Odborníci předvedli v milovické rezervaci účinnou metodu likvidace invazních akátů
8.9.2025 05:48 | PRAHA
(Ekolist.cz) | Dalibor Dostál
Foto | Dalibor Dostál / Česká krajina
„Přestože se při inkjektáži pracuje s herbicidem, je tato metoda šetrná k životnímu prostředí, protože se herbicid nedostává do půdy ani do okolního prostředí,“ doplnil Pavel Brodecký.
Účinnost injektáže představil včera pracovníkům ochranářských institucí, lesnických společností, firem z oblasti distribuce elektrického proudu nebo neziskových organizací. Prezentace byla rozdělena do dvou částí, druhé z nich se zúčastnily desítky pracovníků Agentury ochrany přírody a krajiny z celé České republiky. Zájemci si mohli injektáž na místě vyzkoušet v praxi.
„Metoda injektáže byla v rezervaci použita jak u jednotlivých akátů, tak u několika skupin hustých porostů. Uschlé kmeny potvrzují, že tento postup velmi dobře funguje,“ doplnil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.
Odstraňování invazních druhů je součástí plánu péče Národní přírodní památky Mladá, na jejímž území většina rezervace velkých kopytníků leží. Zásah se uskutečnil na základě souhlasu Agentury ochrany přírody a krajiny. Ochranářská organizace odstraňuje akáty na ploše 350 hektarů, jde o největší projekt tohoto druhu v České republice, který realizuje nezisková organizace.
Trnovník akát pochází ze Severní Ameriky. V Česku patří k nejnebezpečnějším invazním druhům dřevin, nekontrolovatelně se šíří a vytlačuje původní druhy rostlin. Akáty svými kořeny vylučují do půdy jedovaté alelopatické látky, kterými omezují růst ostatních rostlin. Kromě toho způsobují nitrifikaci půdy a mění její složení, což vyhovuje jen několika málo nitrofilním druhům rostlin, jako je třeba kopřiva nebo bez. Navíc akáty vytvářejí husté porosty, které lokalitu zastíní, takže z ní zmizí květiny, na ně vázaní motýli a další původní druhy.
Kromě akátů patří k nejproblematičtějším invazním dřevinám v Česku například pajasan žláznatý, střemcha pozdní nebo javor jasanolistý.
reklama
Dále čtěte |
Včelaři ve Francii bojují s rostoucí populací invazivní sršně asijské
Invazní ohniví mravenci se dostali poprvé do Evropy, vědci je našli na Sicílii
Sociální sítě pomáhají vědcům sledovat invazní rostliny napříč kontinenty
Další články autora |
Milovická rezervace divokých koní se k desátému výročí symbolicky rozšířila 
Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, ukázal výzkum v milovické rezervaci 
Na Slovensku se narodilo první mládě novodobého pratura. Oba jeho rodiče pocházejí z ČeskaOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (67)
MM
M M
8.9.2025 08:40"Herbicid" - proč ta cudnost? Zlý Roundup to určitě nebyl, že ano. I když účinky odpovídají mnoha úspěšným starším nasazením "herbicidu" proti invazivním dřevinám, např. OSN placeným českým zásahem na Galapágách. Možná to ale byl "hodný" přírodní herbicid kyseliny pelargonové.... Je fakt Fast než onen zlý.
Odpovědět
VK
Vladimír Kavka
8.9.2025 09:21Jasně že to byl glyfosát, nic jiného moc nefunguje... Kyselina pelargonová (= nonanová) působí jen dotykově, to by se tím muselo stříkat na list.
Odpovědět
MM
M M
8.9.2025 10:13 Reaguje na Vladimír KavkaNa listy byl nejúčinnější Agent Orange. Ale nešel do kořenů i když kontaminoval půdu- na injektáž do dřeviny nebyl prostor - "injektoři" by byli rychle "injektováni" třeba bambusovým oštěpem. To Travex - to byla síla! Se divím, že to v drogeriích prodávali i nám nezletilcům. Trochu cukru k tomu - to byly šlehy! Občané tehdejší (o současných ani nemluvě) to neocenili....
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
9.9.2025 16:55 Reaguje na M MNo, nezletilci - to je nyní. Tehdy jste musel mít už občanku a pak jste byl i dostatečně zodpovědný občan. To až nyní jste až do 18 "dítě".
Vzpomínáte na "populárního" Feriho. Když se to bylo účelné, "hodilo" se mu na krk, že jako 19 letý znásilnil 17 leté dítě, které se mu iniciativně promenádovalo po bytě nahé.
Odpovědět
Vzpomínáte na "populárního" Feriho. Když se to bylo účelné, "hodilo" se mu na krk, že jako 19 letý znásilnil 17 leté dítě, které se mu iniciativně promenádovalo po bytě nahé.
JH
Jan Horník
11.9.2025 11:41 Reaguje na Jaroslav PokornýAni tehdy z vás občanka nedělala dospělého.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
10.9.2025 06:42 Reaguje na Vladimír KavkaMyslím, že se nepoužívá glyfosát, je málo účinný, ale směs Garlon.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
8.9.2025 09:25V mém okolí je akát místy likvidován a místy tolerován. Jeden 60 let starý
akát ve tvaru keřovitého stromu s devíti kmeny je obklopen loukou a světe
div se jeho snahu se šířit potlačuje obyčejné kosení a mulčování. Občas
se objeví v trávě letorost, ale zasáhne sekačka a pak ještě 3x za léto.
Tak se děje těch 60 let a je tu stále pouze on bez nějakých bratříčků.
Pak tu jsou akáty tam, kde nic jiného neroste (náspy tratí) a ty kořeny
drží ty náspy pohromadě. SĎC je co pár let vykácí a nechá zase růst,
aby díl zpevňovaly ty náspy. V Milovicích je vidět v praxi, že pouhé
spásání se bez kosení a nebo nakonec chemie neobejde. Předci pásli,
ale taky kosili a káceli na otop a jiné použití nálety včetně akátů.
Bez práce to prostě nejde. Psal jsem tu o "únavě" křídlatky opakovaným
kosením několikrát ročně v zárodku, kdy nemá ani 10 cm asi tři roky,
kdy ji začaly docházet v kořenech látky na nové obrážení a křídlatka
zmizela pouhým kosením. Totéž udělal kamarád s akáty, které vykácel,
pařezy vypálil při pálení akátového klestí a pak kosil a kosil, až
přestaly akáty ze zbývajících kořenů rašit. Vše bez chemie, ale pouze
tvrdou prací.
Odpovědět
akát ve tvaru keřovitého stromu s devíti kmeny je obklopen loukou a světe
div se jeho snahu se šířit potlačuje obyčejné kosení a mulčování. Občas
se objeví v trávě letorost, ale zasáhne sekačka a pak ještě 3x za léto.
Tak se děje těch 60 let a je tu stále pouze on bez nějakých bratříčků.
Pak tu jsou akáty tam, kde nic jiného neroste (náspy tratí) a ty kořeny
drží ty náspy pohromadě. SĎC je co pár let vykácí a nechá zase růst,
aby díl zpevňovaly ty náspy. V Milovicích je vidět v praxi, že pouhé
spásání se bez kosení a nebo nakonec chemie neobejde. Předci pásli,
ale taky kosili a káceli na otop a jiné použití nálety včetně akátů.
Bez práce to prostě nejde. Psal jsem tu o "únavě" křídlatky opakovaným
kosením několikrát ročně v zárodku, kdy nemá ani 10 cm asi tři roky,
kdy ji začaly docházet v kořenech látky na nové obrážení a křídlatka
zmizela pouhým kosením. Totéž udělal kamarád s akáty, které vykácel,
pařezy vypálil při pálení akátového klestí a pak kosil a kosil, až
přestaly akáty ze zbývajících kořenů rašit. Vše bez chemie, ale pouze
tvrdou prací.
VK
Vladimír Kavka
8.9.2025 09:47 Reaguje na Břetislav MachačekAno ano, přesně jak píšete - nejlepší chemií je lidské sádlo :-)
Odpovědět
MJ
Marcela Jezberová
8.9.2025 09:51 Reaguje na Břetislav MachačekJenže to je dlouhodobá a opakovaná práce. Kdo by se s tím dnes dělal?
