Zarůstání středomořské krajiny neprospívá tamním unikátním nočním motýlům
1.11.2025 05:46 | PRAHA
(Ekolist.cz) | Daniela Procházková
Zarůstající krajina / lokalita hustého lesa, Řecko.
Zdroj | BC AV ČR
Světelný lapač v terénu, červenec 2013, Řecko.
Zdroj | BC AV ČR
„Prapůvodní biotopy středomořských endemitů samozřejmě neudržovali starověcí zemědělci, ale původní velcí býložravci, stejně jako jinde na světě,“ říká Martin Konvička z Entomologického ústavu BC AV ČR a Přírodovědecké fakulty JU. „Po vyhubení těchto zvířat však udržovali středomořské biotopy, ve své podstatě savanu, pastevci a zemědělci, a to až do nedávné doby,“ vysvětluje Martin Konvička.
Otázkou původní středomořské krajiny se zabýval už starořecký filozof Platón. Domníval se, že panenským stavem Středomoří byly hluboké lesy – a jeho domněnka se traduje dodnes. Ovlivňuje environmentální politiku, návrhy chráněných území, nebo třeba umísťování staveb, včetně projektů obnovitelné energie. Přírodovědci z mnoha oborů s tím ale často nesouhlasí a upozorňují, že unikátní středomořské druhy rostlin, ptáků, plazů, drobných savců či denních motýlů potřebují k životu otevřená nelesní stanoviště. Ta dnes ztrácíme před očima s tím, jak se obyvatelé stěhují do měst, tradiční hospodaření zaniká a krajina zarůstá novým lesem.
Lokalita v Makedonii. Často zde ještě byly k vidění ovce a kozy spásající vegetaci.
Zdroj | BC AV ČR
Tým vědců a studentů z Entomologického ústavu BC AV ČR a Přírodovědecké fakulty JU pod vedením Martina Konvičky a Jany Lipárové se pokusil najít odpověď na tento dlouholetý spor. Entomologové se ve svém neobyčejně rozsáhlém výzkumu, jehož výsledky byly právě zveřejněny v časopise Biological Conservation, zaměřili na mimořádně druhově bohatou skupinu nočních motýlů, která v Evropě zahrnuje asi sedmkrát více druhů než u denních motýlů. Výzkum prováděli v oblasti mezi jihem pevninského Řecka, Bulharskem a Severní Makedonií na 150 plochách, rozdělených podle stupně zarůstání krajiny na pasené trávníky, rozvolněné křoviny a hustý les. V průběhu dvou let navštívili entomologové každou lokalitu pětkrát a získali přesně 42 136 jedinců nočních motýlů v 641 druzích. První autor studie Michal Zapletal zpracovával tento materiál téměř 6 let.
Ukázalo se, že všechny tři typy krajiny – pasené trávníky, rozvolněné křoviny a hustý les – se neliší počtem druhů. Přesto se liší složení druhů. „Motýli, kteří se vyskytují jen v malých středomořských areálech, převažují právě v rozvolněných křovinách či pasených trávnících. Naproti tomu v hustých lesích žijí druhy charakteristické pro střední Evropu, jejichž areály výskytu sahají daleko na sever a východ,“ uvádí Jana Lipárová a dodává, že noční motýli charakterističtí pro Středomoří potřebují nezalesněná stanoviště, která byla po tisíciletí udržována tradiční lidskou činností.
Jana Lipárová při ukládání sebraných vzorků k budoucí preparaci.
Zdroj | BC AV ČR
„Dnešní jihoevropská krajina zažívá v podstatě ochlazení, zarůstá lesem a unikátní jižní druhy jsou nahrazovány široce rozšířenými druhy severskými,“ zdůrazňuje Martin Konvička. Situaci nijak nepomáhají ani dobře míněné environmentální politiky. „Všude v jižní Evropě vidíme růst slunečních a větrných farem, které jsou umísťovány do nejcennějších bezlesých lokalit,“ upozorňuje Alena Bartoňová, další z autorek studie. Aby se zachovala jedinečná středomořská biodiverzita, je nezbytné chránit a udržovat tradičně spravovanou otevřenou krajinu – pasené trávníky a rozvolněné křoviny, která po tisíciletí vytvářela a podporovala život místních druhů.
