I neživá příroda Krkonoš si zaslouží svou ochranu. Nejvyšší správní soud dal za pravdu národnímu parku
Celý spor začal v roce 2021, kdy majitel (a budoucí stavebník) pozemku v Peci pod Sněžkou požádal o vydání rozhodnutí o umístění stavby rodinného domu, přístřešku pro auta a příjezdové cesty na pozemku v zastavěném území obce Pec pod Sněžkou, v ochranném pásmu KRNAP.
Správa KRNAP vydala k záměru zamítavé závazné stanovisko, protože podloží pozemku tvoří moréna dávného ledovce, která je předmětem ochrany a nespornou přírodní hodnotou ochranářského i vědeckého významu. V uvedené lokalitě jde navíc o jeden z mála nepoškozených reliktů dob ledových v Krkonoších.
Stavebník si nechal zpracovat znalecký posudek, který závěry nesouhlasného závazného stanoviska Správy KRNAP zpochybňoval, relativizoval přírodní hodnotu morény a polemizoval s jejím výskytem na pozemku. Správa KRNAP předložila faktické a vědecky podložené argumenty, poukázala na tendenčnost a nekorektnost znaleckého posudku a opět konstatovala, že stavbou objektu na pozemku by došlo k nevratnému poškození morény.
Stavebník závazné stanovisko napadl správní žalobou u Krajského soudu v Hradci Králové. Ten dal za pravdu Správě KRNAP a konstatoval, že skutkový stav byl zjištěn dostatečně a správně. Stavebník neuspěl ani s kasační stížností u Nejvyššího správního soudu v Praze, který kasační stížnost zamítl a definitivně tak potvrdil zamítnutí výstavby na pozemku.
Rozsudek Nejvyššího správního soudu tak uzavírá několikaletý spor a potvrzuje, že ochrana přírody se nevztahuje pouze na to, co je vidět na první pohled – na stromy, květiny a živočichy – ale i na samotné geologické dědictví, které tvoří základ krkonošské krajiny.
„Je to jasný signál, že i neživá příroda má svůj příběh a hodnotu, kterou je třeba chránit se stejnou pečlivostí jako živé organismy,“ dodává ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch. Krkonoše jsou nejen domovem vzácných rostlin a zvířat, ale i jedinečným svědectvím dávných přírodních procesů – a právě tyto příběhy ukrývá i moréna pod Sněžkou.
reklama
Dále čtěte |
Do Krkonoš na své původní stanoviště se vrací jedle bělokorá. Její význam v lesích bude narůstat
Správa KRNAP koupila pozemky v Černém Dole, aby zastavila výstavbu apartmánů
Vlk se znovu stává součástí krkonošské přírody
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (64)
Vladimír Kožíšek
31.10.2025 09:08Pak se nedivme, že do tohoto přeregulovaného panoptika, kde se lidem na jejich pozemku za jejich peníze zakazuje stavět domov, nechtějí mladí už ani přivádět na svět děti. Příchozí populace z jihu, které nás nahradí, se těmito obskurnostmi budou jednou bavit.
Slavomil Vinkler
31.10.2025 09:56 Reaguje na Vladimír KožíšekJak byste se stavěl k postavení chaty např. v parku na Petříně. A to Petřín není taková rarita, jako výše uvedená moréna.
Jarek Schindler
31.10.2025 10:31 Reaguje na Slavomil VinklerRadek Čuda
31.10.2025 11:15 Reaguje na Jarek SchindlerFakt nechápu, co je na tom nejasného. Jde o zastavěné území obce, proto logicky nemůže být součástí vlastního NP, ale pouze v ochranném pásmu.
Z toho celkem logicky vyplývá jak hodnota toho zemí a z toho vyplývající stupeň jeho ochrany, tak postavení jak vlastníka pozemku, tak KRNAPu.
Jarek Schindler
31.10.2025 11:37 Reaguje na Radek ČudaAno v zastavěném uzemí obce se předpokládá výstavba. Nebo snad ne? A ano, problém ochraného pásma. V ochraném pásmu NP nemají probíhat procesy co by poškozovaly NP. Od toho snad to ochrané pásmo je. Je však výstavba rodiného domu v zastavěné části obce něčím co poškozuje NP? Říkám to neustále, když ptáčka lapají.......
Radek Čuda
31.10.2025 12:20 Reaguje na Jarek SchindlerOstatně, u památek je to úplně stejně, viz Pražská památková rezervace a Ochranné pásmo památkové rezervace v hl. m. Praze. Sám mám tu čest a holt jsem smířen s tím, že to s sebou nese jistá omezení.
Jarek Schindler
31.10.2025 13:17 Reaguje na Radek ČudaJarek Schindler
31.10.2025 14:36 Reaguje na Radek ČudaSlavomil Vinkler
31.10.2025 11:20 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
31.10.2025 11:49 Reaguje na Slavomil VinklerRadek Čuda
31.10.2025 12:23 Reaguje na Jarek SchindlerOni v tom Vrchlabí taky nejsou sebevrazi ...
Jarek Schindler
31.10.2025 13:22 Reaguje na Radek ČudaVladimír Kožíšek
31.10.2025 21:26 Reaguje na Slavomil VinklerVladimír Kožíšek
31.10.2025 21:26 Reaguje na Slavomil VinklerJarek Schindler
1.11.2025 12:55 Reaguje na Vladimír KožíšekJaroslav Řezáč
31.10.2025 10:02 Reaguje na Vladimír Kožíšeksmějící se bestie
31.10.2025 10:12 Reaguje na Jaroslav Řezáčbyl ten pozemek veden už dříve jako stavební, nebo nebyl ?
Radek Čuda
31.10.2025 11:21 Reaguje na smějící se bestieA to stavební .. on tam může něco postavit, nicméně ta stavba musí splňovat podmínky KRNAPu, tedy získat jeho souhlas. Upřímně, to není fakt nic neobvyklého, podobné podmínky musí splnit každý stavebník, jen z logiky věci vyplývá, že NP budou víc hardcore než v ochranném pásmu NP, a tam zase víc než třeba CHKO a podobně ...
Vždycky vám do toho bude někdo do jisté míry kecat, s tím je nutno počítat.
Jarek Schindler
31.10.2025 10:29 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJaroslav Řezáč
31.10.2025 10:43 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
31.10.2025 11:58 Reaguje na Jaroslav ŘezáčVladimír Kožíšek
31.10.2025 21:58 Reaguje na Jaroslav ŘezáčSlavomil Vinkler
31.10.2025 11:18 Reaguje na Jarek SchindlerRadek Čuda
31.10.2025 11:25 Reaguje na Jarek SchindlerMimo chráněné území ten pozemek není, je v ochranném pásmu KRNAP. Že existují různé stupně míry ochrany vy sám moc dobře víte, tak co to tady zkoušíte?
Jako já beru, že jste názoru, že by měl vlastník pozemku tam postavit co jej napadne ... je to názor jako jakýkoli jiný a máte na něj právo ... ale fakt má cenu to odůvodňovat takovými pseudoargumenty?
Jarek Schindler
31.10.2025 12:04 Reaguje na Radek ČudaRadek Čuda
31.10.2025 12:31 Reaguje na Jarek SchindlerStavebník proti rozhodnutí KRNAPu podal správní žalobu a neuspěl s ní, podal kasačku, neuspěl ani s tou.
Takže buď je vše ok, nebo jsou blbci nejen ve Vrchlabí, ale i v Hradci a Brně.
Fakt netuším, o co vám v tomto případě jde.
Nadávat mi samozřejmě můžete, to je v poho, ale fakt netuším, co do toho taháte nějakou ekologii, já tu řeším celou záležitost čistě z hlediska práva. Jak moc je zbytek té morény hodnotný nevím, nemám na to znalosti a Peci je stejně už lepší se vyhnout, takže proč bych tohle měl řešit.
Jarek Schindler
31.10.2025 13:34 Reaguje na Radek ČudaPokud mi míníte "vkládat do úst" něco co jsem neřekl a tím vlastně i lhát tak vás podle toho budu titulovat. Znovu zopakuji. Nejsem názoru, že by měl vlastník pozemku mít právo postavit tam co jej napadne. Tvrdím , že by měl mít právo tam stavět. Trochu rozdíl, ne?
