https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/vedci-s-rybari-zjistovali-stav-rybi-obsadky-v-lipne.zamerili-se-na-populaci-candata-a-sumce
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vědci s rybáři zjišťovali stav rybí obsádky v Lipně. Zaměřili se na populaci candáta a sumce

7.9.2025 06:32 | PRAHA (Ekolist.cz) | Daniela Procházková
Trofejní sumec měřil 212 cm a vážil 55 kg. Po změření, zvážení a analýze obsahu žaludku byl očipován a vypuštěn zpět do nádrže.
Trofejní sumec měřil 212 cm a vážil 55 kg. Po změření, zvážení a analýze obsahu žaludku byl očipován a vypuštěn zpět do nádrže.
Foto | Dalibor Novotný / BC AV ČR
V lipenské přehradě v jižních Čechách tento týden vrcholí čtrnáctidenní hydrobiologický průzkum, který vedou vědci z Biologického centra Akademie věd ČR ve spolupráci s Jihočeským územním svazem Českého rybářského svazu. Cílem průzkumu je zhodnotit celkový stav rybí obsádky a především zjistit, jak se vyvíjí populace candáta obecného a vrcholového predátora – sumce velkého.
 
„Odlovná kampaň zacílená na sumce velkého je teprve v polovině, navíc nám nepřeje počasí, kdy dny babího léta střídá prudký teplotní propad, déšť a silný vítr. Již z prvotních výsledků je však zřejmé, že úlovky z minulých let se nebudou opakovat a že populační trend sumce velkého na Lipně nabral spíše sestupnou tendenci. To potvrzují i úlovky sportovních rybářů,“ hodnotí prvotní výsledky Martin Čech z Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR.

Kusová hmotnost odlovených ryb je však stále značná. „Minulý týden jsme se vrátili z podobné odlovné kampaně na vyhlášené přehradě Mequinenza na španělské řece Ebro, která proběhla v rámci mezinárodní spolupráce s výzkumným týmem Ecohydros pro Ministerstvo pro ekologickou transformaci a demografické výzvy. Přestože jsme ulovili celkem 66 sumců, jejich průměrná hmotnost byla výrazně menší než tady na Lipně. Pokud si tedy čeští rybáři chtějí splnit sen o velké rybě, nedává velký smysl jezdit až do Španělska. Při troše trpělivosti a rybářského štěstí se tento sen dá naplnit i tady v Česku,“ říká Martin Čech. Právě tento týden (4. září) vědci chytili svůj největší úlovek letošní sezony – asi třicetiletý sumec měřil 212 cm a vážil 55 kg.

K odlovu sumců používají vědci metodu tzv. dlouhých šnůr, kdy je ve vodě nataženo dlouhé lanko s návnadami v pravidelných rozestupech.
K odlovu sumců používají vědci metodu tzv. dlouhých šnůr, kdy je ve vodě nataženo dlouhé lanko s návnadami v pravidelných rozestupech.
Foto | Dalibor Novotný / BC AV ČR

Na odlov sumců se vědcům osvědčila metoda tzv. dlouhých šňůr, která se běžně používá na moři k lovu největších predátorů, jako jsou žraloci, tuňáci nebo mečouni. Českobudějovičtí vědci ji využívají i na velkých jihoevropských jezerech a nádržích, kde v rámci mezinárodního projektu LIFE Predator pomáhají tlumit invazi sumce velkého, který je pro tamní ekosystémy ekologickou hrozbou.

Klimatická změna a vysoká úživnost volných vod hrají sumci jednoznačně do karet. Od určité velikosti nemá žádného přirozeného predátora, kromě člověka. Jako vrcholový predátor, navíc velice nevybíravý, funguje v systému jako vysavač. „Zhltne cokoli, a to i ve značné velikosti. Vzhledem k tomu, že loví převážně v nočních hodinách, kořist má obvykle jen minimální šanci k úniku. Nesmíme zapomenout, že sumec má i obrovskou plodnost. Skutečně velcí jedinci mohou vyprodukovat přes dva miliony jiker každý rok,“ vysvětluje Martin Čech.

