Půda může hrát důležitou roli v boji proti změně klimatu - dokáže totiž ukládat obrovské množství uhlíku. Půdní procesy v rozdílných ekosystémech, jako jsou např. lesy, louky či pole, však fungují různě a do hry vstupuje mnoho vlivů. Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s kolegy z Německa a USA se nyní zaměřili na to, jaký vliv na ukládání uhlíku do půdy má rozmanitost rostlin. Ve své přehledové studii, která vyšla na začátku července v prestižním časopise Nature Communications, hledali odpověď na otázku, proč někdy větší počet druhů rostlin ukládání uhlíku výrazně podporuje, jindy však téměř vůbec.

Na snímcích z fotopasti, která byla na začátku jara umístěna v národní přírodní rezervaci Tabulová, byli v jednom okamžiku zachyceni dva dospělí šakali obecní. Fotopasti jsou v chráněné krajinné oblasti Pálava instalovány kvůli systematickému monitoringu zdejší přírody.

Borovice rumelská je domovem na Balkáně, kde ji často v lesích doprovází smrk ztepilý a jedle. Vzhledem k probíhající klimatické změně je BOR kategorizována v červeném seznamu jako téměř ohrožený druh. Má nicméně širokou ekologickou adaptabilitu.

Zanalyzovat dosavadní stav trampských tábořišť na Kokořínsku i dopady trampingu a souvisejících aktivit a navrhnout, jak je uvést do souladu s platnou legislativou. To měla z pověření ministra životního prostředí Petra Hladíka za úkol odborná pracovní skupina složená ze všech klíčových partnerů – ochránců přírody, vlastníků pozemků, hospodářů, vědců i samospráv. Nyní představili řešení.

V českých městech zplaňuje stále více druhů rostlin zavlečených z cizích zemí. Potvrzují to nové údaje Věry Kafkové, studentky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, která při průzkumu širšího centra Olomouce objevila 19 druhů rostlin dosud nezaznamenaných v České republice. Za tyto mimořádné výsledky jí Česká botanická společnost udělila Cenu Víta Grulicha za nejlepší floristický nález z území České republiky.

Většina rostlin má sudý počet chromozomových sad, lichý může způsobovat problémy při rozmnožování a vede až ke sterilizaci. Poměrně běžná růže šípková ale má sad pět. Mezinárodní tým s účastí vědců z Biofyzikálního ústavu AV ČR v časopise Nature popsal neobvyklý, nicméně funkční způsob, jak růže při rozmnožování tyto liché sady „rozdělí svým potomkům“. Výzkum by mohl přispět třeba ke šlechtění.

Historicky nejvyšší počet mláďat v jedné snůšce, historicky nejvyšší počet jedinců poskytnutých pro vypuštění. Mimořádně úspěšná hnízdní sezóna u puštíků bělavých v ostravské zoo byla završena odvozem všech sedmi mladých jedinců do Rakouska, kde budou v rámci mezinárodního repatriačního projektu vypuštěni do volné přírody.

Unikátní relaxační místo v zeleni vzniklo v Ostravě-Hrabové. Původně neprostupný a v podstatě nepřístupný veřejný prostor se zcela proměnil v odpočinkovou lokalitu s mokřady a tůněmi. Nově zde najdeme mnoho vzdělávacích a herních prvků, díky nimž na místo budou směřovat rodiny s dětmi.

Klíšťat v Česku v posledních letech kvůli změnám klimatu přibývá a šíří se do vyšších nadmořských výšek. Vědecký výzkum však zjistil, že jejich počty dokáží velmi účinně snižovat velcí kopytníci.

Borovice lesní je v Česku druhou nejvýznamnější hospodářskou dřevinou. Obdobně jako u ostatních dřevin dochází i u ní ke zhoršení zdravotního stavu v důsledku delších období sucha a vyšších teplot vzduchu. Stromy zasažené suchem jsou nejen fyziologicky stresovány, ale také náchylnější k napadení biotickými činiteli, což zvyšuje pravděpodobnost jejich odumření.