reklama
Dále čtěte |
Polský prezident vetoval zákon o vzniku národního parku v Dolním Poodří
Na Islandu našli v přírodě vůbec poprvé komára, uvádí AFP
Soud EU uložil Řecku pokutu za nelegální skládku v přírodní rezervaci
Další články autora |
Vědci s rybáři zjišťovali stav rybí obsádky v Lipně. Zaměřili se na populaci candáta a sumce 
Rozmanitost rostlin pomáhá ukládat uhlík do půdy. Efekt se ale liší podle lokalit
V jižním Španělsku dochází k masivnímu přemnožení invazního sumce, potvrdili čeští vědci Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (35)
Karel Zvářal
1.11.2025 07:00Ochlazení středomořské krajiny sužované africkou tepelnou kupolí je asi jedinou možností, jak zabránit úbytku jiných druhů, resp narůstající četnosti požárů. Po nich budou vznikat odkryté biotopy, což bude vítaný ráj zase pro jiné endemity. Chtít zakonzervovat krajinu v určitém historickém momentu je nereálné, dynamika bude jak v obrazu krajiny, tak výskytu původních i nepůvodních druhů. Spíše by bylo dobré podívat se na složení dřevin, měly/mohly by tam převažovat úživné druhy nad toxickými/nejedlými.
Odpovědět
Pe
Petr
1.11.2025 07:40„Dnešní jihoevropská krajina zažívá v podstatě ochlazení, zarůstá lesem a unikátní jižní druhy jsou nahrazovány široce rozšířenými druhy severskými,“
Zatímco ve skutečnosti stále teplejší a vysušenější krajina překonává všechny rekordy jak v momentální teplotě, která se už dostává k 50 stupňům, tak v počtu dní, kdy se tak děje.
Už tu chybí jen článek že stromy pijí vodu a mokřady způsobují sucho.
Odpovědět
Zatímco ve skutečnosti stále teplejší a vysušenější krajina překonává všechny rekordy jak v momentální teplotě, která se už dostává k 50 stupňům, tak v počtu dní, kdy se tak děje.
Už tu chybí jen článek že stromy pijí vodu a mokřady způsobují sucho.
SV
Slavomil Vinkler
1.11.2025 08:02 Reaguje na PetrTak oni to studovali několik let, mají to odměřené, ale vy to víte lépe!!!!
Třeba jak je vidět z kosmu i sahara pomalu zarůstá. Asi jste něco chybného či zastaralého vyčetl.
Odpovědět
Třeba jak je vidět z kosmu i sahara pomalu zarůstá. Asi jste něco chybného či zastaralého vyčetl.
Pe
Petr
1.11.2025 08:09 Reaguje na Slavomil VinklerJestliže Sahara zarůstá, tak proti tomu musíte bojovat.
https://www.imeteo.sk/spravy/sahara-sa-stale-zvaecsuje-rozsiruje-sa-najmae-na-juh
Odpovědět
https://www.imeteo.sk/spravy/sahara-sa-stale-zvaecsuje-rozsiruje-sa-najmae-na-juh
Pe
Petr
1.11.2025 08:17 Reaguje na Slavomil Vinklerhttps://www.irozhlas.cz/veda-technologie/priroda/vlna-veder-trapi-i-stredozemni-more-tyto-teploty-jsme-ocekavali-az-v-srpnu_2507020835_ako
Odpovědět
Pe
Petr
1.11.2025 08:20 Reaguje na Petrhttps://www.casopis.ochranaprirody.cz/zvlastni-cislo/soucasny-vyvoj-klimatu-a-jeho-vyhled/
Odpovědět
Pe
Petr
1.11.2025 08:21 Reaguje na Slavomil Vinklerhttps://medium.seznam.cz/clanek/brana-do-sveta-blizi-se-konec-stredomori-jako-dovolenkove-destinace-globalni-zmeny-na-nej-dopadaji-extremne-165013
Odpovědět
Pe
Petr
1.11.2025 08:33 Reaguje na Slavomil Vinklerhttps://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/recko-predstavilo-desetilety-plan-za-2-5-miliardy-eur-pro-boj-s-nedostatkem-vody
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/dpa-katastrofalni-sucho-nenecha-sicilii-vydechnout
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/v-evrope-je-puda-mene-sucha-nez-pred-rokem-vyjimkou-je-spanelsko
Odpovědět
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/dpa-katastrofalni-sucho-nenecha-sicilii-vydechnout
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/v-evrope-je-puda-mene-sucha-nez-pred-rokem-vyjimkou-je-spanelsko
SV
Slavomil Vinkler
1.11.2025 08:46Petrovi. Jako obyčejně opakem pravdy je pravda jiná. Změřený trend hmyzu o něčem vypovídá. Zelenění severní polokoule taky. 😊
Odpovědět
Pe
Petr
1.11.2025 08:50 Reaguje na Slavomil VinklerJinak řečeno: Že vy to tak vidíte neznamená vůbec nic.
