Proč si oblast soutoku Dyje a Moravy zaslouží stát se chráněnou krajinnou oblastí
„Oblast soutoku Moravy a Dyje je navrhovaná k územní ochraně již od poloviny minulého století. I když od té doby byla poškozena mnoha zásahy, především regulací řek a změnou vodního režimu v důsledku výstavby vodního díla Nové Mlýny, přesto si dodnes uchovala mimořádné přírodní a kulturní hodnoty. Jde o rodinné stříbro – stejně významný fenomén jako jsou bělokarpatské louky, pálavská bradla nebo moravský kras. Vyhlášením CHKO Soutok se tak splácí jeden z největších dluhů ochrany přírody,“ konstatuje zástupce ředitele Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) Pavel Pešout, který je přípravou CHKO Soutok pověřen.
Zlepšení vodního režimu, revitalizace Slováckých lúk a likvidace invazní rostliny
„Chráněná krajinná oblast Soutok přispěje k obnově vodního režimu, k revitalizaci Slováckých lúk, k likvidaci invazní rostliny ambrózie a usnadní prevenci komářích kalamit. Zdejší mokřady jsou v dnešní době, kdy se stále častěji musíme vypořádávat s obdobími sucha a s povodněmi, mimořádně významné. A v obou těchto případech lužní krajina hraje nezaměnitelnou roli,“ doplnil ministr Hladík.
Ke zlepšení vodního režimu lužní krajiny v oblasti soutoku Moravy a Dyje přispěje vybudování vzdouvacího prvku na Dyji na Pohansku a změna manipulace na vodním díle Nové Mlýny. Vytipovávají se také další vhodná opatření k obnově vodního režimu, zejména v nivě Moravy, která budou součástí plánu péče o CHKO Soutok. V lokalitě Slovácké lúky u Lednice na Moravě se počítá s obnovou luk včetně zlepšení vodního režimu pomocí úpravy stávajícího systému odvodnění. Voda z Černé Dyje a Zámecké Dyje či také z Lednických rybníků byla vytipována jako možný zdroj.
Komáří kalamity patří mezi zásadní problémy soužití člověka s přírodou lužní krajiny. Ministerstvo životního prostředí proto připravuje návrh finanční podpory z Národního programu Životní prostředí (NPŽP) pro navržení a vytvoření integrovaného systému prevence těchto kalamit v CHKO Soutok. Systém bude fungovat podobně jako v CHKO Litovelské Pomoraví nebo v zahraničí s tím, že bude uzpůsobený místním specifickým podmínkám.
V CHKO Soutok bude zajištěn také koordinovaný postup likvidace nepůvodní invazní rostliny ambrózie peřenolisté, která patří mezi naše nejsilnější alergeny a v posledních letech se významně rozšířila na Podluží. Likvidace vyžaduje koordinovaný přístup zemědělců a správců komunikací a veřejné zeleně. Vyhlášení CHKO přinese nejen koordinovaný postup, ale také monitoring rostliny a finanční podporu.
Vyhlášení CHKO Soutok neomezí život místních obyvatel
Vyhlášení CHKO neznamená omezení pro místní obyvatele a návštěvníky. V CHKO nejsou zahrnuta žádná města ani vesnice, jejich rozvoj tedy nebude vyhlášením CHKO dotčen. „Do příprav záměru vyhlášení CHKO byly zahrnuty i místní subjekty a na základě jejich připomínek se upravovaly hranice a podmínky ochrany tak, aby byla zajištěna co nejlepší péče o dochované přírodní a kulturní dědictví a zároveň aby nebyl dotčen běžný život místních obyvatel. Proběhlo téměř 300 jednání s představiteli obcí, místní veřejností, hospodáři, spolky a dalšími partnery. Se samosprávami probíhá spolupráce i nadále, konkrétně na úpravě hranic evropsky významných lokalit a na přípravě plánu péče o CHKO,“ doplnil zástupce ředitele AOPK ČR Pavel Pešout, který zároveň zdůraznil, že vyhlášení CHKO nepřináší žádné omezení vstupu, rybolovu, sběru lesních plodů a podobně oproti stávajícímu stavu.
V rámci chráněné krajinné oblasti se připravuje ve spolupráci s městem Břeclav návštěvnické centrum Dům přírody Soutoku a informační body v dalších obcích. Sídlo správy chráněné krajinné oblasti Soutok bude ve městě Lanžhot v objektu bývalé školy.
reklama