Vlk se znovu stává součástí krkonošské přírody
Vzhledem k tomu, že se jedná o vrcholového predátora, jeho přirozeně výskyt dělá těžkou hlavu místním hospodářům. Správa KRNAP proto nepodceňuje aktivní komunikaci s nimi. Vyvinuli jsme aplikaci, prostřednictvím které hospodáři dostávají informace o škodách na hospodářských zvířatech v oblasti, kde pasou, aby se měli možnost účinněji postarat o svá stáda. Celkový aktuální přehled o útocích vlků na hospodářská zvířata na území ČR nabízí interaktivní mapa na webu navratvlku.cz.
Opakovaně také pořádáme semináře o tom, jak vhodně zabezpečit pastviny. Pomáháme hospodářům s žádostmi o dotace na zabezpečení pastvin proti útoku velkých šelem. Vytvořili a hospodářům jsme rozdali speciální infoceduli o přítomnosti pasteveckého psa v ohradě. V podstatě neustále jsou hospodářům k dispozici pracovnice a pracovníci z pracoviště managementu bezlesí i zoolog Správy KRNAP k případným konzultacím. Tři desítky útoků na hospodářská zvířata v letošním roce ale potvrzují, že v případě Krkonoš jsou i přes snahy některých chovatelů stále pastviny proti vlkům zabezpečeny nedostatečně.
Správa KRNAP také nadále pokračuje v odborném monitoringu vlka. „Stále ve spolupráci s Mendelovou univerzitou v Brně sbíráme vzorky vlčího trusu a posíláme je na genetickou analýzu. Nadále rozšiřujeme síť fotopastí, pomocí kterých sledujeme vlčí populaci na území národního parku a snažíme se podrobněji sledovat i situaci v okolí ohrad s opakovanými útoky,“ říká zooložka Karolina Mikslová.
„Díky tomu máme mimo jiné přehled, kolik lidí nerespektuje režim klidových území, kde se smí chodit jen po značených cestách. Fotopasti dokazují, že volným terénem prochází velké množství lidí, mnozí z nich se psy na volno. A to přímo v jádru vlčích teritorií,“ dodala.
Ve vztahu k návštěvníkům Krkonoš vlk nepředstavuje hrozbu. Při (zcela výjimečném) setkání člověka s vlkem je přesto dobré být obezřetný. Turistům i místním doporučujeme, aby měli své psí mazlíčky na vodítku. Důrazně žádáme, aby návštěvníci nezkoušeli vlky krmit nebo jim ve volné přírodě zanechávat možnou potravu či zbytky jídla. Majitelé nemovitostí, chataři a chalupáři by venku neměli nechávat zbytky potravy. Přivykat vlky na to, že je člověk zdrojem potravy, je to nejhorší, co můžeme udělat vlkům i vzájemnému soužití.
Při setkání s vlkem je nutné ponechat mu únikový prostor. Neuzavřít mu možnost utéct, vzdálit se. Nebojte se. Zvíře nejprve z dálky zkoumá, zda pro něj představujete hrozbu, ve dne hůře vidí. Chcete-li ho zaplašit, stačí tlesknout rukama, hlasitěji promluvit, udělat výrazný pohyb, aby vás vlk zaregistroval a uvědomil si, že jste člověk. Neutíkejte před ním.
Vlk má své místo v přírodě i v naší kultuře. Vzbuzuje respekt i obdiv, někdy ale i obavy. Lidé jej nemilosrdně pronásledovali, nyní se k nám postupně vrací a plní svou roli predátora. Zkušenosti z Evropy i z ČR již ukazují, že je možné hospodařit v krajině, kde zároveň žijí divoké šelmy.
Informace pro návštěvníky i hospodáře v souvislosti s vlky v Krkonoších najdete na našem webu na adrese https://www.krnap.cz/priroda/vlci-v-krkonosich/.
Děkujeme také návštěvníkům, že nám hlásí svá vlčí pozorování, často doprovázená fotografiemi. Prosíme, pokračujte v tom i dál. Je pro nás důležité znát čas a místo pozorování, ideálně se souřadnicemi v aplikaci Mapy.cz. Svá pozorování hlaste naší zooložce Karolině Mikslové na e-mail kmikslova@krnap.cz či na telefon (vč. SMS) na tel.: 731 533 895.
Hospodáři mají možnost žádat o dotace na realizaci preventivního zabezpečení hospodářských zvířat před velkými šelmami z Operačního programu Životní prostředí 2021–2027 (OPŽP). V současné době jsou vyhlášeny dvě výzvy s příjmem žádostí od 16. 7. 2025 do 31. 3 . 2026.
