https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/krecek-polni-drive-bezny-druh-patri-mezi-nejrychleji-mizejici-savce-v-eurasii
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Křeček polní, dříve běžný druh, patří dnes mezi nejrychleji mizející savce v Eurasii

7.4.2026 11:38 | PRAHA (Ekolist.cz) | Karolína Šůlová
Foto | Ondřej Prosický / AOPK ČR
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR zjišťuje, kde všude na našem území ještě tento hlodavec žije. Do mapování se může zapojit každý. Jakékoli pozorování živého, nebo uhynulého křečka, nebo vstupu do nory, je možné nahlásit prostřednictvím mobilních aplikací BioLog a iNaturalist.
 
Křeček polní byl dříve zcela běžný obyvatel našich polí, dnes je ale vyloženě vzácný. Patří mezi nejrychleji mizející savce v celé Eurasii.

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR se proto snaží výskyt tohoto nápadně zbarveného hlodavce mapovat. Získaná data jsou důležitá pro nastavení vhodných ochranných opatření i pro rozhodování o šetrnějším hospodaření v místech, kde tento chráněný hlodavec stále přežívá. Přesná lokalizace umožní, že hospodaření nebude omezováno tam, kde se nevyskytuje.

Křeček polní je pro mapování ideálním kandidátem, protože jej nelze zaměnit s žádným jiným hlodavcem. Má rezavý hřbet, černé břicho a bílé skvrny na bocích a za ušima. Na rozdíl od jiných druhů křečků, které se chovají jako mazlíčci v domácnostech, je větší, dorůstá až délky přes 30 cm a může vážit až půl kilogramu.

Foto | A. Hanzalová a L. Brejšková / AOPK ČR

„Křeček polní je typickým stepním a lesostepním druhem, u nás žil dříve také ve středních a vyšších polohách, ale dnes se vyskytuje téměř výhradně v nížinách. Ale i odtud mizí. Ke svému životu totiž potřebuje pestrou zemědělskou krajinu s dostatkem potravy a úkrytů. Současné intenzivní zemědělství s velkými plochami kultur a rychlou sklizní mu však neposkytuje dostatek času na vytvoření zásob na zimu ani bezpečný úkryt před predátory,“ vysvětluje Vladimír Hanzal, zoolog Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

„Aktuální data nám ukazují, že se křeček objevuje také v blízkosti lidských sídel, sadů a zahrad. Může zde mít příznivější podmínky než v otevřené krajině s rozlehlými plochami monokulturních plodin,“ dodává Vladimír Hanzal.

Mapování křečka polního se zaměřuje hlavně na vyhledávání pobytových znaků v terénu, typicky křeččích nor. Tyto údaje se zaznamenávají do Nálezové databáze ochrany přírody (ND OP). Sleduje se nejen početnost populací, ale i celkový stav prostředí, ve kterém křečci žijí. Tyto informace slouží mimo jiné k vymezení oblastí, kde je omezeno používání přípravků na hubení hlodavců, aby nedocházelo k nechtěným otravám nejen křečků, ale i jiných druhů živočichů.

„Plošné mapování křečka polního navazuje na podobnou akci z uplynulých let. Díky kampani Na veverky s mobilem, která běží už od roku 2018, přibylo do databáze více než 16,5 tisíce záznamů o pozorování veverky obecné. O něco více lidé hlásili výskyt veverek zbarvených dočerna, o něco méně těch zrzavých,“ popisuje Karel Chobot, ředitel odboru monitoringu biodiverzity Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. „Mapování a monitoring je jedním ze základních pilířů naší práce. Bez přesných a aktuálních dat o výskytu rostlin, živočichů a biotopů není možné přírodu a krajinu efektivně chránit a pečovat o ni,“ uzavírá Karel Chobot.


reklama

 
foto - Šůlová Karolína
Karolína Šůlová
Autorka je tisková mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (12)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MU

Michal Ukropec

7.4.2026 13:37
Veverku černou potkávám v Táboře i v Jistebnici. Křečka jsem neviděl 50 let.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

7.4.2026 14:15
Sysel i křeček má rád extenzivně obhospodařované trávníky s blízkostí polí s obilím. Trávníky nejsou obhospodařované, obilí jsou obrovské plochy co se střídají každoročně tak daleko.
Odpovědět
Pe

