Vodáci chráněným vrankám v Jizeře neškodí, ukázala studie

Foto | Jiří Neudert / AOPK ČR

Vranka obecná je drobná ryba žijící u dna v proudných úsecích potoků a řek. Potřebuje chladnou, čistou a dobře okysličenou vodu a jako úkryt i místo tření využívá prostor mezi kameny. V minulosti byla běžná, z řady toků ale vymizela kvůli znečištění a úpravám koryt. Proto patří mezi celostátně ohrožené chráněné druhy a vyžaduje preventivní ochranu.

Výzkumníci vybrané jedince opatřili čipy a jejich výskyt a pohyb následně sledovali mobilní anténou a anténami umístěnými v řece. Součástí bylo také vyhodnocení vodáckého provozu pomocí časosběrných záznamů a vytipování rizikových mělčin – štěrkových a kamenných lavic, kde dochází ke kontaktu lodí se dnem a častému brodění. Cílem studie bylo zjistit, zda vysoká intenzita splouvání negativně neovlivňuje místní populaci vranky.

Grafy počtů lodí zdokumentovaly velmi vysokou zátěž Jizery u Rakousy s tisícovkami lodí za sezónu, zatímco kontrolní lokalita Splzov je vodáky využívána minimálně. Podíl vranky obecné na celkovém úlovku se v průběhu tří letních měsíců zvyšuje v obou lokalitách a trendy jsou velmi podobné, grafy neukázaly pokles vranky v lokalitě s intenzivním vodáctvím. „Rozdíly mezi proudnými úseky a tišinami jsou malé – vranka je častější v proudných úsecích, ale rozdíly nejsou statisticky významné,“ přibližuje Jan Augustynek z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Velikost vranek se mezi lokalitami výrazně neliší, pouze ve Splzově se místy vyskytuje o něco více větších jedinců. Druhové složení rybího společenstva je v obou lokalitách podobné; dominantními druhy jsou vranka obecná, mřenka mramorovaná a střevle potoční. Některé vzácnější druhy se vyskytují pouze lokálně, například mihule potoční žila v daném období pouze v Rakousech. Telemetrická data ukázala, že většina označených vranek setrvává dlouhodobě v relativně malém prostoru, výraznou migraci mezi úseky výzkumníci nezaznamenali.

Výsledky sledování tedy nepotvrdily negativní dopady, populace vranky obecné je v obou sledovaných lokalitách Rakousy a Splzov početná a stabilní, odhady naznačují řádově tisíce dospělých jedinců v každé lokalitě.

„Samozřejmě ale platí, že při nízkých průtocích výrazně roste podíl posádek, které vystupují z lodí, přetahují je a brodí korytem – právě v mělkých, kamenitých proudech, kde se vranky vyskytují nejčastěji. To zvyšuje riziko mechanického poškození ryb i narušení jejich úkrytů a proto AOPK ČR posílí v tomto období informovanost návštěvníků,“ říká Jan Augustynek z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Celou studii, i s mapou rizikových míst s mělkými kamenitými lavicemi, kde se vodáci častěji brodí, lze stáhnout na aopk.gov.cz/documents/870563/19233616/vliv_splouvani_vranka.pdf