Odpovědět
SV
JŠ
Jan Šimůnek
1.11.2025 09:47A jsem zase u té bezzásahovosti. Středomořská krajina je v podstatě umělý biotop, vzniklý obrovskou spotřebou dřeva antickými civilizacemi. Který tam ovšem existuje tisíce let, takže se mu přizpůsobila i fauna.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
1.11.2025 10:07 Reaguje na Jan ŠimůnekZarůstání stepí je typické i u nás.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
2.11.2025 18:37 Reaguje na Jan ŠimůnekStředomořská krajina by potřebovala obnovit lesy. Ale to programově dělá jen Izrael.
Odpovědět
RV
Richard Vacek
1.11.2025 12:06Prostě se musíme smířit s tím, že se klima mění. Je to o to snazší, že se mění tím správným směrem - kde je zima, tam se otepluje více a kde je horko, tam méně, nebo se dokonce ochlazuje. Téměř všude se přitom zlepšují podmínky pro vegetaci, což opět není nic špatného.
Tuto novinu bychom měli sdělovat hlavně těm, kteří trpí klimatickou tísní.
Odpovědět
Tuto novinu bychom měli sdělovat hlavně těm, kteří trpí klimatickou tísní.
Pe
Petr
1.11.2025 12:18 Reaguje na Richard VacekTo budou asi tihle: https://www.novinky.cz/clanek/pocasi-tisice-obeti-veder-ve-spanelsku-stromy-a-klimatizace-mohou-rozhodovat-o-zivote-40535209
Odpovědět
RV
Richard Vacek
1.11.2025 13:19 Reaguje na PetrJe to tak. Vždy, když byla vedra, nebo velké mrazy, odnášeli to ti nejslabší. Pokud nejsou sami dost sebekritičtí, měli bychom na ně dohlédnout aby za extremního počasí zbytečně neriskovali. A to se už občas i děje. Možná jste zaregistroval v rozhlase v zimě výzvy, aby lidé ten den raději autem nevyjížděli, protož evenku jsou nepříznivé podmínky. I v létě máme varování nezdržovat se na slunci a podobně.
Odpovědět
Pe
RV
Richard Vacek
1.11.2025 15:18 Reaguje na PetrTo, že se někde ochlazuje, neznamená, že tam nemůže být občas vedro. Stejně jako u nás s oteplením (bohužel) nezmizí velké mrazy.
Odpovědět
Pe
Petr
1.11.2025 16:00 Reaguje na Richard VacekMáte pravdu, každý rok lze pojmenovat i jako občas. Ale kde je potom to ochlazení?
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
1.11.2025 14:18 „Po vyhubení těchto zvířat však udržovali středomořské biotopy, ve své podstatě savanu, pastevci a zemědělci, a to až do nedávné doby,“ vysvětluje Martin Konvička. ...............
Dokážu pochopit, že když byla tamní krajina odlesněna, že se tam objevily druhy, které v lesích nežijí. A kde tamní starověké civilizace získávaly energii a materiál na stavby domů i lodí? Otvíraly doly, pálily koks a budovaly železárny? Ne, těžily lesy, až vše odlesnily, kozy a ovce spásly křoviska, deště spláchly půdu do moře a my nyní sledujeme "původní odlesněnou a kamenitou krajinu".
