Entomologové a pražští zemědělci společně zkoumají, jak ideálně pečovat o nektarodárné biopásy

Takový výzkum, zejména při snaze o efektivní biopásy, je opravdu potřebný.

Výzkum je fajn, ovšem otázka je, jestli, pokud výsledky nebudou odpovídat aktuálně prosazované ideologii, budou jeho výstupy vést ke změnám v nastavení příslušných dotačních programů.

Výsledky budou odpovídat. :-)
Keby nezodpovedali, nastúpi osvedčená metóda cancel culture.

Já věřím, že odpovídat nebudou (současné nastavení je asi chybné a je možná pro Holandsko). A jestli povedou ke změnám no to záleží, koho si zvolíte.

Jak už jsem tu mnohokrát psal, tak fandím DOČASNÝM biopásům na okrajích polí kolem lesů, cest, vodních toků a mezí. Odtamtud nemá hmyz daleko k zazimování jinam, kde mu nehrozí zaorání a likvidace chemií. Tam jsou i
nižší výnosy a jako včelař rád oželím dotace na včelstvo výměnou dotovat náklady na ty biopásy. Někde na úrodné půdě to považuji za plýtvání a
tam jsem spíše pro pěstování pícnin určených třeba k jedné sklizni a místo
druhé ji zaorat ke zlepšení stavu půdy. Tak jsme to kdysi dělali u dědy
(kovozemědělec), když se oselo strniště po obilí jetelem a do zimy se už kosil krávě k dojení. Další rok byl jetel na seno a pak až do podzimu
jako zelené krmení. Následovalo zaorání a další rok vysazení brambor.
Po bramborách se pole oselo ozimou pšenicí a tak dokola. Pod brambory se
ještě přidal zaoraný uležený hnůj a před pšenicí se pole vápnilo. Nikdy
se nesela nečištěná pšenice, jako u sousedů, kde bylo pole plné chrp,
vlčích máků a svláčce, protože oni střídali pouze pšenici a brambory.
Vše bylo bez chemie vyjma občasného přilepšení malou dávkou ledku. No
a louka? Ta se spásala, kosila na luční seno, hnojila močůvkou a taky
vápnila v té době levným drceným vápencem, který je dnes nepochopitelně
dražší, než pálené nehašené vápno. Prostě dnes jsou některé ceny těžko
pochopitelné, ale asi je to dáno i maloobchodem, který ceny deformuje.
Takže biopásy ano, ale s rozumem a nikoliv na úkor úrodné půdy pouze
kvůli splnění nějakých ideových výmyslů.

1*

No,bydlím kousek od hlavního města a opravdu nezmám žádného pražského zemědělce.Ti na velkých okresech Praha-západ a východ se pražáky býti necítí,Praha se nám rozlézá a zemědělství vytlačuje dál a dál.Vynikající a dosti velký chov dojnic Zlatníky je na řadě....

Nechci být moc rejpavý, Praha je celkem velká to jako rodilý Pražák vím, jen mi nesedí ty obrázky, u kterých není napsáno, že jde o ilustrační foto, takže by mne zajímalo, kde v té Praze jsou. Jen upozorňuji, že Praha východ a Praha západ nejsou Praha. Je to maličkost, ale vědce ctí přesnost. Je sice hezké a chválihodné, že se hmyzu vytvoří místo, kde se napapá, ale on taky potřebuje prodloužit trvání rodu, potřebuje, většinou na nějaké rostlině, naklást vajíčka. Ta někdy přezimují, většinou, jak se píše v moudrých knihách, pokračuje vývoj přes housenky (tedy larvy) ke kuklám a jako kukly přezimují. Tak se ptám, kde jsou ty rozmnožovací rostliny. V tom biopásu? Jak přečkají sečení, jak případnou orbu. Víte kdy jsem na naší zahradě, která celkem kvete, viděl nejvíc bělásků? Když jsme se pokoušelí pěstovat brokolici. To ale bylo hemžení housenek. Nepochybuji, že to entomologové vědí, jinak by nešlo o entomology, tak doufám, že to příště rozvedou. Rád se poučím, na zahradu k nám zalétá klenot mezi našimi motýly dlouhozobka svízelová a tak jí nechávám svízel, ale asi se nikdy nevylíhla generace, která by se vrátila na jih. Je to skutečně úžasný motýl, to jistě páni entomologové potvrdí, takový malinkatý motýlí kolibřík, tak bych mu rád pomohl. Pěstuju také juku vláknitou. V jednom roce jsem měl semena, což podle literatury bylo u nás poprvé neb u nás opylovači (noční hmyz) nežijí. Já jsem semínka měl, ale rostlinky jako malé jsem neuchránil před slimáky a podruhé se už ten malý zázrak neudál. Děkuji za rady. Petr Dubský

