První ročník Ceny Správy jeskyní ČR ocenil pět osobnosti karsologie a speleologie
„Jeskyně a krasová území nejsou jen přírodními unikáty, ale také svědectvím o historii naší krajiny a lidského poznání. Ocenění, která dnes předáváme, vyjadřují úctu k těm, jenž se dlouhodobě věnují výzkumu, ochraně a zpřístupňování jeskyní. Krasové oblasti patří k nejzranitelnějším částem naší krajiny, a proto Ministerstvo životního prostředí dlouhodobě podporuje jejich ochranu. Speleologie a karsologie spojují vědu, dobrovolnictví i veřejnou službu – a právě takové nasazení si zaslouží naši pozornost i podporu. Věřím, že propojení odborné práce, občanského nasazení a cílené podpory státu je cestou, jak zachovat jedinečné hodnoty českého podzemí pro budoucí generace,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Dr. Kinga Székely patří k nejvýznamnějším osobnostem středoevropské speleologie a karsologie. Jako zakládající a dlouholetá ředitelka Speleologického institutu v Budapešti významně ovlivnila moderní péči o kras a jeskyně v Maďarsku i okolních zemích. Po studiích geografie v Budapešti a Wroclavi se od 60. let 20. století začala věnovat výzkumu a ochraně jeskyní na profesionální úrovni. Je autorkou moderního systému evidence a dokumentace jeskyní, podílela se na přípravě právní ochrany jeskyní, která je v Maďarsku od 80. let zakotvena v zákonech a celý život se věnovala jejímu uplatňování v praxi. Díky jejímu úsilí byl zapsán Aggtelecký a Slovenský kras na seznam světového dědictví UNESCO. Řadu let byla neúnavnou iniciátorkou spolupráce středoevropských zemí na konferenční platformě Alcadi, zaměřené především na poznávání historie výzkumu a využívání jeskyní. Napsala a stále píše a vydává řadu odborných publikací. Székely je dlouholetou a respektovanou kolegyní pracovníků SJ ČR. Udělení Ceny SJ ČR je uznáním její celoživotní obětavé práce a přínosu v oblasti speleologie, karsologie, ochrany a péče o jeskyně.
RNDr. Jaroslav Hromas je významná osobnost české speleologie a celoživotní ochránce přírody. Už od mládí se aktivně věnoval výzkumu jeskyní. Koníček se u něj brzy stal celoživotním posláním. Vystudoval geologii na přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Profesní dráhu zasvětil institucím, které se věnují ochraně přírody, především krasových oblastí a jeskyní. Spoluzaložil Českou speleologickou společnost, ve které později působil jako předseda. Na začátku 90. let se významně zasloužil o sjednocení péče o zpřístupněné jeskyně a o vznik Jednotné evidence speleologických objektů, která dnes slouží jako oficiální databáze jeskyní v ČR. Byl prvním a dlouholetým ředitelem SJ ČR, je uznávaným odborníkem, respektovaným v tuzemsku i v zahraničí.
Hynek Pavelka zasvětil téměř půl století svého profesního života jeskyním Moravského krasu. Začínal jako vedoucí jeskyně Balcarka, ale natrvalo zakotvil u ponorné říčky Punkvy, kde se stal vedoucím Punkevních jeskyní. Pod jeho vedením nimi během let prošly miliony návštěvníků. Kromě organizace provozu se neváhal zapojit i do samotného provázení či řízení lodí, když bylo potřeba. Spolu s kolegy se staral o pohodlí a bezpečí návštěvníků a dokázal si poradit i v krizových situacích – od povodní po náročné stavební úpravy. Významně se podílel na stavbě nové vstupní budovy i zavádění nových technických řešení, jako například úpravě bezbariérového přístupu na dno Macochy.
Mgr. Ladislav Slezák se spelologii věnuje více než sedm desetiletí, a to s neutuchajícím zápalem, odborností a hlubokým respektem k přírodě. Už v roce 1950, jako šestnáctiletý student, založil v Brně studentskou skupinu jeskyňářů. Od té doby zůstal Moravský kras jeho životní krajinou i osudem. Po absolvování geologie na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně se věnoval výzkumu krasu v rámci Moravského muzea a dalších institucí, kde vždy dokázal propojit odbornou práci s podporou amatérských speleologických skupin. Ladislav Slezák se zásadně podílel na objevování, dokumentaci a zpřístupňování jeskynních systémů. Vedl odborné výzkumné týmy i celou organizaci Moravský kras, a po roce 1989 se stal ředitelem Správy českých a moravských jeskyní, kde působil až do svého odchodu do důchodu v roce 1995.
RNDr. Radko Tásler je význačná osobnost v oblasti bádání, ochrany a dokumentace krasu. Do nedávna veřejnosti téměř neznámý Krkonošský kras díky němu získal zcela nový význam a komplexní podobu. Tásler založil speleologickou skupinu Albeřice, která se již téměř padesát let zabývá průzkumem krkonošských jeskyní a důlních děl, včetně zpřístupňování dolu Kovárna veřejnosti. Pro Správu KRNAP realizoval projekt Inventarizace a dokumentace krasových jevů v regionu Krkonoš, jehož výstupy zásadně změnily poznání tohoto mystického podzemí. Na scéně světové speleologie Tásler zazářil při expedici na Nový Zéland v roce 1990. Spolu s kolegy objevil jeskyni Bohemia v oblasti Mt. Owen — největší známý aragonitový dóm Nového Zélandu, dodnes považovaný za jeden z nejvýznamnějších na světě.
Laureátem ceny může být jakákoli fyzická osoba z kterékoli oblasti, bez ohledu na státní občanství, podílející se na ochraně a správě jeskyní, průzkumu, dokumentaci, vědeckém poznání, výchově a vzdělávání, propagaci, zajišťování bezpečnosti či zpřístupňování jeskyní veřejnosti a péčí o ně. „Většina oblastí životního prostředí a kultury již nějaký čas oceňuje zásluhy konkrétních lidí. I my chceme prostřednictvím této ceny každoročně vyzdvihnout osobnosti, které svým dlouhodobým působením či významným počinem přispěli k ochraně a správě jeskyní, a to zejména v oblasti ochrany přírody, průzkumu, dokumentace, vědeckého poznání, výchovy a vzdělávání, propagaci, zajišťování bezpečnosti a zpřístupňování jeskyní veřejnosti,“ řekl k zavedení nového ocenění Půček. V dalších ročnících budou do výběrové komise jmenováni i zástupci předchozích laureátů ceny.
Správa jeskyní České republiky byla zřízena 1. dubna 2006 jako státní příspěvková organizace rezortu Ministerstva životního prostředí ČR. Její součástí se stalo 14 tuzemských zpřístupněných jeskyní. V Čechách to jsou Bozkovské dolomitové jeskyně v Podkrkonoší, Koněpruské jeskyně na Berounsku a Chýnovská na Táborsku. V Olomouckém kraji zvou zájemce Javoříčské jeskyně, Mladečské jeskyně u Litovle, na Jesenicku jeskyně Na Pomezí a Na Špičáku a na Přerovsku hydrotermální Zbrašovské aragonitové jeskyně. Pod Pálavou zaujme jeskyně Na Turoldu v Mikulově. V Moravském krasu lze kromě nejslavnějších Punkevních jeskyní s propastí Macocha navštívit i jeskyni Balcarka, Kateřinskou jeskyni, Sloupsko-šošůvské jeskyně a u Křtin jeskyni Výpustek.
Správa jeskyní má i odborné oddělení péče o jeskyně, věnující se výzkumu a dokumentaci ochrany jeskyní a krasu. Při své činnosti SJ ČR bezprostředně spolupracuje s orgány dozoru báňské správy, Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR, Českou speleologickou organizací, muzejními, archeologickými a dalšími souvisejícími organizacemi. O aktuálním dění nejen v podzemí SJ ČR informuje na webu www.caves.cz i sociálních sítích facebook.com/jeskynecr a instagram.com/jeskynecr, své facebooky označené oficiálním logem mají i jednotlivé jeskyně.
reklama
Javoříčské jeskyně lákají na pozorování netopýrů před zimním spánkem
Jeskyňáři v Moravském krasu našli novou chodbu, proplazit se museli bahnem
Kateřinská a Punkevní jeskyně usilují o zápis na seznam UNESCO
