https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/sumavsky-rys-bardi-presel-do-krusnych-hor.jedna-se-o-nejdelsi-zmapovany-presun-rysa-u-nas
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Šumavský rys Bardi přešel do Krušných hor. Jedná se o nejdelší zmapovaný přesun rysa u nás

14.5.2026 04:39 | PRAHA (Ekolist) | Jan Dvořák
Rys Bardi jako kotě oblasti Hartmanic.
Rys Bardi jako kotě oblasti Hartmanic.
Zdroj | NP Šumava
Rys Bardi se narodil v oblasti Hartmanic na jaře 2024 rysici Suryi jako jedno ze tří koťat. Společně s matkou a sourozenci zde žil skoro rok do doby, než se všichni tři mladí rysi vydali hledat vlastní místo pro život.
 
„Letos v únoru se rys Bardi začal objevovat na fotopastech v Krušných horách, a to v širším okolí saského města Eibenstock a v přilehlých oblastech na naší straně hranice. Když jsme porovnávali fotografie německých kolegů s našimi, našli jsme shodu a mohli jsme potvrdit, že se jedná o rysa narozeného na Šumavě, který doputoval takhle daleko,“ vysvětluje Elisa Belotti, zooložka Správy NP Šumava.

Rys Bardi jako kotě s rodinou.
Rys Bardi jako kotě s rodinou.
Zdroj | NP Šumava

„Už loni na podzim jsme veřejnosti představili úspěšné putování rysa Ondřeje ze Šumavy do Brd. Právě Ondřej je bratrem Bardiho, který ale došel mnohem dál,“ připomíná Elisa Belotti.

Bardiho na západě Šumavy a Pošumaví zaznamenaly fotopasti Správy národního parku Šumava, Hnutí DUHA Šelmy a místních mysliveckých spolků, kteří na monitoringu spolupracují. Do února 2025 byl zaznamenáván na Hartmanicku s matkou a sourozenci, v červenci 2025 ho zachytily fotopasti na Klatovsku a následně zamířil směrem ke Krušným horám.

Zdroj | NP Šumava

Rys Bardi urazil vzdušnou čarou vzdálenost okolo 160 km, ale ve skutečnosti mohl při své cestě ujít několik stovek kilometrů. Jedná se o první doložený případ přirozené migrace rysa ze Šumavy do Krušných hor a zároveň o nejdelší zmapovaný přesun rysa v České republice.

„Domníváme se, že se přesouval především lesnatým pásem podél západní hranice. Každopádně je malým zázrakem, že Bardi ve zdraví prošel celou Českou republikou z jihu na sever, protože rysům se stávají osudnými zejména frekventované silnice a železnice, ale také „neviditelné bariéry“ v podobě pytláctví,“ upozorňuje Josefa Krausová, terénní pracovnice Hnutí DUHA Šelmy.

Na videu rysí tulák Bardi s matkou a sourozenci.

Pokud se rys Bardi usadí v oblasti saského Einbenstocku, mohl by posílit zdejší nově se utvářející populaci. V roce 2022 zde Svobodný stát Sasko inicioval projekt RELynx Sasko, v rámci kterého bylo doposud vypuštěno 7 rysů (3 samice a 4 samci, přičemž jednoho z nich srazilo auto).

Zdroj | NP Šumava

„Jisté je, že krajina Krušných hor nabízí rysům ideální prostředí – především dostatek kořisti v podobě srnčí a jelení zvěře a kompaktní lesnaté území, kde mohou rysové najít vhodné podmínky pro rozmnožování,“ doplňuje Josefa Krausová.

Na příběhu rysa Bardiho se jasně ukazuje, jak nezbytný je kvalitní a dlouhodobý monitoring, do kterého jsou zapojené nejen Správy chráněných území, jako národní parky a Agentura ochrany přírody a krajiny, ale také nevládní organizace a lesnická, myslivecká a místní veřejnost.

Zdroj | NP Šumava

„Bez takového monitoringu a bez široké spolupráce bychom neznali stav populace natož osudy jednotlivých rysů. Jen díky podrobným údajům z monitoringu lze objevit a ověřit mimo jiné i taková jedinečná a důležitá zjištění, jako jsou dálkové migrace rysích jedinců, uzavírá zoolog Správy NP Šumava Luděk Bufka.


reklama

 
foto - Dvořák Jan
Jan Dvořák
Autor je tiskový mluvčí Správy Národního parku Šumava.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (26)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

14.5.2026 06:57
Navazuji na diskusi pod článkem slečny myslivkyně. Myslivci by si měli členy vzdělávat, přesvědčovat ke spolupráci a sochranáři, zejména v lovu přísně chráněných jako rys a naopak pomoci produkčním lesům s lovem zvěře, co je ničí jako sika, prase... . Naopak v NP a podobně není vysoké přebytek. Nejenom Lov ale i PR je třeba.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

14.5.2026 07:13 Reaguje na Slavomil Vinkler
Naopak celá opakuji celá ochrana přírody, zejména ty různé neziskovky by si měly uvědomit nezbytnost lovu zvěře, která nemá jiného regulačního predátora.
Pro lidi katastrofické Nahrazeni 100 tisíc myslivců tisícem tygrů či lvů nebo desetitisíci vlků nechť si promyslí každý aktivista sám.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

14.5.2026 07:53
Dotaz k myslivosti:
U Ejpovic dnes v noci mašinfíra vlakem "zastřelil" třináct divočáků.
Bude mít nárok na zástřelné?
P.S. Je úspěšnější než řada myliveckých sdružení i než policjní odstřelovači.
A i v té známé pohádce švícko jednou ranou zabil jenom sedm. :))))
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.5.2026 09:09
Rys je krásná šelma, bezproblémová - narozdíl od smečky vlků, tudíž do naší přírody patří mnohem, mnohem více, a to nejen kvůli plachosti před člověkem, ale především minimálními škodami na hospodářských zvířatech.

Z výše uvedenených důvodů jsem pro regulaci vlka už dnes, u rysa naopak pro přísnou ochranu. Dnešní technika umožńuje nahlédnout do jejich života tak, jak se předešlým generacím ani nesnilo. Věřím, že podobných dobrých zpráv bude přibývat, nab naše země - navzdory poplašným zprávám o "zdevastovaných lesích", stále nabízí dostatek klidu a potravy, a to i tam, kde žádné cedule (NP, ChKO) nejsou.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

14.5.2026 09:49 Reaguje na Karel Zvářal
Plný souhlas. Není co dodat.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

14.5.2026 10:19 Reaguje na Karel Zvářal
Souhlasím. U rysa je sympatické, že pracně ulovenou zvěří neplýtvá,
pokud mu ji ale načatou neukradou lišky, vlci a nebo medvědi. Bohužel rysí koťata jsou velmi zranitelná a rysice je před smečkou vlků neuchrání, pokud je smečka někde vyčenichá. S početností vlků se dá předpokládat i nízká úspěšnost odchovů rysích koťat a s počtem
například prašivinou nakažených lišek i nakažených rysů. Rysy jsem
potkal ve dne v Beskydech ve svém životě pouze 2x na poměrně velkou
vzdálenost(cca 100 m) a obdivoval jsem jejich opatrnost a plachost.
Stopy rysa u Bohumína nemám jak dokázat, ale je jasné, že putují
za partnery a kořistí napříč republikou a Evropou velmi daleko.
Jeho výskyt tam nebyl tehdy nikým dokázán, ale o pár dnů později
byl viděn na Vítkovsku v Oderských vrších. Kam šel dál nevím, ale
dá se předpokládat, že cílem byly Jeseníky, kde má velmi vhodné
podmínky k životu. Rysům přeji, aby je neohrožoval pouze člověk,
ale ani vlci, které naopak považuji za potravou plýtvající šelmu,
kvůli čemuž byla předky hubena. Pokud má příležitost dostat se
snadno k potravě, tak ji zabíjí jako smyslů zbavená bez užitku,
což bylo v minulosti považováno za nejhorší zločin. Zabíjením ze
zábavy se zabývalo jen panstvo a to odmítalo mít konkurenci ve vlcích chovajících se stejně.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.5.2026 11:21 Reaguje na Břetislav Machaček
Vždycky se musím smát (byť je to spíše k pláči), když aktivisti (v nejmenované zemi) viní myslivce ze zabíjení rysů - kterých - světe div se, nepřibývá/mírně(?) ubylo navzdory ochraně...

No proč asi? Protože se nedokáží podívat na problematiku šelem komplexně, tzv systémově. Pokud nechají přemnožit všežravého medvěda - který ovšem prahne po něčem "od masa", asi je nemůže překvapit, že maco krade slabším konkrentům kořist. Podobně i vlk sebere čerstvě ulovenou srnu, když přiběhne na zvuk zoufalého boje o život (doloženo na kameře/fototrapu?).

Představa "růstu růstu", jak svého času popisoval kapitalismus filosof Václav B., se usadila i v myslích ekologistů. O nějaké krizi či konkurenci nechtějí slyšet - příroda je prý moudrá...

Takže rys doplácí na to, že je nejslabším článkem v potravní pyramidě velkých šelem, přičemž sám dokáže významně snížit početnost lišky a toulavých koček. Proto jsem jak pro redukci medvědů na někdejších 600-800 ks, u vlka dle aktuální pčetnosti (tradiční odlov kolem ca 100 ks). Potom bude mít i rys větší odchovy, no a mladí budou častěji putovat přes horstva k nám. Na 1. pohled "protekce", ovšem dobře odůvodněná a hlavně bez většiny rizik, které zbylé dvě velké šelmy s sebou nesou. A rys se přemnožit nemůže, neb toulaví kocouři zavčasu likvidují budoucí kokurenci. Proto se u koček vyvinul instinkt "přenáší jak kočka koťata", neb "blbů"/konkurence je v přírodě víc než dost.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

14.5.2026 11:54 Reaguje na Karel Zvářal
Příroda je moudrá. Když herbivoři vše sežerou, není co žrát, tak se populace zmenší. No. Je to hnusný, ale je to tak. Myslím, že lidštější a lepší je nechat odlovit pomocí myslivců.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.5.2026 12:04 Reaguje na Slavomil Vinkler
To bylo myšleno obrazně, jinak samozřejmě, že je moudrá - udržuje +- rovnováhu. Nebýt eradikace vztekliny, vlk, jakožto stádní druh, by na nákazu doplatil nejvíce - a absence smečky by byla na produktivitě kořisti v místě znát. Jestliže člověk takto zasáhl, měl by nahradit tento (eradikovaný) vliv přiměřeným odlovem. Což se ve většině evropských zemí děje.
Odpovědět
JO

Jarka O.

15.5.2026 07:32 Reaguje na Karel Zvářal
Hezky napsáno.
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

14.5.2026 15:08 Reaguje na Břetislav Machaček
A když tady tak hezky píšete o rysovi, pánové, jste také ochotni nebo schopni (myslím oba BM & KZ) dát kredit Hnutí Duha za to, jak se o tu reintrodukci/návrat/sblížení rysa a člověka v ČR hezky postarali?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.5.2026 15:58 Reaguje na Daniel Fiala
Nevím, co od nás očekáváte, ale já popravdě napíšu, že k neziskovám (včetně HD) mám rozporuplný vztah. Chození/ježdění kolem rysů s vysílačkou je (protekční) práce snů. Když jsem se po "sametovém" odchodu z družstva zajímal o profese spojené se žp (Okres, Kraj, ChKO, Povodí, muzeum...), byl jsem vždy odmítnut ("máme plný stav" - ač měli (někde) podstav a nadbytečný peníz si porozdělovali) - dokonce s posměchem "za velké/bláznivé množství budek". Takže na lidi z této bubliny mám svůj názor, který veřejně ventilovat netřeba, každý si jistě domyslí. Prostě do svého rybníčku si někoho takového nepustí... Jen mě po tom všem těší, že když lidé čtou mé články, domnívají se, že jsem profík. Figu borovú - amatér!-)
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

14.5.2026 16:30 Reaguje na Daniel Fiala
Za rysa ano. O vlkovi by se dalo úspěšně pochybovat neb silně omezuje pastvu a na náhradu myslivců by jich museli být desetitisíce.
Nyní se začíná zkoušet balonek medvěd. Sestřenice bydlí V Demenovej a pracuje v nemocnici. Mám to z první ruky. Např. už roky nechodí do lesa. Občas jí bydlí méďa za plotem... Já bych rovnou uvažoval o tygrovi a lvovi. Vždyť tady byli.
Odpovědět
Pe

Petr

14.5.2026 23:57 Reaguje na Slavomil Vinkler
Vy neustále strašíte lidi svými fobiemi ze zvířat. Chápu vás, máte to těžké, být takhle vyděšený a nechodit roky do lesa, ale upřímně, působí to směšně, všechna ta čísla, lvi a tygři...
Snad vás nebere vážně.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

15.5.2026 09:29 Reaguje na Petr
Vy se nebojíte ničeho. Jen vy určujete kdy a jak tygr nebo lev uteče před vaším pohledem. Lépe než Chuck Noris.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

15.5.2026 09:44 Reaguje na Slavomil Vinkler
V dětství mě zajímalo, proč si píší do jména rr, nn, aa,... - čekal jsem, kdo se osmělí první, neb např Norrris by působilo drsňácky - to když zavrčí, tak tiger určitě uteče:-)
Odpovědět
Pe

Petr

16.5.2026 00:02 Reaguje na Slavomil Vinkler
Máte pravdu, tygrů a lvů se nebojím. Prozradím vám proč. Protože u nás nežijí a nikdy nebudou. Žijí tu jen ve vašich představách, kterými se snažíte děsit hlavně sám sebe.
Každý se něčeho bojí, nebo něco nemá rád. Ale neměl by přesvědčovat ostatní, aby se mu přizpůsobovali, a že je to tak správně.
Pokud chcete za něco bojovat, musíte nejprve bojovat se svým strachem. Vezmu vás do lesa, jestli chcete. Zaručím vám, že vás tam nic nekousne. A můžete si lesní svět prohlédnout, osahat...
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

17.5.2026 05:14 Reaguje na Petr
No Jak nahradíte ekologickou funkci myslivců?. Ona sice není ideální, ale docela účinná je i přes ty klacky.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

20.5.2026 12:59 Reaguje na Slavomil Vinkler
Už jsem to zde psal několikrát, za socialismu se uvádělo, že na Slovensku žije nějakých 400 medvědů a že to je optimální stav. Proto byly pravidelné poplatkové odstřely zahraničním zájemcům a českým prominentům, např. L. Štrougala, prý vášnivého myslivce. Zajímavé v tomto případě bylo jeho zařazení do systému. Podle zákona musel být členem nějakého mysliveckého sdružení a z toho vyplývaly i povinnosti - brigády, péče o zvěř a j., které samozřejmě nemohl plnit. Ale byla možná jejich finanční náhrada, na což samozřejmě měl, ale kdož ví, zda od takového význaného člena byla požadována.
Odpovědět
Ra

Radek

14.5.2026 16:53 Reaguje na Daniel Fiala
Já rozhodně ne , bo u toho byli jiní lidé než hnutí duha , ti si tak akorát přihřívají polívčičku
Odpovědět
JO

Jarka O.

15.5.2026 07:33 Reaguje na Radek
Je to tak.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

15.5.2026 11:08 Reaguje na Daniel Fiala
Hnutí Duha bych neposlal ani korunu na nějaké obojky
pro šelmy, které považuji za nepřirozené i pro lidi
a natož divoká zvířata. A taky proto, že jejich jiná
činnost je v přímém rozporu s mým přesvědčením.
Jak se o tu rysí reintrodukci prosím postarali?
Těmi sledovacími obojky a fotopastmi? To opravdu
myslíte vážně, že sledováním rysů přibude? Oni jim
naopak prosazením ochrany vlků množí predátora a
zloděje jejich kořisti. DUZE ani haléř'
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

20.5.2026 13:01 Reaguje na Břetislav Machaček
No, ty obojky jsou v současné době důležité protože zvyšují množství informací o zvířatech. A pokud vím, pak u zvířat, která nelze polapit a vyměnit baterii, po nějaké době samy odpadnou.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

15.5.2026 07:15 Reaguje na Karel Zvářal
Včera jsem mluvil se synem,turista,v Lužických horách se potkal s vlkem,teď na jaře.A ta dáma,myslivec,se mně moc líbí.Znám také mladé myslivce a palec nahoru.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

20.5.2026 12:49 Reaguje na Karel Zvářal
Rys je i dobře ochočitelný a pak přátelský jako kočka. Měl by proto být pravidelnou součástí ZOO i zookoutků aby se s ním mohli lidé dobře seznámit a získat poučení o jeho životě.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

21.5.2026 12:07 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Pane Pokorný,s rysy v zajezí se setkám občas a nemáte pravdu.Koťaka jsou naprosto bezbranná,na dospělé je dobré mít koště.Neznáte zvířata.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist