Viděli jste losa? Dejte vědět ochráncům přírody. Pomůžete tak k ochraně těchto majestátních zvířat
„Počátkem června los několik hodin setrvával v zahradě rodinného domu v Ludgéřovicích na Ostravsku, nyní se zřejmě tentýž jedinec pohybuje na Zlínsku. Za měsíc urazil tedy vzdálenost přes 130 km, vesměs velmi hustě osídlenou krajinou, kde musel překonat řadu překážek. Je pravděpodobné, že bude mířit jižním směrem. Budeme rádi, když nás lidé na jeho výskyt upozorní, včasné informace o jeho pozorování mohou pomoci předcházet krizovým situacím, jako je třeba srážka s vozidlem,“ vysvětluje František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Pro velké savce je klíčová prostupnost krajiny, protože potřebují velký životní prostor a krajinou migrují. Významnou bariérou jsou dálnice a zástavba, aktuálně sledovaný los nachází svou cestu velmi obtížně. Údaje o jeho výskytu pomohou při ochraně těchto vzácných zvířat. Důležité je totiž zmapovat, kudy se krajinou pohybují, kde překonávají náročné překážky.
Data o pohybu slouží k vymezení a zpřesnění tzv. migračních koridorů velkých savců a k vytipování míst, kudy zvířata procházejí, nebo naopak kde narážejí na migrační bariéry. Na tato místa se pak soustředí pozornost při plánování budování či oprav dopravní infrastruktury.
„Jedná se o mladého samce, podle záznamů pořízených veřejností nevykazuje známky závažnějšího strádání, ale je pravděpodobně ve stresu. Losí chůze je specifická, v daném případě jsme kulhání nezaznamenali. Jedná se o volně žijící zvíře s velkou hmotností, zcela jistě není dobré se k němu přibližovat. Ačkoli patří mezi přežvýkavce, může při překročení kritické vzdálenosti člověka napadnout,“ říká Jindřiška Jelínková, ředitelka odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
„Přivítáme informace o jeho pozorování, upozorňujeme ale, že jakékoli rušení či pronásledování se snahou ulovit fotku, může jeho napínavou cestu zásadně zkomplikovat a ve finále zvíře ohrozit na životě. Jedná o volně žijící zvíře, které prochází krajinou plnou nástrah a pastí, a respektujme jej,“ dodává Jindřiška Jelínková.
Los evropský patří mezi největší evropské savce. Ve střední Evropě byl člověkem vyhuben, během 20. století se sem začal opět šířit z Polska. U nás se vyskytuje již pouze na Šumavě na pravém břehu Lipna. Pro přežití této populace, která čítá maximálně 15 zvířat, je klíčové, aby ji průběžně posilovali migrující losi z Polska.
AOPK ČR připravila jednoduchý systém pro sledování pohybu tohoto jedince za pomoci veřejnosti. Data o pozorování lze zadat přes webovou aplikaci https://arcg.is/05n0Oi0. V akutních případech je možno využít pohotovostní linku 731 521 913.
reklama
Dále čtěte |
Los Emil se stal rakouským slovem roku 2025
Milovická rezervace divokých koní se k desátému výročí symbolicky rozšířila
Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, ukázal výzkum v milovické rezervaci
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (17)
Radek
8.7.2025 13:31Radek
8.7.2025 13:31 Reaguje na RadekJinými slovy , my ochranáři pronásledovat zvířata z fotákem za jejich zadkem můžeme a potřebujeme od vás vědět kde se pohybují . Jen se divím že vám to ovčané pořád věří .
Slavomil Vinkler
8.7.2025 16:18 Reaguje na RadekBřetislav Machaček
8.7.2025 14:20tak je přece možnost je odchytit a dovézt ze zemí, kde se dokonce loví.
Spoléhat se na to, že putující los doputuje až na Šumavu přes všechny
překážky a nástrahy cestou je zoufalost hraničící opět s nicneděláním
a čekání na zázraky. Osobně se mi sice losi líbí, ale pochybuji, zda
se budou líbit některým lesákům, kterým se nelíbí už ani srnčí, která
okusuje stromy tak do metru a půl výšky a poškozuje pouze tenké kmeny
při vytloukání parožků. To los je jiná třída, která stromy okouše do
výšky tří metrů a všechny běžné oplocenky hravě překoná. To bude mazec,
až překročí majestátným krokem běžnou oplocenku a pochutná si na
mnohaletých výsledcích práce s ochranou sazenic. Je to stejné, jako
snění o zubrech, praturech a koních v lesích a dokonce o reinkarnaci
mamutů v současné krajině protkané komunikacemi a s oplocením proti
průniku běžné zvěře. Srážka osobáku s jelenem už může být tragická,
ale s losem bude tragická určitě. Pro řidiče je to "ruská ruleta",
kdo se s ním potká a bude slavný možná naposledy v životě.
Emil Bernardy
9.7.2025 07:54 Reaguje na Břetislav MachačekSlavomil Vinkler
9.7.2025 08:46 Reaguje na Emil BernardyBřetislav Machaček
9.7.2025 12:13 Reaguje na Slavomil VinklerSVÉ a nepožadovali dotace na spásání porostů, kam ty
zvířata zapůjčují. Stává se z toho dotační byznys,
když někdo vyhlásí pastvinu za chráněnou a "odborně" doporučí spásání POUZE těmi chráněnými tvory. Ono
stačí zdůvodnit, že koza bezoárová porosty na Pálavě údajně ničila, ale koně a ovce to nedělají a STÁT
zaplatí za spásání koňmi České krajině a za spásání ovcemi spřízněnému chovateli. Ty kozy bezoárové ale
stát nic nestály a ještě mu vydělávaly peníze za poplatkové odstřely. Dobrý hospodář jde cestou co
nejmenších nákladů pro patřičný efekt, než dělat dá
se říci totéž s nároky na další náklady. Pokud to tam ty kozy 40 let devastovaly, tak proč tam zbylo
co chránit? Mohu vám ukázat pastvinu, která se za
3 !!! roky intenzivní pastvou masnými plemeny
hovězího změnila místy na bažinu a místy na mlato.
Pestrost lučních rostlin se scvrkla na třetinu
původních druhů a navíc přibyly bytelné ploty
dělící údolí na dvě části tak, že je pro zvěř
obtížně průchodné. Ono vše má své pro a proti
a záleží na způsobu prosazení svých zájmů a taky
byznysu. Poskytovat zvířata k pastvě a neinkasovat
za spásání peníze, tak proti tomu nic nemám, ale
zaplatil by stát za spásání i nějakému zemědělci?
Nechtěl by naopak po něm nájem za pastvinu a zdanil
by mu přírůstky zvířat?
Slavomil Vinkler
10.7.2025 08:17 Reaguje na Břetislav MachačekJaroslav Pokorný
19.7.2025 21:43 Reaguje na Břetislav MachačekJaroslav Pobeha
25.7.2025 10:57 Reaguje na Břetislav MachačekŠtáty v EU bežne vyhadzujú peniaze majiteľom pôdy len za údržbu ako kosenie, ktorí na to používajú benzínové kosačky ktoré rozflákajú všetok hmyz.
Keď niekto navrhne lacnejší spôsob údržby krajiny, ktorý by zárroveň pomohol ohrozeným zvieratám, ste proti.
Ustavičný kverulant s kopou rečí ako sa to nedá, hento nedá s výhovorkami na predkov, neúrodu a hlad malej ľadovej doby.
Jaroslav Pobeha
25.7.2025 11:04 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
10.7.2025 10:19 Reaguje na Emil Bernardybrání nejen lidem, ale hlavně divoké zvěří při
průchodu krajinou. Pokud přistoupí společnost na
oplocování z nejrůznější důvodů a do buď chovu
divoké zvěře v oborách, nebo ochraně domácích
zvířat před predátory a nebo ochranu zvířat i
vozidel a lidí oplocením komunikací, tak bude
krajina jedním velkým zaploceným pozemkem na
kterém skončí při revoluci vyzvoněná svoboda.
Ta bude omezena ploty a svázaná vlastnictvím.
No a vlastníci se časem postarají i o ceduličky
se zákazy vstupu i na neoplocené pozemky. Je to
cíl mnoha vlastníků uzurpovat si obrovské části
republiky pouze pro sebe a pokoušejí se o to i
někteří ochranáři zákazem vstupů do NP a rezervací
všem mimo ně a jiné vyvolené. Ti se na rozdíl od
vlastníků ale chtějí na státním zbavit většiny
občanů na úkor hrstky vyvolených.
Jaroslav Pokorný
19.7.2025 21:47 Reaguje na Břetislav MachačekJaroslav Pobeha
25.7.2025 11:00 Reaguje na Břetislav MachačekNa prechod zvierat cez komuikácie sú určené viadukty, len ich postaviť nad diaľnicami a ceestami.


Průzkum potvdil výskyt vzácné střevle potoční v Železných horách
Ani zvonek, ani lilie: Do národní přírodní rezervace Karlštejn se vrací zvonovec liliolistý
"Rohatí" pomáhají v Pekle u Robečského potoka na Liberecku zlepšovat podmínky pro bledule