Podle evidence zaslané vlastníky a správci lesa Lesní ochranné službě, zahrnující cca 70 % plochy lesů v ČR, dosáhl v roce 2024 celkový objem nahodilých těžeb téměř 4,6 mil. m3. Z toho celkový objem evidovaného smrkového kůrovcového dříví činil 1,436 mil. m3, což meziročně představuje pokles o téměř tři pětiny. V roce 2023 se jednalo o 3,201 mil. m3 (2022: 5,558 mil. m3; 2021: 9,540 mil. m3; 2020: 14,894 mil. m3).

Časosběr z posledních let ukazuje, jak dramaticky se může stejná louka proměnit. Na stepi nad Maškovým mlýnem – součásti Přírodní rezervace Radotínské údolí a zároveň CHKO Český kras letos už letní druhy vesměs odkvetly a my se těšíme z každé kvetoucí chrpy či bodláku. Motýlů je méně než ve vlhkých letech, ale i teď se jich tu najde překvapivě dost. To je na stepích fascinující – i když na první pohled působí „spáleně“, život se úplně neztrácí.

Osobnosti v oblasti výzkumu, ochrany a zpřístupňování jeskyní a krasového podzemí vyzdvihuje Cena Správy jeskyní České republiky. V rámci jejího prvního ročníku ji z rukou ministra životního prostředí Petra Hladíka převzalo pět laureátů – Kinga Székely, Jaroslav Hromas, Hynek Pavelka a v zastoupení Ladislav Slezák a Radko Tásler.

Odborníci Mendelovy univerzity ve spolupráci s kolegy z dalších vědeckých instituci prováděli v rámci letního třítýdenního pobytu v Mongolsku mapování biodiverzity se zaměřením na jihozápadní část země, oblast Gobijské Altaje. Bezprostředně v terénu bylo uskutečněno více než tisíc pozorování různých organizmů a zaznamenáno bylo několik prvonálezů, například prvonález motýla bělopáska Neptis sapho pro Centrální ajmag (kraj).

Mezinárodní konsorcium BioRescue pokračuje ve svých snahách o záchranu nosorožce bílého severního (Ceratotherium simum cottoni). Od začátku letošního roku byla vytvořena tři nová embrya severního bílého nosorožce. Zároveň byly zahájeny přenosy embryí, při nichž jsou embrya severního bílého nosorožce vkládána do náhradních matek nosorožce bílého jižního. Na světě jsou známy poslední dvě severní samice, Nájin a její dcera Fatu, obě narozené ve Dvoře Králové, jež ale nejsou schopné zabřeznout či donosit mládě. BioRescue proto využívá nejmodernější technologie asistované reprodukce k záchraně druhu.

Dosud neznámou populaci kriticky ohrožené užovky stromové (Zamenis longissimus), navíc s mimořádně vysokou genetickou rozmanitostí, objevili v severních Čechách vědci z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR ve spolupráci s dalšími specialisty. Užovky této izolované populace náležejí ke dvěma hlavním vývojovým liniím druhu, které se dnes jinde vyskytují zcela odděleně. Populace pravděpodobně uchovává genetickou paměť z klimaticky příznivého období a mohla by sehrát klíčovou roli v budoucím přežití a šíření druhu v souvislosti s probíhajícím oteplováním.

Je drobný, měří zhruba dva centimetry a v terénu je téměř neviditelný. Barevně totiž splývá s okolním prostředím. Řeč je o novém druhu pryšce, který objevil v západní Africe Pavel Hanáček s mezinárodním vědeckým týmem z Kapského města.

Přesně 60 syslů bylo vypuštěno na tři místa nedaleko obce Milá v chráněné krajinné oblasti České středohoří. Na dvou z nich sysli již žijí, na třetím by měla vzniknout nová populace. Pokračuje tak snaha o to, aby tito kriticky ohrožení hlodavci byli nadále součástí přírody lounského středohoří. Zdejší stepi jsou pro ně vhodným prostředím. Vypuštění sysli pocházejí z odchovů tuzemských i zahraničních zoologických zahrad.

Podle evidence zaslané vlastníky a správci lesa Lesní ochranné službě, zahrnující cca 70 % plochy lesů v ČR, dosáhl v roce 2024 celkový objem nahodilých těžeb téměř 4,6 mil. m3. Z toho tvořily abiotické vlivy (vítr, sníh, námraza, sucho a všechny ostatní abiotické příčiny včetně antropogenních faktorů) cca 62 % (2,87 mil. m3), biotické vlivy 38 % (1,73 mil. m3).

Závěry aktualizované zprávy Indikátory běžných a lesních druhů ptáků za rok 2024 ukazují na hlubší změny ve stavu naší přírody. Ptáci totiž patří mezi klíčové ukazatele zdraví ekosystémů.