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
9.9.2025 07:13 Reaguje na Marcela JezberováTak,kdo by se s tím dělal.Kdo by dnes dělal.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
9.9.2025 17:01 Reaguje na Marcela JezberováTo je problém všech tzv. invazivních rostlin. Většina z nich je v Evropě 100 i více let. A problém teprve nyní, když se nevysekává a nevypásá kdejaká meza. I v mé rodné vesnici na Vsočině bují křoviska, potok je zarostlý, čas od času ho Povodí musí vyčistit. V době mého dětsví byla skoro v každé chalupě koza, husy a kachny. A ještě králíci. Všechno bylo vypasené, vysečené, okousané, potok čistý.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
10.9.2025 06:40 Reaguje na Jaroslav PokornýDočkej času jako husa klasu. Na udržitelný rozvoj.
Odpovědět
RP
RP
Radim Polášek
11.9.2025 17:26 Reaguje na Jaroslav PokornýNavíc křídlatka, zlatobýl je pícnina, zvířata ji bez problémů sežerou, tudíž dříve, dokud existovali drobní chovatelé, byly tyto porosty dokonce vyhledávány jako zdroj poměrně kvalitní píce.
Netýkavka žláznatá, tam, kde se porosty ve vlhkém prostředí sekaly na píci, se při první seči posekaná netýkavka z krmení vybrala a potom ten rok už na té ploše nerostla a ani se tak nemohla vysemenit.
Odpovědět
Netýkavka žláznatá, tam, kde se porosty ve vlhkém prostředí sekaly na píci, se při první seči posekaná netýkavka z krmení vybrala a potom ten rok už na té ploše nerostla a ani se tak nemohla vysemenit.
RP
JP
Jaroslav Pokorný
9.9.2025 16:57 Reaguje na Břetislav MachačekV Milovicích je vidět v praxi, že pouhé spásání se bez kosení a nebo nakonec chemie neobejde. ...............
Protože tam chybí sloni, kteří by žrali ty stromy. Ale možná by stačily i kozy. Těm křoviska i kůra chutnají.
Odpovědět
Protože tam chybí sloni, kteří by žrali ty stromy. Ale možná by stačily i kozy. Těm křoviska i kůra chutnají.
JS
Jarek Schindler
11.9.2025 16:41 Reaguje na Jaroslav PokornýA mamuty byste nechtěl? Je zajímavé že tam kde je opravdová step ten slon zas tak moc nechybí.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
11.9.2025 17:31 Reaguje na Jaroslav PokornýZvířatům chutnají jenom některé stromy. některé růžovité a bez trnů, extrémem je jabloň, která jim chutná velmi moc a o něco méně hrušeň. A ještě o něco méně slivoňovité. Trochu zvířatům králíkům chutná taky lípa.
Jiné stromy jim většinou nechutnají nebo jsou jim přímo odporné a k jejich požírání se nedají přinutit. Možná s výjimkou velkých přezvýkavců typu zubra, kteří některé stromy ožírají, protože jejich listy a kůru rozředí velkým množstvím trávy.
Odpovědět
Jiné stromy jim většinou nechutnají nebo jsou jim přímo odporné a k jejich požírání se nedají přinutit. Možná s výjimkou velkých přezvýkavců typu zubra, kteří některé stromy ožírají, protože jejich listy a kůru rozředí velkým množstvím trávy.
MJ
Marcela Jezberová
8.9.2025 09:53Injektáž stromů herbicidem je desítky let stará metoda. Netvrďte mi, že jste ji vynalezli.
Odpovědět
MU
SV
Slavomil Vinkler
8.9.2025 16:00 Reaguje na Marcela JezberováInjektáž ve vhodnou dobu je podstatně účinější než natírání pařezů.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
9.9.2025 07:17 Reaguje na Marcela JezberováMně se osvědčilo nežádoucí dřevinu,akát,bez či jinou ,pokácet,počkat až vyrazí nový výhonek,ten postříkat glyfosátem na list a je hotovo.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
8.9.2025 12:05Akát je užitečný strom,medonosná rostlina a dává výborné palivové dříví.