Vladimír Kožíšek
31.10.2025 13:02 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJarek Schindler
31.10.2025 13:40 Reaguje na Vladimír KožíšekVladimír Kožíšek
31.10.2025 22:07 Reaguje na Jarek SchindlerDalibor Motl
31.10.2025 11:34Slavomil Vinkler
31.10.2025 12:06 Reaguje na Dalibor MotlRadek Čuda
31.10.2025 12:34 Reaguje na Dalibor MotlJarek Schindler
31.10.2025 13:44 Reaguje na Radek ČudaJarek Schindler
31.10.2025 13:05nárazníková zóna. Jeho hlavním účelem je chránit centrální a nejpřísněji chráněné oblasti NP před negativními vlivy z okolí a zároveň umožnit udržitelné využívání krajiny v přilehlých oblastech".
Otázkou také je proč byly z NP vyňaty intravilány obcí a lyžařských středisek ležících na uzemí NP? Pokud byly vyˇbnatý tak již nejsou NP.
No a těm kterým to ještě není jasné tak něco z argumentace doprovázejíci snahu o vyhlášení NP Křivoklátsko: " Schvalování územních plánů je i v národních parcích v kompetenci obcí. Hranice národního parku Křivoklátsko je navržena tak, aby nedocházelo k omezení rozvojových aktivit obcí. Potenciální rozvojové plochy se nacházejí mimo národní park".
V materiálech MŽP se dokonce dočteme, že : Obce, případně jejich dobrovolné svazky a společenství, na jejichž katastrálním území se předpokládá vyhlášení NP Křivoklátsko, mohou peníze využít na širokou škálu úprav, kterými zvelebí zázemí jak pro své občany, tak pro návštěvníky. Mohou se pustit například do úpravy či obnovy zeleně, vodních prvků a veřejného prostranství, pořídit mobiliář, veřejné WC, boxy na jízdní kola, vybudovat či zrekonstruovat cesty, chodníky, cyklostezky, parkoviště, ale i zlepšit třídění komunálního odpadu. Investice jim umožní financovat také stavbu požární nádrže, SANACI SKALNÍCH MASÍVŮ, ale i zřídit a vybavit informační centrum ATD. .
Jan Šimůnek
31.10.2025 13:092. Leží mimo NP a i kdyby byla totálně zničena, NP se to nijak nedotkne.
Můžeme brát za jistě, že jsou takovéto kauzy důležitou motivací k tomu, aby lidé masově protestovali proti CHKO, NP a podobným ekozrůdnostem.
Zcela jistě by nebyl problém ve shodě se stavebníkem udělat v rámci stavby "řez" tou morénou (předpokládám, že ji domek nezasáhne celou), který by byl z hlediska turismu atraktivnější a pro laiky poučnější než jakýsi pahrbek, porostlý nechutnými křovisky, snad ani bez nějakého označení.
To by ovšem nesměli sedět v čele těchto institucí buď zaslepení fanatici, nebo lidé, žijící ze "všimného".
Jarek Schindler
31.10.2025 13:52 Reaguje na Jan ŠimůnekKoukám, že poslední dobou ochrana přírody v NP krkonpše nabrala zajímavý směr. Někde bude asi chyba.
Slavomil Vinkler
31.10.2025 13:58 Reaguje na Jan ŠimůnekSdělte, kde jsou ty kvanta morén.
Srovnejte, jak se liší devastace např. hradu, či skalního města, které jsou kulturní památkou, od morény, která je taky kulturní památkou. Že je pod zemí a není vidět?
