Vlhám pestrým se v jižních Čechách daří. Břehulí naopak výrazně ubývá
Teprve v roce 2017 se hnízdiště vlh objevila na dvou místech v kraji a v opuštěné pískovně na Českobudějovicku vznikla kolonie těchto atraktivních ptáků, kde z pěti hnízdících párů čtyři vyvedly mláďata. Díky medializaci jejich hnízdění se tehdy podařilo zdokumentovat, že v okolí Borovan vlhy krátce hnízdily už v 60. letech minulého století.
„Vzhledem k aktuálnímu šíření vlh je pravděpodobné, že jejich hnízdišť bude na jihu Čech přibývat. Proto bychom rádi požádali veřejnost, aby tyto krásné ptáky nerušila při hnízdění a nezasahovala do míst, kde se usídlí,“ říká Václav Mikeš, zoolog Jihočeského muzea a člen Jihočeského ornitologického klubu (JOK).
Naopak u břehule říční odborníci pozorují strmý pokles. Podle výzkumu Petra Heneberga a spolku Calla klesl počet lokalit s hnízdícími břehulemi z 66 v roce 1999 na 27 v roce 2009 a pouhých 11 v roce 2019. Jsme tedy na jedné šestině počtu hnízdišť oproti době před dvaceti lety. Kvůli úbytku písčitých stěn břehule častěji využívají k hnízdění různé škvíry ve zdivu nebo drenážní trubky.
„Břehule lze v dnešní době nejsnáze pozorovat právě v těchto nových typech hnízdišť, kde jsou přivyklé pohybu lidí. V jižních Čechách jsou dlouhodobě obsazena například hnízdiště v mezerách mezi kameny ve vodním příkopu u zámku Blatná nebo v nábřežní zdi Volyňky ve Volyni. Velké kolonie tohoto typu najdeme zvláště na vysokých nábřežích u našich velkých řek, Vltavy a Labe. V Praze můžeme početné hnízdící břehule pozorovat na nábřežích v Podolí a Podbabě“ uvádí specialista na břehule Petr Heneberg z Univerzity Karlovy.
„V letošním roce probíhá celostátní monitoring hnízdišť břehulí a vlh. Díky němu bylo už zaznamenáno zahnízdění vlh také na Strakonicku,“ říká ornitolog Jiří Bureš, vedoucí jihočeského regionálního pracoviště AOPK ČR a člen výboru JOK.
„Ačkoli si vlhy i břehule na určitou míru vyrušování, např. pohybem těžební techniky, zvyknou, jejich rušení na hnízdištích není vhodné. Hon za kvalitním snímkem nebo nevšedním zážitkem může při neznalosti biologie druhu hraničit s ohrožením hnízdění,“ varuje předseda JOK Jan Havlíček. Zároveň dodává, že vjíždění na lokalitu či stavba krytů pro fotografy může zhatit někdy i těžce vybojované dohody s majiteli pozemků, které jsou nezbytné pro údržbu stěn a další přežití těchto druhů v naší krajině. Právě na nejznámějším hnízdišti vlh jedná o zlepšení podmínek pro její (nejen ptačí) obyvatele s vlastníky společně JOK a odbor životního prostředí KÚ Jihočeského kraje.
„Hnízdění břehulí a vlh dobře dokládá, že pískovny se staly v jihočeské krajině důležitými místy pro ochranu ohrožených druhů. Kromě vlh a břehulí v nich nacházejí útočiště i další ohrožené druhy. Příkladem mohou být samotářské včely, které patří k nejohroženějším skupinám živočichů v naší přírodě,“ vysvětluje Jiří Řehounek, který se ochraně pískoven věnuje ve spolku Calla.
Ornitologové a ochránci přírody vybízejí Jihočechy, aby si pozorování vlh a břehulí nenechávali pro sebe. Mohou se ozvat přímo AOPK ČR, JOK či Calle nebo využít databázi AVIF (http://www.birds.cz/avif/), kterou spravuje Česká společnost ornitologická, nebo aplikaci BioLog (http://http://biolog.nature.cz), kterou spravuje AOPK ČR a vyplnit pozorování do internetového formuláře.
reklama
Dále čtěte |



Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (8)
Slavomil Vinkler
17.6.2025 07:04Robert Jirman
17.6.2025 08:30 Reaguje na Slavomil VinklerBřetislav Machaček
17.6.2025 09:24nesvědčí. V tocích je sice průzračná "vyčištěná" voda z ČOV, ale bez
hmyzu, který břehule nad vodou lovily. To vlha zalétá i mimo toky a
tam má dosud dost lidmi chovaných včel. Prostě se vlhy umí uživit
jinak, než břehule a proto se jim daří více. Nedělejme si iluze, že
s více místy ke hnízdění jich bude více, protože jejich množství
už naráží na množství potravy. U mnoha druhů to došlo tak daleko,
že hladoví, už se nemnoží a nebo se o to pokusí a končí to nezdarem.
Ono voda přehnaně zbavená organického znečištění je chudá na živiny
a bez nich v ní není bohatý život. Naopak chemii odstranit neumíme
a ta dokonává dílo zkázy. No a pak tu je neuvážená podpora predátorů
a nemožnost zabránit povodním v době hnízdění, které smetou hnízda
třeba kulíků a utrhnou břehy s norami břehulí. Pokud se to opakuje
tři roky po sobě, tak to je na populaci sakra poznat. Letos počasí
přeje, ale sterilita prostředí je stále větší. Žijeme v klamu, že
čistota v přírodě je základ, ale ono je tomu právě naopak.

Karel Zvářal
17.6.2025 13:00Kromě úbytku vhodných písčitých či hliněných stěn a zřejmě i potravních zdrojů (absence hnoje z ŽV - viz zkazky o dlouho nečištěných čelních sklech - dřívě věc nevídaná) to může být i predace, zvláště není-li stěna úplně kolmá a umožní např užovce se dostat k vydatnému soustu. Proto by budky měly být instalovány pod mostem, a to tak, že by se střídala strana s vletem se stranou, kde je hnízdní komora. 40-70 cm celková délka by mohlo stačit, na každé straně 3-5 vletů, celkem max 10 hnízdních komor, aby polybudka nebyla až moc velká pro manipulaci, instalaci a pohnízdní čištění/desinfekci. Na dřevěné lávky to půjde určitě, půjdou tam možná i vrabci, sýkory či netopýři, šlo by určitě domluvit i na betonové mosty. Budky pro konipasy jdou takto umístit též, tak proč ne pro břehule.
Břetislav Machaček
17.6.2025 19:22 Reaguje na Karel Zvářala mohly by být i z materiálu blízkého půdě kvůli regulaci tepla a taky vlhka. Marná by asi nebyla směs jílu, sádry, nebo cementu a dřevěných pilin. Takový tvárný a rychle tuhnoucí materiál se dá
použít i na levnou sériovou výrobu. Pro rorýsy se už betonové
budky k zazdění a vyvěšení dělají, tak proč ne pro břehule a nebo
vlhy? Každopádně limitujícím prvkem je HLAVNĚ POTRAVA a ta ubývá.
Ty tam jsou mnohde hejna jepic a jiného hmyzu vázaného na vodu.
Leckde už nežijí ani chrostíci a obyčejné perloočky a buchanky.
Obyvatelé znečištěných vod nítěnky jsou vzácností a kdysi jich
kamarád pod výtokem z ČOV těžil a mrazil na kšeft pro akvaristy.
Na výtocích z rybníků měl jemné sítě k odlovu vodního hmyzu
kterého bývaly denně desítky kg a dnes tak leda pár gramů.
Případný rybí potěr tak nemá co žrát, ale na něho čeká řada
plno predátorů. Nepoměr je do očí bijící a bude stále větší.

Karel Zvářal
17.6.2025 20:11 Reaguje na Břetislav Machačekhttps://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-o-neuveritelne-vitalite-rorysu-a-netopyru
Slavomil Vinkler
18.6.2025 06:29 Reaguje na Karel Zvářal