Odpovědět
Dokážu pochopit, že když byla tamní krajina odlesněna, že se tam objevily druhy, které v lesích nežijí. A kde tamní starověké civilizace získávaly energii a materiál na stavby domů i lodí? Otvíraly doly, pálily koks a budovaly železárny? Ne, těžily lesy, až vše odlesnily, kozy a ovce spásly křoviska, deště spláchly půdu do moře a my nyní sledujeme "původní odlesněnou a kamenitou krajinu".
SV
Slavomil Vinkler
1.11.2025 19:25 Reaguje na Jaroslav PokornýNo a vy si nedovedete představit obojí? Byla to nejprve spíše step , pak lesostep s více lesem a pak dost odlesněná jak píše Konvička. A nyní těch křovin hodně přibývá, biotopy se egalizují a biodiverzita mizí. I u nás se to děje, stepi zarůstají, stepní druhy vymírají. No není to špatně?
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
2.11.2025 18:38 Reaguje na Slavomil VinklerJak píšu výše, ta krajina by nepochybně uvítala i plánovité vysazování lesů.
Odpovědět
HH
Honza Honza
1.11.2025 17:46Typický názor přírodovědců = správců NP, právě jednoznačně zřetelný ve vyjádření úzké skupiny - entomologů. Příroda se sama přirozenou sukcesí brání zániku, vyschnutí, propadnutí poušti a entomolod se chytá za hlavu, že mu v zastíněném lese, který jakž takž zachycuje vodu (jinak by tam nevyrostl) ubývá suchomilných motýlů, kteří potřebují trávu. Rovněž herpetolog, arachnolog, skorpionolog by mohl protestovat, že se Středomoří nemění na totálně vyschlou poušť- přece se těšil, že obohatí svojí sbírku, prohloubí svůj výzkum vzácnými pouštními organizmy.
Opět vidím genialitu Klauze, který varoval před zájmovými skupinami, které by chtěly ovlivňovat náš život.
Jasně že v zahuštěném vlhkém zastíněném Hercinském pralese, který vznikl přirozenou sukcesí, byly jiné druhy než ve vyschlé stepi.
Jesně, že u nás je nutno přirozenou sukcesi omezovat, chránit louky, podporovat pastvu býložravců.
Ale článek měl vyznít úplně jinak: při blahodárném zarůstání Středomořské krajiny, které je nezbytné pro udržení vody, zastínění, je třeba také, okrajově pamatovat na louky.
Zatímco u nás je třeba podporovat louky, ve Středomoří naopak zarůstání krajiny. Vyschlých, travnatých, kamenitých biotopů je tam přehršel.
Devastaci krajiny, dezertifikaci, přeměnu krajiny v neblahou poušť, zánik života může způsobit člověk, může si ho ale i způsobit příroda sama- nebudou-li predátoři, býložravci sežerou vše.
Náš úkol je udržet přírodu při životě, ne se radovat z jejího kolapsu.
Odpovědět
Opět vidím genialitu Klauze, který varoval před zájmovými skupinami, které by chtěly ovlivňovat náš život.
Jasně že v zahuštěném vlhkém zastíněném Hercinském pralese, který vznikl přirozenou sukcesí, byly jiné druhy než ve vyschlé stepi.
Jesně, že u nás je nutno přirozenou sukcesi omezovat, chránit louky, podporovat pastvu býložravců.
Ale článek měl vyznít úplně jinak: při blahodárném zarůstání Středomořské krajiny, které je nezbytné pro udržení vody, zastínění, je třeba také, okrajově pamatovat na louky.
Zatímco u nás je třeba podporovat louky, ve Středomoří naopak zarůstání krajiny. Vyschlých, travnatých, kamenitých biotopů je tam přehršel.
Devastaci krajiny, dezertifikaci, přeměnu krajiny v neblahou poušť, zánik života může způsobit člověk, může si ho ale i způsobit příroda sama- nebudou-li predátoři, býložravci sežerou vše.
Náš úkol je udržet přírodu při životě, ne se radovat z jejího kolapsu.
SV
Slavomil Vinkler
1.11.2025 19:30 Reaguje na Honza HonzaNo ony ty zarůstající křoviny jsou jednak neprůchodné (trnité) a zejména excelentne hoří, na rozdíl od původních lesů (dub korkový pinie, cedr...), které byly ohnivzdorné a potlačovaly podrost. Právě i ta makchie docela zabraňuje lesům.