Jarek Schindler
31.10.2025 14:15 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
31.10.2025 14:20 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
31.10.2025 14:46 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
31.10.2025 15:44 Reaguje na Jarek SchindlerSlavomil Vinkler
31.10.2025 15:58 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
31.10.2025 16:26 Reaguje na Slavomil VinklerBřetislav Machaček
31.10.2025 15:19proti jejich vyhlášení. Záměr někde něco postavit sice nesmí být pouze věcí
stavebníka, ale taky to nesmí být věcí hrstky odpůrců stavby. Má to být
věcí místních referend, protože ti místní tam žijí a budou žít, kdežto
ouřada a soudce odjinud nikoliv. Místním může stavebník nabídnout třeba
kompenzace nevratných škod a pak je jejich rizikem, že na to přistoupí.
Líbí se mi nyní referenda o větrnících, ale i ta jsou nedokonalá, protože
zvířat se nikdo neptá, zda jim větrníky nebudou vadit. Za ně by ale měli
hlasovat myslivci a ochranáři, pokud se obávají nevratných škod pro vše
živé. Vím, že zvířata a rostliny hlasovací právo nemají , ale jejich
zástupci by měli posoudit všechna pro a proti a nezmenšovat stále více
jejich prostor ke klidnému životu.
Jan Šimůnek
31.10.2025 16:1631.10.2025 13:58 K oněm zničeným nalezištím: Dělo se tak v době, kdy byly znalosti o jejich informačním významu chabé. MMCH, hlad po fosforu a dusíku byl v té době tak velký, že byly "vytěženy" a semlety na hnojivo i některé hromadné hroby z 30leté vály (a snad i jiných).
A, MMCH, zničení Býčí skály a Výpustku bylo dílem okupační moci 1939 - 1945, byť ten Výpustek dorazila, ještě normalizace, protože po srpnu 1968 se tam usadili sovětští rakeťáci, schopní střílet jaderné hlavice. Silnice kolem byla jediné místo, které na Brněnsku znám, kde byla značka "nejnižší povolená rychlost".
V diskusi to tady padlo (morény jinde): Morény jsou na dalších místech Krkonoš, včetně lokalit uvnitř KRNAP, jsou v Jeseníkách a dalších pohořích na území ČR. Jsem toho názoru, že bludné balvany, zavlečené sem kontinentálním ledovcem třeba ze Skandinávského pohoří, jsou informačně cennější a zasluhují si vyšší míru ochrany.
31.10.2025 14:20 Přírodní útvar rozhodně není kulturní památka. Protože ta je něco, co bylo kulturou vytvořeno. Kdyby se v nějaké moréně našlo třeba pravěké božiště (inspirované jeho odlišností od okolního terénu), tak by to zcela jistě kulturní památka byla. Nicméně buďte ujištěn, že v takovém případě by zapracovala křesťanská lobby mezi historiky a archeology, a bylo by to zničeno, alespoň na úrovni záměrné devastace Kounovských řad.
Opravdu si myslím, že v tomto případě by byla možná win-win dohoda. Včetně třeba toho, že by se za tou morénou udělalo (technicky) jezírko, jaká běžně vidíme u geologicky mladších morén, třeba ve Vysokých Tatrách. Opět by to bylo něco atraktivního a poučného pro turisty. Ale to by opravdu nesměly sedět na vedení KRNAP (a, bohužel, zcela jistě ne jen tam) osoby velmi omezené mentální potence
Slavomil Vinkler
31.10.2025 17:12 Reaguje na Jan ŠimůnekCo týče kultury, tak kultura je vše, co lze zkoumat, nejen umění či artefakty. Třeba je kulturní barbarství znečišťovat světelným smogem pohled do vesmíru.
Jan Šimůnek
31.10.2025 17:12Jsem toho názoru, že takové útvary vyžadují opravdu moderní přístup a informovanost. Vzpomínám, jak jsem u rodinky tvrdě narazil na nezájem, když jsme na Islandu našli koryto ledovcové řeky (resp. jeho pozůstatky). Já tenhle útvar znal do té doby jen teoreticky z románu Farleye Mowata "Stopy ve sněhu" (vyšlo to kdysi v KOD), tak jsem byl nadšený, že to mohu vidět na vlastní oči, byť ne na severu Kanady, ale na Islandu. ale rodinka moc nadšení neprojevovala.
Takže takové útvary by chtěly dobře udělanou informační tabuli, případně i vyznačení nějakého okruhu, který by se dotkl zvlášť zajímavých míst. A skutečně bych se nebál toho, že by se tam postavil dům a ta moréna se prokopala, aby bylo vidět její vnitřní stavbu. Ale to chce úplně jiný přístup a úplně jiné myšlení, než jaké projevují současní "skalní" ekologové.
Slavomil Vinkler
31.10.2025 17:13 Reaguje na Jan ŠimůnekMiloš Zahradník
31.10.2025 18:02Jasne, jde o mocenskou zalezitost - kdo tady je tim hlavnim panem na tom palouku. Do toho ja zdalky nemohu mluvit a tak jen jeste par naivne prirodopisnych poznamek. Morena - to je neco analogickeho jako jsou usazeniny vodnich toku. Pri jejich zkoumani se leckdy dozvime mnoho zajimaveho o geologii a klimatu povodi tech toku - a to same plati pro usazeniny vznikle pohybem ledovcu.
Jasne ze tech rek je na svete vic - nez ledovcu - ale ono tech moren je fakt take hodne. Koukneme li na mapu maximalniho ctvrtohorniho zaledneni Alp https://photos.app.goo.gl/ptYwLsurHN8tKeXZ6 tak vidime desitky, mozna stovky tisic kilometru uzemi, kde lze nalezat zbytky moren - nebot alpsky ledovec pri maximalnim zaledneni sahal az k Zeneve a k Turinu, do Bernu, Zurichu a Ljubljany! V Kanade ale i Skandibavii to budou miliony ctverecnich kilometru, cu byly kdysi pokryty ledovcem. Na (Sibiri kupodivu spis mozna mene, protoze tam je/bylo malo srazek a ledovcu tam tedy nikdy moc nebylo.) Cili otazka - opravdu zde jde o takovou vzacnost? Co tak mohou vedci na tehle morene vyzkoumat? Snad - jeli vyhodne polozena by jeji podrobny vyzkum doplnil informaci o posledni ledove dobe v Krkonosich (stopy predchozich ledovych dob byvaji casto zniceny destruktivnim zasahem posledni ledove doby) ale uprimne receno, to by bylo mozna sice zajimave zjisteni ale jeho vedecka hodnota by byla podobna, jako kdyz na Pankraci pri stavbe metra linky D stavebnici neurvale zplundruji ctvrtou (ci kolikata to je od hladiny Vltavy) vltavskou terasu na tehle plani lezici (ted uz ani nevim, z ktere ledove/meziledove doby zrovna ta pankracka terasa pochazi). Nechci to zas vsechno uplne zesmesnovat... zaujalo mne napriklad sdeleni, ze v usazeninach Ploucnice v Decine pry byl nalezem material skandinavskych ledovcu, ktere snad tedy v jednom momente v historii posledniho milionu let prelezly i Jitravske sedlo u Liberce. Nevim, zda podobny epochalni objev je mozno ucinit i u ledovcu pecskych :)
Cili - jde proste o to, kdo je tady panem na to palouku a on ten palouk je fakt hezky a mozna je teda skoda stavet na takhle hezkem palouku baraky. Tohle ale at si tedy nejak pokud mozno transparentne rozhodnou v Peci. Nevyjadruji se - nejsem pravnik - zda to tam udelat mesto Pec, Krnap nebo treba nejaky samozvany Krakonos. Mimochodem, kdyz se v tisku ci jinde v mediich referuje o o nejakem obcanskem sporu tak byva slusnosti nenadrzovat apriori a prilis okate jedne strane a uvest argumenty o b o u stran. Zde by tedy dle meho nazoru ekolist mel uverejnit i text toho znaleckeho posudku, at si to muze ctenar ekolistu i sam porovnat, argumenty ktere strany mu prijdou presvedcivejsi
Stavebník si nechal zpracovat znalecký posudek, který závěry nesouhlasného závazného stanoviska Správy KRNAP zpochybňoval, relativizoval přírodní hodnotu morény a polemizoval s jejím výskytem na pozemku. Správa KRNAP předložila faktické a vědecky podložené argumenty, poukázala na tendenčnost a nekorektnost znaleckého posudku a opět konstatovala, že stavbou objektu na pozemku by došlo k nevratnému poškození morény.
