Sinice nezmizely ani v mrazu. Zelený led na Lipně se stal jedním z nejlépe popsaných případů na světě
8.1.2026 09:50 | PRAHA
(Ekolist.cz) | Daniela Procházková
Zelený led na Lipně v prosinci 2025.
Foto | Petr Znachor / BC AV ČR
Vodní květ sinic pod ledovou vrstvou u břehu, 21. prosinec 2025.
Foto | Petr Znachor / BC AV ČR
Mikroskopická analýza odebraných vzorků potvrdila, že se jednalo o běžnou sinici Woronichinia naegeliana, která na Lipně převládá i během léta a podzimu. Základní příčinou rozvoje sinic je nadbytek živin ve vodě, především fosforu, který je z velké části důsledkem lidské činnosti.
Zelený led na Lipně v prosinci 2025.
Foto | Petr Znachor / BC AV ČR
Zatímco na většině českých přehrad vodní květy sinic s příchodem podzimu postupně mizí a zpravidla se vytrácejí koncem září, Lipno je v tomto ohledu výjimkou. Dlouhodobá data ukazují, že sinice zde často převládají až do listopadu a v menším množství se mohou vyskytovat i během prosince a ledna.
Zelený led na Lipně v prosinci 2025.
Foto | Petr Znachor / BC AV ČR
V závěru roku 2025 se biomasa sinic držela u hladiny nezvykle dlouho, od podzimu až do zimního zamrznutí nádrže, a to zřejmě díky kombinaci klidného počasí, slabého větru a dlouhé délce slunečního svitu. Pod tenkou a místy velmi průhlednou ledovou pokrývkou tak nahromaděné sinice vytvářely nápadné zelené plochy viditelné ze břehu i z leteckých snímků.
Detailní pohled na sinice zamrzlé v ledu s bublinkami produkovaného kyslíku dokazuje, že probíhala fotosyntéza, 21. prosinec 2025.
Foto | Petr Znachor / BC AV ČR
Nejvíce patrný byl zelený led v období přechodného oteplení okolo Štědrého dne, po opětovném zamrznutí byla zvlášť výrazným rysem tzv. „sinicová oka“, tedy místa s čirým ledem nad tmavými shluky sinic, která vznikla rozdílným pohlcováním slunečního záření. Fenomén přetrval až do konce roku a pravděpodobně skončil až po vydatném sněžení, které omezilo přístup světla pod led.
Zelený led u osady Radslav, 24. prosinec 2025.
Foto | Petr Znachor / BC AV ČR
„Zelený led na Lipně zapadá do dlouhodobých změn, které zde pozorujeme v souvislosti s eutrofizací i probíhající změnou klimatu. Naznačuje, že podobných překvapení můžeme být v budoucnu svědky stále častěji,“ říká hydrobiolog Petr Znachor z Biologického centra AV ČR.
Pohled na nádrž z chatové osady Radslav, 24. prosince 2025.
Foto | Petr Znachor / BC AV ČR
Podledový výskyt sinic je ve světě vzácný a dosud byl zdokumentován jen v malém počtu případů. Nynější pozorování na Lipně tak patří mezi nejlépe popsané záznamy a zároveň ukazuje, že i běžné druhy sinic mohou za určitých podmínek vykazovat netypické chování.
reklama
Dále čtěte |
Žab a čolků v Libereckém kraji navzdory zábranám kolem silnic ubývá
Evropským netopýrem roku 2026 se stal netopýr stromový
Nadace Ivana Dejmala z Liberce loni rozdělila mezi projekty rekordní částku
Další články autora |
Vyšší teploty oslabují přirozené nepřátele hmyzu – drobné parazitické vosičky
Jaký je vliv kormoránů na úbytek ryb? Vědci zahájili terénní pokusy s provazo-fáborkovými zábranami 
Nízká hladina Lipna umožnila biologům odhalit desítky odpadních výpustí do nádržeOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (39)
MU
Michal Uhrovič
8.1.2026 11:33Jinými slovy, v dnešní klimatické situaci už ty s.ačky vypoštěné do Lipna to Lipno prostě nedovede zpracovat.
Odpovědět
LB
Lukas B.
8.1.2026 13:58 Reaguje na Michal Uhrovičto nemá s klimatem nic společného. to jsou naakumované domkařské, chatařské a rekreantské sračky za pětašedesát let rekreačního využívání lipna.
Odpovědět
LB
Lukas B.
8.1.2026 15:15 Reaguje na Lukas B.a samozřejmě zostřené tím "divokým byznysem devadesátek", který z pohledu z krkonoš na lipně furt jede (jakož i na dolní moravě, klínovci etc. - já ten krnap krotící nejhorší excesy snad úplně miluju), kdy se vybudovala obrovská ubytovací kapacita bez jakékoli ambice na nějakou udržitelnost, prostě po nás potopa, budeme kálet a vypouštět odpad z praček mezi koupající se, ono to nějak dopadne...
Odpovědět
ss
DF
Daniel Fiala
8.1.2026 20:51 Reaguje na Lukas B.Vážený pane Lukáši B., ve skutečnosti je za tím dlouhodobá a systematická činnost VH špiček MZe, které dokázaly jakoukolik změnu MŽP (podloženou, vybádanou a vypočtenou) apriorně doslova sabotovat a tu minimální a horkotěžko prosazenou nakonec anulovat. Když se to vezme kolem a kolem tak je to desetiletí trvající boj o jednu tabulku ve vyhlášce. A tam je např. pro nejmenší obce (pod 2000 EO) v kolonce fosfor stále prázdné místo.
A ještě jsem nepřál zdraví do 2026! Činím tak.
DF
Odpovědět
A ještě jsem nepřál zdraví do 2026! Činím tak.
DF
LB
Lukas B.
9.1.2026 08:12 Reaguje na Daniel Fialasamozřejmě je to (kromě zlatokopské mentality) problém i neexistujících (případně nevymáhaných) pravidel. a problematika parametrů podle počtu (hlášených) obyvatel je ošidná - třeba černá v pošumaví má hlášenou necelou tisícovku, ale v letní sezoně tam kálí (a pere povlečení) deseti-patnáctinásobek dvounohých bezocasých humanoidů.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
10.1.2026 19:57 Reaguje na Lukas B.Tak, mám podobné zkušenosti s rybníkem, kterýmu teče voda z lesa. Ale kolem se postavila asi stovka chat, neb byl čistý. Už není.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
8.1.2026 16:23Ještě před 30 roky měla voda v Lipně vodárenskou kvalitu. Rekreační činnost
a odlesnění má dopady na množství organických látek v přehradě, která je
téměř zcela mimo vliv znečištění ze zemědělského podnikání. Je zde názorně
vidět, že i studená nádrž bez zemědělského znečištění může být plná sinic,
pokud se zanedbá dohled nad znečištěním z podnikání a domácností. A to se
tam chystá další výstavba a zkapacitnění dosavadních ubytovacích kapacit.
Co na to NP a CHKO? Jsou tyto orgány schopné tomu zabránit a nebo to
dokonce propagací navyšují? Když vidím reklamy slovy: Navštivte Šumavu
na stránkách NP a CHKO , tak se obávám, kam až ty "Lunaparky" dojdou.
Nezapomenu na prvé roky po zpřístupnění bez hotelů, penzionů a dokonce
bez obchodů, když jsme si sebou na bicyklech vezli ubytování i stravu.
Dnešní "turisté" už mají pohodlné ubytování městského standardu a jídlo
jako na Václaváku. Auty dojedou až na místo a tam si hrají na milovníky
Lipna, kam směřují jejich splašky z hotelů, apartmánů, penziónů a nebo
restaurací.
Odpovědět
a odlesnění má dopady na množství organických látek v přehradě, která je
téměř zcela mimo vliv znečištění ze zemědělského podnikání. Je zde názorně
vidět, že i studená nádrž bez zemědělského znečištění může být plná sinic,
pokud se zanedbá dohled nad znečištěním z podnikání a domácností. A to se
tam chystá další výstavba a zkapacitnění dosavadních ubytovacích kapacit.
Co na to NP a CHKO? Jsou tyto orgány schopné tomu zabránit a nebo to
dokonce propagací navyšují? Když vidím reklamy slovy: Navštivte Šumavu
na stránkách NP a CHKO , tak se obávám, kam až ty "Lunaparky" dojdou.
Nezapomenu na prvé roky po zpřístupnění bez hotelů, penzionů a dokonce
bez obchodů, když jsme si sebou na bicyklech vezli ubytování i stravu.
Dnešní "turisté" už mají pohodlné ubytování městského standardu a jídlo
jako na Václaváku. Auty dojedou až na místo a tam si hrají na milovníky
Lipna, kam směřují jejich splašky z hotelů, apartmánů, penziónů a nebo
restaurací.
PE
Petr Elias
8.1.2026 17:13 Reaguje na Břetislav MachačekNe, fakt neměla vodárenskou kvalitu, jako třeba Římov nebo Švihov. :D Lipno nikdy nebylo považováno za zdroj vody bez úprav. Vždy to byla eutrofní nádrž a i tehdy docházelo k zákalům a k růstu řas a sinic. Dnes je ale kvalita lepší než před třiceti lety. :D
Odpovědět
Ra
Radek
8.1.2026 17:47 Reaguje na Petr Elias Lipno je mělké nevhodné jako pitná nádrž , komunista se nikdy měřením nezabýval , nevím kde bereš tu jistou že kvalita vody je dnes lepší . Turizmus v té době byl v porovnáním z dneškem nulový .
Odpovědět
JO
Jarka O.
8.1.2026 21:41 Reaguje na RadekJen ho nechte, zeleného pirátka, ať se tam pěkně koupe:)
Odpovědět
PE
Petr Elias
9.1.2026 09:00 Reaguje na Jarka O.Zeleného pirátka? To mluvíš o sobě nebo o tvém starém? :)
Odpovědět
JO
Jarka O.
9.1.2026 18:04 Reaguje na Petr EliasProč ten dotaz, hledáte nového starého, piráte?
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
9.1.2026 09:41 Reaguje na Břetislav MachačekOno je to celé komplikovanější, jako vždycky všechno :-). Jen na okraj:
1/ Těsně kolem r. 2000 se změnil charakter srážek = snížení obsahu síranů =* ústup acidifikace => půdy i lesní se začaly chovat jinak => i do Lipna začala téct trochu jiná voda: dusičnany zmizely a huminové látky se zvýšily => voda se stala hnědší.
2/ Klimatická změna znamená zvyšování teploty vody, což v hnědě zbarvené vodě znamená výraznější teplotní zvrstvení, tedy větší rozdíl teplot mezi hladinou a dnem v létě. Z toho zas plyne, že se vodní sloupec promíchává ještě méně než předtím => u dna se tvoří kyslíkové deficity, které bez dusičnanů znamenají snadné uvolňování fosforu uloženého v bahně zpět do vody, kde se ho alespoň částečně zmocní sinice. Lipno se tedy stává citlivější a zranitelnější a sinice to mají snazší.
3/ Odpadní vody v minulosti Lipnu neprospěly a neprospívají mu nijak ani teď. Navíc se ukazuje, že ani pastva prováděná dnešním způsobem není úplně bez vlivu. A to v území, kde se hraje i o vlivy velmi malé, prostě význam má. K tomu můžeme zmínit i vliv rybníka Olšiny s produkcí kapra a výlovy, kdy uniká živinami bohaté bahno.
Lunaparky samosebou z pohledu kvality vody špatně, o tom není pochyb. Jediná šance odvést ty odpadní vody pod nádrž a čistit je až tam.
No, je to komplikované a další faktory ve hře, tak tady aspoň to nejdůležitější.
NP a CHKO :-). Víte, žijeme ve společnosti, která vypadá v pohodě, ale mafiánské praktiky jsou tu doma také. Takže si tipněte, co má tak Správa CHKO asi za možnosti proti developerům a těm, co skoupili pozemky :-)
Odpovědět
1/ Těsně kolem r. 2000 se změnil charakter srážek = snížení obsahu síranů =* ústup acidifikace => půdy i lesní se začaly chovat jinak => i do Lipna začala téct trochu jiná voda: dusičnany zmizely a huminové látky se zvýšily => voda se stala hnědší.
2/ Klimatická změna znamená zvyšování teploty vody, což v hnědě zbarvené vodě znamená výraznější teplotní zvrstvení, tedy větší rozdíl teplot mezi hladinou a dnem v létě. Z toho zas plyne, že se vodní sloupec promíchává ještě méně než předtím => u dna se tvoří kyslíkové deficity, které bez dusičnanů znamenají snadné uvolňování fosforu uloženého v bahně zpět do vody, kde se ho alespoň částečně zmocní sinice. Lipno se tedy stává citlivější a zranitelnější a sinice to mají snazší.
3/ Odpadní vody v minulosti Lipnu neprospěly a neprospívají mu nijak ani teď. Navíc se ukazuje, že ani pastva prováděná dnešním způsobem není úplně bez vlivu. A to v území, kde se hraje i o vlivy velmi malé, prostě význam má. K tomu můžeme zmínit i vliv rybníka Olšiny s produkcí kapra a výlovy, kdy uniká živinami bohaté bahno.
Lunaparky samosebou z pohledu kvality vody špatně, o tom není pochyb. Jediná šance odvést ty odpadní vody pod nádrž a čistit je až tam.
No, je to komplikované a další faktory ve hře, tak tady aspoň to nejdůležitější.
NP a CHKO :-). Víte, žijeme ve společnosti, která vypadá v pohodě, ale mafiánské praktiky jsou tu doma také. Takže si tipněte, co má tak Správa CHKO asi za možnosti proti developerům a těm, co skoupili pozemky :-)
JO
Jarka O.
9.1.2026 18:02 Reaguje na Břetislav MachačekMáte pravdu. Odlesnění (Šumavy i jinde) změnilo kvalitu vody dost podstatně a k eutrofizaci a rozvoji sinic rozhodně přispělo.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
9.1.2026 09:42Jojo, sinice jsou šikovné a umějí v tom chodit, to by nás nemělo překvapovat, ale :-).
Odpovědět
PZ
Petr Znachor
9.1.2026 21:41Protože se v nejrůznějších diskuzích ukazuje, že lidem není úplně zřejmá souvislost mezi pozorovaným jevem a změnou klimatu, rád bych sem přidal vysvětlující komentář. Předem říkám, že fenomén zeleného ledu nemá jednu příčinu, ale je výsledkem souhry více faktorů. Také netvrdím, že je přímým důsledkem klimatické změny, ale to, že jde o fenoménů, jehož výskyt může být příčinně ovlivněn projevy klimatické změny. Snad to bude zřejmé z textu níže.
Takže, dlouhodobá data o teplotě vody u hráze Lipna ukazují, že od roku 1978 vzrostla průměrná teplota vody u hladiny téměř o tři stupně. Změna klimatu se ovšem neprojevuje jen tím, že je tepleji, ale i méně nápadnými změnami. Například tím, že se posouvá teplotní fenologie nádrží. Co to znamená? Sinice mají rády teploty nad 20 °C. Proto se s nimi tradičně setkáváme hlavně v létě. Jenže na Lipně se období, kdy má voda více než 20 °C, prodloužilo o více než dva měsíce. Zatímco v roce 1978 teplota vody na Lipně téměř nikdy nepřesáhla 22 °C, dnes tuto hranici překračuje více než 70 dní v roce.
Jinými slovy: podmínky vhodné pro přemnožení sinic dnes panují výrazně déle než v minulosti. Přeloženo do jednodušší řeči: sinice mají dnes mnohem víc času růst. A když mají víc času růst, je i vyšší šance, že tam budou i déle na podzim. A když tam jsou na podzim a přijde náhlý mráz, může se stát, že velká biomasa sinicového květu akumulovaná těsně u hladiny zůstane uvězněna pod ledem. Ano, i když je už kalendářní zima. A ano, i když se to někomu nehodí do jeho světonázoru.
Odpovědět
Takže, dlouhodobá data o teplotě vody u hráze Lipna ukazují, že od roku 1978 vzrostla průměrná teplota vody u hladiny téměř o tři stupně. Změna klimatu se ovšem neprojevuje jen tím, že je tepleji, ale i méně nápadnými změnami. Například tím, že se posouvá teplotní fenologie nádrží. Co to znamená? Sinice mají rády teploty nad 20 °C. Proto se s nimi tradičně setkáváme hlavně v létě. Jenže na Lipně se období, kdy má voda více než 20 °C, prodloužilo o více než dva měsíce. Zatímco v roce 1978 teplota vody na Lipně téměř nikdy nepřesáhla 22 °C, dnes tuto hranici překračuje více než 70 dní v roce.
Jinými slovy: podmínky vhodné pro přemnožení sinic dnes panují výrazně déle než v minulosti. Přeloženo do jednodušší řeči: sinice mají dnes mnohem víc času růst. A když mají víc času růst, je i vyšší šance, že tam budou i déle na podzim. A když tam jsou na podzim a přijde náhlý mráz, může se stát, že velká biomasa sinicového květu akumulovaná těsně u hladiny zůstane uvězněna pod ledem. Ano, i když je už kalendářní zima. A ano, i když se to někomu nehodí do jeho světonázoru.
BM
Břetislav Machaček
10.1.2026 11:12 Reaguje na Petr ZnachorOdlesnění přispělo k celkovému oteplení celé Šumavy více, než globální oteplování. Zkuste měřit teplotu nad VZROSTLÝM STALETÝM LESEM a nad LESEM ODUMŘELÝM PO KŮROVCI (ARCHITEKT LESA). pak pochopíte, že nárůst teploty na Šumavě má dopady i na teplotu
vody v Lipně. Navíc pokud z takových zničených lesů klesl přítok
do Lipna a přináší více splachů odumřelé dřevní hmoty, tak to
má vliv nejen na obměnu vody v nádrži, ale vyšší přínosy organiky
působí tyto problémy. S větším množstvím organiky po odlesnění
zápasí i pstruhové toky a v nich hlavně perlorodky, kterým ty
zvýšené zákaly doslova vadí. Tento pokus změnit VELMI RYCHLE
hospodářský les na prales se prostě nezdařil, ale přiznat chybu
od ochranářů dnešního ražení nečekám. Oni totiž chyby nepřiznají,
ale vinu vždy svalují na ostatní. Oni se i kormoráni nenamnožili
totální ochranou v celé EU a ani ta totální ochrana medvědů
nemůže za to, že chodí hladoví vesnicemi a ztrácejí plachost.
Vybíjí se pouze klín klínem a tak se tleská té nové smrkové
monokultuře na Šumavě, která nahradila tu původní hospodářskou.
Tleská se nicnedělání, když chránění predátoři decimují stavy
zvířat a bohužel už i počty pastevců, kteří rezignují stavět
ploty jako kolem koncentráku a živit na 10 ovcí 2 ovčácké psy.
Škody platí stát z daní těch co něco vytvářejí a nikoliv od těch,
co to vytváření hodnot maří a komplikují. Místní oteplování
má většinou místní příčiny a těmi jsou na Šumavě odlesnění
a další zástavba vytvářející tepelné ostrovy, které tam nikdy
nebyly. Stačí porovnat spotřebu energie na Šumavě před 30 roky
a dnes a kam se to teplo ztratilo? To teplo vzniká z provozu
aut, kuchyní hotelů, z vytápění budov atd. V "kotli" nádrže
s okolními kopci se tak to teplo hromadí a buď vodu ohřívá a
nebo ji alespoň pouze nedovolí chladnout. Ano souvislostí je
více a nemají se zamlčovat. Otázkou je jak to napravit?
Odpovědět
vody v Lipně. Navíc pokud z takových zničených lesů klesl přítok
do Lipna a přináší více splachů odumřelé dřevní hmoty, tak to
má vliv nejen na obměnu vody v nádrži, ale vyšší přínosy organiky
působí tyto problémy. S větším množstvím organiky po odlesnění
zápasí i pstruhové toky a v nich hlavně perlorodky, kterým ty
zvýšené zákaly doslova vadí. Tento pokus změnit VELMI RYCHLE
hospodářský les na prales se prostě nezdařil, ale přiznat chybu
od ochranářů dnešního ražení nečekám. Oni totiž chyby nepřiznají,
ale vinu vždy svalují na ostatní. Oni se i kormoráni nenamnožili
totální ochranou v celé EU a ani ta totální ochrana medvědů
nemůže za to, že chodí hladoví vesnicemi a ztrácejí plachost.
Vybíjí se pouze klín klínem a tak se tleská té nové smrkové
monokultuře na Šumavě, která nahradila tu původní hospodářskou.
Tleská se nicnedělání, když chránění predátoři decimují stavy
zvířat a bohužel už i počty pastevců, kteří rezignují stavět
ploty jako kolem koncentráku a živit na 10 ovcí 2 ovčácké psy.
Škody platí stát z daní těch co něco vytvářejí a nikoliv od těch,
co to vytváření hodnot maří a komplikují. Místní oteplování
má většinou místní příčiny a těmi jsou na Šumavě odlesnění
a další zástavba vytvářející tepelné ostrovy, které tam nikdy
nebyly. Stačí porovnat spotřebu energie na Šumavě před 30 roky
a dnes a kam se to teplo ztratilo? To teplo vzniká z provozu
aut, kuchyní hotelů, z vytápění budov atd. V "kotli" nádrže
s okolními kopci se tak to teplo hromadí a buď vodu ohřívá a
nebo ji alespoň pouze nedovolí chladnout. Ano souvislostí je
více a nemají se zamlčovat. Otázkou je jak to napravit?
PZ
Petr Znachor
10.1.2026 11:47 Reaguje na Břetislav MachačekPane Machačku, pokud je dle vás hlavní příčinou nárůstu teploty vody na Lipně odlesnění na Šumavě, jak potom vysvětlíte oteplování dalších několika desítek přehrad po celé ČR? Viz zde:https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2666498425001097
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
10.1.2026 17:15 Reaguje na Petr ZnachorTeplota vody je závislá na jejím množství, hloubce
a obměně. Zároveň taky na vnějším prostředí a okolní
teplotě. Pokud je hladina vlivem sucha, které nemusí
být zapříčiněno globální změnou stejně, jako nadbytek srážek, o několik metrů nižší , tak se ten
objem snáze a rychleji prohřívá. Zkuste si pokus
s talířem vody až po okraj a talířem poloprázdným,
jaká bude teplota vody v čase v obou talířích.
Tak to vypadá i u rybníků, jezer, řek a přehrad
při poklesech hladin a ty nemusí nastat pouze
přírodně, ale taky regulací člověkem. Aby nebyla
Vltava v Praze v suchých létech smrdutou stokou
s loďmi na suchu, tak Vltavu dotuje celá kaskáda.
Máme tudíž na výběr držet hladinu přehrad na
optimu s chladnější vodou a nebo dotovat řeku.
Přednost dostává řeka, což je správně a tak musíme
strpět teplejší vodu v přehradách, než by bylo
žádoucí. Pokud přijde deštivé období s povodní,
tak se ochladí i voda v přehradách, protože má
hladinu na maximu. Měření průměrných teplot tak
může být zavádějící s objemem vody v nádržích.
To, že někde neprší neznamená, že neprší nikde.
Zamysleme se proč kdysi deštivá a studená Šumava
je nyní s menšími srážkami. Přitahují horké
stoupavé proudy z uhynulých lesů vodu tak, jako
kdysi ten chladný vzduch ze staletých lesů?
Zase vám dám příklad s tropickým pralesem a s
pouští, kde samá odpařená voda přitahuje mraky
a naopak suchý horký vzduch nad pouští je žene
jinam. Totéž dělají horké tepelné ostrovy velkých
měst a vodních ploch, které prokazatelně mění
proudění vzduchu včetně mraků přinášejících déšť.
To, že se globálně otepluje neovlivníme, ale to,
že na Šumavě zvýšíme teplotu likvidací lesa je
naše vina a že tím ohřejeme vodu v Lipně taky.
Odlesnění množením kůrovce jsme ohřáli Šumavu
a tím i vodu v potocích, řekách a v Lipně. Navíc
když má menší objem, tak se taky prohřeje více.
Vše se vším souvisí a svalovat veškerou vinu na
globální oteplování je vyviněním z místního
problému s odlesněním Šumavy a velké části ČR.
Odpovědět
a obměně. Zároveň taky na vnějším prostředí a okolní
teplotě. Pokud je hladina vlivem sucha, které nemusí
být zapříčiněno globální změnou stejně, jako nadbytek srážek, o několik metrů nižší , tak se ten
objem snáze a rychleji prohřívá. Zkuste si pokus
s talířem vody až po okraj a talířem poloprázdným,
jaká bude teplota vody v čase v obou talířích.
Tak to vypadá i u rybníků, jezer, řek a přehrad
při poklesech hladin a ty nemusí nastat pouze
přírodně, ale taky regulací člověkem. Aby nebyla
Vltava v Praze v suchých létech smrdutou stokou
s loďmi na suchu, tak Vltavu dotuje celá kaskáda.
Máme tudíž na výběr držet hladinu přehrad na
optimu s chladnější vodou a nebo dotovat řeku.
Přednost dostává řeka, což je správně a tak musíme
strpět teplejší vodu v přehradách, než by bylo
žádoucí. Pokud přijde deštivé období s povodní,
tak se ochladí i voda v přehradách, protože má
hladinu na maximu. Měření průměrných teplot tak
může být zavádějící s objemem vody v nádržích.
To, že někde neprší neznamená, že neprší nikde.
Zamysleme se proč kdysi deštivá a studená Šumava
je nyní s menšími srážkami. Přitahují horké
stoupavé proudy z uhynulých lesů vodu tak, jako
kdysi ten chladný vzduch ze staletých lesů?
Zase vám dám příklad s tropickým pralesem a s
pouští, kde samá odpařená voda přitahuje mraky
a naopak suchý horký vzduch nad pouští je žene
jinam. Totéž dělají horké tepelné ostrovy velkých
měst a vodních ploch, které prokazatelně mění
proudění vzduchu včetně mraků přinášejících déšť.
To, že se globálně otepluje neovlivníme, ale to,
že na Šumavě zvýšíme teplotu likvidací lesa je
naše vina a že tím ohřejeme vodu v Lipně taky.
Odlesnění množením kůrovce jsme ohřáli Šumavu
a tím i vodu v potocích, řekách a v Lipně. Navíc
když má menší objem, tak se taky prohřeje více.
Vše se vším souvisí a svalovat veškerou vinu na
globální oteplování je vyviněním z místního
problému s odlesněním Šumavy a velké části ČR.
PZ
Petr Znachor
10.1.2026 17:38 Reaguje na Břetislav MachačekObávám se, že nemáte pravdu. Nezpochybňuji, že čím méně vody, tím snáze se ohřeje. Problém ve vaší úvaze je v tom, že na Lipně nepozorujeme dlouhodobý pokles hladiny, t.j. zmenšení objemu vody. Nemám teď po ruce data o dlouhodobém množství vody, které přitéká do Lipna, ale nemyslím si, že by na nich byl vidět nějaký statisticky významný pokles. Čili znovu, proč to samé, co na Lipně, pozorujeme i na jiných nádržích, v jejichž povodích k žádnému odlesnění nedošlo?
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
11.1.2026 09:46 Reaguje na Petr ZnachorJá nevyvracím vzestup teplot díky klimatu,
ale poukazuji i na jiné vlivy a ty jsou nádrž
od nádrže jiné. Oteplování je považováno za
univerzálního viníka, aby se nehledaly jiné
příčiny a nemusely se odstraňovat. Mnohde
tak roky rezignují na znečištění a nebo na
bezúdržbu samotné nádrže. Nikdo se nesnaží
tyto příčiny odstranit se slovy, že na vině
je globální oteplování. Je to prima výmluva
i na zpackané zásahy ze strany "odborníků",
když nemají náležitý výsledek. Přestaňme se
vymlouvat POUZE na klimatické změny a zkusme
dělat opatření k eliminaci ostatních vlivů.
Existují různé způsoby boje se sinicemi, ale
jsou nákladné a nikomu se do nich nechce. To
těžení bahna s vysokým obsahem fosforu je
nákladné a komplikují ho ještě předpisy o
jeho použití ke hnojení polí. Pokud už někdo
ničí pole k produkci biomasy pro bioplynky,
tak to pole může být hnojeno bahnem, byť je
kontaminováno, protože ta biomasa nemusí mít
potravinářskou kvalitu. Taktéž mohou být
využity splaškové vody k zavlažování těch polí
a nebo k zavlažování plantáží energetických
dřevin a ty živiny neskončí ve vodních plochách. Víte mi u vědců vadí, že "umí" ta
negativa zjistit, ale nenavrhují řešení a
když tak ta utopická o snižování produkce
CO2, když zbytek světa jde opačnou cestou.
EU může dosáhnout klidně nějakým podvodem
(sníží produkci v Africe za peníze z EU a
započítá to do vlastního snižování, kde už
nemá realizovatelné rezervy) snížení produkce
CO2, ale rozvíjející se země to snížení v EU
nahradí novou produkcí. Dělejme reálné věci
a nikoliv ty utopické za zbytečně vyhozené
peníze, které by bylo možné použít na to
odbahnění a třeba neutralizaci fosforu ve
vodě pomocí chemických reakcí na neškodné
sloučeniny. Leckde se to daří, leckde to
ale nikdo ani nezkusí a to je chyba.
Odpovědět
ale poukazuji i na jiné vlivy a ty jsou nádrž
od nádrže jiné. Oteplování je považováno za
univerzálního viníka, aby se nehledaly jiné
příčiny a nemusely se odstraňovat. Mnohde
tak roky rezignují na znečištění a nebo na
bezúdržbu samotné nádrže. Nikdo se nesnaží
tyto příčiny odstranit se slovy, že na vině
je globální oteplování. Je to prima výmluva
i na zpackané zásahy ze strany "odborníků",
když nemají náležitý výsledek. Přestaňme se
vymlouvat POUZE na klimatické změny a zkusme
dělat opatření k eliminaci ostatních vlivů.
Existují různé způsoby boje se sinicemi, ale
jsou nákladné a nikomu se do nich nechce. To
těžení bahna s vysokým obsahem fosforu je
nákladné a komplikují ho ještě předpisy o
jeho použití ke hnojení polí. Pokud už někdo
ničí pole k produkci biomasy pro bioplynky,
tak to pole může být hnojeno bahnem, byť je
kontaminováno, protože ta biomasa nemusí mít
potravinářskou kvalitu. Taktéž mohou být
využity splaškové vody k zavlažování těch polí
a nebo k zavlažování plantáží energetických
dřevin a ty živiny neskončí ve vodních plochách. Víte mi u vědců vadí, že "umí" ta
negativa zjistit, ale nenavrhují řešení a
když tak ta utopická o snižování produkce
CO2, když zbytek světa jde opačnou cestou.
EU může dosáhnout klidně nějakým podvodem
(sníží produkci v Africe za peníze z EU a
započítá to do vlastního snižování, kde už
nemá realizovatelné rezervy) snížení produkce
CO2, ale rozvíjející se země to snížení v EU
nahradí novou produkcí. Dělejme reálné věci
a nikoliv ty utopické za zbytečně vyhozené
peníze, které by bylo možné použít na to
odbahnění a třeba neutralizaci fosforu ve
vodě pomocí chemických reakcí na neškodné
sloučeniny. Leckde se to daří, leckde to
ale nikdo ani nezkusí a to je chyba.
BM
Břetislav Machaček
12.1.2026 16:49 Reaguje na Petr ZnachorDodám pouze to, že letos se Lipno potýká s
nejnižší hladinou za desítky let, což je
jednou z příčin toho množství sinic.
Odpovědět
nejnižší hladinou za desítky let, což je
jednou z příčin toho množství sinic.
JŠ
Jan Šimůnek
10.1.2026 14:10Klimatická změna je také spojena s vyšší koncentrací CO2 ve vzduchu, a ten je pro sinice, stejně jako pro zelené rostliny, kritický. Při poklesu koncentrace tohoto plynu ve vzduchu na cca polovinu současné by se fotosyntéza sinic a zelených rostlin zastavila se vcelku jasnými důsledky pro lidi i přírodu. Čili i toto může mít význam kromě klasické eutrofizace.
Odpovědět
PZ
Petr Znachor
10.1.2026 14:46 Reaguje na Jan ŠimůnekNerozumím logice skryté za Vaším komentářem. Nic, co popisujete, ani zdaleka nehorozí a i kdyby k tomu v historicky krátké době došlo, což se opět nestane, sinice by si s tím celkem jistě poradily - mají celou řadu adaptací získaných evolucí, které by jim pomohly - např. Carbon Concentrating Mechanisms. BTW CO2 za normálních podmínek není téměř nikdy limitujícím prvkem pro sinice, navíc sinice vodních květů to umí nedostatek CO2 ve vodě snadno zvládnout.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
10.1.2026 15:37to Petr Znachor 10.1.2026 14:46
Nicméně pokusy ve sklenících s řízenou atmosférou prokázaly, že čím víc CO2, tím intenzívnější fotosyntéza (tam je možno s koncentrací CO2 hýbat samostatně, beze změn dalších faktorů). Fotosyntéza roste i při koncentracích, které už člověk nedá.
Takže současný nárůst CO2 ve vzduchu, ať už je jeho původ jaký chce, prostě fotosyntetizující rostliny musí zákonitě stimulovat.
A je otázka, zdya by sinice skutečně zvládly tak nízké koncentrace CO2, jak uvádíte, zelené rostliny určitě ne.
Odpovědět
Nicméně pokusy ve sklenících s řízenou atmosférou prokázaly, že čím víc CO2, tím intenzívnější fotosyntéza (tam je možno s koncentrací CO2 hýbat samostatně, beze změn dalších faktorů). Fotosyntéza roste i při koncentracích, které už člověk nedá.
Takže současný nárůst CO2 ve vzduchu, ať už je jeho původ jaký chce, prostě fotosyntetizující rostliny musí zákonitě stimulovat.
A je otázka, zdya by sinice skutečně zvládly tak nízké koncentrace CO2, jak uvádíte, zelené rostliny určitě ne.
PZ
Petr Znachor
10.1.2026 15:55 Reaguje na Jan ŠimůnekTohle je klasický příklad neporozumění experimentálním výsledků a jejich bezmyšlenkovitá aplikace do přírodních podmínek. Ano, nikdo nezpochybňuje, že zvýšení koncentrace CO2 ve sklenících vede k nárůstu primární produkce. Proč? Protože ostatní faktory, které v přírodě primární produkci ovlivňují, jsou v experimentálních podmínkách nelimitující. To jest rostliny mají dostatek živin, světla a vody. Ovšem v přírodě jim něco z toho zpravidla chybí, takže pozitivní vliv CO2 se může projevit jen za konkrétních specifických podmínek, které v přírodě nejsou běžné. Pro sinice to neplatí skoro vůbec, protože jejich růst v přírodě je omezován spoustou jiných faktorů - světlo, živiny atd a zvýšení množství jim je fuk, protože jeho nedostatek je nijak nelimituje.
