Ochránci přírody z organizace Čmelák chtějí, aby na polích vznikaly meze, remízky a aleje. Podle nich jich vzniká v zemědělské krajině stále málo. Zemědělce ani vlastníky půdy k tomu totiž nic nemotivuje. „Nechtěli jsme už jen sledovat nekonečné diskuse o tom, proč to nejde, a raději jsme se rozhodli jedno pole, naše první, sami koupit,” konstatuje vedoucí organizace Čmelák Jan Korytář.

V posledním měsíci byl na Ostravsku a nyní na Zlínsku opakovaně pozorován los evropský. S největší pravděpodobností přišel na naše území z Polska. Naposledy byl viděn před několika dny na předměstí Zlína u průmyslové zóny poté, co přeplaval rybník u Lukova a procházel Kostelcem u Zlína. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR uvítá informace o jeho pohybu, zadávat je možno prostřednictvím webového formuláře.

Podpora biodiverzity, zlepšení půdy i omezení závislosti na pesticidech. K tomu všemu by mohly pomoci kvetoucí pásy uprostřed lánů zemědělských plodin. Směs rostlin vysetá v místě pojezdů zemědělské techniky má na pole přilákat užitečné půdní mikroorganismy, ptáky i hmyz. Mezi nimi i přirozené nepřátele zemědělci nevítaných druhů.

Odstartoval další ročník letních výprav Hnutí DUHA, které se každoročně konají v oblíbených lokalitách české a moravské přírody. Cílem těchto tradičních prázdninových akcí je chránit lesy, divočinu a aktivně se podílet na obnově přírody kolem nás. Více než stovka dobrovolníků a dobrovolnic se Týdnů pro krajinu pravidelně účastní z celé republiky.

Česká společnost ornitologická (ČSO) slavnostně otevřela ptačí park Střimická výsypka a nový návštěvnický okruh. Park je již sedmým, a se svou rozlohou 251 hektarů i největším. Nachází se na území zaniklé obce Střimice v Ústeckém kraji, která byla v padesátých letech zcela zničena kvůli těžbě hnědého uhlí. Výsypka prošla v minulosti rekultivací, ale bez ohledu na přírodu a původní biotopy. ČSO tu postupně obnovuje druhově bohaté lesy, louky i ovocný sad a vytváří pestrou krajinu, kde najde útočiště množství ptáků i dalších živočichů, včetně ikony ptačího parku – dudka chocholatého.

Přístup k bříze v hospodářské praxi se v posledních letech výrazně změnil, z původně nežádoucí dřeviny se postupně stala vítanou dřevinou s melioračním působením. Vysoká plodivost již od nízkého věku, snadné šíření semen větrem i rychlé odrůstání z ní dělá vhodnou dřevinu pro přirozenou i umělou obnovu na široké škále stanovišť. S rostoucím podílem břízy v našich lesích se bude zvyšovat zájem o její vhodné obhospodařování.

Obyvatelé Amazonie by měli vědcům pomáhat monitorovat stav biodiverzity v největším tropickém deštném lese na světě. A to pomocí digitální sady nástrojů řízených umělou inteligencí (AI), která je momentálně ve vývoji.

Léto mohou návštěvníci Brd zahájit procházkou po nové naučné stezce Třemšín. Seznamuje se zdejší přírodou, historií i hospodařením v lesích ve vlastnictví Arcibiskupství pražského. Je to už čtvrtá stezka, kterou v této chráněné krajinné oblasti připravila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

Už pátým rokem sečeme NPP Hojkovské rašeliniště jinak – „umělecky“. Pomocí sekaček, křovinořezů, hrábí a vidlí vytváříme obrazce inspirované místní přírodou. Označujeme je slovem „chortoglyf“.

Současná změna klimatu působí čím dál častěji negativně na životní prostředí, na jeho jednotlivé složky včetně lesních ekosystémů. Při stresových podmínkách v populaci lesních dřevin se u jednotlivých stromů projevují různé obranné mechanismy a odlišné rychlosti jejich reakce. Postupně odumírají nejméně odolní jedinci, kteří nevydrželi vnější nápor, a projevuje se zde přirozená selekce v kalamitou zasažené populaci.