Odpovědět
MM
M M
8.9.2025 12:52 Reaguje na Emil BernardySouhlas - maximálně hutné dřevo. Nejen na topení. Vinohrady. Jen moderní cyklisté neocení přejetí jediné větvičky akátu
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
8.9.2025 13:17 Reaguje na M M:-))) 2x jsem lepil duši propíchlou akátovým trnem,na horském kole.
Odpovědět
MM
M M
9.9.2025 09:50 Reaguje na Emil BernardyJá mám rekord 4 x píchnutí na 2 kilometrech cesty na koupání na pískovny. Díky pohodlné stezce ve stínu obrovských kvetoucích akátů. Místo rozpálené polňačky..... Nu ale člověk se utuží a naučí se zalepit duši za necelých 10 minut. Pokud ovšem má s sebou minimální vercajk a aspoň dvě krabičky Ferdusu a čirou náhodou i hustilku. Zaplaval jsem si skvěle, počtvrté zalepil a osvěžen cestou zpět po rozpálené polňačce píchl popáté. To už jsem ale těch 500 m dovedl kolo domů pěšky. Není větší potupy, než když cyklista vede píchlé kolo! Takže co 800 metrů defekt. Ještě že nežijeme na Balkáně např. v Řecku. Tam je trnité skoro vše.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
8.9.2025 15:58 Reaguje na Emil BernardyAle ten účinek alátu na biodiverzítu!!!
Pokud akát zasoste les, je to jen akát, pokud akát zaroste step, je to jen akát, bez, vlaštovičník, sveřep a svízel. Všechny ostatní vzácné rostliny zmizí a s nimi vázaní živočichové.
Odpovědět
Pokud akát zasoste les, je to jen akát, pokud akát zaroste step, je to jen akát, bez, vlaštovičník, sveřep a svízel. Všechny ostatní vzácné rostliny zmizí a s nimi vázaní živočichové.
EB
Emil Bernardy
8.9.2025 17:20 Reaguje na Slavomil VinklerCo to je biodiverzita..... to je rovnováha biotopu,ne to co si vysní kdosi.Vzácné květy.Tak to pane Slavomile není.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
9.9.2025 06:51 Reaguje na Emil BernardyAle je. Zmizí nádhera hlaváčků, konikleců, hadinců.... Zmizí další vzácné rostliny a na ně vázaní živočichové. Například: Miroslavské kopce mají evidováno asi tisíc druhů rostlin. Když se smrsknou "pomocí akátu" na 10... No přímé životní ohrožení obyvatel to není, ale i estetika je součástí života a přežívání lidí. Byl jste někdy brzo na jaře na rozkvetlé stepi?
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
9.9.2025 07:19 Reaguje na Slavomil VinklerByl.Těšil jste se někdy z květů lupiny,zlatobýlů,vůně akátů,prskal jste jako dítě netýkavky? Já ano. :-) Pěkný den.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
9.9.2025 19:42 Reaguje na Emil BernardyRozdíl je v tom, že agát a zlatobýl nezmizí, stepní květy ano a už nevratně. I když pracně vyhubíte agát, už se stepní květiny neobjeví. Viděl jste mandloň nízkou, koniklece, hlůaváčky, koulenku, kavyl, prstnatce, pětiprstky a jiné vstavače?
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
10.9.2025 07:09 Reaguje na Slavomil VinklerAsi je chcete mít v jiném biotopu.Kam přirozeně nepatří.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
10.9.2025 16:43 Reaguje na Emil BernardyPřirozeně v tom biotopu tam byly stovky , možná tisíce let. Agát je vyhubil ale nemají se odkud a jak vrátit.
Odpovědět
JH
Jan Horník
10.9.2025 08:28 Reaguje na Emil BernardyBiodiverzita je zjednoduše řečeno druhová rozmanitost.
Rovnováha biotopu se vztahuje spíše k ekologické stabilitě, podle toho, jak to myslíte.
Odpovědět
Rovnováha biotopu se vztahuje spíše k ekologické stabilitě, podle toho, jak to myslíte.
BM
Břetislav Machaček
8.9.2025 18:56 Reaguje na Slavomil VinklerAkát potřebuje slunce a v lesním podrostu nad jinými dřevinami nezvítězí. On tam živoří na úrovni keřů a čeká na vykácení těch ostatních stromů. Pokud je pří obnově lesa opakovaně vyřezáván, tak mají ty nové stromy možnost ho zase zastínit. Vyhrává tam, kde se nic nedělá a čeká jak to samo
dopadne. Proti těm akátům v Milovicích měli zasáhnout už
při velikosti metrových prutů a nečekat až z nich budou
stromy. Jó zubrům asi nechutná a tak došlo na lidskou
práci. Bez práce není nic pořádného a tak tam mají pořád
co dělat. Teď akáty, nedávno zlatobýl a ještě jsem zvědav
na vlky a co budou dělat s nimi, až jim budou plašit koně
a napadat telata zubrů, praturů a hříbata.
Odpovědět
dopadne. Proti těm akátům v Milovicích měli zasáhnout už
při velikosti metrových prutů a nečekat až z nich budou
stromy. Jó zubrům asi nechutná a tak došlo na lidskou
práci. Bez práce není nic pořádného a tak tam mají pořád
co dělat. Teď akáty, nedávno zlatobýl a ještě jsem zvědav
na vlky a co budou dělat s nimi, až jim budou plašit koně
a napadat telata zubrů, praturů a hříbata.
RP
Radim Polášek
8.9.2025 19:28 Reaguje na Břetislav Machaček2 - 3 metrové pruty akátu jsou perfektní na násady. pruty vyrůstající z původního kmene jsou rovně a pravidelně kulaté. Dělají se z nich vzhledově velmi dobré násady na těžkou práci. Je jen třeba mít na akátové dřevo kvalitní nástroje s dobrým tvrdým ostřím.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
9.9.2025 07:23 Reaguje na Radim PolášekAkátové dřevo znám jako Vy,dělal jsem z toho také kdeco,ale někde jsem slyšel,že při práci v rukou"pálí",tedy je dráždivé.Já to nepozoroval,a udělal jsem několik akátových střenek na nože a pro drobotinu luky....
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
9.9.2025 08:26 Reaguje na Emil BernardyTo "pálení" bylo tím prvním co jsem si představil při četbě příspěvku pana Poláška. To jsem ještě nevěděl, že o tom píšete. Aby to pálilo tak bych řekl, že musí jít o intenzívní používání. Tedy násada k lopatě, topůrko sekery.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
9.9.2025 08:38 Reaguje na Jarek SchindlerASno akát je jedovatý a málo co jej žere. Zadřená tříska se údajně špatně zhojí. Hodí se nejvíce na kůly do vinice.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
9.9.2025 17:07 Reaguje na Slavomil VinklerJeden známý se mně pochlubil, že nemá problém s topením, protože má hektar akátového lesa. Mylím, že kdyby v Miroslavi řekli občanům, že kdo chce, může si zdarma nadělat dřevo, že by akáty rychle zmizely.
A stejně by dopadly nutrie, mývalové, psíci i sumečci černí. Jenže už není socialismus, kdy bylo všechno nás všech.
Odpovědět
A stejně by dopadly nutrie, mývalové, psíci i sumečci černí. Jenže už není socialismus, kdy bylo všechno nás všech.
SV
Slavomil Vinkler
9.9.2025 19:35 Reaguje na Jaroslav PokornýKácením agát jen podpoříte. Krásně zmlazuje z kořenů.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
10.9.2025 00:02 Reaguje na Slavomil VinklerVšak ten známý si to pochvaloval, že má dřeva stále dost.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
10.9.2025 06:38 Reaguje na Jaroslav PokornýNo takže nezmizely by ale dále se rozrůstaly a vesele ruderalizovaly = "ničily" okolí.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
10.9.2025 07:12 Reaguje na Slavomil VinklerTo se dělá tak,že akát pokácím a doubek nechám....