Tento fakt na druhou stranu vyvažuje obrovská mortalita, zejména v prvním roce života. Lipno je navíc poměrně vysoko položená nádrž s dlouhým zimním obdobím, tedy není pro sumce zdaleka nejvhodnější. Případný růst populace se dá velice dobře tlumit vhodným nastavením bližších podmínek k rybolovu, které určuje Český rybářský svaz a které může pružně upravovat podle výsledků každoročních rybářských statistik a výsledků výzkumného týmu Biologického centra AV ČR.

Ichtyolog Martin Čech vytahuje trofejního sumce.
Ichtyolog Martin Čech vytahuje trofejního sumce.
Foto | Dalibor Novotný / BC AV ČR

U všech odlovených sumců odborníci zjišťují jejich růstovou výkonnost, tělesnou kondici, pohlaví a případnou potravu. Po nezbytných měřeních jsou ryby v nejkratší možné době vypouštěny zpět do lipenské nádrže.

Odborníci sledují nádrž Lipno z hlediska rybích populací dlouhodobě, s několika přerušeními od roku 2008. Hlavní impulz jim k tomu dala kolabující populace candátů na začátku milénia. Od té doby se stav populace výrazně zlepšil.

„Candát nalézá v nádrži dobrou potravní nabídku, výrazně zrychlil růst a v některých letech vytváří silné ročníky. V posledních letech však došlo k vzestupu přirozené úmrtnosti, a tak se candátům nedaří dosáhnout velkých hustot, na které byli rybáři zvyklí v 70-90. letech minulého století. Je pravděpodobné, že predace a kompetice ze strany sumce omezuje obnovu silné populace candáta,“ říká Jan Kubečka z Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR.

Zodpovědět příčiny vývoje jednotlivých populací není možné bez dlouhodobého sledování všech důležitých hráčů systému, jako jsou řasy, bezobratlí, nedravé a dravé ryby. Dvacetičlenný tým odborníků zkoumá celou plochu nádrže od přítoku až k hrázi. Zázemí jim poskytuje poříční dozorství Povodí Vltavy v Hůrce u Černé v Pošumaví. Po důkladném zmapování a následných analýzách stavu rybí obsádky pak odborníci navrhují doporučení pro obhospodařování lipenské nádrže. Mezi ně patří např. úpravy pravidel rybolovu, návrhy vysazování ryb či předpovědi očekávané produkce. Cílem je dosáhnout trvale udržitelného výnosu včetně trofejních úlovků a zároveň zachovat ekologicky vyvážený stav v nádrži.


reklama

 
foto - Procházková Daniela
Daniela Procházková
Autorka je pracovnicí Biologického centra AV ČR.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (22)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

7.9.2025 09:22
No,
takové monstrum už nepatří zpět do vody - čeho je moc, toho je příliš a
to " sportovní " rybaření/ulovit i pochlubit se úlovkem a pustit zpět, zvlášt u dravých ryb -
by mělo být zakázáno !
Odpovědět
ZR

Zdeněk Růžička

7.9.2025 15:46 Reaguje na smějící se bestie
Klidně pustit zpět, ale ne bolena a sumce!
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

7.9.2025 16:35 Reaguje na Zdeněk Růžička
Jo, sumec je buldozer. Ale bolen, většinou silně nenáviděný je v tom, myslím, nevinně.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

7.9.2025 16:33 Reaguje na smějící se bestie
Vracení/nevracení ryb v rámci vědeckých studií zpět do vody se řídí podmínkami ze stranu hospodářů v revíru, tedy ČRS. U nás si nikdo nemůže "jen tak zkoumat" v rybářských revírech, ale musí se předem dohodnout na podmínkách. Doporučení ichtyologů pak také nikdo respektovat nemusí.
Proč by puštění zpět u dravců mělo být zakázáno?
Jasně, jsou různé typy revírů atd., ale obvykle se spíš hromadí bílá ryba a velcí kapři, tam je odstraňování z vody docela důležitý krok, ale proč zrovna kladete důraz na dravce? Jo, taky by měly velké kusy být odlovovány a nevypouštěny, protože menší kusy mají relativně větší spotřebu potravy a jsou obvykle i úspěšnější v rozmnožování, ale primárně bych se věnoval těm kaprovitým rybám.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

7.9.2025 16:55 Reaguje na Jindřich Duras
Bohužel, kult dravců/predátorů pronikl i do rybářské komunity - a čím větší, tím lepší (na vyfocení s "ikonou), že... Řekl bych, že sumec velký je velký predátor, a že je to právě (nejen) on, kdo může za silný úbytek vodních ptáků. Viz "záhadné" mizení mláďat u labutí na některých rybních. I jiné druhy, např potápky, "mizí" z dříve hojně obsazovaných lokalit. Takže "Chyť a pusť! a ekologismu zdar!-)
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