Podrobné informace o návratu vlků do české přírody – pro veřejnost i hospodáře o možnostech náhrad škod, jejich výskytu, financování preventivních opatření, postupu při hlášení škody a zabezpečení hospodářských zvířat před útoky vlků – najdete na webu AOPK ČR na adrese http://www.navratvlku.cz.
reklama
Dále čtěte |
Loňský úspěch revitalizace krkonošských mokřadů v soutěži Adapterra Awards pomáhá dalšímu zadržování vody v horách
Správa KRNAP uzavře od prosince některé stezky kvůli přezimování jelení zvěře
I neživá příroda Krkonoš si zaslouží svou ochranu. Nejvyšší správní soud dal za pravdu národnímu parku
Další články autora |
Loňský úspěch revitalizace krkonošských mokřadů v soutěži Adapterra Awards pomáhá dalšímu zadržování vody v horách
I neživá příroda Krkonoš si zaslouží svou ochranu. Nejvyšší správní soud dal za pravdu národnímu parku
Do Krkonoš na své původní stanoviště se vrací jedle bělokorá. Její význam v lesích bude narůstat
Online diskuse
Všechny komentáře (27)
Slavomil Vinkler
3.10.2025 09:46 Reaguje naJaroslav Řezáč
2.10.2025 12:01 Reaguje na Richard VacekRadek Čuda
2.10.2025 12:24 Reaguje na Richard VacekJaroslav Řezáč
2.10.2025 13:14 Reaguje na Radek Čudaantonín krahula
6.10.2025 09:11 Reaguje na Richard VacekJarek Schindler
19.10.2025 06:24 Reaguje na antonín krahulaBřetislav Machaček
2.10.2025 10:15Radek Čuda
2.10.2025 12:25 Reaguje na Břetislav MachačekJan Šimůnek
2.10.2025 10:30Je příznačné, že to Ekolist "vymlčel", byť o tom psala i mainstreamová média, u nás např. Novinky.
Vlk prostě do kulturní krajiny nepatří a je třeba s ním udělat to samé, co udělali naši předkové. Vlk není nijak ohrožený druh, protože na Sibiři i na severu Ameriky jsou obrovské pláně, buď zcela bez lidí, nebo s jejich minimální přítomností, kde vlk nevadí a může tam žít ve velmi početných populacích.
Naopak vyhubení EUrounijních vlků by mělo spíš pozitivní efekt i na vlky jako živočišný druh, protože "západní" vlci v sobě mají vysoký podíl psích genů (takže se většinou podle biologických stop nedá prokázat, že chov napadli vlci) a jejich vyhubení by ochránilo autentické vlky před kontaminaci psími geny.
Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Emil Bernardy
2.10.2025 17:14 Reaguje na Jan ŠimůnekMiloš Zahradník
2.10.2025 23:11 Reaguje na Jan ŠimůnekVlk do Krkonoš patří a chválapánubohu s tím žádný hloupý zahradník nic nenadělá.
Břetislav Machaček
3.10.2025 09:13 Reaguje napod značkami a ne pod svým jménem a příjmením. Ono
i ti Neandrtálci už vlky lovili jako své potravní konkurenty na rozdíl od panelákových vlkomilů, kterým při nákupu v supermarketu vlci nekonkurují.
Drobnochovatelé v Krkonoších šílí určitě radostí
z návratu vlků a těšící se na to, že si konečně
odpočinou, když zruší chovy vypásající louky.
Možná je ale nahradí vlkomilové a vegetariáni,
kteří ty louky spasou. Ono volům tráva chutná.
Emil Bernardy
9.10.2025 15:52 Reaguje naJan Šimůnek
3.10.2025 10:56Vlk nepatří nikam do civilizovaných zemí.
to Emil Bernardy2.10.2025 17:14
Jenže Seton žil v zemi, obsahující obrovské pustiny, v nichž vlci nevadili.
Emil Bernardy
9.10.2025 15:54 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
5.10.2025 14:04Je mi velice líto, to by ten NP musel být "vlkuvzdorně" oplocen se vstupy přes nějaké turnikety. V západních státech, kde jsou na tomto poli "pokročilejší", už vlci přepadají lidi v parcích, protože je berou jako potenciální kořist, o tom byl i ten incident v Nizozemí. Faktem je, že v řadě těch států je zakázán i pepřový sprej, který by proti těm bestiím patrně pomohl.
Takže je třeba podpořit ustanovení vlády, která ta vraždící monstra nechá vystřílet.