Odpovědět
RP
EB
RP
Radim Polášek
11.9.2025 17:37 Reaguje na Slavomil VinklerJen když se akát pokácí, dřevo z něho použije a o ten pozemek se nikdo množství let nestará. Když se akát vykácí, na jeho místě hned vysadí stromky, pokud tam už nejsou a akát se příštích pár let upozaďuje vysekáváním výmladků, měl by spolehlivě vymizet nebo se aspoň v tom lese minimalizovat.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
10.9.2025 07:11 Reaguje na Jaroslav PokornýTak to je.Pokud jde o akáty,mně stačí dohoda s majitelem.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
8.9.2025 14:01Akát v některých lokalitách svůj význam má. Včetně krajinotvorných stromů. Jak bylo uvedeno, má význam i jako zdroj kvalitního dřeva i s technickým použitím. Možná stojí za zmínku, že jako Slované (vč. nás) mají lípu a Germáni zase dub, tak Romové mají akát (nebo alespoň měli když kočovali).
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
8.9.2025 17:21 Reaguje na Jan ŠimůnekV knihách sousední obce je že před více jak sto lety vysazovali akát,"agát"tehdy.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
9.9.2025 18:00 Reaguje na Emil BernardyČetl jsem žádost pražských včelařů, kteří s hlubokou úctou žádali Jeho Milost císaře o laskavé svolení k vysazování akátů na "neplodných" stráních kolem Prahy, aby se včelky měly kde napást.
Zde je zajímavé, proč Pražané vlastně žádali J.M. císaře. Stále přetrvávalo feudální pojetí, že celá země vlastně patří císaři. Třeba dodat, že J.M. laskavě svolila.
Odpovědět
Zde je zajímavé, proč Pražané vlastně žádali J.M. císaře. Stále přetrvávalo feudální pojetí, že celá země vlastně patří císaři. Třeba dodat, že J.M. laskavě svolila.
SV
Slavomil Vinkler
9.9.2025 19:33 Reaguje na Jaroslav PokornýV zásadě platil už KUK výnos, že agát je rostlina obtížná a nemá se vysazovat. Proto žádali.
Odpovědět
Jakub Graňák
11.9.2025 07:48 Reaguje na Jan ŠimůnekMožná stojí za zmínku, že plácáte nesmysly. "Slované mají" lípu od poloviny 19 století - tudíž se jedná o obrozenecký konstrukt. Posvátným stromem slovanů je stejně jako u části germánů dub. Na dubu sídlí Perun vládnoucí kladivem a meající blesky, v jeho koruně hnízdí orel a v kořenech had. Podobnost, či spíše analogičnost slovanské mytologie s germánskou je dána společným indoevropským původem, viz Myrcea Eliade - Dějiny náboženského myšlení. K Perunovi např: Michal Téra - Perun-bůh hromovládce. Rovněž současníky zaznamenané popisy posledních (původní slovanskou víru praktikujících) osídlení hovoří o posvátných dubech a dubových hájích. Rovněž možná stojí za zmínku, že pro severské germány "jsou" posvátnými stromy jasan a jíva. Dle mytologie byli z jejich vyplaveného dřeva vystrouháni první muž a žena. Kosmologickým stromem světa je pak jasan, se všemi výše u dubu popsanými atributy.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
8.9.2025 19:25Akát má velmi kvalitní dřevo. Je tvrdé a velmi odolné proti hnilobě. Vzhledem k důrazu na výrobu z místních surovin, které se nemusí odnikud zdlouhavě dopravovat za vzniku emisí CO2, je přiměřené pěstování akátu u nás velmi ekologické.
Působení akátu na prostředí není nijak zvlášť problémové, u nás vysadili místní včelaři akát už před 100 lety do pobřežních porostů místní řeky a ve svazích, které zpevňují, dodnes tam rostou a při správném udržování a pouze vmísení akátu do ostatního porostu v množství odhadem do 30 - 50 % žádné nepříznivé vlivy na prostředí nejsou vidět.
Ničení akátu je pouze výrazem zelené hysterie a snadného málo pracného vykazování výsledků a ždímání dotací, akát je snadno identifikovatelný a jeho ničení dává viditelné výsledky, na které se snadno fasují zelené dotace.
Odpovědět
Působení akátu na prostředí není nijak zvlášť problémové, u nás vysadili místní včelaři akát už před 100 lety do pobřežních porostů místní řeky a ve svazích, které zpevňují, dodnes tam rostou a při správném udržování a pouze vmísení akátu do ostatního porostu v množství odhadem do 30 - 50 % žádné nepříznivé vlivy na prostředí nejsou vidět.