Před časem pan Václav Moravec pozval do svého pořadu Focus naše přední přírodovědce a diskutoval s nimi zejména o situaci hmyzu, resp. jeho úbytku a přesněji úbytku motýlů. Položil též logicky otázku, co je jeho příčinou. Odpověď zněla, nevíme. Motýli, o které se jednalo se na naše území dostali v souvislosti s přeměnou krajiny z převážně lesnaté na kulturní step. A tito motýli pocházejí z jižních stepí, převážně kulturních, což znamená, že na rostlinách těchto stepí žijí. Jde o rostliny převážně skromné, které s intenzifikací zemědělství mizí a tak mizí i motýli, protože adaptovat se na jiné rostliny nelze v rámci desítek let. Ta změna je zkrátka příliš velká. takže důvod je znám, řada druhů navíc k nám migruje, nevydrží zatím naše zimy, takže jestliže je oslabena první generace, která se k nám stěhuje, ubývají i u nás. Podobný problém je i u stěhovavých ptáků, ochrana u nás je správná, potřebná, ale je třeba je chránit i na zimovištích a po cestě. Takže důvod je dobře znám, problémem je, co s tím. Biopásy jsou v podstatě takovým fíkovým listem, dělali jsme, co jsme mohli, ale nedopadlo to. Řešením je vrátit zemědělství několik let před tím, kdy byl zjištěn úbytek (kvůli určité setrvačnosti), což se samozřejmě lehce napíše, leč hůř provede. A vzhledem k členství v EU by muselo jít o stejný postup v rámci EU. Takže konkrétně zrušit pěstování energetických plodin, což by umožnilo zajistit (i vzhledem k přebytkům) dostatek potravin i při snížených výnosech starších odrůd, která ale potřebují méně hnojiv a méně ochranných prostředků. Dále znovuzavézt pastvu skotu. Sníží to samozřejmě výrobu mléka, ale i toho má Evropa přebytky, což vede i k naprosto zbytečnému převážení zejména u trvanlivých produktů. A zároveň zavádět méně výkonnou techniku (je velmi dobře vidět třeba ve velmi zajímavém článku o orbě od pana Blažka), což by časem (výměna při obnově) umožnilo zmenšovat lány a s tím obnovovat meze, remízky. Zároveň by to znamenalo po uplynutí doby životnosti rušit fotovoltaické elektrárny na trvale zatravněných porostech. Rostliny volné krajiny jsou po milióny let adaptovány na oslunění, které jim FVE snižují, což se časem nemůže neprojevit. Menší přírůstky nad zemí budou znamenat méně organiky pod zemí a tím postupnou degradaci půd a zejména živoření rostlin se všemi negativními důsledky. Samozřejmě by se vše muselo důkladně propočítat (počítače jsou ale nyní mnohem výkonnější s každým rokem), provádět postupně a zejména nerozkolísat financování zemědělství, které je ovšem stejně dotované. Každopádně by to laciné nebylo, ale snad by to vědce i politiky přesvědčilo o nutností důkladného zkoumání důsledků jejich rozhodnutí. A malá perlička na závěr, pan moderátor si vtipně vyzkoušel servilitu vědců, když označil pavouky za hmyz. Jediný se neodvážil říct, že pavouci nejsou hmyz. Tolik názorná a smutná ukázka našich přírodovědců, takže se už vůbec nedivým dalším perlám typu pastva hospodářských zvířat v lesích, větrné elektrárny jako spása (paní Gaillyová) atd. Mimochodem, některého hmyzu je až až, komáři, většina mravenců (mizí ti, kterým ničíme životní prostředí), velmi dobře se daří třeba klíněnce jírovcové (i tady nemají vědci pravdu, když tvrdí, že to jírovcům nevadí, předčasný opad listů zkracuje vegetační sezónu a tak je dlouhodobě oslabuje) a tak bych mohl pokračovat velmi dlouho.

Zcela nepochybně je odměřeno, že v období 1990 až 2005 polního hmyzu přibývalo a přibývalo i polních ptáků. Zcela nepochybně mizí luční a stepní hmyz už posledních stopadesát let, jak se přestalo s pasením a sklizní trávy mezí, příkopů, tratí, stepiček, úhorů po úbytku drobnochovatelů a zarůstáním křovinami.

Pane Vinklere, páslo se, sekly příkopy atd. ještě před nejméně 70.lety, někde i déle a pochybuju, že se dá spoléhat na nějaké údaje z této doby a ještě starší. I v článku pad kterým diskutujeme jsem našel jen obecná tvrzení, žádná čísla. Jinak pokud jsou biopásy po obou stranách frekventovanější silnice, než jako je na obrázku, obávám se ztrát při přelétávání. Neříkám tím, že se to nemá dělat, ale před masovějším zaváděním by měl být důkladný víceletý výzkum. Množství hmyzu i dalších tvorů přirozené kolísá.

Už tehdy se sekalo méně, v zásadě nepáslo a hmyzu už výrazně ubylo, nicméně proti dnešku ho bylo i tak neobyčejně mnoho. Proč používáte slovo přirozeně nevím.

Pane Vinklere, ať hledám, jak hledám, nenacházím, kde se používám slovo přirozeně. Byl byste tak hodný a upřesnil to?Jinak ve vesnici kam jsem jezdil jako dítě, se družstevní kravičky před ani ne 60. lety Jinak se omlouvám, že s Vámi ve všem nesouhlasím, mám své názory a snažím, aby nešlo jen o dojmy. Přeji Vám klidné Vánoce a pevné zdraví v roce 2025..