Chtějí lidé medvěda nebo zubra na Šumavě? Národní park udělal průzkum mezi návštěvníky, obyvateli i starosty

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

Průzkum mezi starosty šumavských obcí provedla Regionální rozvojová agentura Šumava. Záměrem bylo oslovit všech 22 starostů obcí, které mají své katastry na území národního parku. Dotazování se odmítlo účastnit 5 starostů.

„Pokud můžu shrnout dotazování starostů na dění v území do jedné věty, zdá se, že čím dál více starostů Národní park Šumava podporuje,“ hodnotí tuto část dotazníkového šetření ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený. „Je to vlastně zázrak. Před necelými deseti lety by se na Šumavě našlo jen málo starostů obcí, kteří by byli ochotni přijmout myšlenku velké divočiny,“ dodává

Na souhrn otázek, zda Správa parku plní své poslání v ochraně přírody, odpovědělo pozitivně 14 starostů. Tedy 64 %. Výhrady vyjádřilo 11 starostů (50 %) s různě silnou intenzitou. Řada výhrad se týkala přání některých starostů více se podílet na vnitřním chodu Správy a více jej kontrolovat.

Bezmála 70 % starostů nevnímá další rozšiřování plochy divokých lesů jako problém. Třetina starostů, která tento postup odmítá, je dokonce přesvědčena, že to vede ke ztrátě biodiverzity, zhoršení mikroklimatu, zhoršení vodohospodářských funkcí a podobně. „Je zjevné, že ani opakované informování o pozitivním vlivu divoké přírody na biodiverzitu, hydrologii, zejména zadržování vody na Radách NP Šumava, zveřejňování dílčích výsledků výzkumů a inventarizací, na tyto zástupce samosprávy nijak nepůsobí,“ zmiňuje Pavel Hubený.

Jen 23 % starostů má pocit, že je omezováno v rozvoji svých obcí a podléhají dojmu, že Správa nemá jasná pravidla pro rozhodování. V této věci je také nezbytná větší osvěta. 18 % starostů cítí od Správy nedostatečnou transparentnost a mají problémy v komunikaci. Uvádějí dokonce, že komunikace „selhává.“ Pouze 14 % starostů si přeje, aby byl pravidelně vyhodnocován vliv ochrany přírody na rozvoj obcí a jen 9 % starostů je nespokojeno se složením Rady Národního parku Šumava.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

Rys je super, vlk tak napůl, medvěd v žádném případě!

Mezi návštěvníky a místními občany průzkum prováděla společnost PPM Factum. Celkem bylo dotazováno 412 místních obyvatel, tedy osob, které mají trvalé bydliště v obcích či městech ležících alespoň zčásti na území NP a CHKO Šumava. Plných 369 (89,6 %) dotazovaných místních obyvatel bylo potom dotazováno v obcích, u kterých většina obyvatel žije na území CHKO Šumava, nikoli tedy v národním parku. Jistě dotazování ovlivnili i obyvatelé větších měst jako Volary, Kašperské Hory, Horní Planá a Železná Ruda, kterých bylo 237 (57,5 %). Tato skutečnost vysvětluje, proč starostové obcí spojených přímo s národním parkem mohou mít na věci týkající se centrální Šumavy výrazně jiné názory, než obyvatelé obou velkoplošných chráněných území dohromady.

Téměř ukázkově vyšel rys ostrovid. Tři čtvrtiny místních z něj nemá strach a 69 % konstatuje, že je dobře, že zde rys žije. Starostové byli opatrnější: existenci rysa podporuje jen 59 % z nich.

U vlka je to poněkud spornější. Plných 78 % obyvatel si myslí, že vlk patří na Šumavu, ale strach z něj má 49 %. Turisté se bojí vlka více, než místní, celých 58 %. V jiné anketě v roce 2018 podporovalo rozšiřování vlka na Šumavě 71 % místních, teď je to jen 44 %. Je vidět, že příchod vlčích smeček po roce 2017 ovlivnil jejich vnímání místními. Nadšená podpora se přesunula k opatrné akceptaci.

Velmi nás zajímal názor na případný návrat zubra, o jehož případném vypuštění Šumavě se už třicet let diskutuje. Starostové jeho případné vypuštění do přírody zcela odmítají. To místní obyvatelé nejsou tak striktní: 52 % místních považuje sice zubra za nebezpečné zvíře, zároveň se ale 50 % lidí vyslovilo pro jeho návrat do volné přírody. Více podporována je „zubří zoologická“: 54 % by jej raději vidělo v uzavřených výbězích než ve volné přírodě. Návštěvníci by jej ale uvítali. Pro jeho návrat na Šumavu se vyslovilo 62 % dotázaných.

Dotazy na medvěda vyšly celkem nepřekvapivě. S velkou pravděpodobností pod dojmem událostí a zpráv především ze Slovenska, kde se poslední roky média opravdu hodně zabývají útoky medvědů na lidi, i Šumaváci vidí medvěda jako velmi nebezpečné zvíře. Takto se vyslovilo 89 % místních. A tři čtvrtiny místních by se bálo chodit do lesa. Jen 29 % místních by si přálo mít na Šumavě medvěda. Medvěd nenašel podporu u žádného ze starostů. Naproti tomu jsou návštěvníci Šumavy mnohem velkorysejší. Návrat medvěda na Šumavu podporuje 46 % z nich.

Existenci losů evropských na Šumavě podporuje polovina obyvatelstva, a dokonce 54 % by bylo pro posílení jeho populace. V tom se místní shodují s návštěvníky, ti by uvítali jeho rozšíření z 52 %. A největší podporu má los u starostů. Žádný nebyl proti. Nutno dodat, že průzkumy proběhly ještě před tím, než se Šumavou začal procházet los Emil.

„Starostové obcí ležících na území Národního parku Šumava patří tedy k nejskeptičtější skupině obyvatelstva, pokud jde o návrat velkých obratlovců. Zdá se, že tato skupina bez větších výhrad akceptuje jen losa a rysa. Naopak ke skupině, která nejvíce podporuje návrat a udržení velkých obratlovců, patří návštěvníci Šumavy. Místní obyvatelé, v nichž ale převažují spíše obyvatelé CHKO Šumava, než národního parku, podporují návrat velkých obratlovců o něco méně, než návštěvníci, ale výrazněji než starostové. Jak je vidět, turista vidí Šumavu přece jen jinak, než místní obyvatel. A hodně jinak, než starostové obcí,“ hodnotí Pavel Hubený.

Výsledky dotazníkového šetření v obcích NP Šumava:
https://www.npsumava.cz/wp-content/uploads/2025/12/reflexe-a-hodnoceni-cinnosti-spravy-nps-z-pohledu-obci-2025.pdf

Postoje ke zvířatům v NP Šumava – Rok návratů:
https://www.npsumava.cz/wp-content/uploads/2025/11/studie_np-sumava-navrat-druhu_ppm-factum_final.pdf