Jak na úspěšnou rekultivaci v extrémních podmínkách? Dřevinám na výsypkách pomáhá růst hydrogel

Ve spolupráci s Fakultou lesnickou a dřevařskou České zemědělské univerzity v Praze, Odborem přípravy území a rekultivací Severočeských dolů a.s. a společností ČEZ Energetické produkty s.r.o. proběhla na lokalitě Libouš výsadba lesních dřevin s využitím nově vyvinutých hydrogelových tablet. Tato akce představuje významný krok směrem k zajištění úspěšné rekultivace v extrémních podmínkách stanoviště. Lokalita Libouš se nachází v severozápadních Čechách mezi městy Kadaň a Chomutov. Severočeské doly a.s. zde provádí intenzivní rekultivační práce po těžbě hnědého uhlí. Biologická rekultivace zájmového pozemku začala již v roce 2017, kdy bylo rozhodnuto o realizaci lesnické rekultivace s výsadbou širokého spektra druhů dřevin a keřů, například břízy bělokoré, dubu letního, javoru mléče, třešně ptačí nebo kaliny obecné.

Stanoviště však představuje mimořádně náročné podmínky – jedná se o jižní vysýchavé svahy, celodenně osluněné, s antropogenními zeminami a neustáleným vodním režimem. Výsledkem byla částečná neúspěšnost výsadeb z důvodu extrémního sucha a nízké úživnosti půdy.

„Na základě těchto nezdarů jsme hledali nové cesty, jak zlepšit ujímavost a přežívání sazenic. Řešením se stala spolupráce s vědeckou sférou, konkrétně s Fakultou lesnickou a dřevařskou ČZU, která navrhla vhodné dřeviny a doporučila využití hydrogelových tablet,“ říká Vojtěch Hamous, lesní hospodář odboru přípravy území a rekultivací Severočeských dolů a.s.

Hydrogelové tablety jsou inovativním objevem lesnického výzkumu. Jedná se o slisovaný materiál kombinující hydrogel a piliny, který dokáže 200 až 250krát zvýšit svou hmotnost nasátím vody a postupně ji uvolňovat kořenům rostlin. Tento „vodní rezervoár“ zajišťuje sazenicím stabilní přísun vláhy i v extrémně suchých obdobích.

„Díky hydrogelovým tabletám jsme u některých druhů dřevin, jako je například javor mléč, zaznamenali zvýšení přežívání až o 40 procent. Kromě toho je tableta obohacena o symbiotické mykorhizní houby, které podporují růst a adaptabilitu sazenic,“ vysvětluje Jan Macků z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze. Tablety jsou snadno aplikovatelné, ekologické a po třech až pěti letech se v půdě zcela rozloží. Výzkumy ukazují, že jejich využití může být významné nejen pro rekultivaci, ale také pro zmírnění dopadů klimatické změny v lesním hospodářství.

Myšlenka využití hydrogelu na lokalitě Libouš vznikla díky pravidelnému čtení odborné literatury, konkrétně časopisu Lesnická práce. „Naším cílem je nejen obnovit lesní porosty na takto náročných stanovištích, ale také otestovat inovativní přístupy, které by mohly být využity i v dalších oblastech postižených suchem. Jsme rádi, že jsme našli silného partnera ve vědecké sféře,“ dodává Vojtěch Hamous.

„Naše fakulta klade velký důraz na propojení vědy s praxí. Usilujeme o to, aby výsledky našeho výzkumu měly reálný dopad na udržitelné hospodaření v lesích. Výsadba na lokalitě Libouš představuje modelový příklad úspěšné spolupráce mezi akademickou a aplikační sférou,“ uvedl Radim Löwe, proděkan Fakulty lesnické a dřevařské ČZU.

Pokud se experiment s hydrogelovými tabletami osvědčí, může se tento inovativní přístup stát standardem při lesnických rekultivacích v náročných podmínkách. Nové aplikované výstupy lesnické vědy využité v praxi nám pomáhají nejen obnovovat lesy, ale také čelit výzvám, které přináší klimatická změna.

---

reklama

---