Odpovědět
HH
Honza Honza
2.11.2025 06:06 Reaguje na Slavomil VinklerPonechané mrtvé dřevo, ev. i polosuché kmeny v NP ale doporučovaně i v norm. lese, jakož i hrabanka také výborně hoří- máme je odstraňovat?
Právě že váš doporučovaný původní přírodní skot, podle mě skvělý nápad, trnité křoviny neodstraní, ale tyto křoviny mohou být základem i pro norm. lesní stromy- padá zde listí, půda je zastíněná a vlhčí, určitě je to lepší základ pro stromy než kamenitá erozí spláchnutá zem s kozami- asi stejně jako asfalt ve městě.
V článku se ale uvádí hustý les, jakožto důvod úbytku motýlů, nejen trnité keře, které třeba u nás nejsou žádoucí a i na pastvinách se zubry je nutno je odstraňovat.
Bojovat proti hustému lesu ve Středomoří, to už je opravdu úchylné, hustý les jen tak na kamenech nevyroste, potřebuje vodu, je zázrak, že tam vůbec je.
Odpovědět
Právě že váš doporučovaný původní přírodní skot, podle mě skvělý nápad, trnité křoviny neodstraní, ale tyto křoviny mohou být základem i pro norm. lesní stromy- padá zde listí, půda je zastíněná a vlhčí, určitě je to lepší základ pro stromy než kamenitá erozí spláchnutá zem s kozami- asi stejně jako asfalt ve městě.
V článku se ale uvádí hustý les, jakožto důvod úbytku motýlů, nejen trnité keře, které třeba u nás nejsou žádoucí a i na pastvinách se zubry je nutno je odstraňovat.
Bojovat proti hustému lesu ve Středomoří, to už je opravdu úchylné, hustý les jen tak na kamenech nevyroste, potřebuje vodu, je zázrak, že tam vůbec je.
SV
Slavomil Vinkler
2.11.2025 09:17 Reaguje na Honza HonzaPoněkud zjednodušujete. "skutečné středomořské poklady se ukrývají v otevřené, mozaikovité krajině, kterou po tisíciletí utvářeli lidé i zvířata." Takže vše, nikoli jem makchie nebo jen vysoký les..
Odpovědět
HH
Honza Honza
2.11.2025 17:48 Reaguje na Slavomil VinklerPane Vinklere, to jsou ty naše spory + názory p. Petra. Vaše mozaikovitá krajina je skutečně skvělá, odpovídá tomu nejkrásnějšímu (z mého pohledu a asi i vašemu) co v přírodě může být: člověkem ke kráse a potěšení vytvořeném anglickém přírodním parku, který bez luk by nebyl parkem, odpovídá i naší původní přírodě, kdy ještě člověk nebyl, ale je to relikt, muzeum, zafixování něčeho nepřírodního, dnešní příroda směřuje jinam, její potřeby jsou jiné, pokud se od nich odchýlíme, bude kolabovat.
Anglický park ano, louky ano ale proboha s převahou lesa, který jediný dokáže střádat vodu, zastiňovat. Myslím, že tento názor chápete, že jej respektujete, logicky to jinak nejde. I v mogolských stepích se budou muset uměle vytvářet remízky, meze, k lepšímu zachyc. vody, omezovat stáda býložravců , jinak step propadne dezertifikaci.
Pokud byste to nechápal, byl byste na úrovni správců NP, kteří by chtěli zafixovat monokulturu smrku, který nejlépe odpovídá vlhkému studenému klimatu, který není = rovněž muzeum něčeho, co není. Smrk ano, ale nad 1100 m na vrcholcích kopců. Jinak smíšený les, aby nám to vůbec přežilo.
Správci to také logicky chápu, nejsou úplně blbí, ale nemají k tomu možnosti, museli by připustit hospodářský zisk, jinou strategii vedení parku atd. Taky na ně dojde.
Odpovědět
Anglický park ano, louky ano ale proboha s převahou lesa, který jediný dokáže střádat vodu, zastiňovat. Myslím, že tento názor chápete, že jej respektujete, logicky to jinak nejde. I v mogolských stepích se budou muset uměle vytvářet remízky, meze, k lepšímu zachyc. vody, omezovat stáda býložravců , jinak step propadne dezertifikaci.