7.9.2025 18:38 Reaguje na Karel Zvářal
Ti vodní ptáci jsou na diskusi, jako že jak který a jak kde a tak, protože třeba zrovna potápky mizí kvůli nízké průhlednosti vody (nevidí při lovu potravy) a kvůli absenci racčích kolonií, jiné druhy zase kvůli totálnímu nedostatku organismů dna (bentosu), který spotřebují kapři.
Navíc chovné rybníky zrovna z pochopitelných důvodů sumce moc nemají :).
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

7.9.2025 19:38 Reaguje na Jindřich Duras
Kolonie racků ubývají zejména kvůli predačnímu tlaku, podobné je to i u jiných vodních ptáků. Kromě sumců též lišky, prasátka, mývali, volavky, velcí racci, vydra, norek... Mnoho rybníků je čistých, v éře čističek i řeky, ale ekologisty by ukrutně bolelo přiznání k omylu, že "Predátor nemůůže...". Výsledkem je hladina jak zrcadlo, nikde ani vlnka, nikde ani živáčka:-/

https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2018/Srpen-2018/Proc-ubyva-racku
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

7.9.2025 22:40 Reaguje na Karel Zvářal
Jasně, prasata jsou komplet problém, ale to nejsme u predátorů ve zdravém ekosystému, ale u přemnoženého zvířete vlivem lidského nakládání s krajinou. Mývali a norek jsou invazní druhy, to je taky komplet blbě. O velké racky tady moc nezakopnete.
Tu hladinu a nikde ani živáčka bych spojil se špatným naším hospodařením v krajině a nikoli se zde oblíbenými ekologisty :-).
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

7.9.2025 19:04 Reaguje na Karel Zvářal
Způsob rybaření Chyť a pusť bych bral pokud by byl
těch ryb nedostatek, ale takové revíry s takovým
hospodařením bývají těmi velkými rybami přerybněny.
Říkám jim vodní prasátka čekající na tuny krmiva
od rybářů a nakonec hynou stářím a hnijí v rákosí.
Tento způsob lovu je výsledkem rozmařilosti, kdy
končí tuny krmiv z žaludcích budoucích zdechlin.
Lidé bývali lovci lovícími pro obživu a nyní je
to lov z rozmařilosti. Mnozí z línosti ulovené
ryby ani nejedí a koupí si už hotové filety, aby
nemuseli rybu zabít a zpracovat. Je to stejné
jako s chovem zvířat končících místo v kuchyni
v kafilérii a s poli na kterých se pěstují
energetické plodiny a nebo se zastaví soláry.
Prostě plýtváme a naopak ždímáme přírodu jinak.
Je mi z toho všeho smutno, ale co naplat, je
to dané dobou a systémem, který to podporuje.
Já se chovám v rámci předpisů pořád stejně a
nepohrdám ulovenou menší rybou jako ti lovci
rybích monster. Zítra si zajedu ulovit kapra
k jídlu a doufám, že mi na mé historické pruty
nezabere nějaké monstrum o které nestojím a
musím ho navíc pustit zpět.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

8.9.2025 08:37 Reaguje na Břetislav Machaček
Ono je to odebírání ryb důležité také pro funkci celého toho ekosystému. Pokud se bude hromadit biomasa ryb (obvykle kaprovitých), bude nouze o potravu, zpomalí se růst a kvalita vody půjde do kopru. Pro vodní ptactvo tu nebude místo, žáby atd. sežrané taky.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

11.9.2025 16:37 Reaguje na Jindřich Duras
Ono to při metodě chyť a pusť snad není o tom hromadit biomasu. Jde o nějaký počet opravdu velkých ryb. No a pokud chcete aby rybáři chodili k vodě a prodaly se nějaké povolenky tak k nějaké špinavé zapáchající vodě se nikdo nepohrne. No a sežrané žáby? To už opravdu pláčete na špatném hrobě.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

