Vědci s rybáři zjišťovali stav rybí obsádky v Lipně. Zaměřili se na populaci candáta a sumce
Kusová hmotnost odlovených ryb je však stále značná. „Minulý týden jsme se vrátili z podobné odlovné kampaně na vyhlášené přehradě Mequinenza na španělské řece Ebro, která proběhla v rámci mezinárodní spolupráce s výzkumným týmem Ecohydros pro Ministerstvo pro ekologickou transformaci a demografické výzvy. Přestože jsme ulovili celkem 66 sumců, jejich průměrná hmotnost byla výrazně menší než tady na Lipně. Pokud si tedy čeští rybáři chtějí splnit sen o velké rybě, nedává velký smysl jezdit až do Španělska. Při troše trpělivosti a rybářského štěstí se tento sen dá naplnit i tady v Česku,“ říká Martin Čech. Právě tento týden (4. září) vědci chytili svůj největší úlovek letošní sezony – asi třicetiletý sumec měřil 212 cm a vážil 55 kg.
Na odlov sumců se vědcům osvědčila metoda tzv. dlouhých šňůr, která se běžně používá na moři k lovu největších predátorů, jako jsou žraloci, tuňáci nebo mečouni. Českobudějovičtí vědci ji využívají i na velkých jihoevropských jezerech a nádržích, kde v rámci mezinárodního projektu LIFE Predator pomáhají tlumit invazi sumce velkého, který je pro tamní ekosystémy ekologickou hrozbou.
Klimatická změna a vysoká úživnost volných vod hrají sumci jednoznačně do karet. Od určité velikosti nemá žádného přirozeného predátora, kromě člověka. Jako vrcholový predátor, navíc velice nevybíravý, funguje v systému jako vysavač. „Zhltne cokoli, a to i ve značné velikosti. Vzhledem k tomu, že loví převážně v nočních hodinách, kořist má obvykle jen minimální šanci k úniku. Nesmíme zapomenout, že sumec má i obrovskou plodnost. Skutečně velcí jedinci mohou vyprodukovat přes dva miliony jiker každý rok,“ vysvětluje Martin Čech.
Tento fakt na druhou stranu vyvažuje obrovská mortalita, zejména v prvním roce života. Lipno je navíc poměrně vysoko položená nádrž s dlouhým zimním obdobím, tedy není pro sumce zdaleka nejvhodnější. Případný růst populace se dá velice dobře tlumit vhodným nastavením bližších podmínek k rybolovu, které určuje Český rybářský svaz a které může pružně upravovat podle výsledků každoročních rybářských statistik a výsledků výzkumného týmu Biologického centra AV ČR.
U všech odlovených sumců odborníci zjišťují jejich růstovou výkonnost, tělesnou kondici, pohlaví a případnou potravu. Po nezbytných měřeních jsou ryby v nejkratší možné době vypouštěny zpět do lipenské nádrže.
Odborníci sledují nádrž Lipno z hlediska rybích populací dlouhodobě, s několika přerušeními od roku 2008. Hlavní impulz jim k tomu dala kolabující populace candátů na začátku milénia. Od té doby se stav populace výrazně zlepšil.
„Candát nalézá v nádrži dobrou potravní nabídku, výrazně zrychlil růst a v některých letech vytváří silné ročníky. V posledních letech však došlo k vzestupu přirozené úmrtnosti, a tak se candátům nedaří dosáhnout velkých hustot, na které byli rybáři zvyklí v 70-90. letech minulého století. Je pravděpodobné, že predace a kompetice ze strany sumce omezuje obnovu silné populace candáta,“ říká Jan Kubečka z Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR.