Pokud byste to nechápal, byl byste na úrovni správců NP, kteří by chtěli zafixovat monokulturu smrku, který nejlépe odpovídá vlhkému studenému klimatu, který není = rovněž muzeum něčeho, co není. Smrk ano, ale nad 1100 m na vrcholcích kopců. Jinak smíšený les, aby nám to vůbec přežilo.
Správci to také logicky chápu, nejsou úplně blbí, ale nemají k tomu možnosti, museli by připustit hospodářský zisk, jinou strategii vedení parku atd. Taky na ně dojde.
JP
Jaroslav Pokorný
2.11.2025 18:40 Reaguje na Slavomil VinklerS tou pinií a cedrem jste se trochu sekl.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
3.11.2025 08:57 Reaguje na Jaroslav PokornýJak kde. Cedr byl určitě v sýrii, libanonu, turecku, kypru, a myslím že mohl být i jinde, atlantský v maroku a alžíru. Pinie roste ostrůvkovitě kolen středozemního moře jako zbytky původního většího zalesnění.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
3.11.2025 09:02 Reaguje na Slavomil VinklerJinde ve východním středomoří je borovice halepská. Pokud myslíte že nepotlačovaly požáry tak částečně ano,. Stínily podrostu a pokud hořel opad, tak většinou nešlo o korunový požár a kmeny jsou ohnivzdorné.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
2.11.2025 10:43Lidé by si měli ujasnit, zda chtějí přírodu zakonzervovat, zda vrátit o
staletí nazpět, či ponechat dalšímu vývoji. Pokud bude jeden praktikovat
HOT a druhý ČEHÝ, tak budou vznikat spory VŽDY, ale mohou se dohodnout
o fragmentaci krajiny podle různých preferencí. To je ale při urputnosti
některých ochranářů utopií a nezbývá nic jiného, než moc většiny a nebo
peněz u soukromého pozemku. Ale i tam by to neměla být třeba nečinnost
například při kalamitě škůdců a nevytvářet soukromá líhniště kůrovců
ohrožující okolní zdravé porosty. U nás na bývalé vesnici(nyní část města)
stačil jeden smrk napadený kůrovcem a po něm další v okolí, kde majitelé
čekali až brouci vyletí a nyní už je nutná plošná likvidace všech smrků.
Takže ať si hlavně ochranáři ujasní, zda chtějí Středomoří zalesněné,
nebo s holými skálami a nebo obojí podle jednotlivých lokalit. Jinak
rostlinné a živočišné druhy vznikaly a zanikaly i bez zásahů člověka
a nikomu to nevadilo, protože to nikdo nezkoumal a když, tak z toho
nedělal nějaký velký problém. Myslím si, že lidstvo čelí daleko větším
problémům, které bude muset naléhavě řešit a nebude to pouze úbytek
nočních motýlu ve Středomoří. Pokud nezabráníme například jaderné
válce, tak nebudou ani ti noční motýli, ale ani lidé, kterým motýli
schází. Své vám o ochraně přírody poví ochranáři z válečných oblastí,
zda se někdo ohlíží po žábách, broucích atd. když jde o život lidem!
Odpovědět
staletí nazpět, či ponechat dalšímu vývoji. Pokud bude jeden praktikovat
HOT a druhý ČEHÝ, tak budou vznikat spory VŽDY, ale mohou se dohodnout
o fragmentaci krajiny podle různých preferencí. To je ale při urputnosti
některých ochranářů utopií a nezbývá nic jiného, než moc většiny a nebo
peněz u soukromého pozemku. Ale i tam by to neměla být třeba nečinnost
například při kalamitě škůdců a nevytvářet soukromá líhniště kůrovců
ohrožující okolní zdravé porosty. U nás na bývalé vesnici(nyní část města)
stačil jeden smrk napadený kůrovcem a po něm další v okolí, kde majitelé
čekali až brouci vyletí a nyní už je nutná plošná likvidace všech smrků.
