
JO
Jarka O.
25.10.2025 13:53 Reaguje na Břetislav MachačekNo, přesto jsem se zasmála nad (snad jen ilustrační) fotkou. Kolik století tímhle způsobem bude pán v buřině "zalesňovat", myslíte:)
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
25.10.2025 18:58 Reaguje na Jarka O.Pokud je pouze zasadí bez oplocení a bez odstranění buřiny,
tak je to pouze plýtvání prací stromolezců, školkařů a těch,
co stromky vysazují. I takové hurá akce jsem viděl a bylo
mi líto účastníků výsadby(děti), kteří dělali marnou práci.
Zažil jsem třeba výsadbu, která předběhla stavbu oplocenky,
které už neměla na jaře co chránit a muselo se sázet znovu.
Prostě hurá akce bez ochrany sazenic je hloupost.
Odpovědět
tak je to pouze plýtvání prací stromolezců, školkařů a těch,
co stromky vysazují. I takové hurá akce jsem viděl a bylo
mi líto účastníků výsadby(děti), kteří dělali marnou práci.
Zažil jsem třeba výsadbu, která předběhla stavbu oplocenky,
které už neměla na jaře co chránit a muselo se sázet znovu.
Prostě hurá akce bez ochrany sazenic je hloupost.
JO
Jarka O.
26.10.2025 14:24 Reaguje na Břetislav MachačekMetoda toho pohodáře, co si nese 2 stromky bez kořenového balu někam do hlubin buřiny, kam zvěř nechodí, vypadá na tu přírodní obnovu. Taky jsem to zažila jinak, smrky bez oplocenky, zato s neefektivním hajným se psem, který lelkoval kolem vysázených pruhů, asi odháněl zajíce.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
25.10.2025 12:24Na přelomu 80. a 90. let mě upozorňoval Prof. Černý z lesnické fakulty (tehdy VŠZ, dnes MENDELU), že se nemusím bát před domem zasadit jedli bělokorou (ptal jsem se ho na zdroj grandisek), protože hynutí už ustalo. A že podobné bylo nalezeno ve starých lesnických záznamech někdy z konce 18. či začátku 19. století, kdy to určitě nebylo způsobeno kyselými dešti apod. (záznamy se u nás vedou od doby vlády Marie Terezie).
MMCH, pro smrk existuje mechanismus, jakým ho může kyselý déšť umořit, ale pro jedli by fungovat neměl.
Odpovědět
MMCH, pro smrk existuje mechanismus, jakým ho může kyselý déšť umořit, ale pro jedli by fungovat neměl.
JO
Jarka O.
25.10.2025 13:50 Reaguje na Jan ŠimůnekZde pochybuju. Jaké mechanismy? Stromy byly sice oslabené emisemi, ale zničil je plošně teplotní šok na konci 1978, a nejen smrky.
Čtěte:
"Jedlové dřevo bylo v historii využíváno podobně jako dřevo smrkové, tedy například na krovy mnoha staveb. Vzhledem k větší odolnosti ve vodě se uplatňovalo také při stavbě hrází, jezů, mlýnských staveb, nejrůznějších pilířů aj. Využíváno bylo také na šindel. To všechno vedle přírodních faktorů také přispělo ke snížení zastoupení jedle v lesních porostech Střední Evropy.."
Tohle stojí za úbytkem jedle, vytěžení a opuštění výsadeb, náhrada za rychleji rostoucí, perspektivnější, jednodušší smrk (mmch. vzhlednější). Prostě se jedle přestala sázet, zůstaly zbytky stromků a porostů, nikdo se o ni nestaral, proto se nemohla šířit.
Odpovědět
Čtěte:
"Jedlové dřevo bylo v historii využíváno podobně jako dřevo smrkové, tedy například na krovy mnoha staveb. Vzhledem k větší odolnosti ve vodě se uplatňovalo také při stavbě hrází, jezů, mlýnských staveb, nejrůznějších pilířů aj. Využíváno bylo také na šindel. To všechno vedle přírodních faktorů také přispělo ke snížení zastoupení jedle v lesních porostech Střední Evropy.."
Tohle stojí za úbytkem jedle, vytěžení a opuštění výsadeb, náhrada za rychleji rostoucí, perspektivnější, jednodušší smrk (mmch. vzhlednější). Prostě se jedle přestala sázet, zůstaly zbytky stromků a porostů, nikdo se o ni nestaral, proto se nemohla šířit.
SV
Slavomil Vinkler
26.10.2025 06:57 Reaguje na Jarka O.Ano o jedli se nestarali i proto, že neposkytovala vhodné dřevěné uhlí pro železárny. Nejprve jí to pomáhalo neb obsazovala prostor uvolněný pokáceným bukem. Později ale po přechodu železáren na koks začala mizet i tím, že se tolik buku nekácelo. No + kůrovec, kyselé deště, okus semenáčů při nárůstu srnčí....
Odpovědět
JO
Jarka O.
27.10.2025 18:32 Reaguje na Slavomil Vinkler.., mráz, vítr, sucho. No právě, jí se daří na stejné půdě jako bukům, a to není v Krkonoších. Ale KRNAP na to má:)
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
29.10.2025 14:50 Reaguje na Jarka O.Nejsou blbí, sázejí do vhodné polohy. Chtělo by to míchat s bukem, asi to dělají. Ilustrativní foto je naaranžované ilustrativní foto.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
25.10.2025 16:01to Jarka O. 25.10.2025 13:50
Tehdy bylo klasicko hynutí s "čapími hnízdy" a dlšími příznaky toho, co probíhalo v 70. a 80. letech minulého století.
MMCH Jedlové dřevo má nižší výhřevnost než smrkové. Nevím proč, ale dá se to najít a skutečně to tak je (vlastní zkušenost. Týká se i dřeva z grandisek.
Odpovědět
Tehdy bylo klasicko hynutí s "čapími hnízdy" a dlšími příznaky toho, co probíhalo v 70. a 80. letech minulého století.
MMCH Jedlové dřevo má nižší výhřevnost než smrkové. Nevím proč, ale dá se to najít a skutečně to tak je (vlastní zkušenost. Týká se i dřeva z grandisek.
va
vaber
26.10.2025 08:24 Reaguje na Jan ŠimůnekJedlové dřevo nemá smolu, asi proto tolik nehřeje,ale je pevnější a kdysi se používalo na výdřevu do dolů a i stromy se tolik nelámou jak smrky.
Odpovědět
JO
Jarka O.
26.10.2025 14:19 Reaguje na Jan ŠimůnekMéně silic nebo menší hustota dřeva (váha)?
Chci jen říct, že si klidně můžete zasadit ve městě strom jaký chcete a on v rámci možností půdy a města poroste. Že někde jinde stromy hynuly, není důležité. Ty přírodní důvody často hrály menší roli než lidská rozhodnutí.
Odpovědět
Chci jen říct, že si klidně můžete zasadit ve městě strom jaký chcete a on v rámci možností půdy a města poroste. Že někde jinde stromy hynuly, není důležité. Ty přírodní důvody často hrály menší roli než lidská rozhodnutí.
va
vaber
27.10.2025 08:42 Reaguje na Jarka O.Jak jsem se díval ,mokré jedlové dřevo má váhu 1 tunu na m3 ,stejně jak dub a když vyschne má prý 450kg ,jako smrk,což je divné.Hodně vody?
Odpovědět
