Vlhám pestrým se v jižních Čechách daří. Břehulí naopak výrazně ubývá

Vlha pestrá.

Foto | Martin Reiser / Calla – Sdružení pro záchranu prostředí

Vlhy pestré na stěně pískovny.

Foto | Martin Reiser / Calla – Sdružení pro záchranu prostředí

Teprve v roce 2017 se hnízdiště vlh objevila na dvou místech v kraji a v opuštěné pískovně na Českobudějovicku vznikla kolonie těchto atraktivních ptáků, kde z pěti hnízdících párů čtyři vyvedly mláďata. Díky medializaci jejich hnízdění se tehdy podařilo zdokumentovat, že v okolí Borovan vlhy krátce hnízdily už v 60. letech minulého století.

„Vzhledem k aktuálnímu šíření vlh je pravděpodobné, že jejich hnízdišť bude na jihu Čech přibývat. Proto bychom rádi požádali veřejnost, aby tyto krásné ptáky nerušila při hnízdění a nezasahovala do míst, kde se usídlí,“ říká Václav Mikeš, zoolog Jihočeského muzea a člen Jihočeského ornitologického klubu (JOK).

Břehule říční na stěně pískovny.

Foto | Jiří Řehounek / Calla – Sdružení pro záchranu prostředí

Naopak u břehule říční odborníci pozorují strmý pokles. Podle výzkumu Petra Heneberga a spolku Calla klesl počet lokalit s hnízdícími břehulemi z 66 v roce 1999 na 27 v roce 2009 a pouhých 11 v roce 2019. Jsme tedy na jedné šestině počtu hnízdišť oproti době před dvaceti lety. Kvůli úbytku písčitých stěn břehule častěji využívají k hnízdění různé škvíry ve zdivu nebo drenážní trubky.

„Břehule lze v dnešní době nejsnáze pozorovat právě v těchto nových typech hnízdišť, kde jsou přivyklé pohybu lidí. V jižních Čechách jsou dlouhodobě obsazena například hnízdiště v mezerách mezi kameny ve vodním příkopu u zámku Blatná nebo v nábřežní zdi Volyňky ve Volyni. Velké kolonie tohoto typu najdeme zvláště na vysokých nábřežích u našich velkých řek, Vltavy a Labe. V Praze můžeme početné hnízdící břehule pozorovat na nábřežích v Podolí a Podbabě“ uvádí specialista na břehule Petr Heneberg z Univerzity Karlovy.

Břehule říční na nábřežní zdi.

Foto | Jiří Řehounek / Calla – Sdružení pro záchranu prostředí

„V letošním roce probíhá celostátní monitoring hnízdišť břehulí a vlh. Díky němu bylo už zaznamenáno zahnízdění vlh také na Strakonicku,“ říká ornitolog Jiří Bureš, vedoucí jihočeského regionálního pracoviště AOPK ČR a člen výboru JOK.

„Ačkoli si vlhy i břehule na určitou míru vyrušování, např. pohybem těžební techniky, zvyknou, jejich rušení na hnízdištích není vhodné. Hon za kvalitním snímkem nebo nevšedním zážitkem může při neznalosti biologie druhu hraničit s ohrožením hnízdění,“ varuje předseda JOK Jan Havlíček. Zároveň dodává, že vjíždění na lokalitu či stavba krytů pro fotografy může zhatit někdy i těžce vybojované dohody s majiteli pozemků, které jsou nezbytné pro údržbu stěn a další přežití těchto druhů v naší krajině. Právě na nejznámějším hnízdišti vlh jedná o zlepšení podmínek pro její (nejen ptačí) obyvatele s vlastníky společně JOK a odbor životního prostředí KÚ Jihočeského kraje.

Hnízdní stěna břehulí v pískovně.

Foto | Jiří Řehounek / Calla – Sdružení pro záchranu prostředí

„Hnízdění břehulí a vlh dobře dokládá, že pískovny se staly v jihočeské krajině důležitými místy pro ochranu ohrožených druhů. Kromě vlh a břehulí v nich nacházejí útočiště i další ohrožené druhy. Příkladem mohou být samotářské včely, které patří k nejohroženějším skupinám živočichů v naší přírodě,“ vysvětluje Jiří Řehounek, který se ochraně pískoven věnuje ve spolku Calla.

Ornitologové a ochránci přírody vybízejí Jihočechy, aby si pozorování vlh a břehulí nenechávali pro sebe. Mohou se ozvat přímo AOPK ČR, JOK či Calle nebo využít databázi AVIF (http://www.birds.cz/avif/), kterou spravuje Česká společnost ornitologická, nebo aplikaci BioLog (http://http://biolog.nature.cz), kterou spravuje AOPK ČR a vyplnit pozorování do internetového formuláře.