Od roku 2015 čelí středoevropské lesy bezprecedentní kůrovcové kalamitě. Při její likvidaci vznikají rozsáhlé mnohahektarové holiny. Do roku 2021 se celková plocha holin v České republice více než ztrojnásobila ve srovnání s lety před vypuknutím kůrovcové kalamity. Vznik velkých lesních holin způsobuje změny mikroklimatu – zvýšení slunečního záření, teploty půdy a povrchu a vlhkosti půdy.

Silně ohrožení dudci chocholatí obsadili čtyři budky břeclavských ochránců přírody a vyvedli v nich celkem 9 mláďat. Evropská populace dudků má mírně klesající tendenci a v České republice hnízdí podle odhadů jen 70-140 párů.

První evropskou kolonii invazních divokých včel květných, které pocházejí z Asie, objevili vědci na Maltě. Objev této drobné včely s latinským názvem Apis florea vyvolal poplach mezi místními včelaři a ochránci přírody, kteří se obávají, že by mohla mít potenciálně zničující dopad na populace původních druhů včel, informoval zpravodajský server The Guardian.

Termití dělníci na sklonku života se v případě napadení obětují a odstartují explozivní chemickou reakci. Jejím výsledkem je toxická tekutina, která znehybní a otráví jejich protivníka. Tento obranný mechanismus termitů v podobě enzymu a jeho vlastnosti zkoumali vědci z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR ve spolupráci s Fakultou tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze (ČZU).

Tisíce litrů nasbíraných borůvek, každodenní vjezdy na účelové komunikace do zákazů vjezdů, ale také vjíždění auty do klidových zón a navíc únik provozních kapalin z osobního automobilu při nelegálním průjezdu klidovým územím. Strážci Národního parku Šumava poslední týdny řeší organizované nájezdy bezohledných sběračů borůvek na území Národního parku Šumava, při kterých udělují pokuty v hodnotách desítek tisíc korun.

Pátrat po zvířatech, která se nechtějí vystavovat lidem, není nic lehkého. Jenže právě ty neviděné a pozornosti vědců unikající patří často mezi nejohroženější. Jak s tím mohou pomoci nástroje umělé inteligence? To hezky dokládá příklad hyen čabrakových.

Ta nejčastější otázka, která vám vytane na mysl poté, co se ráno probudíte v pokoji plném lidí, ale štípance od komárů na sobě máte jen vy, by asi zněla: „Proč zrovna já?“.

Keri Bergereová se spolu se svými přítelkyněmi jedno sobotní odpoledne projížděla na kole po stezce vedoucí hustým lesem nedaleko Fall City ve státě Washington, když jim cestu zkřížily dvě pumy. Jedna šelma utekla do lesa, ale druhá se otočila a během několika vteřin 60letou ženu strhla z kola, píše server BBC.

Český svaz ochránců přírody (ČSOP) v tomto roce ve svém programu Ochrana biodiverzity finančně podpořil péči o biopás vytvořený na bývalém poli nedaleko Poličky. Majitelé pole se v roce 2022 rozhodli ho věnovat přírodě. Místní ochránci přírody ze spolků Čmeláci PLUS a 1. ZO ČSOP Polička pás pole o délce 770 m a šířce 14 m postupně přetvořili v ráj pro čmeláky. V tomto roce na něm pozorovali už 14. druh čmeláka! Stal se jím velmi vzácný a kriticky ohrožený čmelák humenní Bombus ruderatus.

Jedle bělokorá patřila k významným dřevinám našich lesů, ale zhruba od 18. století docházelo k výrazné redukci jejího zastoupení, a to především v důsledku přechodu na pasečné hospodaření a znečištěním ovzduší. V současnosti se zastoupení této dřeviny v našich lesích opět zvyšuje. Zlepšení zdravotního stavu a regenerace jedle byla zaznamenána v celé střední Evropě a podle recentních poznatků většinou lépe odolává suchým epizodám než doposud dominantní smrk.