Ministerstvo životního prostředí certifikovalo dokument Metodika přirozené pastvy velkých býložravců poskytuje návod k přírodě blízké a finančně efektivní ochraně velkých krajinných celků, který pomůže výrazně zlepšit ochranu přírody v České republice. Informuje o tom Dalibor Dostál ze spolku Česká krajina.

Na začátku asi byla radost návštěvníka zoo, který losici v Zoo Hluboká hodil kus pečiva či sušenky. Zvíře pochoutku vděčně sežralo. Návštěvníci se vydali dál na prohlídku zoo, v losici se pomalu spouštěla žaludeční kolika. Ta skončila naprosto tragicky. Informuje o tom Zoo Hluboká.

V roce 2018 vydala Evropská komise Iniciativu EU týkající se opylovačů. Jedná se o dokument velmi zdařilý, který má jednu jedinou vadu. Opatření uvedená v příloze této iniciativy měla být prováděna do roku 2020. To se bohužel nestalo. Každopádně se aktuálně začíná něco dít, tak uvidíme, kam se to posune.

Nestává se často, aby k bádání nad historií u jednoho stolu zasedli vědecké kapacity molekulární a evoluční biologie, antropologie a archeologie. Zvlášť, když jde o minulost psího plemene, které se do současnosti dochovalo jen v podobě vzorku kůže uložené v muzeu. Jenže za jedním dlouhosrstým psím plemenem stojí silný příběh.

Zatímco tropické lesy budou podle předpovědi v budoucnu více sužovat požáry a větrné bouře, v severských lesích naopak může oheň a vítr hrát menší roli než dnes, větší vliv však budou mít škůdci a choroby. To je jeden ze závěrů studie vědců a vědkyň z Botanického ústavu AV ČR, kteří vytvořili mapy současných i budoucích příčin narušení lesa. Díky mapám bude možné lépe předpovídat změny v lesích po celém světě.

Postarat se o energetickou bezpečnost venkovských regionů, a přitom ochránit nedostatkové vodní zdroje. Vyrábět elektřinu čistě a efektivně, a přitom nekonkurovat zemědělské produkci. Projekt z Indie byl fascinující. Svého naplnění ale nedošel.

Golfová hřiště se většinou za synonymum ochrany přírody nepovažují. Současný výzkum nicméně naznačuje, že role travinatých greenů, spolu s písečnými výchozy, tůňkami, jezírky a udržovanými dřevinami biodiverzitě svědčí. Zvlášť v zastavěných oblastech.

V roce 2021 bylo celosvětově vyprodukováno 57,4 milionů tun elektronického odpadu, celkový objem produkce roste v průměru o dva miliony tun ročně. Přitom jen 17,4 procent elektronického odpadu se sbírá a řádně recykluje. Připravit alternativní proces výroby elektronických komponent, který bude šetrnější k životnímu prostředí, je cílem výzkumníků z katedry elektrotechnologie FEL ČVUT a ústavu polymerů VŠCHT Praha. Jako perspektivní materiál pro náhradu velmi obtížně recyklovatelných epoxidových pryskyřic se jeví polymery využívané pro 3D tisk.

Elektromobilita je důležitým tématem už 30 let. „Vnímám tuto změnu jako jednu z několika, které tady byly za poslední desítky dekád, a je dobře, že jsme u toho,“ konstatuje Štěpán Řehák, mluvčí komunikace produktu společnosti Volkswagen. Zeptaly jsme se ho na palčivé otázky týkající se ekologického hlediska elektromobilů. S nimi se pojí několik předsudků ohledně jejich praktického využití v budoucnu.

Naše krajina nevzkvétá. Naši odborníci pomocí satelitních snímků zhodnotili její stav a výsledky mluví za vše. Půda umírá, stromy chřadnou, voda mizí, teploty stoupají. Velkou měrou za to může konvenční hospodaření, které způsobilo odlesnění krajiny, pokles biodiversity a erozi půdy. Jestli chceme, aby nás naše krajina dál živila, poskytovala nám útočiště či prostou krásu k odpočinku, měli bychom ji uzdravovat. Přečtěte si první ze tří dílů našeho miniseriálu. Dnes o celkovém potenciálu krajiny, ve které žijeme.