Jak navrátit modráska do krajiny? Liberečtí ochránci přírody pro něj připravují ideální prostředí
První lokalitou budou Mokřady Jablonné, které spravuje ekologická organizace Čmelák. Na vhodná místa zde budou rozmístěné plachty nepropouštějící světlo, pod kterými vyhnije tráva nebo rákos a vzniknou tak vhodné podmínky pro výsevy semínek krvavců, které ochránci nasbírají na okolních loukách.
Na jiná místa pak vysadí i vzrostlé sazenice, které si sami vypěstovali. „Naším cílem je, aby zdejší mokřady měly co nejvyšší biologickou pestrost. Každý zásah zde pečlivě plánujeme s ohledem na konkrétní druhy – od výběru místa pro výsadbu až po načasování sečení zdejších luk. Věřím, že spolu s krvavcem se zde brzy objeví i modrásci,“ konstatuje koordinátorka projektu z organizace Čmelák, Dagmar Najmanová.
Právě v těchto dnech je péče o mokřady nejintenzivnější. Pracovníci i dobrovolníci z obou organizací zde nyní sekají trávu a odstraňují z břehů rákos, který by jinak zastínil a následně vytlačil chráněné druhy, jako jsou kosatec sibiřský nebo vachta trojlistá. „Nedávno jsme do vybraných tůní umístili i dřevěné kůly, které slouží jako startovací plochy pro lov ryb, jež využívá ohrožený ledňáček říční,“ dodává Najmanová.
Podpora vzácných druhů je součástí projektu „Mokřady Jablonné a Česká Ves jako laboratoř biodiverzity 2025“, který podpořilo Ministerstvo životního prostředí ČR. Na jeho realizaci spolupracují Institut pro udržitelný rozvoj a Čmelák – Společnost přátel přírody.
reklama

Dále čtěte |
Správci chráněných oblastí zkouší, jak může řízené vypalování pomoci přírodě
Průzkum potvdil výskyt vzácné střevle potoční v Železných horách
Pardubice plánují obnovu rybníčku Netušílek, měl nejvíc druhů obojživelníků



Starý sad na svazích Ještědského hřebene ukrývá významnou populaci vstavače mužského
Jan Korytář: Bez peněz do ochrany přírody nelez!
Jan Korytář: Kecy o krajině už mě nebaví