Zodpovědět příčiny vývoje jednotlivých populací není možné bez dlouhodobého sledování všech důležitých hráčů systému, jako jsou řasy, bezobratlí, nedravé a dravé ryby. Dvacetičlenný tým odborníků zkoumá celou plochu nádrže od přítoku až k hrázi. Zázemí jim poskytuje poříční dozorství Povodí Vltavy v Hůrce u Černé v Pošumaví. Po důkladném zmapování a následných analýzách stavu rybí obsádky pak odborníci navrhují doporučení pro obhospodařování lipenské nádrže. Mezi ně patří např. úpravy pravidel rybolovu, návrhy vysazování ryb či předpovědi očekávané produkce. Cílem je dosáhnout trvale udržitelného výnosu včetně trofejních úlovků a zároveň zachovat ekologicky vyvážený stav v nádrži.
reklama
Dále čtěte |
Rybníky na Pardubicku měly méně vody, kormoráni lovili rybí násady
Rybáři na Chomutovsku mají podezření na týrání zvířat, kapry našli v boxu v autě
Rybník Dlouhý v Lanškrouně se začne napouštět. Trávu v něm zlikvidují amuři
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (22)
smějící se bestie
7.9.2025 09:22takové monstrum už nepatří zpět do vody - čeho je moc, toho je příliš a
to " sportovní " rybaření/ulovit i pochlubit se úlovkem a pustit zpět, zvlášt u dravých ryb -
by mělo být zakázáno !
Zdeněk Růžička
7.9.2025 15:46 Reaguje na smějící se bestieJindřich Duras
7.9.2025 16:35 Reaguje na Zdeněk RůžičkaJindřich Duras
7.9.2025 16:33 Reaguje na smějící se bestieProč by puštění zpět u dravců mělo být zakázáno?
Jasně, jsou různé typy revírů atd., ale obvykle se spíš hromadí bílá ryba a velcí kapři, tam je odstraňování z vody docela důležitý krok, ale proč zrovna kladete důraz na dravce? Jo, taky by měly velké kusy být odlovovány a nevypouštěny, protože menší kusy mají relativně větší spotřebu potravy a jsou obvykle i úspěšnější v rozmnožování, ale primárně bych se věnoval těm kaprovitým rybám.
Karel Zvářal
7.9.2025 16:55 Reaguje na Jindřich DurasJindřich Duras
7.9.2025 18:38 Reaguje na Karel ZvářalNavíc chovné rybníky zrovna z pochopitelných důvodů sumce moc nemají :).
Karel Zvářal
7.9.2025 19:38 Reaguje na Jindřich Durashttps://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2018/Srpen-2018/Proc-ubyva-racku
Jindřich Duras
7.9.2025 22:40 Reaguje na Karel ZvářalTu hladinu a nikde ani živáčka bych spojil se špatným naším hospodařením v krajině a nikoli se zde oblíbenými ekologisty :-).
Břetislav Machaček
7.9.2025 19:04 Reaguje na Karel Zvářaltěch ryb nedostatek, ale takové revíry s takovým
hospodařením bývají těmi velkými rybami přerybněny.
Říkám jim vodní prasátka čekající na tuny krmiva
od rybářů a nakonec hynou stářím a hnijí v rákosí.
Tento způsob lovu je výsledkem rozmařilosti, kdy
končí tuny krmiv z žaludcích budoucích zdechlin.
Lidé bývali lovci lovícími pro obživu a nyní je
to lov z rozmařilosti. Mnozí z línosti ulovené
ryby ani nejedí a koupí si už hotové filety, aby
nemuseli rybu zabít a zpracovat. Je to stejné
jako s chovem zvířat končících místo v kuchyni
v kafilérii a s poli na kterých se pěstují
energetické plodiny a nebo se zastaví soláry.
Prostě plýtváme a naopak ždímáme přírodu jinak.
Je mi z toho všeho smutno, ale co naplat, je
to dané dobou a systémem, který to podporuje.
Já se chovám v rámci předpisů pořád stejně a
nepohrdám ulovenou menší rybou jako ti lovci
rybích monster. Zítra si zajedu ulovit kapra
k jídlu a doufám, že mi na mé historické pruty
nezabere nějaké monstrum o které nestojím a
musím ho navíc pustit zpět.
