Zvýšit odolnost městských trávníků vůči horku a suchu mají nové druhy z panonské oblasti
Kozí brada východní je jednou z nejatraktivnějších panonských rostlin. Foto | Stanislav Hejduk / Mendelova univerzita v Brně
Horko a sucho. Klimatické změny se negativně podepisují i na městských trávnících a travních porostech ve volné krajině. Vysychání trávníků znamená jak změnu jejich složení a pokles biodiverzity, tak ztrátu schopnosti plnit jeho ekologické funkce, jako je ukládání uhlíku do půdy nebo ochlazování okolí. Mezinárodní tým vědců proto hledá způsob, jak především městské trávníky adaptovat na dopady změn klimatu. V současnosti testuje nové travní směsi s obsahem druhů z panonské oblasti.
„Panonie je nejsušší, nejteplejší a nejextrémnější oblast z hlediska změny klimatu ve střední Evropě. Je to oblast Maďarska, Srbska, Chorvatska a Dolního Rakouska zasahující i do části jižní Moravy,“ popisuje Stanislav Hejduk z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity. Zdejší flora je proto na suchá a horká léta dobře adaptována.
Hlavním smyslem projektu PannFlora je nasbírat a namnožit druhy z květnatých luk, které jsou schopné zvládat klimatické extrémy. V průběhu letošního léta budou vědci sbírat osivo vybraných druhů a testovat jejich vhodnost k množení v polních podmínkách.
Chrpa luční je atraktivní pro opylovače. Foto | Stanislav Hejduk / Mendelova univerzita v Brně Nové kvetoucí „trávníky z Panonie“ mají najít uplatnění ve městech a obcích i ve volné krajině.
„Na základě botanických snímků z Masarykovy univerzity jsme vybrali zhruba 80 druhů rostlin, kde je reálný předpoklad ekonomického množení osiva a jsou pro trávníky důležité,“ vysvětluje Stanislav Hejduk. Některé druhy z této oblasti jsou již vyzkoušené a už se množí a šlechtí – například štírovník růžkatý nebo čičorka pestrá. U řady druhů však osivo není zatím k dispozici.
Sběry semen jsou právě nyní v plném proudu. V uplynulých dnech odborníci sbírali několik druhů – chrpu čekánek, vlnici chlupatou a válečku prapořitou u Dolních Dunajovic. Vhodné lokality pro sběr na jižní Moravě a v Dolním Rakousku vytipovali botanici a následně získali povolení od Orgánů ochrany přírody.
Jitrocel prostřední představuje vydatný zdroj kvalitního pylu a současně je živnou rostlinou pro housenky některých vzácných motýlů. Foto | Stanislav Hejduk / Mendelova univerzita v Brně Druhy z panonské oblasti by měly v městské zeleni pomoci nejen zvládat horké a suché klima, ale i plnit estetickou a biologickou funkci. „V létě, kdy řada běžných trávníků usychá, by měly být nové druhy barevně kvetoucí a měly by lákat hmyz. Objeví se tam třeba mateřídouška panonská, chrpa luční nebo šalvěj luční,“ vyjmenovává Hejduk další druhy, které by měly městské trávníky obohatit.
Součástí projektu jsou i zkušební výsevy přímo v městském prostředí. „Mezi úzce spolupracující obce patří např. Mikulov, Dolní Dunajovice, Břeclav, Kostice, Střelice u Brna, Brno - Vinohrady, Brno - Nový Lískovec a Vídeň,“ uvedla Kateřina Knotková, hlavní řešitelka projektu z Masarykovy Univerzity. Některé výsevy proběhnou ve spolupráci s orgány ochrany přírody i mimo obce v NP Podyjí a CHKO Pálava.
Šalvěj luční poskytuje velké množství nektaru pro čmeláky a pro včely a po posečení kvete opakovaně několikrát ročně. Foto | Stanislav Hejduk / Mendelova univerzita v Brně Vědci se chtějí kromě získání osiva soustředit také na lepší osvětu v péči o městské trávníky. Dosavadní způsoby péče už totiž dnes nedostačují a o péči je třeba uvažovat jinak, v širších souvislostech.
Vysetím to nekončí
Podle Stanislava Hejduka trávníkům neškodí jen klimatická změna, ale i nesprávná péče. „Problém nastává, když města sečou trávníky podle plánu bez ohledu na počasí. Třeba v roce 2018, který byl jedním z nejsušších roků za posledních 20 let, města často trávníky takto sekala. Nízko sečené trávníky kvůli tomu uschly a začal se tu masivně šířit ječmen myší,“ přiblížil Hejduk.
Dalším velkým problémem je podle jeho slov i mulčování. Ponecháním rozdrcené posekané hmoty na posečeném trávníku se sice ušetří za odvoz bioodpadu, pokud ale zůstane velké množství biomasy na povrchu, trávník to degraduje.
Trávníky s druhy z panonské oblasti by měly vyžadovat méně péče než standardní intenzivně ošetřované trávníky. V prvním roce po výsevu bude podle Hejduka potřeba odstraňovat jednoleté plevele alespoň 3 sečemi a bez mulčování. V dalších letech by měly stačit 2 seče s odvozem posečené hmoty, záležet bude na úživnosti stanoviště a srážkách. Trávníky se obejdou bez hnojení.
Mrkev obecná je atraktivní pro dvoukřídlý hmyz a je živnou rostlinou pro housenky otakárka fenyklového. Foto | Stanislav Hejduk / Mendelova univerzita v Brně Osivo bude v rámci projektu poskytnuto na výsevy v partnerských obcích a dalších organizacích. Budoucích 100 kg osiva bude k dispozici dalším zájemcům pro založení vlastních ukázkových ploch. Případný prodej směsí už záleží na zájmu komerčních producentů osiva. „V rámci projektu vznikne metodika, jak toto osivo pěstovat, taková kuchařka jak na to, která bude volně k dispozici všem,“ dodává Kateřina Knotková.
„Cena osiva bude určitě mnohonásobně vyšší než u standardních travních směsí, ale na 1 ha bude používán výrazně nižší výsevek, takže ve výsledku se cena osiva na plochu příliš lišit nebude,“ doplňuje Stanislav Hejduk. V plánu je i vytvoření cenově přístupnější směsi pro zemědělce.
Projekt, který poběží až do roku 2028, je řešený v rámci programu Interreg Rakousko - Česko 2021-2027. Spolupracuje na něm Masarykova univerzita, Mendlova univerzita, Zemědělský výzkum spol. s.r.o. a rakouský partner Bio Forschung Austria.
reklama
Zdeňka VítkováAutorka je šéfredaktorkou serveru Ekolist.cz.
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (25)
Velmi užitečné pro lidi. No potlačit ječmen myší a sveřepy a udělat trávníky kvetoucí - hezké. Na druhé straně šalvěje pro hmyz by se měly vyset i jiné, jako hajní- snáší ještě větší sucho, šalvěj přeslenitá do mírně vlhčího, nebo i rakouská, muškátová či další.
Odpovědět
tímhle způsobem jsme si tady způsobili rozšíření nepůvodních rostlin s jejichž šířením se vypořádáváme dnes a denně....každý průser začíná dobrým úmyslem...
Odpovědět
Také jsem to chtěl napsat. Např. takový bolševník - atraktivní rostlina, včely se na květech mohly zbláznit a včelaři z okolí si houfně sbírali semena a vysévali na svých zahradách. A slepice se mohly umlátit po olejnatých semenech. A nebo křídlatka - už máme svoji, českou, jsme-li vlastenci, můžeme být na ni hrdí. Opět krásná rostlina, kvete v podletí, a co dá biomasy. Perfektní na podpal i na štěpku.
Odpovědět
Kecáte jak mladý vrany. Vobá. Eště chybí Eliáš.
To vše o čem se píše jsou původní evropské, české druhy. Viz Pladias.
Odpovědět
A bolševník je taky užitečný a je možno ho podporovat. Akorát musíte poznat :-) rozdíl mezi bolševníkem obecným = původním a těmi zavlečenými, kterých je několik.
Odpovědět
Samozřejmě jsem měl na mysli ten velkolepý.
Odpovědět
A z krásných suchuodolných cizokrajných rostlin se přirozeně stanou invazivní rostliny, jednoduše proto, že jsou (suchu)odolnější než naše původní = budou naše původní vytlačovat.
Ale nefunguje náhodou i celá normální příroda, zákon adaptace, přežije jen to, co je nejlépe adaptováno na současnou situaci. Není boj proti invazivním rostlinám i bojem proti zákonům v přírodě = samotné přírodě = umělým, nepřírodním. Tak je vidět, že vše se točí v kruhu a jedno přecházá v druhé.
Proto i proti, byť přirozeně přírodní cestou zavlečeným příliš agresivním druhům, musí člověk zasáhnout, něco nelze tolerovat- bolševník, sršně mandarínské apod.
Proto všechny debaty o zásahu-bezzásahu, přírodním - nepřírodním postupu jsou liché- obě strany mají pravdu, nepravda je jen extrém na obou koncích názorů.
Odpovědět
Nevěřte trolům. Doporučují se jen naše druhy.
Odpovědět
No, jo ale na ekolistu byla diskuze o stromech, navrhoval jsem javory, ty rostou všude, ale odborník odepsal že javory taky ne, už jedině a pouze cizokrajné stromy, platany apod.
Odpovědět
Javor, tedy babyka je do sucha výborný.
Odpovědět
Bydlím v panelovém domě z šedesátých let na Praze 6, konkrétně jde o sídliště Petřiny a osobně jsem za rozšířený ploch záhonů, které jsou u nás u řady paneláků, Ty samozřejmě nejsou sekané, tedy abych nepřeháněl, zažil jsem posekání kosatců mezi kterými prorůstal pýr. Díky tomu, že Praha je výrazně teplejší zde prosperuje i levandule a další středomořské druhy, jejichž stín i přes slunnou polohu umožňuje žít i měkkýšům. Na druhé straně zastíněné budovou a stromy, částečně jde o zbytek původní výsadby, vrba, dub letní a dvě borovice, obyvatelé včetně mě doplnili dalšími stromy( jeřáb, jasany,javory, smrky s větvemi až na zem) se daří i stínomilným druhům (třeba hortenzie, hosty ...) a ze živočichů třeba stinkám. Vše je doplněno samozřejmě cestičkami, přesto někteří stromy poškozují, záhony si pletou se smetištěm a záchody pro pejsky. Přesto to považuji za mnohem lepší než to, čemu se asi nejen na Praze 6 říká trávník. Problém je i to, že třeba po výkopu kvůli elektřině se plocha nedoseje. A samozřejmě i to, že umírají ti, co se o záhony starají. Přes všechny řečičky se obávám, že moje generace, je mi 65 let, je poslední, která se nebojí ušpinit a unavit prací. Ale je pak radost se dívat na třeba levanduli, bzučící včelami a čmeláky. Z motýlů jsem ale viděl jen bělásky, tady je to vyloženě bída.
Odpovědět
No v osmašedesátém mě vykládal kamarád, že se setkal na lavečce v parku se starší angličankou, která malým nožíkem plela trávník. Dali se do řeči a ona se ptala: U vás lidé s údržbou trávníků nepomáhají? No nevím jak to fam je dnes.
Odpovědět
A co ta stará paní v trávníku plela?
Odpovědět
Podle ornitologů pejsci svými výkaly podporují ptactvo, protože na těch hovínkách se živí larvy much, jimiž se zase živí ptáci a na nich opět parazitují poštolky, straky, sojky, příp. kuny. Takže čím více pejsků, tím více ptáčků.