7.9.2025 18:42 Reaguje na Jindřich Duras
Rybí obsádka se musí nastavit revír od revíru jinak a nějaká
paušalizace je hloupost. Existují vody velmi úživné a nebo
naopak doslova hladové a každé potřebují jinou druhovou a
velikostní skladbu obsádky. No a pak tu jsou požadavky na
čistotu vody, kterou lze pomocí obsádky zlepšit i zhoršit.
Pro rekreaci (koupání 2 měsíce v roce) likvidovat bílou
rybu pomocí přemíry dravců znamená pro dravce po čase
hladovění, když zlikvidují svoji kořist. Na mé oblíbené
štěrkovně byl tento režim likvidace drobotiny nastaven
a dopadl tak, že zmizel i potěr dravců, kteří po sežrání
bílé ryby hladoví. Doplatili na to kdysi hojní okouni
a potěr kdysi taky hojných štik a candátů. U těch je
stanovena větší lovná míra a taky velikost nástražních
rybek. Mrzí mne vymizení hejn ouklejí, perlínů, plotic, cejnů, okounů a jiné drobotiny. Ve vodě zůstali sumci,
pár štik a candátů. Úhoři tam jsou jako tkaničky do bot
a taky se tam každoročně vysazují amuři na spásání
rostlinstva obtěžujícího rekreanty. Pestrost je ta tam
a smrskla se na kapry, sumce, štiky, candáty a amury
a přitom tam kdysi bývalo kde co. To není dobrý způsob
hospodaření, když musely ty druhy vymizelých ryb
ustoupit dvouměsíční rekreaci. I ti ledňáčci a kdysi
hojní roháči a rybáci sem zalétají už asi pouze ze
zvědavosti, zda nenarazí na zbytky drobotiny. Posedlost
průzračností vody je podle mne kontraproduktivní pro
pestrost rybí obsádky.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

8.9.2025 07:02 Reaguje na Břetislav Machaček
1** !
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

8.9.2025 08:45 Reaguje na Břetislav Machaček
V zásadě souhlasím. Ono není lehké vyhovět všem.
Bílá ryba má tendenci udělat hustou populaci, která sníží průhlednost vody a podpoří růst sinic. V neprůhledné vodě se nedaří ani potápkám a podobně, protože nevidí na potravu.
V rybářském revíru by se měli i dravci regulovat odchytem na udici - a když budou hodně hladoví, bude jejich regulace rychlá :-).
Asi tu bude potíž ten sumec, co vyluxuje všechno.
Je to celé na podrobnější diskusi, ale obecně se věci rychle mění a co platilo dřív, to už neplatí...teď myslím jak v přírodě, tak ve společnosti. Navíc je to často schéma "Buď a nebo" a střední cesta v zásadě není.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

8.9.2025 10:26 Reaguje na Jindřich Duras
Bílá ryba se v hladové vodě bez planktonu nikdy
nepřemnoží, ale lze ji dravci zcela zlikvidovat.
On i ten přebytek planktonu skončí po čase jako
živina a nakrmí po uhynutí sinice. Je to jako s
rostlinstvem, které dočasně z vody odčerpá živiny,
ale po uhynutí jich ještě více vrátí. Tam je třeba
použít buď to kosení a kompostování a nebo spásání
amury s jejich odlovem a doplněním mladých k tomu
vypásání. Odnosem rybího masa do kuchyně zbavíme
vodu části živin, ale vracením ryb po ulovení zpět
nikoliv a naopak vnaděním přidáváme do vody živiny. Zastávám názor, že ve vodě k rekreačnímu využití nemá mít kapr omezení lovné míry 70 cm a měly by být odlovovány i větší ryby. Nechejme je pouze na vybraných revírech, kde hromadění živin nevadí
a nevybíjejme si zlost na rybí drobotině. Naučme
se navíc využívat i maso té drobotiny jako kdysi,
když ji bylo všude plno a s velkými rybami to tak
slavné nebylo. Dělával jsem z drobotiny řezy v
octovém nálevu, karbenátky a různě se smažily.
Pohrdání drobotinou a zaměření na velké ryby se
nám mstí chudou druhovou obsádkou a scvrkne se
na kaprařinu bez lovu drobotiny na bič a splávek.
Znám rybáře, kteří mimo velké ryby ani nikdy nic
jiného nechytali a nevědí o co přišli při svém
nudění při čekání na obry. Navíc mne ruší to
bzučení jejich číhátek a dodnes si vystačím s
kroužkem od záclon a u lovu candátů zátkou od
piva. Mé historické vybavení působí mnohým
záchvaty smíchu do doby, než srovnají četnost
záběrů a pohodu a klid bez toho bzučení a
metráků jejich výbavy a krmení. Mi stále stačí
sáček krmiva a hlavně znalost revíru a ryb,
kde hledají potravu i bez kilogramů návnady.
Navíc drobotinu nikdo nikdy nemusel chovat
a vysazovat jako kapry a jiné ryby o které
dnes rybáři usilují. Drobotina se množila
sama, ale nebyla cíleně likvidována vysazením
a hájením dravců. Byl to zcela přirozený vodní
svět bez dnešních cílených zásahů a velké ryby
přežívaly díky své mazanosti a síle odolat
mizernému rybářskému náčiní. Vytáhnout kdysi
dvacetikilou rybu na tehdejší Silon 0,25 byl
zázrak a dnes je to zcela běžné. Totéž u prutů
když mi kdysi takový kapr polámal štípaný
bambusový prut. To, že jsem ho neulovil mi
nevadilo, ale bylo mi líto prutu na který jsem
chytal tříkiláky na oběd. Dnes ty velké ryby
pokud se spletou a zaberou nemají naději se
vysvobodit při drahém kvalitním vybavení na
často soukromých vodách bez vázek a jiných
přírodních překážkách. Jak může někoho bavit
lov těch "vodních prasátek", kterým to ulovení
nevadí a vzápětí zase zaberou sousedovi. Na to
není potřeba rybník, ale stačí bazén s pouze
těmi trofejními rybami. Je to degradace lovu
na úroveň lovu něčeho, co se mnohdy ani nebrání,
protože ví, že po fotečce bude zase puštěn. Už
to zažil za svůj život tisíckrát a nikoliv jako
kapr k jídlu naposled v životě o který bojuje.
Takže i oni ztrácejí plachost, berou razantně
a lov nevyžaduje pozornost jako kdysi. Kapráři
pospávají a čekají na to, jak se ryba doslova
oběsí a nechá vytáhnout. Chytání na splávek
a nebo na muckandu z hladiny už pomalu nikdo
nezná a kapři nechávají na hladině chleba bez
povšimnutí, protože už znají pouze proteiny
nabité koule ze kterých tloustnou jako ta
prasátka. V přírodě by tak hodnotnou potravu
museli sbírat 100 hodin denně a nenajíždět se
nakrmit pár minut. Tato "umělá rybí monstra"
jsou dílem chemie v nástrahách a návnadách a
staří číst složení připomínající složení potravy
vzpěračů a bojovníku v klecích. Osobně tomu
říkám výkrm a lov vodních prasátek mající už
k přírodě setsakra daleko.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

7.9.2025 21:44 Reaguje na smějící se bestie
Naopak! Podle všech ekologických příruček je vrcholový predátor garantem biologické rozmanitosti a druhové pestrosti. Čím více predátorů, tím lépe pro ekologii. I kdyby příroda měla jít do kopru.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

7.9.2025 22:35 Reaguje na Michal Ukropec
Sice jste se pustil zase do útoku na ekology, ale spíš prokazujete, že buď jste to nepochopil, nebo jen tak využíváte příležitosti si plivnout...
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

8.9.2025 05:48 Reaguje na Jindřich Duras
Máte pravdu. Tentokrát to opravdu byla zlomyslnost. Jinak samozřejmě rozlišuji mezi ekology jako je třeba Jakub Hruška a ekologistickými experty z hnutí DUHA.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

8.9.2025 05:49 Reaguje na Jindřich Duras
Máte pravdu. Tentokrát to opravdu byla zlomyslnost. Jinak samozřejmě rozlišuji mezi ekology jako je třeba Jakub Hruška a ekologistickými experty z hnutí DUHA.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

7.9.2025 10:11
Řekl bych, že článek by si měli přečíst různí ekomagoři co rybářům vyčítají bolest kterou má rybářský háček působit rybám . Jak je vidět i vědci ho používají.
Odpovědět
ZR

Zdeněk Růžička

7.9.2025 15:46

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

7.9.2025 19:29 Reaguje na Zdeněk Růžička
A to co tvrdíte, víte jak?
A proč u toho urážíte, když někdo jiný za vás získává data?
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist