Výskyt vlků potvrzen na pomezí Jihomoravského a Olomouckého kraje
Ilustrační foto Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Jižní Morava byla donedávna poslední oblastí v Česku, kde se vlci objevovali pouze zřídka a doposud zde až na jedinou výjimku nezpůsobili žádné škody chovatelům. Již delší dobu má Agentura ochrany přírody a krajiny ČR zprávy o jejich výskytu ve vojenském výcvikovém prostoru Březina na Vyškovsku. Od loňského podzimu přibylo několik doložených pozorování z volné krajiny v okolí Vysočan a Žďárné, ale nejnověji i z výběžku Olomouckého kraje u Protivanova a Nivy.
„Nepotvrzená hlášení o výskytu vlků se k nám dostávají již delší dobu, doposud ale chyběly jednoznačné důkazy. Ty se ale nyní podařilo získat díky průzkumu za pomocí fotopastí, které postupně zachytily pohyb jednotlivých zvířat a nejnověji i dvojici vlků. Vlka pobíhajícího přes pole a silnici se pak podařilo zdokumentovat díky veřejnosti,“ konstatuje Antonín Krása z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Vlci v posledním desetiletí postupně osidlují celou Českou republiku. Oblast na pomezí Jihomoravského a Olomouckého kraje byla delší dobu výjimkou, ale nyní je zřejmé, že se vlci objevují už i zde. Doposud tímto územím spíše jen procházeli, ale opakovaná pozorování z posledních týdnů ukazují, že s možným výskytem vlků je i tady třeba počítat. Přes rozsáhlé těžby v lesích v minulých letech zde nacházejí dostatek úkrytů a dostatek potravy v podobě spárkaté zvěře.
Foto | Libor Dvořák / AOPK ČR
Snahou AOPK ČR nyní bude monitoringem potvrdit opakovaný výskyt vlků v oblasti, aby mohl být zohledněn pro aktualizaci vrstvy „opakovaný výskyt vlka obecného“. Chovatelé v takto vymezené oblasti mají možnost čerpat dotace na zabezpečení stád z Operačního programu Životní prostředí, a pokud přijmou účinná opatření na ochranu pasených zvířat, mají nárok na újmu za ztížení pastvy v důsledku výskytu vlka. Ta představuje částečnou kompenzaci zvýšených nákladů na jinou organizaci pastvy – tedy například plat pro pastevce, údržbu účinných preventivních opatření, náročnější manipulaci se stádem či péči o pastevecké psy. Náhrada škody za vlkem zabitá či zraněná hospodářská zvířata je chovatelům vyplácena celoplošně.
Vlk se člověku obvykle vyhýbá a zaregistruje ho díky výbornému čichu i sluchu daleko dřív, než člověk jeho. Více než 90 % potravy vlků tvoří hojná a místy přemnožená zvěř, přesto ale může dojít k útoku na nedostatečně zabezpečená hospodářská zvířata, protože pro vlky představují jednoduše dostupnou potravu. Je proto klíčové, aby chovatelé svá stáda dobře zabezpečili.
„Uvítáme další informace od odborné i laické veřejnosti. Velmi užitečné mohou být především fotografie nebo snímky z fotopastí, případně videa natočená při pohybu v přírodě. To nám umožňují cíleně prověřovat informace o výskytu vlků a jednat s farmáři o včasném zabezpečení stád. Víme, že přítomnost vlků pro chovatele znamená komplikaci, stát jim proto poskytuje podporu,“ říká Dominik Franc z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Více informací o vlcích, včetně návodů na zabezpečení hospodářských zvířat a informací o dotačních programech a prevenci škod, najdete zde: www.navratvlku.cz.
reklama
Karolína ŠůlováAutorka je tisková mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny.
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (38)
Já si vlka zašiju,dobře ho použiju.
Bude mi tu hlídat dům, proti různým zlodějům.
Dám mu starou matraci, bude to vlk hlídací.
Odpovědět
Už aby byli vlci v Šáreckém údolí a v Klánovickém lese. Teprve pak se začne
o vlky skutečně zajímat i laická veřejnost. Zatím je ohlupována aktivisty
a nepociťuje na vlastní kůži ty problémy, co lidé zažívají jinde. Uršule
musel vlk zadávit poníka a u nás bude muset asi zadávit čivavu ministerské paničce, aby se pohnuly ledy.
Odpovědět
Přesně tak.A vzteklina na severovýchodě je,Bělorusko,Rusko.,jistě Ukrajina je.Otázka času.
Odpovědět
Nejvíc šíří vzteklinu lišky, ale jsou vesměs teritoriální,
ač je jich početně násobně více, než vlků. Jsou ale taky
kořistí vlků a ti se nakazí a rádi putují stovky kilometrů.
Totéž může být i s přenášením prasečího moru, kdy spolu
s vlčími výkaly ho lze šířit i bez přenosu prasaty. Tuto
tézi aktivisté neradi slyší, ale stačí překrýt mapky
vlčích teritorií a výskytu moru prasat a i laik si všimne
nápadné shody. Možná bude ta vzteklina nakonec "lékem" na
tu hloupost vlkomilů, protože zamezit migraci vlků nelze
jinak, než jejich regulací. Moje prababička kdysi za
Rakouska zabila sekerou vzteklého toulavého psa, který
pokousal pár lidí a hospodářských zvířat. Utekla před ním
domů, připravila k ruce sekeru a pootevřela dveře na které
útočil. Když strčil do škvíry hlavu, tak mu krk sevřela
mezi dveřmi a zárubní a hlavu mu rozsekala sekerou. Místní
lékař a veterinář v jedné osobě zajistil zbytek, včetně
pozorování, zda se nenakazila taky. Vše dobře dopadlo
a ona se těšila z finanční odměny od starosty. Chci tím
pouze říci, že před vzteklou liškou, či vlkem v přírodě
není úniku a hlavně pro děti a starší osoby. Myslím si,
že takové riskování s dalším přenášečem vztekliny je
nezodpovědné i pro ostatní zvěř, kterou mohou vlci taky
nakazit.
Odpovědět
Myslivecká varianta Červené karkulky. Macháček vy musíte být myslivec, Nikdo jiný by si nedokázal tak rychle vymyslet historku s vlčím trusem nebo tu veselou teorii s mapami.
Odpovědět
Proč historku? On ten vlk, přes ochranářské výkřiky jaký je to " lékař zvěře" ten AMP moc neléčí. Odkud se do Evropy ten mor šíří? No přece z oblastí s hojným výskytem vlků. No a kudy se šíří? Přesně po hlavních migračních trasách vlků. Kde není vlk není zatím ani ten AMP. Proč se u nás nyní vyskytl na severu Čech? Není náhodou jen pár kilometrů na sever jedna z hlavních migračních tras vlků ( východ- západ)? Já teorii o vlku jako jedné z příčin rozšiřující se nákazy AMP považuji za správnou již víc jak 5 let a právě ty mapy migračních tras vlků a výskytu a rozšiřování AMP se hodně shodují.
Odpovědět
Já také vzteklinu pamatuji.Samozřejmě nejvíce lišky,potom kočky,a zraněná zvěř a dobytek na pastvě.Snad před 25ti roky kůň,Staré Město.Po roce cca 1980 první pokusy s orální vakcinací lišek,ve Švýcarsku,po ověření technologie asi celá Evropa,povedlo se díky výborné práci myslivců.Po r.1990 se celá společnost mění,vakcina rozhazována letecky,tedy ne věci znalými myslivci do míst která lišky navštěvují....A už řadu let,nevím kolik se nevakcinuje.Určitě nejméně 15let.Máme tu tedy vnímavou populaci lišek,jiné generace.A zaběhnuté vzteklé lišky na Slovensko jsou.Okr.St.Lubovňa.Vlky nepamatují ani naše babičky.Poslední vybiti snad před 150ti roky.
Ale L.Pasteur je znám také tím,že byvší požádán o pomoc,jel do Ruska a tehdejší primitivní,svou vakcinou navakcinoval občany vesnice,kteří byli pokousáni vzteklým vlkem,úspěšně,žádné úmrtí,strašné.
Riziko vztekliny tu je,jen nevíme jak to bude,a ono to přijde.S liškami si poradíme,s vlky to neznáme.
V přírodě vlka před mnoha lety sledoval prabratránek,pracovník HS a TANAPu.Zvíře ho kus cesty sledovala z určíté vzdálenosti.Toť je vše.
Odpovědět
Známá balada prabratránka psaná z rána na Chabaňách... Ne, teď vážně, já se na tu vzteklinu též těším a moc se divím, čím to, že se za její návrat nelepí k asfaltu ekologisté, minimálně antivaxeři, tedy. Protože vše by mělo být původní, že, i vztahy v biocenóze. Pokud do toho zasáhne člověk, zde ve prospěch protežovaných ikon, rezultuje z toho populační boom, který jejich slabším potravním konkurentům ani kořisti nesvědčí. A propó, za mnou se často při nočních výletech courají kuny. Zřejmě jsou jen zvědavé, byť by to mohl být (teoreticky) i příznak začínající vztekliny. Je jsem slyšel tolikrát se rvát ve větrolamech či ve městě, že jim by tato nákaza asi prospěla nejvíc, potažmo i přírodě.
Odpovědět
.... vracíme se z toulek přírodou do tepla domova a s lednicí plnou dobrot. :-) a nechceme nejdřív na Bulovku.Znal jsem mnoho -lidí poraněných vzteklým zvířetem,stahování lišek také tak,dva kolegové útok vzteklé kočky.Nepříjemné.Prastaré video umírajícího snad Inda na vzteklinu pořád je někde dostupné,totéž nám promítali ve škole někdy 1975-78snad.
Odpovědět
Množí se jako králíci, ale některým lidem se rozsvítí asi až bude vlk pobíhat po Stromovce. Ještě že budeme mít zkušené a vycvičené odstřelovače.
Odpovědět
Nemnoží se jako králíci, množí se jako vlci.
Odpovědět
Čekám, kdy se potvrdí návrat vakovlků, neb "Predátor nemůže vyhubit svou kořist".
Odpovědět
Predátor může vyhubit svou kořist, ale pak zhyne hlady. Ale co Země Zemí je, tak žádný predátor zatím za ty 4 miliardy let nevyhynul na to, že by vyhubil svou kořist. Vlčí linie je na Zemi přes milion let...tak sakra...jak to, že nevyhubila svou kořist????
Odpovědět
To jako vážně, trolle? A co potkan, všežravec, nebo prasata? Vyhubení nějakého (endemického) druhu jim nečiní problém, mají dostatek rostlinné potravy a živočišnou složku v podobě žížal - věčný zdroj bílkovin. Lidé v Austráii také nevyhunuli po vybití vakovlka. Makačka na bednu, že?-)
Odpovědět
Ah tag,,,že lidé těch vakovlků ale snědli, co..., že by si je dělali na koprové omáčce???...no, makačka na bednu, co????
Odpovědět
První část dotazu odignorována, neb fakta hovoří jasně.
Odpovědět
U té nezodpovězené části jste s gůglením v koncích co,? to je dostatečně známo už desítky let. A jak vidno, do osnov se to ještě nedostalo. Stále se postaru lže.
Odpovědět
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/kareln-zvaral-premnozeny-puvodni-predator-muze-skodit-stejne-drtive-jako-nepuvodni-invazni
Pročpak jste se tady neúčastnil diskuse? To jste zřejmě ještě nebyl na světě, že, "vědče"?-))
Odpovědět
Obvyklá pohotovost reakcí je najednou v (tah)iti. Není divu. Mamut, medvěd jeskynní, pratur, tarpan, zubr... komplet snědeni a predátor přesto nevyhynul. Jak je to možné, Trolle???
Odpovědět
Tady se jasně ukazuje, kdo chce seriózně diskutovat, nebo chytat se jak tonoucí stébla slovíček, ale podstatě problému se vyhýbat. To je typický znak demagogických ekologistů, kteří jádro problému zamlčí, zato zamoří prostor tisíci zbytečných, zavádějích, slov. Že, muzejníku?-)
Odpovědět
A k té poslední větě. To nemůžeme s jistotou říct, neb vlci tu byli před příchodem rodu Homo. Proto třeba takový muflon mohl být na většině areálu vyhuben, přežil jen na ostrůvku v moři. I jiné živočišné druhy "vymizely", aniž je přesně známa příčina. Nelze tudíž vyloučit ani vliv predace.
Odpovědět
Muflon je pravděpodobně potomkem neolitických ovcí domácích, které byly v 8.–6. tisíciletí př. n. l. dovezeny lidmi na Korsiku a Sardinii a zde zpětně zdivočely. (Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Muflon)
Odpovědět
Probírali jsme to už vícekrát, tento zdroj pro mě není relevantní (občas přebírá i bláboly). Muflon představuje prastarý druh, vykazuje stálost znaků (typické zbarvení se sedlem), není mezi nimi "strakatců" a jiných barevných variant, jako např. mezi mustangy. Nejen vlk, mohl k tomu napomoci i člověk, jako u jiných, známých druhů (viz. výše). M. je relativně pomalý, žije v tlupách, není problém je splašit a nahnat někam ke srázu. Podle mýho to tam dal nějaký zelený aktivist či "vědec", aby mohli na muflona poukazovat jako na "nepůvodního".
Odpovědět
Nevím o co se přete.
Definice nepůvodní, když je tady ovce domácí asi 8-10 tisíc let a muflon je geneticky ovce domácí. Jaké nepůvodní když je tady 8-10 tisíc let. Daněk by tady taky byl sám od sebe, kdyby mu v cestě ze středomoří nestáli lidé. A stejně koza bezoárová je nepůvodní, když ty domácí jsou tu 8-10 tisíc let? Koně, tuři, srnci, jeleni a prasata taky přišli koncem doby ledové. tj. asi 12 tisíc let. Pokud vezmu stromoví, tak se taky přistěhovalo až v době poledové. Není ta definice špatně? A co šakal. Ten přichází až nyní.
Odpovědět
Víte, ono je to o slepici a vejci. Když se podívám na příbuzné muflona, tedy uriala (ovci kruhorou), žijící v horách stř. Asie, tak je tam spousta podobných znaků ("trochu jiný muflon").
To je totéž, jako by mi někdo se snažil vnutit teorii, že vlk vznikl zdivočením domácích psů. Opakuji - ten muflon má charakteristické znaky - velmi podobné urialovi, a ty mají delší historii, než pár tisíciletí po útěku z domestikované ovce. Já se nepřu, jen to vysvětluji, neb jsem si jistý tím, co jsem napsal.
Odpovědět
Ad a- nerozumím proč se přete, Nepokládám muflona za invazní nepůvodní druh. Ad b- druhé straně genetika tvrdí, že jde o ustálenou formu ovce. A snad velmi blízko ovci kruhorohé, možná časné zdivočení.
Neberte to tak ortodoxně. Kůň Převalského je vlastně taky časně po zdomácnění zdivočelý kůň s ustálenámi znaky, říkají genetici. To ani Muflonovi, ani Převalákovi u mě neubírá kytičku.
Odpovědět
Právě proto, že nepokládám muflona ani převaláka za invazní druhy, nemám rád lži, resp. "vědecké" báchorky. Zdivočelý je mustang a zřejmě i dingo, o prasatech a velbloudech (v Austrálii aj.) nemluvě. Ještě chybí objev/hláška, že divočák je zdivočelé domestikované prase. Vždyť mají společné geny...
Odpovědět
Dingo zdivočelý pes je.Na jednom ostrově u Astrálie jsem v dokumentu viděl zdivočelé králíky,celá populace kalifornský bílý..... U nás vysazovaní prátuři a prákoni jsou asi tak prá jako pračověk Havraní Pírko Jiří Bartoška za mlada."prakůň" asi jen kertag,kůň Przewalski.To nikdo ochotníkům neposkytne.Pratura asi neznáme,ale my neznáme ani prakukuřici.
Odpovědět
Tady jde o to, proč zdivočelé ovce nejsou jinde na světě, a zda všechy jsou jako muflon.
Někteří lidé mají tendenci skočit na špek kdejakému psanému slovu, o souvislostech vůbec nepřemýšlejí. Prostě na Sardinii zůstala zbytková populace, na pevnině a jinde byli málem vyhubeni, podobně jako řada jiných divokých kopytníků i šelem.
Odpovědět
První větu druhého odstavce vytesat do kamene .....
V jiné diskuzi opět právník Buršík a tzv.ochrana jatečných zvířat.Březina v lepším kabátě.
Odpovědět
"Přu" se proto, neb "opakem pravdy je (není!) pravda jiná", jak s oblibou citujete, ale v tomto je to účelová nepravda. Jako zkušený diskutér byste napsat: no na té wikině je pěkná blbost! A když jste to nekomentoval, tak jsem to musel udělat já...
Ta vyhubení některých druhů mohou velmi prastará jako např. m.jeskynní. K tomu asi literární údaje nebuou, že. Takže zbývá prostá logika. Jak prosté...
Odpovědět
Predátor má výhodu, že se přeorientuje na jinou kořist
a nebo se za ní přesune jinam. Ano, on nevyhyne, ale tu
kořist zdecimuje do stavu na pokraji vyhynutí. Jak píše
pan Zvářal, tak ta pak přežije pouze někde v izolaci a
pokud nemá kde, tak vyhyne a nikdo to nespojuje s predací.
Archeologové nalézají i u nás kosti vyhynulých druhů a
ví někdo s jistotou proč vyhynuly? Nebo to snad dokázal
milion praevropanů s kameny a klacky? Naopak vlků byly
desítky milionů a ti už to dokázat mohli a následně jich
úbytkem potravy ubylo.
Odpovědět
Pane Macháček s Vámi musí být na posedu, nad tou vlečkou kukuřice dost sranda. Sice si pletete přírodu s JZD, ale to není mezi myslivci nic neobvyklého.
Odpovědět
Prosím probuďte se. Já chodil do lesů sám jako malý kluk, potkával jsem zvěř a pak jí pozoroval a to mi bylo asi 4 roky. Chodil jsem k babičce a dědovi na samotu od nás 6 km, bylo to moje rodiště a celou trasu přes les, pozor les, ne přes něco co se jmenuje les a ochranáři nějak zapomněli chránit lesy, ty chrámy, které zničily LČR. Za další všichni křičí škody zvěří, ano kde není les jen paseky, jde to do desítek až tisíců hektarů. Křičí se, že se zalesnilo, ano, ale les to bude za dvacet les a pak přijde lesočech a udělá probírku kde se otočí auto. A nyní ty škody, ty jsou minimální, protože hledejte u lesníků praktiků v knihách a budete se divit. Proto se vypouští domácí kráva, která je podobná praturu a je tu pratur, huculský kůň a je tu divoký, ty škody nedělají, nenávist proti keřům jim tyto pomáhají. A na srnčí se vypustí vlk, několik lidí si na tom namastí kapsu, zviditelní se a až potrhají člověka budete se divit. Ano ochránci by měli chránit, ale dotace jsou vlastně politický zájem, nejde o přírodu. Do takto obydlené krajiny nemůže vlk přijít, viděli ho i u nás, jsou to asi tři roky. Lidi probuďte se a nebo jak někdo napsal, bude se dít až budou v Praze, tak je vypouštějte nejdříve zde, i s praturem a divokým koněm. Mimochodem, oni se nepřemnoží?
Odpovědět
Slováci jsou v regulaci vlků napřed, je tam povolen běžný plošný regulační odstřel těchto šelem.
Odpovědět
Kdysi po válce se sovětským vědcům podařilo zkřížit komára a mouchu a vznikl komouš. Tak loupeživý tvor, který navíc lidem pil krev, se do té doby nevyskytoval. Zlatej vlk.
Odpovědět
Jasně, každý ratlík v parku musí být na vodítku a vlk, z podstaty lovec, dravec a zabiják nám tady bude svobodně pobíhat a ještě nad tím někteří zřejmě bezmozci, nebo snad finančně zainteresovní??? jásají. Naši předci věděli proč vlka z krajiny odstranit, nebo alespoň silně regulovat, měli k přírodě mnohem blíž, a zanechali nám taky krásnou a bezpečnou krajinu.
Odpovědět
Naši předkové na rozdíl od nás vlka v přírodě znali. Toť vše .
Odpovědět
|
|