Šumavský rys Bardi přešel do Krušných hor. Jedná se o nejdelší zmapovaný přesun rysa u nás
„Už loni na podzim jsme veřejnosti představili úspěšné putování rysa Ondřeje ze Šumavy do Brd. Právě Ondřej je bratrem Bardiho, který ale došel mnohem dál,“ připomíná Elisa Belotti.
Bardiho na západě Šumavy a Pošumaví zaznamenaly fotopasti Správy národního parku Šumava, Hnutí DUHA Šelmy a místních mysliveckých spolků, kteří na monitoringu spolupracují. Do února 2025 byl zaznamenáván na Hartmanicku s matkou a sourozenci, v červenci 2025 ho zachytily fotopasti na Klatovsku a následně zamířil směrem ke Krušným horám.
Rys Bardi urazil vzdušnou čarou vzdálenost okolo 160 km, ale ve skutečnosti mohl při své cestě ujít několik stovek kilometrů. Jedná se o první doložený případ přirozené migrace rysa ze Šumavy do Krušných hor a zároveň o nejdelší zmapovaný přesun rysa v České republice.
„Domníváme se, že se přesouval především lesnatým pásem podél západní hranice. Každopádně je malým zázrakem, že Bardi ve zdraví prošel celou Českou republikou z jihu na sever, protože rysům se stávají osudnými zejména frekventované silnice a železnice, ale také „neviditelné bariéry“ v podobě pytláctví,“ upozorňuje Josefa Krausová, terénní pracovnice Hnutí DUHA Šelmy.
Na videu rysí tulák Bardi s matkou a sourozenci.
Pokud se rys Bardi usadí v oblasti saského Einbenstocku, mohl by posílit zdejší nově se utvářející populaci. V roce 2022 zde Svobodný stát Sasko inicioval projekt RELynx Sasko, v rámci kterého bylo doposud vypuštěno 7 rysů (3 samice a 4 samci, přičemž jednoho z nich srazilo auto).
„Jisté je, že krajina Krušných hor nabízí rysům ideální prostředí – především dostatek kořisti v podobě srnčí a jelení zvěře a kompaktní lesnaté území, kde mohou rysové najít vhodné podmínky pro rozmnožování,“ doplňuje Josefa Krausová.
Na příběhu rysa Bardiho se jasně ukazuje, jak nezbytný je kvalitní a dlouhodobý monitoring, do kterého jsou zapojené nejen Správy chráněných území, jako národní parky a Agentura ochrany přírody a krajiny, ale také nevládní organizace a lesnická, myslivecká a místní veřejnost.
„Bez takového monitoringu a bez široké spolupráce bychom neznali stav populace natož osudy jednotlivých rysů. Jen díky podrobným údajům z monitoringu lze objevit a ověřit mimo jiné i taková jedinečná a důležitá zjištění, jako jsou dálkové migrace rysích jedinců, uzavírá zoolog Správy NP Šumava Luděk Bufka.
reklama
Dále čtěte |
Mladá rysice se již zabydluje v Brdech
Brdy se stanou novým domovem zachráněné samice rysa z Šumavy
Auto srazilo na Chrudimsku začátkem května vlka
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (26)
Slavomil Vinkler
14.5.2026 06:57Slavomil Vinkler
14.5.2026 07:13 Reaguje na Slavomil VinklerPro lidi katastrofické Nahrazeni 100 tisíc myslivců tisícem tygrů či lvů nebo desetitisíci vlků nechť si promyslí každý aktivista sám.
Zbyněk Šeděnka
14.5.2026 07:53U Ejpovic dnes v noci mašinfíra vlakem "zastřelil" třináct divočáků.
Bude mít nárok na zástřelné?
P.S. Je úspěšnější než řada myliveckých sdružení i než policjní odstřelovači.
A i v té známé pohádce švícko jednou ranou zabil jenom sedm. :))))
Karel Zvářal
14.5.2026 09:09Z výše uvedenených důvodů jsem pro regulaci vlka už dnes, u rysa naopak pro přísnou ochranu. Dnešní technika umožńuje nahlédnout do jejich života tak, jak se předešlým generacím ani nesnilo. Věřím, že podobných dobrých zpráv bude přibývat, nab naše země - navzdory poplašným zprávám o "zdevastovaných lesích", stále nabízí dostatek klidu a potravy, a to i tam, kde žádné cedule (NP, ChKO) nejsou.
Břetislav Machaček
14.5.2026 10:19 Reaguje na Karel Zvářalpokud mu ji ale načatou neukradou lišky, vlci a nebo medvědi. Bohužel rysí koťata jsou velmi zranitelná a rysice je před smečkou vlků neuchrání, pokud je smečka někde vyčenichá. S početností vlků se dá předpokládat i nízká úspěšnost odchovů rysích koťat a s počtem
například prašivinou nakažených lišek i nakažených rysů. Rysy jsem
potkal ve dne v Beskydech ve svém životě pouze 2x na poměrně velkou
vzdálenost(cca 100 m) a obdivoval jsem jejich opatrnost a plachost.
