Rozebrání a konzervaci Roklanské chaty na Šumavě park stihne asi až příští rok

Nesvádějte vše na tetřeva. Nedávno jsem viděl mapku ( od Hrušky) kde je tetřev rozšířen ve nrcholovýchb partiích po celé Šumavě a i mimo NP. Jedna historická chata či jedna stezka mu asi zas tak moc neublíží.

Tetřev se lidí až tak moc nebojí......je to záminka.

on se jich totiž nebojí ale zároveň kvůli lidem nezahnízdí...

Sviště jsme znali jako plaché hlodavce v Tatrách.Na FranzJosefHohe opravdu jsou vlezlí somráci se zkaženými hlodáky od mléčné čokolády.Ale vážně.Nikdo neočekává,že tetřev zahnízdí padesát metrů od cesty.

.....rád bych se dožil toho,aby Roklanská chata byla opět přístupná turistům.....ta chata a to místo si to zaslouží...... Emil Kintzl byl učitel, člen Horské služby, člen KČT a autor publikací o Šumavě.2015

Stovky let tetřevům osídlení Šumavy nevadilo a to tam stály desítky vesnic
a samot zbořených po válce. Nevadil jim ani jejich lov a "rušení" těžbou
dřeva a zemědělstvím na horských loukách a polích. Lidé procházeli lesy
křížem krážem při sběru lesních plodů a hledání surovin pro sklářství.
Tehdy ale majitelé revíru platili hajné za lov predátorů a ne jako nyní,
kdy jsou v NP hájení. Ono stačí pouze číst kroniky a pokladní záznamy
z panství kolik bylo vyplaceno hajným za odlov škodné a bude každému
jasné, že hojnost kořisti je přímo úměrné predátorů a platí to stále.
Idiocií dospějeme sice k divočině, ale co v ní bude prosperovat a co
nikoliv? Nicnedělání kořist nezachrání a naopak svědčí predátorům,
kterým schází jejich po staletí vrcholoví predátoři a těmi byli lidé.

Kamarádi byli na vandru ve Finsku.Tetřevi plaší nebyli vůbec,i jeden kohout turistu hnal z lesa .Tu to neznáme.

Tetřev je jako každé zvíře, které když pozná, že lidé nejsou
jeho predátoři, tak se jich přestává bát a dokonce si na
ně dovoluje zaútočit jako na soupeře v páření. Dělají to
v době páření i ta zvířata, co se normálně lidi bojí a
slepě zaútočí na jasnou přesilu. Měl jsem kačera kachny
pižmové, který jednou zaútočil při obraně hnízd kachen
a musel jsem ho "umravnit", což si pak už pamatoval.
Totéž jsem zažil v bažantnici v Šilheřovicích, kde na
mně zaútočil bažantí kohout. Zahnal jsem ho klackem
a dal nakonec pokoj. Bylo to v době páření a asi mne
považoval za konkurenta. Z přírody je mnoho příkladů,
kdy se slabší zoufale brání evidentní přesile. Zažil
jsem protiútok potkana zatlačeného do kouta kůlny,
který mi v zoufalství skočil na hrudník a kterého
jsem holýma rukama odhodil a ubil hráběmi. Udělal
jsem to doslova v amoku a rány jsem ani nepočítal.
Takže na 100% platí, že i slabé zoufalé zvíře(ale
i člověk a národ) v krizi napadne jakýmkoliv
způsobem o mnoho silnějšího útočníka a ztrácí
jakékoliv morální a jiné zábrany.

No jéje. Ono jim to nevadilo - a proto během 19. a 20. století (nejvíc dostali za zadek od rudé špíny) se jejich počet na Šumavě snížil z hojného až na kritický. :D Naštěstí od založení NP jejich počet roste.

https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/jak-se-dari-tetrevu-hlusci-na-sumave.pdf

No jéje, ještě že máme NP , bez něj by šumava dávno nebyla

Přesně tak! Díky za podporu. ;-*

To víš, že jo, doufám, že už žádný NP nebude. Místní už jsou na tolik poučení že to nedovolí ani kdy se vrátili komunisti :-)))

Cože? Víc NP? Super, souhlasím. ;)

Kdyby jste ten článek četl, tak by jste věděl, že tetřev je
na Šumavě zcela hájen od roku 1978 a NP finguje teprve od
roku 1991, kdy byl ušit horkou jehlou jako pokračovatel
péče o lesy ve správě Vojenských lesů a statků, ale to
nedodržel a zcela přestal o lesy pečovat. Z hodnotných lesů
kvůli kterým byl NP zřízen je nyní paskvil hrající si na
novodobý prales, který má k pralesu tak blízko jako vy ke
znalci přírody. Ono stavy jakýchkoliv zvířat lze zvednout
už pouze jejich hájením a to bez nějaké zvláštní péče.
Mimochodem například v Beskydech stavy tetřevů narůstají
taky nejen hájením, ale i umělým odchovem a to v revírech
LČR v normálním CHKO a nepotřebují k tomu vyhlášení NP.
Navíc Beskydy jsou téměř celé volně přístupné turistům,
houbařům, sběračům lesních plodů a probíhá v nich těžba.
Tudíž tetřevi jsou podle ochranářů z NP Šumava rušeni a
teoreticky by měli asi vymřít. Ony ty uzávěry mají smysl
pouze částečný, pokud by lidé chodili mimo stezky, ale
v NP to možné není a jediným smyslem je centralizace
turistiky k místům, kde po nich lační provozovatelé
turistických atrakcí. Nechoďte nám někde po lesích, ale
šup hezky k restauracím, hotelům, stezkám v oblacích a
jiných placených atrakcí a služeb. Turista se svačinou
v kapse spící ve spacáku pod stromem je nežádoucí tvor,
na kterém se nevydělá. No a ten je nakonec viníkem, že
má tetřev problémy s rozmnožováním, protože ti lidé z
hotelů a atrakcí ho přece neruší jako ti, co procházejí značenými stezkami. Jinak maloplošné rezervace jsou pro
přírodu často větším přínosem, než velký NP, když je
veden špatně. Když kdysi mívalo kdejaké myslivecké
sdružení svoji bažantnici, tak díky výjimkám umožňujícím
lov škodné i mimo dobu hájení byly tyto ostrůvky oázou
bez predace nejen pro bažanty, ale taky pro jiné druhy
ptáků a zvířat. Oni vycítiti to bezpečí a množili se
tam raději, než někde jinde. Totéž dnes dělají ptáci,
kteří hnízdí stále blíž k lidem, kde je predace mnohem
menší, než v dnešní volné přírodě. Totéž je vidět třeba
v oborách, kde co oči nevidí, tak srdce nebolí a vlastník
tam zvýšenou predaci netrpí. Tam mu vlci zvěř "neregulují",
ale reguluje ji chovatel a chová POUZE špičková zvířata
a jejich mláďatům nehrozí predace, kdy vlk nerozlišuje,
zda je to potomek mrzáka a nebo špičkového jedince. On ten
náhodilý přírodní výběr má k dokonalosti velmi daleko
a vy jste toho patrně výsledkem.

Jako turista oceňuji místa,kde hospodaří vojenské lesy...Brdy.Mluvíte mně ze srdce.

Dobrý pokus břéťo. :D Jenže ta tvá fabulace nemění nic na tom, co jsem napsal. Ani nepotvrzuje ten tvůj blábol o tom, jak lidé tetřevovi nevadili. :D

A ještě přidám dvě poznámky:

1. V Beskydech jsou oblasti s omezeným vstupem (i zákazem vstupu) kvůli tetřevovi;
2. Na Šumavě můžeš turistovat aniž by ses musel zastavit v nějaké ,,turistické atrakci,,. Jsem na Šumavě dost často, ty jsi tam nebyl třicet let, tak neblábol;


P.S. jestli chceš, tak v příštím kole můžeme probrat tvé genetické vady po předcích a tvé Pytlíkovské blábolení o přírodě, ok?

To je úroveň....

TAK JEST
!

Něco na tom bude. Taky bych řekl, že v minulosti bývala Šumava (a i další pohraniční hory) mnohem více osídlená než dnes. Ruční těžba a přibližování dříví vyžadovaly násobně více lidí, kteří se po lesích denně pohybovali pěšky.

Jistě že většina dnes lesů a zapovězených,tabu pro spořádaného občana oblastí byla více osídlena,Šumava,Krkonoše,Jizerky,pískovce...a tetřev samozřejmě byl loven,netřeba do archivů,stačí chodit krajinou a všímat si.

https://www.pamatkovykatalog.cz/jeskyne-zv-exulantska-skalni-previs-balzerovo-lezeni-12282041

Je to tak, velký pohyb v lesích nebyl pouze v turistické
sezóně, ale celoročně. Dříví se těžilo a přibližovalo podle
potřeby a dodávky pro voraře a pilaře musely být průběžné,
neboť nedisponovali technikou umožňující nárazové zpracování dřeva. Těžilo se celoročně a těžba byla rozptýlená podle
možnosti dosahu těžařů. To znamená, že místní těžaři k těžbě
docházeli pěšky a ani koně nevozili auty do lesů a tudíž
těžily menší skupiny v okolí bydlišť, ale o to více jich
tam bylo ve stejný čas na různých místech. Takže les byl
plný dřevorubců, koní a rodinných příslušníků dřevařů,
kteří jim přinášeli v kastrůlcích obědy. Navíc chudí lidé
pásli před senosečí dobytek v lesích, aby nespásli louky
určení na seno a spásané až po senoseči. Znám to ještě
z Těšínských Beskyd, kde byly okraje lesů spásány často
velmi hluboko právě na jaře, kdy se tetřevi množí. Na
horské louky se vyhánělo ovce pást taky často až po
senosečích, protože sena muselo být na dlouhé zimy moc.
Kosila se kdejaké louka a paseka s trochu lepší travou.
Stlalo se hrabankou, leckdy i chvojím a děti byly v lese
pořád nejen za zábavou, ale sbíraly šišky na otop, lesní plody a klestí se dokonce olamovalo ze stromů, když ho
na zemi dost nebylo. Mimochodem v každé hájovně a taky
chalupě býval vycpaný tetřev a k jídlu byl nabízen nejen
po hotelech, ale i v obyčejných hospodách. Bával hojný
hlavně proto, že jeho predátoři byli škodnou i pro
domácí zvířata a byli intenzivně loveni. Ono jestřábu
bylo jedno, zda uloví tetřeva a nebo slepici a kuně a
lišce taky. Lidé je tak hubili a tím chránili i tetřevy.
Dnes se naopak predátoři až nesmyslně chrání a tetřevy
před nimi bude chránit kdo? Slepice ochráním plotem
a nebo dokonce shora sítí, ale co tetřeví kuřata a nebo
hnízda s vejci? Navíc černé přibylo od 2.sv. války o
stovky procent a to se u ptáků hnízdících na zemi taky
projevuje negativně.