Jan Šimůnek
1.11.2025 09:52Problém je, že takových morén je opravdu spousta, a ve světe najdeme i morény čerstvě vzniklé nebo vznikající. Takže ta moréna per se nějaký extra význam nemá. Má význam v tom, že přibližuje rozsah krkonošských ledobvců za poslední doby ledové.
Miloš Zahradník
1.11.2025 11:32 Reaguje na Jan Šimůnekkritizovany by mel tez mit pravo promluvit. 2) Plus podrobna mapa ledovcu Obriho dolu Lisci hory atd. z posledni ledove doby pripadne z predchozich ledovych dob. Z clanku neni vubec zrejme, o jakou cast Pece pod Snezkou se jedna a jaky vedecky vyznam konkretne tahle morena ohrozena stavbou domu muze mit. Krkonose jsou zajimave a krasne a o to je treba snazit se dbat - ale moren ve svete je opravdu hodne, fyzikalni zakony (jak pusobi sunouci se led na podlozi) pusobi vsude stejne a vedet co nejvic a nejpodrobneji
o krkonosskem klimatu poslednich 20 000 let by bylo samozrejme velmi potrebne a zasluzne ale mel by byt aspon ucinen pokus vysvetlit
plebsu - tedy verejnosti - co bylo v otazce poznavani vyvoje klimatu Krkonos poslednich tisicileti v nedavne dobe vykonano a jakou konkretne ropli v tom hralo studium stop ledovcu v katastru obce Pec pod Snezkou
Jarek Schindler
1.11.2025 12:49 Reaguje na Miloš ZahradníkMiloš Zahradník
2.11.2025 15:45 Reaguje na Jarek SchindlerZe tohle nelze srovnavat? Tak proc ti vedci aspon neucini pokus vysledky sveho badani predstavit verejnosti a pokusit se aspon cast te verejnosti
na zaklade zajimave informace, kterou ji predlozi presvedcit ze to zavirani hor pred "overturismem"
stoji za to? Jsou urcite veci na kterych by se ti vedci a spolecnost asi i shodli, ze treba nelze stavet nove obytne objekty na tomhle malem kousku "arktoalpinske" krajiny ktery zde mame k dispozici
ale proc nelze na takovem uzemi postavit sjezdovky a lanovky, to by snad stalo za diskusi, ne? Ted koukam ze Novinky.cz na rozdil od ekolistu aspon ukazaly mapku, lokalita se naleza uprostred sjezdovek Hnedeho vrchu a slo asi o pozustatek ledovce Vlci jamy v karu pod Lisci horou https://www.novinky.cz/clanek/domaci-soud-definitivne-rozhodl-ze-stavba-na-pozustatku-ledovce-v-krkonosich-neni-mozna-40546472
Miloš Zahradník
2.11.2025 15:54 Reaguje na Miloš Zahradníkja tady zdalky jisteze ne"resim", zajimala by mne podrobna geologicka a geomorfologicka zprava z te lokality :)
Slavomil Vinkler
1.11.2025 13:25 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
2.11.2025 09:30Jenže na zjištění rozsahu zalednění by stačilo mít tu morénu kvalitně zakreslenou na mapách. Paradoxně stavební práce na ní nebo u ní by mohly upřesnit informace, získané jen zevním zkoumáním.
Slavomil Vinkler
2.11.2025 12:24 Reaguje na Jan ŠimůnekMiloš Zahradník
2.11.2025 14:47 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
2.11.2025 16:00 Reaguje na Miloš ZahradníkS tím, že by se mohli zmoci na pozitivní informace o zalednění to je pravda, je to škoda škoda a chybné PR.
Miloš Zahradník
2.11.2025 17:21 Reaguje na Slavomil VinklerP.S. Muj vnuk byl presne v tehle mistech na jare se skolou tyden na skole v prirode, skoda ze jsem tam nezajel se za nim podivat a lokalitu si poradne prohlednout... :)



V Krkonoších se daří kriticky ohroženému hořečku ladnímu pobaltskému 