Křeček polní, dříve běžný druh, patří dnes mezi nejrychleji mizející savce v Eurasii
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR se proto snaží výskyt tohoto nápadně zbarveného hlodavce mapovat. Získaná data jsou důležitá pro nastavení vhodných ochranných opatření i pro rozhodování o šetrnějším hospodaření v místech, kde tento chráněný hlodavec stále přežívá. Přesná lokalizace umožní, že hospodaření nebude omezováno tam, kde se nevyskytuje.
Křeček polní je pro mapování ideálním kandidátem, protože jej nelze zaměnit s žádným jiným hlodavcem. Má rezavý hřbet, černé břicho a bílé skvrny na bocích a za ušima. Na rozdíl od jiných druhů křečků, které se chovají jako mazlíčci v domácnostech, je větší, dorůstá až délky přes 30 cm a může vážit až půl kilogramu.
„Křeček polní je typickým stepním a lesostepním druhem, u nás žil dříve také ve středních a vyšších polohách, ale dnes se vyskytuje téměř výhradně v nížinách. Ale i odtud mizí. Ke svému životu totiž potřebuje pestrou zemědělskou krajinu s dostatkem potravy a úkrytů. Současné intenzivní zemědělství s velkými plochami kultur a rychlou sklizní mu však neposkytuje dostatek času na vytvoření zásob na zimu ani bezpečný úkryt před predátory,“ vysvětluje Vladimír Hanzal, zoolog Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
„Aktuální data nám ukazují, že se křeček objevuje také v blízkosti lidských sídel, sadů a zahrad. Může zde mít příznivější podmínky než v otevřené krajině s rozlehlými plochami monokulturních plodin,“ dodává Vladimír Hanzal.
Mapování křečka polního se zaměřuje hlavně na vyhledávání pobytových znaků v terénu, typicky křeččích nor. Tyto údaje se zaznamenávají do Nálezové databáze ochrany přírody (ND OP). Sleduje se nejen početnost populací, ale i celkový stav prostředí, ve kterém křečci žijí. Tyto informace slouží mimo jiné k vymezení oblastí, kde je omezeno používání přípravků na hubení hlodavců, aby nedocházelo k nechtěným otravám nejen křečků, ale i jiných druhů živočichů.
„Plošné mapování křečka polního navazuje na podobnou akci z uplynulých let. Díky kampani Na veverky s mobilem, která běží už od roku 2018, přibylo do databáze více než 16,5 tisíce záznamů o pozorování veverky obecné. O něco více lidé hlásili výskyt veverek zbarvených dočerna, o něco méně těch zrzavých,“ popisuje Karel Chobot, ředitel odboru monitoringu biodiverzity Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. „Mapování a monitoring je jedním ze základních pilířů naší práce. Bez přesných a aktuálních dat o výskytu rostlin, živočichů a biotopů není možné přírodu a krajinu efektivně chránit a pečovat o ni,“ uzavírá Karel Chobot.
reklama
Dále čtěte |
Ovce a kozy udržují okolí kaple sv. Anny v Českém ráji, Vyskeři na to přidá kraj
Bobr v rybniční krajině Pohořelicka: Dlouhodobý monitoring pomáhá předcházet konfliktům
Ochranáři vypustili do Moravy a Dyje asi 2100 jeseterů, chtějí je sledovat
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (13)
Michal Ukropec
7.4.2026 13:37Slavomil Vinkler
7.4.2026 14:15Petr
7.4.2026 19:42Tak silně synantropních druhů, kterým lidská civilizace umožnila masivní nástup a přemnožení, je hodně. Typicky třeba vlaštovka. Musíme umět pochopit, že příroda to s nimi myslela jinak.
Slavomil Vinkler
7.4.2026 21:53 Reaguje na PetrPetr
7.4.2026 22:31 Reaguje na Slavomil VinklerTo byl jen příklad jak hodně některé druhy dokážou využít lidskou civilizaci (zde budovy pro hnízdění) ke své expanzi a zaplavit krajinu. Toto ale biodiverzita není.
Kde asi vlaštovky hnízdily před příchodem lidské civilizace? No jen tam, kde byla vhodná příležitost. A takových míst je v přírodě hodně málo. Tak málo, že nevím o nikom, kdo by viděl vlaštovky někde hnízdit. A tak funguje příroda. Všechny druhy nemají stejně velké populace. Některé mají větší, některé menší, a některých druhů je prostě málo. Máme jim snad proto vytvářet podmínky uměle a snažit se je uměle množit? Vy nejspíš řeknete, že pokud se vám líbí a nemají zuby, tak rozhodně ano. Já říkám ne.
Slavomil Vinkler
8.4.2026 07:49 Reaguje na Petrvaber
8.4.2026 09:22 Reaguje na PetrKde asi hnízdily vlaštovky kdysi , netuším, ale když jsem byl malý, vídal jsem dráty el. vedení plné vlaštovek. Dnes nejsou ani dráty ani vlaštovky. Vlaštovky mizí a taky mizí hmyz, takže už nejsou potřeba.
Slavomil Vinkler
8.4.2026 15:42 Reaguje na vaberEmil Bernardy
14.4.2026 07:26 Reaguje na PetrJaroslav Pokorný
9.4.2026 16:33Jaroslav Pokorný
9.4.2026 16:34Břetislav Machaček
12.4.2026 09:35a nebo třeba potkany.
Zlatá éra křečků a syslů byla v dobách intenzivního lovu predátorů kvůli
ochraně drobné zvěře. Nyní jsou predátoři chráněni, drobná zvěř rapidně
ubývá a zůstali predátorům vysazení křečci. Ochranáři je umí namnožit ve
voliérách chráněné před predací a proč obratem mizí z míst po vysazení?
Protože tam už je před predací nic nechrání! Už to ochranáři chápete?


Vzácný dravec orlík krátkoprstý si oblíbil novou národní přírodní památku Lom ČSA
První výsledky sčítání hořečků: Navzdory suchu se jim místy daří
V jezeře Milada se objevili invazní raci červení. Jde o první výskyt tohoto druhu u nás 