Ničení akátu je pouze výrazem zelené hysterie a snadného málo pracného vykazování výsledků a ždímání dotací, akát je snadno identifikovatelný a jeho ničení dává viditelné výsledky, na které se snadno fasují zelené dotace.
SV
Slavomil Vinkler
9.9.2025 06:57 Reaguje na Radim PolášekPůsobení akátu je významě problémové, zejména v listnatém lese a bývalých pastvinách. Tisíce druhů různých rostlin se působením dusíku, zástinu a kořenových výběžků smrskne na 10. Už za rakouska bylo zakázáno akát vysazovat jako invazní a škodlivou rostlinu. No jenže včelaři a vinaři to nedoržovali.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
9.9.2025 07:26 Reaguje na Slavomil VinklerPane Slavomile,my s akáty žijeme v pohodě,jen to chce občas jít do lesa s pilou.
Odpovědět
EB
JP
SV
Slavomil Vinkler
9.9.2025 07:39 Reaguje na Emil BernardyVidíte jen med a dřevo. No tak jsem zapoměl na bez a psí víno. Například při arachnologickém průzkumu miroslavských kopců jsem na stepi zachytil asi 200 druhů pavouků. A v sousední akátině asi do 5. Akát zcela unifikuje a naprosto drtivým způsobem omezuje počet druhů v něm schopných přežít.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
9.9.2025 09:22 Reaguje na Slavomil VinklerNo tak to má asi nějaký repelentní účinek....do naší přírody tyto kytky patří.Jenom ta podrážděnost některých přispivatelů co je špatně,co musíme rvát,stříkat herbicidem či vypalovat kanystry benzinu mně připadá trochu patologická.
Odpovědět
VK
Vladimír Kavka
9.9.2025 20:45 Reaguje na Emil BernardyPatologická je především neznalost. Akát sem nepatří zejména z toho důvodu, že vylučuje kořeny fytoncidy, kterými naprosto devastuje okolní organismy. Není na světě jenom včela nebo vinohradnický sloupek. A řeč o bezu není proto, že jako naše domácí dřevina využívá vhodné stanoviště (s přebytkem dusíku), a postupně ho vrací k normálu, kdežto trnovník působí přesně opačně - z normálního stanoviště vytvoří produkcí alelopatických látek degradovaný skoro úhor. Tak asi tak...
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
10.9.2025 06:34 Reaguje na Vladimír KavkaJiž jako kluci jsme při kopání "bunkrů" cítili ten smrad z akátových kořenů.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
10.9.2025 07:17 Reaguje na Vladimír KavkaFytoncidy jsou v kdečem.Jinde si je považujem.Mně více vadí kopřivy a obtížný hmyz......nepůvodní devastují...
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
9.9.2025 18:02 Reaguje na Slavomil VinklerJak píšu výše, J.M. císař vysazování akátů svolila.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
10.9.2025 06:36 Reaguje na Jaroslav PokornýJak píšu výše. Žádali, neb platil výnos KUK proti agátu, no a povolení dostali.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
11.9.2025 17:43 Reaguje na Slavomil VinklerU nás působí akát těch sto let, v smíšených lesích a nepříznivý vliv vidět není.
Akát jinak působí na své okolí hodně podobně jako působí jasan, ten je taky podle všeho silně agresívní a pod sebou většinu ostatních rostlin a dřevin nesnese.
Kdo chce mít své lesní pozemky volně průchodné a průhledné bez obtížného křoví a plevelů, ať si tam osází jasany.
Odpovědět
Akát jinak působí na své okolí hodně podobně jako působí jasan, ten je taky podle všeho silně agresívní a pod sebou většinu ostatních rostlin a dřevin nesnese.
Kdo chce mít své lesní pozemky volně průchodné a průhledné bez obtížného křoví a plevelů, ať si tam osází jasany.
SV
Slavomil Vinkler
12.9.2025 07:58 Reaguje na Radim PolášekKdo vidět nechce, nevidí "Qui non vult videre, non videt". Já (kolem Brna) pozoruji za cca 60 let výrazný devastační vliv všude, kde je.
Odpovědět