Petr

7.4.2026 19:42
Křeček jen využil lidskou činnost a přemnožil se se zemědělstvím. To skončilo (současné zemědělství už není zemědělství, ale půdní průmysl), a tak se přemnožený křeček vrací ke svému původnímu stavu na původních lokalitách. Ostatně, i druhové jméno má symbolické - polní - a to říká vše. Příroda pole nezná.
Tak silně synantropních druhů, kterým lidská civilizace umožnila masivní nástup a přemnožení, je hodně. Typicky třeba vlaštovka. Musíme umět pochopit, že příroda to s nimi myslela jinak.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

7.4.2026 21:53 Reaguje na Petr
Vymírání křečka i vlaštovek jsou dva příklady vymírání mnoha druhů co tvoří biodiverzitu v naší krajině. Mě se vlaštovky i křeček líbí a nejsem podporovatelem úbytku biodiverzity tím, že lidé nebudou udržovat aspoň někde prostředí co potřebují k životu...
Odpovědět
Pe

Petr

7.4.2026 22:31 Reaguje na Slavomil Vinkler
Vy máte pocit, že vlaštovky vymírají? :-)
To byl jen příklad jak hodně některé druhy dokážou využít lidskou civilizaci (zde budovy pro hnízdění) ke své expanzi a zaplavit krajinu. Toto ale biodiverzita není.
Kde asi vlaštovky hnízdily před příchodem lidské civilizace? No jen tam, kde byla vhodná příležitost. A takových míst je v přírodě hodně málo. Tak málo, že nevím o nikom, kdo by viděl vlaštovky někde hnízdit. A tak funguje příroda. Všechny druhy nemají stejně velké populace. Některé mají větší, některé menší, a některých druhů je prostě málo. Máme jim snad proto vytvářet podmínky uměle a snažit se je uměle množit? Vy nejspíš řeknete, že pokud se vám líbí a nemají zuby, tak rozhodně ano. Já říkám ne.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

8.4.2026 07:49 Reaguje na Petr
Děkuji za váš příspěvek k biodiverzitě autochtonních druhů česka. Nicnedělání zatím předvedlo devastaci stepí, mokřadů ... (to se např. JARO, Rezekvítek, Plachta a stovky dalších snaží zvrátit).
Odpovědět
va

vaber

8.4.2026 09:22 Reaguje na Petr
Člověk by nemusel vytvářet umělé podmínky k životu pro některé druhy, kdyby jim neničil prostředí ve kterém žili. To ale nemůže biodiverzitu zachránit. Ta mizí a my cítíme ,že je to špatně. Jak se bude měnit a co to způsobí, taky nikdo neví.
Kde asi hnízdily vlaštovky kdysi , netuším, ale když jsem byl malý, vídal jsem dráty el. vedení plné vlaštovek. Dnes nejsou ani dráty ani vlaštovky. Vlaštovky mizí a taky mizí hmyz, takže už nejsou potřeba.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

8.4.2026 15:42 Reaguje na vaber
Nevím co myslíte kdysi. Ale na vesnicích hnízdily hlavně ve chlívech, protože když přijde studený červen, tak vlaštovky loví mouchy uvnitř, na rozdíl od jiřiček co letí k vodě. A myslím, že jsou potřeba, proč ne, mě se vlaštovky i jiřičky líbí. I když neočekávám, že se budou stavět na vesnici chlívy kvůli nim.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

14.4.2026 07:26 Reaguje na Petr
Tak nějak to bude.Ústup v minulosti přemnoženého zvířátka.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

9.4.2026 16:33
Škoda těch křečků. Za mého dětství na Vysočině, jsme je jako kluci pravidelně lovili. Nebylo jich moc, ale byli. I později v 70. letech, na jižní Moravě jsme je v sadech hubili, Spolu s e sysly, škodili ve výsevech pecek. A pak zmizeli. Syslíci se objevili a snad, alespoň někde, přibývají, ale s tím křečkem to je asi hodně nahnuté.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

9.4.2026 16:34
Černé veverky jsou zajímavé. Pravidelně sleduji střídání jejich populací se zrzkami v Praze, v Letenských sadech.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

12.4.2026 09:35
Křeček podléhá ochraně před lidmi, ale nikoliv před predátory, kteří hladoví nerozlišují mezi chráněnými křečky a před nechráněnými hraboši
a nebo třeba potkany.
Zlatá éra křečků a syslů byla v dobách intenzivního lovu predátorů kvůli
ochraně drobné zvěře. Nyní jsou predátoři chráněni, drobná zvěř rapidně
ubývá a zůstali predátorům vysazení křečci. Ochranáři je umí namnožit ve
voliérách chráněné před predací a proč obratem mizí z míst po vysazení?
Protože tam už je před predací nic nechrání! Už to ochranáři chápete?
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist