Správa Národního parku Šumava si již pro tradiční, celoroční téma letos zvolila návraty. V rámci Roku návratů tak budeme blíže představovat příběhy druhů, které ze Šumavy vymizely, byly vyhubeny nebo se vyskytovali v malých, nezachytitelných populacích a v průběhu necelých 35 let se na území Šumavy navrátily nebo zásadně rozšířily.

Český svaz ochránců přírody (ČSOP) vyhlásil rok 2025 Rokem obojživelníků. Co nás čeká v nejbližší době? Záchranné transfery, vzdělávací aktivity, soutěže či pozorování obojživelníků.

Dálnice fungují pro zvířata jako migrační bariéra. Hlavně pro velké savce. Proto je na nich potřeba stavět zvířecí přechody. Zároveň ale může travnatý pás vedle nich fungovat jako migrační koridor, například pro motýly. „A funguje. Máme na to data,“ uvedl Vladimír Hula z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity na nedávném workshopu o podpoře biodiverzity nejen ve městech.

Ve dvou roklích v Národním parku České Švýcarsko v těchto dnech probíhá likvidace starých odvodňovacích příkopů. Jedná se o boční rokle navazující na údolí České silnice, konkrétně o Mlýnskou rokli a Střeleckou dolinu. Kvůli usnadnění lesnického hospodaření byla voda z původně podmáčených údolí v minulosti cíleně odváděna. Odtékala odvodňovacími příkopy rychle a schopnost roklí přirozeně zadržovat vodu byla citelně snížena, na úkor původních biotopů. To se probíhajícím zásahem změní.

Zvýšit biologickou rozmanitost a podpořit konkurenčně slabší a tedy vzácnější druhy rostlin se snaží na svých pozemcích Magistrát hlavního města. Už čtvrt století proto probíhá na různých místech Prahy pastva. Nově seje na vhodná místa kokrhel luštinec. Poloparazitickou rostlinu, která dokáže oslabit trávy a uvolnit tak místo k růstu i jiným druhům.

Loni Český svaz ochránců přírody (ČSOP) vykoupil 7,6 ha pozemků v lokalitě Na Skřivánku na Jihlavsku. Jde z hlediska přírody o velmi zajímavou lokalitu, jak potvrdily i přírodovědné průzkumy, které zde probíhají. Hned několik druhů brouků zde bylo objeveno pro Českomoravskou vrchovinu vůbec poprvé. Nyní se ČSOP snaží rozšířit lokalitu o dalších 2,7 ha.

Na Konopišti se bude kácet. Není ale důvod k panice. Rozsáhlý přírodně krajinářský park obklopující romantický zámek čeká kýžená revitalizace, která mu navrátí jeho historickou podobu. Kácení se soustředí na náletové dřeviny v zanedbávaných oblastech s cílem záchrany historických starých stromů a posílení ekologické stability i biologické rozmanitosti parku. Omezení pro návštěvníky parku budou minimální.

Po vypořádání připomínek veřejnosti začalo v chráněné krajinné oblasti Pálava platit opatření obecné povahy k regulaci problematické invazní dřeviny – pajasanu žláznatého. V praxi to znamená, že pokud se pajasan na nějakém pozemku objeví, mají nyní jeho vlastníci a uživatelé povinnost jej doporučenými způsoby průběžně odstraňovat. Mělo by se tak zamezit šíření této nepůvodní rostliny.

Národní program Českého svazu ochránců přírody Ochrana biodiverzity již téměř 30 let podporuje drobné projekty na mapování a ochranu přírody a její propagaci. Pomáhá spolkům, kteří nechtějí (nemohou, neumějí) jít do „velkých“ projektů za statisíce či milióny, přesto mají zajímavé nápady, zajímavé cíle a nějakou tu korunu na jejich realizaci by potřebovali. Každoročně takto Česká svaz ochránců přírody díky několika donátorům podpoří přes stovku různorodých projektů v hodnotě kolem 4 miliónů korun. Bude mezi nimi letos u ten váš? To záleží jen na Vás. Na podání projektů je ještě čas do 2. března.

Správa Krkonošského národního parku realizuje projekt zaměřený na uchování a posílení genetické variability jedle bělokoré. Ta patří mezi klíčové dřeviny s meliorační a stabilizační funkcí v ekosystémech. V minulosti byla jednou z nejvýznamnějších dřevin na našem území, avšak její zastoupení výrazně pokleslo v důsledku kombinace negativních faktorů, jako je acidifikace půdy, znečištění ovzduší imisemi, klimatická změna, působení škůdců a houbových patogenů. Zajištění její ochrany a zachování genetické diverzity je proto nezbytné pro budoucnost krkonošských lesů.