Veronika Krejčí: Předběžná zpráva o vyhodnocení povodně v září 2024. Klíčová byla včasná a správná předpověď
10.4.2025
Povodně na Jesenicku v roce 2024.
Foto | Pavel Bednařík (WMCZ) / Wikimedia Commons
„Povodeň z loňského září nám důrazně připomněla, že je potřeba realizovat všechny typy protipovodňových opatření jak přírodě blízkých, tak technických nebo organizačních, abychom ochránili lidské životy i majetky. I proto připravujeme aktualizaci vyhlášky o záplavových územích a novelu vodního zákona, která umožní budovat vybraná protipovodňová opatření ve veřejném zájmu. Připravujeme také dotační výzvu ve výši tří miliard korun na roky 2026-2028, ze které se mohou začít okamžitě realizovat připravené protipovodňové projekty. V dalších letech je naplánována realizace i dalších protipovodňových opatření, a to ve výši dalších více než čtyř miliard korun. Česká republika je tak připravená protipovodňová opatření financovat,“ uvedl ministr Hladík.
Loňskou zářijovou povodeň způsobila tlaková níže Boris postupující ze Středomoří nad střední Evropu, která narazila na blokaci pohybu tlakové výše nad východní Evropou. Tento faktor zastavil postup tlakové níže a intenzivní srážky na jejím frontálním rozhraní.
Informace ČHMÚ umožnily včasné vydání výstrahy signalizující extrémní ohrožení, což vedlo k rychlé aktivaci ochranného systému a k přípravným opatřením. Díky včasnému uvolnění prostoru ve vodních nádržích bylo možné zmírnit povodňové průtoky, v některých případech až o 80 %. To ochránilo území pod vodními díly a zajistilo bezpečnost významných vodních děl.
Pro přípravu vodohospodářů a povodňových orgánů je včasná předpověď klíčová. Do budoucna bude nutné zlepšit komunikaci a interpretaci výstrah, aby byly efektivně předány veřejnosti. Tomu by měl pomoci nový zákon o veřejné hydrometeorologické službě, který začal platit od začátku letošního roku. Kromě jiného upravuje spolupráci ČHMÚ se složkami Integrovaného záchranného systému (IZS) při mimořádných událostech nebo krizových situacích.
Vzhledem k vysokému množství srážek došlo během povodně k vyčerpání retenční schopnosti povodí a přirozené kapacitě koryt. V nejvíce postižených územích dosáhly povodně výrazně větší doby opakování než stoleté. V návaznosti na vydané výstrahy byly záhy aktivovány povodňové a krizové orgány na všech úrovních, nasazeny složky IZS a též Armáda ČR. Vysoká připravenost složek IZS a neziskových a dobrovolnických organizací se projevila zejména v efektivních přípravných a zabezpečovacích pracích.
Zlepšit se podle Předběžné zprávy musí efektivní koordinace mezi resorty v oblasti prevence katastrof. Společnost často očekává, že stát zajistí ochranu před povodněmi, opomíjí ale odpovědnost obcí a jednotlivců za ochranu majetku.
Vzhledem ke složitosti a časové náročnosti realizace protipovodňových opatření v ČR připravilo Ministerstvo životního prostředí návrh novely vodního zákona, která usnadňuje výstavbu protipovodňových staveb a stanoví, že stavby na ochranu před povodněmi se zřizují ve veřejném zájmu.
Předkládaná Předběžná zpráva shrnuje doposud zpracovaná vyhodnocení, finální výsledky včetně konečných škod budou prezentovány vládě v podobě Závěrečné zprávy Vyhodnocení povodně v září 2024 do 30. září 2025.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Voda z více než 90 procent studní po povodních nevyhovuje normám, ukázaly testy
Dobrovolníci v Krnově uklidí odpad naplavený po loňských povodních
Odstraňování škod z povodní na vodních tocích Lesů ČR potrvá nejmíň do roku 2030
Další články autora |
Krizový štáb MŽP: Sanační práce v Hustopečích mohou trvat roky. Na řešení havárie se podílí experti z ČR i zahraničí
Skládkování odpadů v roce 2023 opět pokleslo. Více se třídí
Emise skleníkových plynů v Česku klesly poprvé od roku 1990 pod hranici 100 milionů tun CO2, meziročně o 15 %Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (36)
Karel Zvářal
10.4.2025 08:16Září 24 nám jen připomnělo, jak moc by se hodila přehrada Nové Heřmínovy v původní podobě. Jiná opatření v krajině jsou jistě užitečná, ale klimazměna způsobená člověkem, jen potvrzuje, že tam, kde nádrže jsou, obce nebyly vytopeny, resp mnohem méně. Rožmberk v Jeseníkách těžko vybudujeme...
Odpovědět
pp
pavel peregrin
10.4.2025 08:45 Reaguje na Karel ZvářalPředpokládám, že se jistě najdou rozumbradové, kteří vám budou tento názor-samozřejmě logicky správný- vehementně vyvracet.
Odpovědět
ss
JŘ
Jaroslav Řezáč
10.4.2025 11:02 Reaguje na pavel peregrintady nejde o to, jestli to je správné nebo ne...logicky vzato, když spadne půl metru vody za čtyři dny na tak malém území, tak je jasné, že nějaká přehradička Nové Heřminovy je k ničemu.
Ten systém musí být rozsáhlý a ze starších map je vidět, že se v oblasti vysušili rybníky.
Nehledě na to, že se odtěžily lesy po kůrovci.
Retenční schopnost krajiny byla vymazána...
Alibistická ochrana měst na tocích, tedy spíš neexistující...
Pokud uprostřed Krnova nedokážou postavit mobilní hráze u koryt, tak si nic jiného než povodeň nezaslouží...
Odpovědět
Ten systém musí být rozsáhlý a ze starších map je vidět, že se v oblasti vysušili rybníky.
Nehledě na to, že se odtěžily lesy po kůrovci.
Retenční schopnost krajiny byla vymazána...
Alibistická ochrana měst na tocích, tedy spíš neexistující...
Pokud uprostřed Krnova nedokážou postavit mobilní hráze u koryt, tak si nic jiného než povodeň nezaslouží...
JŘ
Karel Zvářal
10.4.2025 11:15 Reaguje na Jaroslav ŘezáčOproti minulosti máme mnohem přesnější předpovědi více dnů dopředu. Krajina Jeseníků se nijak výrazně nezměnila, převaha lesů, hodně zaloučení. Co dnešním managerům opakovaně vytýkám, tak zastaralý/ "slimácký" manipulační řád. Při dnešních informacích mají upouštět mnohem více, neb např v 97 neupouštěli nic... K tomu by se měla uzpůsobit i tech zařízení přehrad. Netuším, zda na plánovaných NH tomu tak již bude.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
10.4.2025 11:21 Reaguje na Karel ZvářalPřehrady nemají za cíl zabránit povodni, ale snížit kulminaci, pokud možno pod 3.stupeň povodňové aktivity. Proti tomu, co u nás může vypadnout za srážky, jsou všechny stávající i plánované a uvažované přehrady nedostatečné, aby velké povodni zcela zabránily. Je nesmysl bavit se, jestli přehrady ano nebo ne, tady je třeba kombinovat všechno, co můžeme použít. Zvyšovat retenci krajiny, přehrady, zkapacitnění koryt. A stejně jednou přijde situace, že ani to stačit nebude.
Odpovědět
Karel Zvářal
10.4.2025 11:29 Reaguje na Ladislav MetelkaSouhlasím, jsem pro kombinaci všech opatření, avšak s důrazem na (vylepšený) manipulační řád. Zde jsem od techniků-vodohospodářů očekával více.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
10.4.2025 11:35 Reaguje na Karel ZvářalTak to se musíme rozhodnout. Pokud má být vodní energie součástí OZE, pak manipulační řád musí držet hladinu vody pokud možno vysoko. Pokud to má být pro protipovodňovou ochranu, musí být nízko. Obojí zároveň nejde. Při riziku povodní ale taky nejde vypustit přehradu příliš rychle, jednak by to znamenalo zaplavení oblastí pod přehradou, ale mohlo by také dojít k poškození přehrady.
Odpovědět
Karel Zvářal
10.4.2025 11:47 Reaguje na Ladislav MetelkaMně jde o to upouštění podle předpovědi, dovedl bych si představit 2-3 násobek toho, co jsem viděl - koryto by to v poho zvládlo. Prostě nejsem příznivcem "vrchovatých" přehrad. Ta (maximální) kapacita by měla počítat více s povodněmi, než v minulosti, proto mi připadá, že se "jede podle starých norem". Koncipoval bych to poněkud jinak...
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
10.4.2025 11:51 Reaguje na Karel ZvářalKoryto možná, jde i o to, co by zvládla přehrada. A to je na každé přehradě trochu jiné.
Odpovědět
Karel Zvářal
10.4.2025 11:54 Reaguje na Ladislav MetelkaProto také píšu o potřebných úpravách. Jde-li voda přepadem, nezvládá to většinou osídlená krajina. A to se nebude týkat všech přehrad, ta předpověď je dnes velmi přesná, s lokalizací na km- max. desítky km.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
10.4.2025 12:00 Reaguje na Karel ZvářalMaximální rychlost snižování hladiny je ale stanoven pro každou přehradu zvlášť, nelze vypouštět rychleji, hrozilo by poškození přehrady. Proto to někdy může vypadat, že se vypouští málo.
Odpovědět
Karel Zvářal
10.4.2025 12:35 Reaguje na Ladislav MetelkaOK, proto bych byl pro dražší variantu, "ultramoderní", neb ten region byl několikrát těžce zkoušen. A jak zmiňuji už poněkolikáté - vadí mi liknavý manipulační řád. Klasik by řekl- Plné přehrady nebrat!, resp jen občas. Protože nedávné Španělsko se může zopakovat někdy i u nás, a tam škody na infrastruktuře byly katastrofální. Vodu na svá sucha potřebují, mají maximum přívalu zachytávat. Změna klimatu - změna přístupu (k vodním důlům).
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
10.4.2025 12:40 Reaguje na Karel ZvářalAno, ale spousta dalších Vám řekne, že kvůli suchu je třeba zachytit co nejvíc vody, takže hladina co nejvýše. A je jedno, jak moderní bude přehrada nebo manipulační řád - v případě extrémních srážek budete mít problém...
Odpovědět
Karel Zvářal
10.4.2025 12:42 Reaguje na Ladislav MetelkaPrávě o to jde - maximum zachytit, aby neškodila. Ale po povodni pomalu upoštět na optimální stav, podle mýho někde mezi 60-80%, podle období (pravděpodobnosti přívalu).
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
10.4.2025 12:50 Reaguje na Karel ZvářalA energetici by to rádi měli na 100%, pro ochranu před povodní by bylo dobré 0%, 60-80% neřeší úplně prakticky nic, ani energetiku ani povodně.
Odpovědět
Karel Zvářal
10.4.2025 12:58 Reaguje na Ladislav MetelkaAno, buďto všechno, nebo nic. Kompromis je sprosté slovo:-)
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
10.4.2025 13:07 Reaguje na Karel ZvářalNěkdo to tak bere. Ale když se podřídíme jednomu účelu, bude přehrada neúčelná v ostatních věcech.
Odpovědět
LB
Lukas B.
10.4.2025 13:25 Reaguje na Ladislav Metelkarychlost snižování hladiny ani tak neohrožuje hráz samotnou (to je standardní návrhový stav), ale mohla by (teoreticky) ohrožovat břehy, kdy by mohlo dojít k ohrožení stability svahů z kterých (laicky řečeno) nestihla pomalu vytéct voda a mohlo by dojít k sesuvu do přehrady (to je ovšem spíš alpský scénář).
ale když už tady v té diskuzi jste, mám na Vás dotaz (jakkoli nejste meteorolog, tak o tom něco víte): do jaké míry to perfektní trefení předpovědi na několik dní dopředu (že se stačilo smysluplně upouštět) byla zcela jednoznačná situace (která jinak vyústit nemohla), do jaké míry je to zásluha obrovského pokroku v meteo modelech (hustá data a ohromný výpočetní výkon), a do jaké míry to byla úplně obyčejná klika (čili glück nebo štěstí)?
Odpovědět
ale když už tady v té diskuzi jste, mám na Vás dotaz (jakkoli nejste meteorolog, tak o tom něco víte): do jaké míry to perfektní trefení předpovědi na několik dní dopředu (že se stačilo smysluplně upouštět) byla zcela jednoznačná situace (která jinak vyústit nemohla), do jaké míry je to zásluha obrovského pokroku v meteo modelech (hustá data a ohromný výpočetní výkon), a do jaké míry to byla úplně obyčejná klika (čili glück nebo štěstí)?
LM
Ladislav Metelka
10.4.2025 13:54 Reaguje na Lukas B.Klika ne, byla v tom ze začátku až nečekaně dobrá shoda globálních modelů na těch velkých srážkách, ale protože ty modely nemají až takové prostorové rozlišení, šlo to lokalizovat jen nahrubo. Ale že se v té oblasti něco stane, bylo jasné (řekněme na 99%) už v pondělí před povodněmi. Náš model Aladin s vysokým rozlišením se ale počítá jen na 3 dny, takže až od středy byly k dispozici přesněji lokalizované výstupy, které to jednak potvrdily a jednak už dokázaly rozlišit i návětrné efekty a podobně. Takže výstrahy byly včas a hlavně je dobré, že to od začátku vzal vážně i intergrovaný záchranný systém. Protože staré pravidlo říká, že výstraha na povodeň je včasná, pokud se záchranáři dostanou na místo dříve než ta voda. A to se tentokrát povedlo.
Odpovědět
LB
Lukas B.
10.4.2025 14:07 Reaguje na Ladislav Metelkadíky!
jestli si to tedy správně sumýruji, tak "příště" nemusí být předpověť tak včas nebo to může spadnout o kousek vedle.
ale v každém případě je reakce IZS na předpověď příklad dobré praxe.
Odpovědět
jestli si to tedy správně sumýruji, tak "příště" nemusí být předpověť tak včas nebo to může spadnout o kousek vedle.
ale v každém případě je reakce IZS na předpověď příklad dobré praxe.
LM
Ladislav Metelka
10.4.2025 14:14 Reaguje na Lukas B.Povedlo se to, ale nepřeceňujeme to. Příště může být hůř, i když tenhle typ srážek modely dnes dokážou už poměrně dobře asi na 5-7 dní dopředu. Takže je pravděpodobné, že další podobnou epizodu bychom taky zvládli, i když třeba ne tak "elegantně". Co je ale horší jsou konvektivní srážky (silné bouřky, atd.). Ty se nedají dobře předpovědět nebo lokalizovat ani na hodiny dopředu, maximálně tak vymezit oblast, kde něco takového hrozí.
Odpovědět
LB
Lukas B.
11.4.2025 08:39 Reaguje na Ladislav Metelkanojo, ale silné bouřky spadnou na pár (desítkách?) čtverečných kilometrů, vypláchnou pár vesnic bahnem z polí a zatopí pár stavení u potoka a odnesou kus silnice a podemelou pár mostků a o pár kilometrů vedle je na polích okoralá popraskaná zem.
Odpovědět
Karel Zvářal
11.4.2025 08:46 Reaguje na Lukas B.Jde o to zabránit velkým škodám, tj aby např Praha neplavala. Přehradu pro každou bouřku asi těžko, ta protrhne i rybník, neb predikovat/lokalizovat bouřky je nesmírně složité.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
11.4.2025 10:34 Reaguje na Lukas B.To je většinou pravda, ale dokážou i zabít. Postižené území je menší, intenzita ale může být podobná jako při těch loňských povodních.
Odpovědět
LB
Lukas B.
11.4.2025 13:07 Reaguje na Ladislav Metelkato jo, ale prázdný rybník nad každou vesnicí, to není reálné ekonomicky ani pozemkově vlastnicky.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
10.4.2025 11:47 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJde pouze o rozložení vody v čase. A to přehrada umí.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
10.4.2025 19:08 Reaguje na Jaroslav ŘezáčVody v tom Krnově protékalo každou vteřinu metr x 40 metrů na šířku a 12,5 metrů na výšku. Víte kam můžete jit s těmi vašemi mobilním hrázemi uprostřed Krnova.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
10.4.2025 19:01 Reaguje na pavel peregrinCo má s logikou společného tvrzení, že Rožmberk v Jeseníkách těžko nevybudujeme? Proč bychom tam taky něco takového měli vůbec budovat? On o tom snad někdo uvažuje? Samozřejmě, že nevybudujeme. Co se týká povodní tak když už ,spíš by se hodil další Kružberk.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
10.4.2025 20:43 Reaguje na Jarek SchindlerNe, to je myšleno na to, že tam, kde přehrada je, jsou škody mnohem menší.Tedy upřesňuji.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
11.4.2025 06:55 Reaguje na pavel peregrinAha. No já čtu něco o zbytečně plošně velkém rybníku s minimem zadržené vody a píši o přehradě s 6x větší kapacitou.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
12.4.2025 11:17 Reaguje na Jarek SchindlerVzpomínáte na rok 1997? Tehdy prázdná Slezská Harta
se naplnila za tři dny místo tří let napouštění a
dá se říci, že zachránila Kružberk a obce v povodí
Moravice před zkázou. Každý moudrý člověk uznal,
že ta přehrada stála za to a dnes navíc vylepšuje kvalitu vody v Kružberku v létě vypouštěním spodní
chladné vody. Brzdí tak rozvoj sinic na Kružberku
a navíc živiny se už vydovádějí ve Slezské Hartě
a nikoliv až v Kružberku. Moudří lidé v povodí
Opavy závidí obyvatelům z povodí Moravice obě ty
nádrže a to bezpečí při povodních. Pouze hlupáci
melou pořád o zbytečnosti přehrady a o plytkých
suchých poldrech s kapacitou, jež je zlomkem
kapacity přehrady. Ví vůbec ti odpůrci, že suchý
poldr je prakticky odsouzen být ladem, pokud tam
zemědělci nikdo nepojistí úrodu? Vlastníci nemají
zájem zůstat vlastníky něčeho, kde je stát nutí
obětovat práci a prostředky k zemědělské činnosti
a ta bude zmařena zadržením vody. V Polsku taky vybudovali vedle Odry obrovský plošně i hluboký suchý poldr, ale stát vykoupil pozemky i domy v
jeho místě. Poldr uchránil města a obce pod ním
ztlumením povodňové vlny, která k nim od nás
šla bez jakéhokoliv utlumení mimo stávajících
přehrad. Žiji dá se říci téměř u soutoku Odry
a Olše a pohled na valící se vody k sousedům
mě doslova děsí a říkám si, proč se nesnažíme
zbytečně odtékající přívalové srážky zadržet
na dobu sucha. Viděl jsem mapu z dob socíku s
plány na další přehrady s harmonogramem výstavby
a ono 35 let NIC !!! To nicnedělání nás stojí
mnohem více, než by stály ty přehrady a hlavně
by bylo v přehradách dost vody na dotování vody
v řekách za sucha. Navíc je to voda na ředění
jedů v řekách při haváriích a pro možnost uměle
zavodnit lužní lesy po suché zimě. Letos není
v řece Moravě dost vody na zaplavení lužních
lesů v okolí Moravičan a Litovle a být i na ní
přehrada, tak tu vodu by na to měla ještě z
povodní v září. I Odra má málo vody na doplnění
hladin ve slepých ramenech a tůních a přitom
kolik jí bez užitku(navíc jako zkáza) odteklo
loni na podzim pryč. Mohli jsme mít v zásobě
miliony kubíků povodňové vody a máme kulové!
Odpovědět
se naplnila za tři dny místo tří let napouštění a
dá se říci, že zachránila Kružberk a obce v povodí
Moravice před zkázou. Každý moudrý člověk uznal,
že ta přehrada stála za to a dnes navíc vylepšuje kvalitu vody v Kružberku v létě vypouštěním spodní
chladné vody. Brzdí tak rozvoj sinic na Kružberku
a navíc živiny se už vydovádějí ve Slezské Hartě
a nikoliv až v Kružberku. Moudří lidé v povodí
Opavy závidí obyvatelům z povodí Moravice obě ty
nádrže a to bezpečí při povodních. Pouze hlupáci
melou pořád o zbytečnosti přehrady a o plytkých
suchých poldrech s kapacitou, jež je zlomkem
kapacity přehrady. Ví vůbec ti odpůrci, že suchý
poldr je prakticky odsouzen být ladem, pokud tam
zemědělci nikdo nepojistí úrodu? Vlastníci nemají
zájem zůstat vlastníky něčeho, kde je stát nutí
obětovat práci a prostředky k zemědělské činnosti
a ta bude zmařena zadržením vody. V Polsku taky vybudovali vedle Odry obrovský plošně i hluboký suchý poldr, ale stát vykoupil pozemky i domy v
jeho místě. Poldr uchránil města a obce pod ním
ztlumením povodňové vlny, která k nim od nás
šla bez jakéhokoliv utlumení mimo stávajících
přehrad. Žiji dá se říci téměř u soutoku Odry
a Olše a pohled na valící se vody k sousedům
mě doslova děsí a říkám si, proč se nesnažíme
zbytečně odtékající přívalové srážky zadržet
na dobu sucha. Viděl jsem mapu z dob socíku s
plány na další přehrady s harmonogramem výstavby
a ono 35 let NIC !!! To nicnedělání nás stojí
mnohem více, než by stály ty přehrady a hlavně
by bylo v přehradách dost vody na dotování vody
v řekách za sucha. Navíc je to voda na ředění
jedů v řekách při haváriích a pro možnost uměle
zavodnit lužní lesy po suché zimě. Letos není
v řece Moravě dost vody na zaplavení lužních
lesů v okolí Moravičan a Litovle a být i na ní
přehrada, tak tu vodu by na to měla ještě z
povodní v září. I Odra má málo vody na doplnění
hladin ve slepých ramenech a tůních a přitom
kolik jí bez užitku(navíc jako zkáza) odteklo
loni na podzim pryč. Mohli jsme mít v zásobě
miliony kubíků povodňové vody a máme kulové!
Karel Zvářal
12.4.2025 12:03 Reaguje na Břetislav MachačekPřed měsícem byly záplavy ve Španělsku, přičemž několik let měli katastrofální sucho a ukazovali vyschlé přehrady a říční koryta, nesmělo se zalévat ani plnit bazény. Kdyby teď ukázali, jak se rychle se situace změnila a povzbudili tím vládu k budování dalších přehrad. Ale to ne!, novináři jdou jen po senzacích (vraždy, laviny, povodně, sucho...), ale ukázat výhody těchto opatření, to by jim asi bylo proti srsti...
https://www.novinky.cz/clanek/pocasi-bleskove-zaplavy-i-tornado-spanelsko-suzuji-rozmary-pocasi-a-neberou-konce-40512813
Odpovědět
https://www.novinky.cz/clanek/pocasi-bleskove-zaplavy-i-tornado-spanelsko-suzuji-rozmary-pocasi-a-neberou-konce-40512813
BM
Břetislav Machaček
13.4.2025 11:05 Reaguje na Karel ZvářalA víte, že oni dokonce některé už zlikvidovali
jako zbytečné a dokonce pro přírodu škodlivé?
Prostě idiocie ekologistů nezná hranice a ani
národnosti. Je zajímavé, že největšími odpůrci
přehrad jsou ti, co z jiných přehrad používají
vodu a nebo se kolem nich dokonce rekreují.
Před léty jsem se bavil s jedním s místních odpůrců přehrady v Heřmínovech a nasadil mu
brouka do hlavy, ať kývne na výkup baráku
pod podmínkou možnosti si nový postavit na
břehu budoucí přehrady. Začal přemýšlet a
pochopil, že mu navrhuji lukrativní způsob
náhrady barabizny novým domem mimo zátopovou
oblast u břehu přehrady, kde budou mít ty pozemky po vybudování násobně vyšší cenu.
Nevím, zda si to dal jako podmínku k výkupu,
ale k výkupu asi došlo, protože už jsou
údajně všechny stavbou dotčené nemovitosti
v rukou státu. Ono lpění na nemovitosti se
nemusí totiž vyplatit. Kamarádův bezdětný
strýc podědil rodinný statek, který stál v
cestě dálnici a dálničního sjezdu. Odmítl
jeho vykoupení a statek zůstal obklopen
protihlukovými stěnami a náspy dálnice a
sjezdu ze dvou stran ze tří. Když jeho
strýc zemřel, tak se to kamarád snažil
prodat. Stát to už nechtěl, protože už
ho protihlukové stěny a změna projektu
stála několik milionů a zájemci se
koukli a šli jinam. Nakonec to prodal
"podnikateli" z jednoho etnika, který
tam ubytoval své nemovité soukmenovce.
Kamarád se tam byl po čase podívat a
říkal, že vidět to strýc nyní, tak by
stejně umřel. Kdo jiný by tam asi tak
chtěl bydlet, než takoví lidé. Navíc
to kamarád prodal za zlomek odhadní
ceny a byl rád, že to vůbec prodal.
Jo hloupost je špatný rádce.
Odpovědět
jako zbytečné a dokonce pro přírodu škodlivé?
Prostě idiocie ekologistů nezná hranice a ani
národnosti. Je zajímavé, že největšími odpůrci
přehrad jsou ti, co z jiných přehrad používají
vodu a nebo se kolem nich dokonce rekreují.
Před léty jsem se bavil s jedním s místních odpůrců přehrady v Heřmínovech a nasadil mu
brouka do hlavy, ať kývne na výkup baráku
pod podmínkou možnosti si nový postavit na
břehu budoucí přehrady. Začal přemýšlet a
pochopil, že mu navrhuji lukrativní způsob
náhrady barabizny novým domem mimo zátopovou
oblast u břehu přehrady, kde budou mít ty pozemky po vybudování násobně vyšší cenu.
Nevím, zda si to dal jako podmínku k výkupu,
ale k výkupu asi došlo, protože už jsou
údajně všechny stavbou dotčené nemovitosti
v rukou státu. Ono lpění na nemovitosti se
nemusí totiž vyplatit. Kamarádův bezdětný
strýc podědil rodinný statek, který stál v
cestě dálnici a dálničního sjezdu. Odmítl
jeho vykoupení a statek zůstal obklopen
protihlukovými stěnami a náspy dálnice a
sjezdu ze dvou stran ze tří. Když jeho
strýc zemřel, tak se to kamarád snažil
prodat. Stát to už nechtěl, protože už
ho protihlukové stěny a změna projektu
stála několik milionů a zájemci se
koukli a šli jinam. Nakonec to prodal
"podnikateli" z jednoho etnika, který
tam ubytoval své nemovité soukmenovce.
Kamarád se tam byl po čase podívat a
říkal, že vidět to strýc nyní, tak by
stejně umřel. Kdo jiný by tam asi tak
chtěl bydlet, než takoví lidé. Navíc
to kamarád prodal za zlomek odhadní
ceny a byl rád, že to vůbec prodal.
Jo hloupost je špatný rádce.
BM
,_%C4%8Cesk%C3%A1_ves,_4._10._2024_18.jpg){kind=link}