Křeček polní, dříve běžný druh, patří dnes mezi nejrychleji mizející savce v Eurasii
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR se proto snaží výskyt tohoto nápadně zbarveného hlodavce mapovat. Získaná data jsou důležitá pro nastavení vhodných ochranných opatření i pro rozhodování o šetrnějším hospodaření v místech, kde tento chráněný hlodavec stále přežívá. Přesná lokalizace umožní, že hospodaření nebude omezováno tam, kde se nevyskytuje.
Křeček polní je pro mapování ideálním kandidátem, protože jej nelze zaměnit s žádným jiným hlodavcem. Má rezavý hřbet, černé břicho a bílé skvrny na bocích a za ušima. Na rozdíl od jiných druhů křečků, které se chovají jako mazlíčci v domácnostech, je větší, dorůstá až délky přes 30 cm a může vážit až půl kilogramu.
„Křeček polní je typickým stepním a lesostepním druhem, u nás žil dříve také ve středních a vyšších polohách, ale dnes se vyskytuje téměř výhradně v nížinách. Ale i odtud mizí. Ke svému životu totiž potřebuje pestrou zemědělskou krajinu s dostatkem potravy a úkrytů. Současné intenzivní zemědělství s velkými plochami kultur a rychlou sklizní mu však neposkytuje dostatek času na vytvoření zásob na zimu ani bezpečný úkryt před predátory,“ vysvětluje Vladimír Hanzal, zoolog Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
„Aktuální data nám ukazují, že se křeček objevuje také v blízkosti lidských sídel, sadů a zahrad. Může zde mít příznivější podmínky než v otevřené krajině s rozlehlými plochami monokulturních plodin,“ dodává Vladimír Hanzal.
Mapování křečka polního se zaměřuje hlavně na vyhledávání pobytových znaků v terénu, typicky křeččích nor. Tyto údaje se zaznamenávají do Nálezové databáze ochrany přírody (ND OP). Sleduje se nejen početnost populací, ale i celkový stav prostředí, ve kterém křečci žijí. Tyto informace slouží mimo jiné k vymezení oblastí, kde je omezeno používání přípravků na hubení hlodavců, aby nedocházelo k nechtěným otravám nejen křečků, ale i jiných druhů živočichů.
„Plošné mapování křečka polního navazuje na podobnou akci z uplynulých let. Díky kampani Na veverky s mobilem, která běží už od roku 2018, přibylo do databáze více než 16,5 tisíce záznamů o pozorování veverky obecné. O něco více lidé hlásili výskyt veverek zbarvených dočerna, o něco méně těch zrzavých,“ popisuje Karel Chobot, ředitel odboru monitoringu biodiverzity Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. „Mapování a monitoring je jedním ze základních pilířů naší práce. Bez přesných a aktuálních dat o výskytu rostlin, živočichů a biotopů není možné přírodu a krajinu efektivně chránit a pečovat o ni,“ uzavírá Karel Chobot.
reklama
Dále čtěte |
Olomoučtí vědci vylepší monitoring komářích kalamit v Litovelském Pomoraví
Liberecký kraj chce sledovat turistický ruch v Jizerskohorských bučinách
Liberecký kraj podpoří akce k výročí CHKO Lužické hory a Kokořínsko – Máchův kraj
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (12)
Michal Ukropec
7.4.2026 13:37Slavomil Vinkler
7.4.2026 14:15Petr
7.4.2026 19:42Tak silně synantropních druhů, kterým lidská civilizace umožnila masivní nástup a přemnožení, je hodně. Typicky třeba vlaštovka. Musíme umět pochopit, že příroda to s nimi myslela jinak.
Slavomil Vinkler
7.4.2026 21:53 Reaguje na PetrPetr
7.4.2026 22:31 Reaguje na Slavomil VinklerTo byl jen příklad jak hodně některé druhy dokážou využít lidskou civilizaci (zde budovy pro hnízdění) ke své expanzi a zaplavit krajinu. Toto ale biodiverzita není.
Kde asi vlaštovky hnízdily před příchodem lidské civilizace? No jen tam, kde byla vhodná příležitost. A takových míst je v přírodě hodně málo. Tak málo, že nevím o nikom, kdo by viděl vlaštovky někde hnízdit. A tak funguje příroda. Všechny druhy nemají stejně velké populace. Některé mají větší, některé menší, a některých druhů je prostě málo. Máme jim snad proto vytvářet podmínky uměle a snažit se je uměle množit? Vy nejspíš řeknete, že pokud se vám líbí a nemají zuby, tak rozhodně ano. Já říkám ne.
Slavomil Vinkler
8.4.2026 07:49 Reaguje na Petrvaber
8.4.2026 09:22 Reaguje na PetrKde asi hnízdily vlaštovky kdysi , netuším, ale když jsem byl malý, vídal jsem dráty el. vedení plné vlaštovek. Dnes nejsou ani dráty ani vlaštovky. Vlaštovky mizí a taky mizí hmyz, takže už nejsou potřeba.
Slavomil Vinkler
8.4.2026 15:42 Reaguje na vaberEmil Bernardy
14.4.2026 07:26 Reaguje na PetrJaroslav Pokorný
9.4.2026 16:33Jaroslav Pokorný
9.4.2026 16:34Břetislav Machaček
12.4.2026 09:35a nebo třeba potkany.
Zlatá éra křečků a syslů byla v dobách intenzivního lovu predátorů kvůli
ochraně drobné zvěře. Nyní jsou predátoři chráněni, drobná zvěř rapidně
ubývá a zůstali predátorům vysazení křečci. Ochranáři je umí namnožit ve
voliérách chráněné před predací a proč obratem mizí z míst po vysazení?
Protože tam už je před predací nic nechrání! Už to ochranáři chápete?




Ceny za ochranu přírody putují letos do Českého středohoří, Beskyd a Podyjí
Vodáci chráněným vrankám v Jizeře neškodí, ukázala studie
Přírodní památka Kočka v Brdech nově chrání unikátní naleziště zkamenělin z prvohor