Znáte tu závislost bojeschopnosti britské armády na počtu starých panen na ostrovech? Staré panny chovají kočky a ty chytají myši. Myši zase žerou čmeláky a ti opylují jetel. A jetelem se živí skot, který poskytuje kvalitní maso pro výživu vojáků. Takže čím více starých panen, tím více koček, které chytají myši, tím více je pak čmeláků opylujících jetel, takže je dostatek semínka pro osev větších luk a čím více jetele, tím více skotu a pak i masa a tím i zdatnějších vojáků.
Odpovědět
No ale to není pravda. Psi jsou skoro všichni pravidelně odčervováni a zejména odklšťováni a ty bioncidy ničí zejména hmyz, červy a houby. Psí výklaly je třeba SBÍRAT A HÁZET DO SPALOVNY.
Odpovědět
Pane Viklere, ten úzký záhon u domu, asi 80 cm je tak nějak vydržený společenstvím vlastníků, ale prostor za domem a trávník před domem je majetek městské části, která se o něj ovšem nestará. Takže když se Praha třeba rozhodne vše za domem vykácet a udělat tam parkoviště, o parkovací místa je nouze, tak prostě budeme mít smůlu. Přitom to městské části šetří peníze, protože má výrazně nižší náklady. Péče o trávník, aby k něčemu vypadal je hodně drahá zábava, jenže to u nás nevědí ani na odboru životního prostředí. Před panelákem máme tramvajovou trať. Před rekonstrukcí tam byly koleje v panelech takže je mohl využívat i IZS.Na Petřinách sídlí hasiči, blízko je Vojenská nemocnice i nemocnice takže když byla hlavní ulice ucpané, mohli jet tudy. Při rekonstrukci tam dali trávník, že bude nižší hlučnost, která ovšem záleží hlavně na technickém stavu tramvají. Trávník vypadá jak se dalo čekat a sirény hasičů a záchranek jsou v permanenci. Když jsem volal na příslušné odbory, byl jsem za blba a pak se psalo, že to s hasiči a záchrankou ani neprojednali.
Odpovědět
Opět jsem odeslal před důkladným přečtením, kromě Vojenské nemocnice jde o komplex nemocnic v Motole. Pokud si myslí, že bude stačit jen změnit druhovou skladbu bez odpovídající péče, a ta není jednoduchá, dopadne to jako obvykle, na vlastní zahrádce jsem trávníku nechal jen nezbytné minimum.
Odpovědět
Bez péče, tedy s nicneděláním nebude nic. Ale ta péče může být třetinová.
Odpovědět
Vážená paní Vítková, to o čem píšete je omyl nazývat trávníkem. Ve skutečném trávníku naprosto dominují traviny, tedy rostliny jednoděložné a maximálně se v něm objeví zejména smetánka. Trávníky mají být odolné k občasnému sešlapání, děti, pejsci a také polehávání. Smysl tedy mají v určité ploše na sídlištích, v parcích, u koupališť, u kolejí či vysokých škol k naší inteligence. Problémem, který je ignorován, protože nejenom Vy nevíte, je vysoká náročnost, pokud má trávník plnit uvedené funkce. Mají v něm tedy růst vytrvalé, výběžkaté, nižší traviny (aby se snížil počet sečí, protože výška by měla být tak od 10 do 15 cm), což samozřejmě odebírá živiny, takže pokud nemají trávníky rychle degradovat, musí se přiměřeně a cíleně hnojit, což znamená sledování množství živin v půdě.V případě řídnutí je třeba dosévat, při dlouhotrvajícím suchu na exponovaných plochách nejlépe v noci zalévat (tady by mělo pomoci používání středomořských odrůd, ovšem jen za předpokladu nevymrzávání, což se liší místo od místa, takže neexistuje univerzální postup. Samozřejmě jsou různé směsi pro trávníky na slunci a v místech částečně zastíněných (třeba parky ...). Je třeba nezapomínat na vyhrabávání stařiny... Prostě práce, odborná práce a spousta nákladů, takže by se mělo velmi dobře uvážit, kde trávníky mít a kde je raději nahradit květnatými společenstvy, kterým by se měl umožnit samovýsev a koseny, nikoliv sekány by měly být postupně, takže by byla vhodná skladba tak, aby květiny dokvétaly postupně. Je třeba zdůraznit, že se trávníky nehodí na svažité pozemky. Tady bych já osobně volil terasy a to z různých materiálů, kamen, beton a osazoval je trvalkami, polokeři a keři podle polohy. A opět platí, že třeba levanduli se daři třeba v Praze ale na jihu ve výšce kolem 500 let vymrzá. Takže opět nelevná práce a pro skutečné odborníky. Na vhodném místě lze třeba vybudovat skalku (v této oblasti jsme byli a snad stále jsme špička) třeba i velkou ve formě umělého skalního výchozu. Na maximu květnaté trávníky jaké popisujete, ani tady ovšem neexistuje univerzální směs a je třeba o ně pečovat, nebezpečím jsou hlavně vytrvalé plevele. A kde to jde zvětšit i plochu vytrvalých záhonů, i tady neexistuje univerzální návrhy. Zničit něco je rychlé a i relativně levné a s opakem je to naopak.
Odpovědět
Samozřejmě že pokud chcete mít klasický "anglický" trávník, musíte mu věnovat popsanou péči. Pokud se ale spokojíte s trávníkem tzv. "obyčejným", pak úplně postačí to, co tam poroste samo při občasném posekání. A když tu trávu rozmělníte a necháte ležet, tak živiny nikam neutíkají. A navíc - i ty "plevely" kvetou a některé i docela pěkně.
Odpovědět
Chybná představa. Tato péče vyhovuje nebezpečným plevelům jako jsou sveřepy, ječmen myší a pod. Je třeba co nejvíce přiblížit louce a sklízet mozaikově a včetně biomasy.
Odpovědět
Ach ta zbrklost, levandule vymrzá ve výšce téměř 500 nad mořem. A je to oblast dříve bramborářská zatímco Praha vlastně vinohradnická. I přes ty překlepy se snad dá , paní šéfredaktorko, poznat smysl mého dlouhého psaní. Přeji hezký večer
Odpovědět
Pane Pokorný, nikde jsem nepsal, že chci anglický trávník, jen že je třeba si ujasnit, co chci na té které ploše provozovat. A anglický trávník není ten, co jsem popisoval jako trávník třeba pro polehávání, na takovém byste těžko hrál golf nebo kopanou. U nás na Petřinách byl před posekáním ten podle paní Vítkové trávník asi 50 cm vysoká džungle, z travin zejména kvetoucí pýr. V tom by se Vám asi chodit nechtělo. Jsem zvědavý jestli paní šéfredaktorka čte diskusi pod svým článkem.
Odpovědět
Takže paní šéfredaktorku diskuse pod jejím článkem nezajímá.
Odpovědět
Pane Pokorný, onen "trávník" před domem, ve kterém bydlím připomíná kukuřičné pole po sklizni, tedy hodnota pro přírodu nulová. Přitom na záhonu ve stejné poloze je mohutná levandule, bez problémů roste svantolína, ta žel už odkvetla a z šalvěje je skoro obtížná rostlina, ale zatím je rostliny ze samovýsevu kam přesadit. Jak by v takové poloze prosperovala louka nevím, protože o tu se městská část nepokusila.
Odpovědět
|
|
Hladík: Česko nemá sílu prosadit odklad nebo zrušení nových emisních povolenek
Europoslanec Knotek předložil odmítnutí návrhu klimatického cíle pro rok 2040
Knotek (ANO) předloží odmítnutí návrhu Evropské komise na snížení emisí CO2 o 90 procent
Kvetoucí pásy přímo uprostřed polí mohou pomoci s regulací škůdců i udržováním zdravé půdy
Cirkulární ekonomika nemá být ideologie, ale záležitost zdravého rozumu. Česko se chce inspirovat Nizozemskem
Ochránci přírody vracejí po desítkách let do Českého krasu motýly okáče skalní