Takže ať si hlavně ochranáři ujasní, zda chtějí Středomoří zalesněné,
nebo s holými skálami a nebo obojí podle jednotlivých lokalit. Jinak
rostlinné a živočišné druhy vznikaly a zanikaly i bez zásahů člověka
a nikomu to nevadilo, protože to nikdo nezkoumal a když, tak z toho
nedělal nějaký velký problém. Myslím si, že lidstvo čelí daleko větším
problémům, které bude muset naléhavě řešit a nebude to pouze úbytek
nočních motýlu ve Středomoří. Pokud nezabráníme například jaderné
válce, tak nebudou ani ti noční motýli, ale ani lidé, kterým motýli
schází. Své vám o ochraně přírody poví ochranáři z válečných oblastí,
zda se někdo ohlíží po žábách, broucích atd. když jde o život lidem!
HH
Honza Honza
2.11.2025 17:53 Reaguje na Břetislav MachačekO to právě jde, abychom se nezabývali (jen) nočními motýli a přitom aby nám celá příroda nezačala umírat, usychat, měnit se na poušť. To by měl každý soudný člověk pochopit.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
3.11.2025 10:52 Reaguje na Honza HonzaBohužel dnešní ochraně přírody schází komplexní pohled na
přírodu jako celek a je fragmentována podle sféry zájmů
jednotlivých skupin. Motýlkaři sice souzní s kytičkáři
a pastevci, ale už vlkomilové házejí pastevcům a tím i
těm kytičkářům a motýlkářům klacky pod nohy hájením vlků.
Zákonitě tak upadá pastevectví, kytičkaření a motýlkaření.
Leckde jsou z toho naopak nadšení zastánci zalesnění luk
nálety s bezzásahem, protože nálet má velmi daleko k lesu
hospodářskému s maximálním výnosem kvalitního dřeva. To
se ale bude líbit broukařům, když v takovém lese zůstane
trouchnivět dříví o které nebude zájem. Totéž se děje u
ornitologů, kteří se přeorientovali od ochrany drobotiny
na ochranu jejich pernatých predátorů a z poklesu stavu
drobotiny viní jiné. Kdyby krahujec ulovil denně jednoho
kosa, tak je to 365 kosů za rok a s každým krahujcem to
je dalších 365 kosů. Pokud v okrese přibude 10 krahujců,
tak ubude za rok 3650 kosů a kde jsou kočky, kuny, straky, sojky atd.? To už je i pro ty kosy tragédií stejnou, jako
anglické chemické trávníky zahrad bez žížal, kde hladoví.
Je třeba uvažovat v souvislostech, počítat a konat, dokud
je čas to ještě zachránit.
Odpovědět
přírodu jako celek a je fragmentována podle sféry zájmů
jednotlivých skupin. Motýlkaři sice souzní s kytičkáři
a pastevci, ale už vlkomilové házejí pastevcům a tím i
těm kytičkářům a motýlkářům klacky pod nohy hájením vlků.
Zákonitě tak upadá pastevectví, kytičkaření a motýlkaření.
Leckde jsou z toho naopak nadšení zastánci zalesnění luk
nálety s bezzásahem, protože nálet má velmi daleko k lesu
hospodářskému s maximálním výnosem kvalitního dřeva. To
se ale bude líbit broukařům, když v takovém lese zůstane
trouchnivět dříví o které nebude zájem. Totéž se děje u
ornitologů, kteří se přeorientovali od ochrany drobotiny
na ochranu jejich pernatých predátorů a z poklesu stavu
drobotiny viní jiné. Kdyby krahujec ulovil denně jednoho
kosa, tak je to 365 kosů za rok a s každým krahujcem to
je dalších 365 kosů. Pokud v okrese přibude 10 krahujců,
tak ubude za rok 3650 kosů a kde jsou kočky, kuny, straky, sojky atd.? To už je i pro ty kosy tragédií stejnou, jako
anglické chemické trávníky zahrad bez žížal, kde hladoví.
Je třeba uvažovat v souvislostech, počítat a konat, dokud
je čas to ještě zachránit.
JŠ
Jan Šimůnek
3.11.2025 12:16to Jaroslav Pokorný 3.11.2025 09:23
Pokud tam obnovíte lesy, musíte se smířit s tím, že půjdou do kopru současná společenstva hmyzu a stepních rostlin.
Odpovědět
Pokud tam obnovíte lesy, musíte se smířit s tím, že půjdou do kopru současná společenstva hmyzu a stepních rostlin.
