Bagry a další technika vrátily život do odvodněných luk přírodní rezervace a evropsky významné lokality Maršálka v CHKO Železné hory. Ačkoli práce skončily teprve před rokem, je zjevné, že se podařilo napravit, co se neuváženým zásahem za minulého režimu zničilo. Vzácné tolije, orchideje prstnatce a tajemní plži vrkoči zde nyní mají vhodné podmínky a šíří se. Investorem byla Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Revitalizace Maršálky je nyní ve finále soutěže Adapterra.

Od 17. července do 24. srpna lze pozorovat každoroční meteorický roj Perseid, jehož maximum letos nastane v nocích na pondělí 12. a úterý 13. srpna. Meteory jsou vidět už nyní, jejich frekvence pozvolna stoupá a v průběhu maxima uvidíme na bezměsíčné obloze mimo města mezi půlnocí a 4. hodinou ranní až 80 meteorů za hodinu. Za pozorováním je potřeba vycestovat daleko od měst do oblastí s minimem rušivého světelného znečištění. Pozorování doplní vzácná konjunkce jasných planet Jupiteru a Marsu.

V krkonošské přírodě se objevují jevy a druhy, které v nejvyšších českých horách dosud nikdo nezaznamenal. Jde například o posun horní hranice lesa, výskyt kudlanky nábožné či mizení drobného pěvce slavíka modráčka tundrového z krkonošských hřebenů. Zřejmě to souvisí s klimatickou změnou, řekl ČTK mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný.

V posledních deseti letech se kůrovcová kalamita rozvinula do doposud nepoznaného rozsahu. Za příčinu je možno označit komplex faktorů přírodního i společenského charakteru, zahrnující především dopady extrémního průběhu povětrnostních vlivů ve vazbě na kritický nedostatek pracovních kapacit a organizační potíže v sektoru lesního hospodářství, ve spojení s cenovým pádem na trhu s dřívím.

Dva roky podmíněně s odkladem na tři roky a pokuta čtvrt milionu korun. Takový je trest pro dvaapadesátiletého myslivce a chovatele loveckých psů, který u svého rybníka v obci Jesenice na Příbramsku pokládal jedem potřené kapry jako návnady. Zabil tak dva orly mořské a další dravce a šelmy. Rozsudek Okresního soudu v Příbrami je pravomocný.

Zvýšení retence vody v krajině, nastartování procesu vzniku či rozšíření ploch původních rašelinišť a podpora biodiverzity – to jsou hlavní přínosy revitalizace horských mokřadů v Krkonošském národním parku. Obnovené ekosystémy jsou nyní životadárným domovem nejrůznějších druhů vegetace i živočichů. Mimo jiné teď poskytují vylepšené prostředí ohroženému tetřívkovi obecnému.

V národní přírodní rezervaci Lednické rybníky, které je Mlýnský rybník součástí, vytváří Agentura ochrany přírody a krajiny ČR podmínky pro řadu druhů rostlin a živočichů, jejichž životní nároky jsou často protichůdné. Proto každoročně jeden z rybníků částečné letní. Letos přišla řada na Mlýnský rybník (Apollo).

V Radvanicích a Bartovicích bylo celkem 11 autobusových zastávek nově opatřeno „zelenou“ střechou. Vysazeny byly rozchodníky nachové, bezkolenec modrý, řebříček tužebníkovitý, třapatka nachová, bělotrn modrý, třemdava bílá, proso prutnaté.

Invazní sršeň asijská byla v České republice poprvé objevena v říjnu loňského roku v Plzni, poté nedaleko Rokycan. Nález na Opavsku z minulého týdne je prvním ověřeným výskytem tohoto druhu na ve Slezsku i na Moravě.

Byli tu a nejsou. Velcí býložravci. Mamuti, mastodonti, velcí lenochodi, vačnatci a další obrovští savci. Jejich přítomnost měla významný vliv na vzhled a fungování tehdejší krajiny. Mají ho i současní velcí býložravci – sloni, hroši nebo divoká prasata. Ale už jich není v divoké přírodě tolik.