Odborníci vytvořili tři nová embrya severního bílého nosorožce a uskutečnili přenosy embryí

Mezinárodní konsorcium BioRescue pokračuje ve svých snahách o záchranu nosorožce bílého severního (Ceratotherium simum cottoni). Od začátku letošního roku byla vytvořena tři nová embrya severního bílého nosorožce. Zároveň byly zahájeny přenosy embryí, při nichž jsou embrya severního bílého nosorožce vkládána do náhradních matek nosorožce bílého jižního. Na světě jsou známy poslední dvě severní samice, Nájin a její dcera Fatu, obě narozené ve Dvoře Králové, jež ale nejsou schopné zabřeznout či donosit mládě. BioRescue proto využívá nejmodernější technologie asistované reprodukce k záchraně druhu. V pátek 22. srpna uplynulo šest let od prvního odběru vajíček (tzv. oocytů) od Fatu a Nájin v keňské rezervaci Ol Pejeta. Od té doby konsorcium BioRescue, vedené Leibnizovým institutem pro výzkum zoo a volně žijících živočichů (Leibniz-IZW) a koordinované Safari Parkem Dvůr Králové, provedlo 21 odběrů oocytů u samice severního bílého nosorožce Fatu. Tři z těchto odběrů proběhly v letošním roce a vedly ke vzniku tří nových embryí, která byla vytvořena v laboratoři Avantea v Itálii. Celkem tým dosud vytvořil 38 embryí severního bílého nosorožce.

V úzké spolupráci s keňskými vládními organizacemi Kenya Wildlife Service a Wildlife Research and Training Institute tým BioRescue rovněž zahájil přenosy embryí s využitím embrya severního bílého nosorožce. Na konci roku 2023 odborníci BioRescue dosáhli vůbec první březosti u nosorožce prostřednictvím umělého oplodnění (IVF) s embryem nosorožce bílého jižního. Následně musela být v Ol Pejetě vytvořena nová skupina náhradních samic. Po jejím ustanovení provedl tým BioRescue transfery s využitím severních embryí v červenci 2024, v prosinci 2024 a v květnu 2025. Žádný z těchto přenosů nevedl k dlouhodobé březosti, ačkoli po prosincovém transferu byl pozorován vývoj hlenovité substance v děloze náhradní matky. Výsledky následné analýzy však nebyly jednoznačné a přítomnost DNA severních bílých nosorožců nepotvrdily.

Stejně jako u jiných zákroků týmu Biorescue, byly i první přenosy severních embryí podrobeny detailnímu etickému zhodnocení provedenému odborníky z Univerzity v Padově a neměly žádné negativní zdravotní dopady na náhradní matky. Totéž platí pro samici severního bílého nosorožce Fatu, v jejímž případě to dokonce vypadá, že stav jejich vaječníků je opakovanými zákroky pozitivně ovlivněn.

Šesté výročí prvního odběru oocytů od Nájin a Fatu přineslo i další uznání práce týmu BioRescue. V neděli 24. srpna 2025 měl premiéru dokument National Geographicu nazvaný „Poslední nosorožci: Nová naděje“ (The Last Rhinos: A New Hope), který je od pondělí 25. srpna dostupný na přehrávacích platformách Disney+ a Hulu. Vynikající fotografka Ami Vitale v dokumentu sleduje úsilí týmu BioRescue v rezervaci Ol Pejeta a zachycuje tlak, pod kterým musí tým pracovat při překonávání překážek pro dosažení vůbec první březosti u nosorožce prostřednictvím umělého oplodnění. Zároveň zobrazuje hluboké pouto mezi nosorožci a jejich ošetřovateli.

Film rovněž ukazuje, že věda málokdy postupuje přímočaře kupředu – každý odebraný oocyt, každé vytvořené embryo a každý provedený transfer představují získávání zkušeností a krok vpřed při záchraně nosorožců. Diváci můžou v dokumentu vidět, jak kombinace špičkové vědy, mezinárodní spolupráce a hlubokého nasazení přináší nejen naději pro severní bílé nosorožce, ale i pro další druhy, které jsou na pokraji vyhynutí.

Poté, co tým BioRescue na začátku roku 2025 obdržel ocenění za nejlepší výzkum publikovaný v časopise Reproduction, je dokument National Geographicu dalším potvrzením globálního významu jejich práce. Činnost týmu je financována Německým spolkovým ministerstvem výzkumu, technologií a vesmíru (BMFTR), českou Nadací ČEZ, americkým podnikatelem Richardem McLellanem, nadací Tull Family Foundation česko-americkou filantropkou Donnou Schwenk a dalšími jedinečnými dárci.

Kromě zákroků v rezervaci Ol Pejeta a produkce embryí v Itálii se konsorcium BioRescue věnuje také vývoji technologií spojených s kmenovými buňkami a tzv. starobylou DNA (ancient DNA), jejichž cílem je zvýšit genetickou variabilitu budoucí populace severního bílého nosorožce. Vědci z Univerzity v Ósace a Max Delbrückova centra v Berlíně se zaměřují na vytvoření oocytů z tzv. pluripotentních kmenových buněk. Budoucím cílem všech těchto snah je návrat severních bílých nosorožců do původních oblastí jeho výskytu.

Tým BioRescue - Leibniz Institute for Zoo and Wildlife Research (Leibniz-IZW), Avantea Srl, Safari Park Dvůr Králové, Ol Pejeta Conservancy, Kenya Wildlife Service (KWS), Wildlife Research and Training Institute (WRTI), Max Delbrück Center for Molecular Medicine in the Helmholtz Association (Max Delbrück Center), the University of Osaka & University of Padua

---

reklama

---