Jindřich Duras
8.9.2025 08:37 Reaguje na Břetislav MachačekJarek Schindler
11.9.2025 16:37 Reaguje na Jindřich DurasBřetislav Machaček
7.9.2025 18:42 Reaguje na Jindřich Duraspaušalizace je hloupost. Existují vody velmi úživné a nebo
naopak doslova hladové a každé potřebují jinou druhovou a
velikostní skladbu obsádky. No a pak tu jsou požadavky na
čistotu vody, kterou lze pomocí obsádky zlepšit i zhoršit.
Pro rekreaci (koupání 2 měsíce v roce) likvidovat bílou
rybu pomocí přemíry dravců znamená pro dravce po čase
hladovění, když zlikvidují svoji kořist. Na mé oblíbené
štěrkovně byl tento režim likvidace drobotiny nastaven
a dopadl tak, že zmizel i potěr dravců, kteří po sežrání
bílé ryby hladoví. Doplatili na to kdysi hojní okouni
a potěr kdysi taky hojných štik a candátů. U těch je
stanovena větší lovná míra a taky velikost nástražních
rybek. Mrzí mne vymizení hejn ouklejí, perlínů, plotic, cejnů, okounů a jiné drobotiny. Ve vodě zůstali sumci,
pár štik a candátů. Úhoři tam jsou jako tkaničky do bot
a taky se tam každoročně vysazují amuři na spásání
rostlinstva obtěžujícího rekreanty. Pestrost je ta tam
a smrskla se na kapry, sumce, štiky, candáty a amury
a přitom tam kdysi bývalo kde co. To není dobrý způsob
hospodaření, když musely ty druhy vymizelých ryb
ustoupit dvouměsíční rekreaci. I ti ledňáčci a kdysi
hojní roháči a rybáci sem zalétají už asi pouze ze
zvědavosti, zda nenarazí na zbytky drobotiny. Posedlost
průzračností vody je podle mne kontraproduktivní pro
pestrost rybí obsádky.
Jindřich Duras
8.9.2025 08:45 Reaguje na Břetislav MachačekBílá ryba má tendenci udělat hustou populaci, která sníží průhlednost vody a podpoří růst sinic. V neprůhledné vodě se nedaří ani potápkám a podobně, protože nevidí na potravu.
V rybářském revíru by se měli i dravci regulovat odchytem na udici - a když budou hodně hladoví, bude jejich regulace rychlá :-).
Asi tu bude potíž ten sumec, co vyluxuje všechno.
Je to celé na podrobnější diskusi, ale obecně se věci rychle mění a co platilo dřív, to už neplatí...teď myslím jak v přírodě, tak ve společnosti. Navíc je to často schéma "Buď a nebo" a střední cesta v zásadě není.
Břetislav Machaček
8.9.2025 10:26 Reaguje na Jindřich Durasnepřemnoží, ale lze ji dravci zcela zlikvidovat.
On i ten přebytek planktonu skončí po čase jako
živina a nakrmí po uhynutí sinice. Je to jako s
rostlinstvem, které dočasně z vody odčerpá živiny,
ale po uhynutí jich ještě více vrátí. Tam je třeba
použít buď to kosení a kompostování a nebo spásání
amury s jejich odlovem a doplněním mladých k tomu
vypásání. Odnosem rybího masa do kuchyně zbavíme
vodu části živin, ale vracením ryb po ulovení zpět
nikoliv a naopak vnaděním přidáváme do vody živiny. Zastávám názor, že ve vodě k rekreačnímu využití nemá mít kapr omezení lovné míry 70 cm a měly by být odlovovány i větší ryby. Nechejme je pouze na vybraných revírech, kde hromadění živin nevadí
a nevybíjejme si zlost na rybí drobotině. Naučme
se navíc využívat i maso té drobotiny jako kdysi,
když ji bylo všude plno a s velkými rybami to tak
slavné nebylo. Dělával jsem z drobotiny řezy v
octovém nálevu, karbenátky a různě se smažily.
Pohrdání drobotinou a zaměření na velké ryby se
nám mstí chudou druhovou obsádkou a scvrkne se
na kaprařinu bez lovu drobotiny na bič a splávek.
Znám rybáře, kteří mimo velké ryby ani nikdy nic
jiného nechytali a nevědí o co přišli při svém
nudění při čekání na obry. Navíc mne ruší to
bzučení jejich číhátek a dodnes si vystačím s
kroužkem od záclon a u lovu candátů zátkou od
piva. Mé historické vybavení působí mnohým
záchvaty smíchu do doby, než srovnají četnost
záběrů a pohodu a klid bez toho bzučení a
metráků jejich výbavy a krmení. Mi stále stačí
sáček krmiva a hlavně znalost revíru a ryb,
kde hledají potravu i bez kilogramů návnady.
Navíc drobotinu nikdo nikdy nemusel chovat
a vysazovat jako kapry a jiné ryby o které
dnes rybáři usilují. Drobotina se množila
sama, ale nebyla cíleně likvidována vysazením
a hájením dravců. Byl to zcela přirozený vodní
svět bez dnešních cílených zásahů a velké ryby
přežívaly díky své mazanosti a síle odolat
mizernému rybářskému náčiní. Vytáhnout kdysi
dvacetikilou rybu na tehdejší Silon 0,25 byl
zázrak a dnes je to zcela běžné. Totéž u prutů
když mi kdysi takový kapr polámal štípaný
bambusový prut. To, že jsem ho neulovil mi
nevadilo, ale bylo mi líto prutu na který jsem
chytal tříkiláky na oběd. Dnes ty velké ryby
pokud se spletou a zaberou nemají naději se
vysvobodit při drahém kvalitním vybavení na
často soukromých vodách bez vázek a jiných
přírodních překážkách. Jak může někoho bavit
lov těch "vodních prasátek", kterým to ulovení
nevadí a vzápětí zase zaberou sousedovi. Na to
není potřeba rybník, ale stačí bazén s pouze
těmi trofejními rybami. Je to degradace lovu
na úroveň lovu něčeho, co se mnohdy ani nebrání,
protože ví, že po fotečce bude zase puštěn. Už
to zažil za svůj život tisíckrát a nikoliv jako
kapr k jídlu naposled v životě o který bojuje.
Takže i oni ztrácejí plachost, berou razantně
a lov nevyžaduje pozornost jako kdysi. Kapráři
pospávají a čekají na to, jak se ryba doslova
oběsí a nechá vytáhnout. Chytání na splávek
a nebo na muckandu z hladiny už pomalu nikdo
nezná a kapři nechávají na hladině chleba bez
povšimnutí, protože už znají pouze proteiny
nabité koule ze kterých tloustnou jako ta
prasátka. V přírodě by tak hodnotnou potravu
museli sbírat 100 hodin denně a nenajíždět se
nakrmit pár minut. Tato "umělá rybí monstra"
jsou dílem chemie v nástrahách a návnadách a
staří číst složení připomínající složení potravy
vzpěračů a bojovníku v klecích. Osobně tomu
říkám výkrm a lov vodních prasátek mající už
k přírodě setsakra daleko.
Michal Ukropec
7.9.2025 21:44 Reaguje na smějící se bestieJindřich Duras
7.9.2025 22:35 Reaguje na Michal UkropecMichal Ukropec
8.9.2025 05:48 Reaguje na Jindřich DurasMichal Ukropec
8.9.2025 05:49 Reaguje na Jindřich DurasJarek Schindler
7.9.2025 10:11Slavomil Vinkler
7.9.2025 19:29 Reaguje na Zdeněk RůžičkaA proč u toho urážíte, když někdo jiný za vás získává data?



Zarůstání středomořské krajiny neprospívá tamním unikátním nočním motýlům
Rozmanitost rostlin pomáhá ukládat uhlík do půdy. Efekt se ale liší podle lokalit
V jižním Španělsku dochází k masivnímu přemnožení invazního sumce, potvrdili čeští vědci 