Stopy rysa u Bohumína nemám jak dokázat, ale je jasné, že putují
za partnery a kořistí napříč republikou a Evropou velmi daleko.
Jeho výskyt tam nebyl tehdy nikým dokázán, ale o pár dnů později
byl viděn na Vítkovsku v Oderských vrších. Kam šel dál nevím, ale
dá se předpokládat, že cílem byly Jeseníky, kde má velmi vhodné
podmínky k životu. Rysům přeji, aby je neohrožoval pouze člověk,
ale ani vlci, které naopak považuji za potravou plýtvající šelmu,
kvůli čemuž byla předky hubena. Pokud má příležitost dostat se
snadno k potravě, tak ji zabíjí jako smyslů zbavená bez užitku,
což bylo v minulosti považováno za nejhorší zločin. Zabíjením ze
zábavy se zabývalo jen panstvo a to odmítalo mít konkurenci ve vlcích chovajících se stejně.
Karel Zvářal
14.5.2026 11:21 Reaguje na Břetislav MachačekNo proč asi? Protože se nedokáží podívat na problematiku šelem komplexně, tzv systémově. Pokud nechají přemnožit všežravého medvěda - který ovšem prahne po něčem "od masa", asi je nemůže překvapit, že maco krade slabším konkrentům kořist. Podobně i vlk sebere čerstvě ulovenou srnu, když přiběhne na zvuk zoufalého boje o život (doloženo na kameře/fototrapu?).
Představa "růstu růstu", jak svého času popisoval kapitalismus filosof Václav B., se usadila i v myslích ekologistů. O nějaké krizi či konkurenci nechtějí slyšet - příroda je prý moudrá...
Takže rys doplácí na to, že je nejslabším článkem v potravní pyramidě velkých šelem, přičemž sám dokáže významně snížit početnost lišky a toulavých koček. Proto jsem jak pro redukci medvědů na někdejších 600-800 ks, u vlka dle aktuální pčetnosti (tradiční odlov kolem ca 100 ks). Potom bude mít i rys větší odchovy, no a mladí budou častěji putovat přes horstva k nám. Na 1. pohled "protekce", ovšem dobře odůvodněná a hlavně bez většiny rizik, které zbylé dvě velké šelmy s sebou nesou. A rys se přemnožit nemůže, neb toulaví kocouři zavčasu likvidují budoucí kokurenci. Proto se u koček vyvinul instinkt "přenáší jak kočka koťata", neb "blbů"/konkurence je v přírodě víc než dost.
Slavomil Vinkler
14.5.2026 11:54 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
14.5.2026 12:04 Reaguje na Slavomil VinklerDaniel Fiala
14.5.2026 15:08 Reaguje na Břetislav MachačekKarel Zvářal
14.5.2026 15:58 Reaguje na Daniel FialaSlavomil Vinkler
14.5.2026 16:30 Reaguje na Daniel FialaNyní se začíná zkoušet balonek medvěd. Sestřenice bydlí V Demenovej a pracuje v nemocnici. Mám to z první ruky. Např. už roky nechodí do lesa. Občas jí bydlí méďa za plotem... Já bych rovnou uvažoval o tygrovi a lvovi. Vždyť tady byli.
Petr
14.5.2026 23:57 Reaguje na Slavomil VinklerSnad vás nebere vážně.
Slavomil Vinkler
15.5.2026 09:29 Reaguje na PetrKarel Zvářal
15.5.2026 09:44 Reaguje na Slavomil VinklerPetr
16.5.2026 00:02 Reaguje na Slavomil VinklerKaždý se něčeho bojí, nebo něco nemá rád. Ale neměl by přesvědčovat ostatní, aby se mu přizpůsobovali, a že je to tak správně.
Pokud chcete za něco bojovat, musíte nejprve bojovat se svým strachem. Vezmu vás do lesa, jestli chcete. Zaručím vám, že vás tam nic nekousne. A můžete si lesní svět prohlédnout, osahat...
Slavomil Vinkler
17.5.2026 05:14 Reaguje na PetrJaroslav Pokorný
20.5.2026 12:59 Reaguje na Slavomil VinklerRadek
14.5.2026 16:53 Reaguje na Daniel FialaBřetislav Machaček
15.5.2026 11:08 Reaguje na Daniel Fialapro šelmy, které považuji za nepřirozené i pro lidi
a natož divoká zvířata. A taky proto, že jejich jiná
činnost je v přímém rozporu s mým přesvědčením.
Jak se o tu rysí reintrodukci prosím postarali?
Těmi sledovacími obojky a fotopastmi? To opravdu
myslíte vážně, že sledováním rysů přibude? Oni jim
naopak prosazením ochrany vlků množí predátora a
zloděje jejich kořisti. DUZE ani haléř'







Před 35 lety byl vyhlášen Národní park Šumava - „Národní divadlo divočiny"
V národních parcích Šumava a Bavorský les se rysům daří. Žije tu 27 dospělých jedinců
Chtějí lidé medvěda nebo zubra na Šumavě? Národní park udělal průzkum mezi návštěvníky, obyvateli i starosty