Odpovědět
JO
Jarka O.
10.1.2026 18:34P. Machačku, 1*, popsal jste to přesně, a všimla jsem si, že máte dnes svátek, tak gratuluji.
Ano, lesy čistily vzduch a vodu. Dodám, že chránily půdy proti odnosu a degradaci, kterou se vrstva hrabanky zmenšuje, a jsou mineralizovány stále hlubší vrstvy půdy. Tyhle dříve imobilizované minerály a živiny mizí kvůli tomu do vody a obohacují ji. Živiny před likvidací hospodářských lesů z vody, půdy a vzduchu celkem rovnoměrně spotřebovávaly rostoucí stromy, a dnes je spotřebovávají sinice po celé republice.
Stejně hodně sinic je ve vltavských přehradách dotovaných vodou ze Šumavy, které nyní přitéká málo a je teplejší, ty jsou na dost nízkých stavech vody, stejně i Vranov.
Odpovědět
Ano, lesy čistily vzduch a vodu. Dodám, že chránily půdy proti odnosu a degradaci, kterou se vrstva hrabanky zmenšuje, a jsou mineralizovány stále hlubší vrstvy půdy. Tyhle dříve imobilizované minerály a živiny mizí kvůli tomu do vody a obohacují ji. Živiny před likvidací hospodářských lesů z vody, půdy a vzduchu celkem rovnoměrně spotřebovávaly rostoucí stromy, a dnes je spotřebovávají sinice po celé republice.
Stejně hodně sinic je ve vltavských přehradách dotovaných vodou ze Šumavy, které nyní přitéká málo a je teplejší, ty jsou na dost nízkých stavech vody, stejně i Vranov.
PZ
Petr Znachor
10.1.2026 19:04 Reaguje na Jarka O.Chápu správně, že tvrdíte, že za výskytem sinic v přehradách Vltavské kaskády může odlesnění na šumavě?
Odpovědět
JO
Jarka O.
10.1.2026 19:15 Reaguje na Petr ZnachorCo si o těch nízkých stavech a zezelenání jejich vody myslíte vy? U Orlíku je turistika, ale ne přehnaně hodně chat. Kolem Vranova např. je víc chat.
Odpovědět
PZ
Petr Znachor
10.1.2026 19:33 Reaguje na Jarka O.Rozhodně váš názor nesdílím, ale odpovědět na vaši otázku není na pár minut a řádek textu. Pokud vás zajímá konkrétně případ Lipno, zajděte někdy na mojí přednášku pro veřejnost na toto téma. Ale velmi stručně - Vranov - problém je přítok + asi bezprostřední okolí nádrže, Orlík - problém je v povodí, leckdy i mnoho desítek kilometrů daleko, Lipno - problém bezprostřední okolí nádrže, taktéž odpadní vody a sedimenty. Vliv nízké hladiny nedokážu mechanisticky propojit s výskytem sinic, ale intuice mi říká, že tam nějaký vztah bude. Běžném teorie o vztahu mezi sníženým objemem vody, živinami a sinicemi znám, ale jednoduchým vysvětlením moc nevěřím. Nejspíš to celé bude o dost komplikovanější.
Odpovědět
JO
Jarka O.
10.1.2026 20:26 Reaguje na Petr ZnachorTo není problém, je to můj názor:) Zakoncentrování iontů, tipnu si, bude ten vztah. Že mineralizace odtékající vody stoupla na plochách zničených lesů, není tajemství. Pěstování lesů mělo vliv na mineralizaci odtékající vody. Dnes s přírodní obnovou fungují lesy jinak. Více faktorů, ano, to se shodnem, a v každé přehradě převládne jiný faktor. Konec acidifikace - klesly koncentrace síranů, které minerály imobilizují. Jak je to s dusičnany?
Odpovědět
PZ
Petr Znachor
11.1.2026 07:26 Reaguje na Jarka O.Dusičnany obecně jsou celkem nízké, více by vám řekl J. Duras. V konkrétním případě Lipna, minulý rok jsem měřil živiny plus sinice v jedné zátoce během letní sezóny a překvapilo mne, že v druhé polovině léta ve vodě téměř vůbec nebyly anorganické formy dusíku. I ve zbytku období byl dusík velmi nízký, což příliš neodpovídá představě, že ze šumavy přitéká spoustu nitrátů jako důsledek kůrovcové kalamity. Já se do žádné interpretace pouštět nebudu, počkám si, až budou k dispozici další data.
Odpovědět
JO
Jarka O.
11.1.2026 13:07 Reaguje na Petr ZnachorNení to neměnná pravda. Tam, kde byly holiny po zničených lesech, nitráty ve vodě stouply, i když nešlo o závratné koncentrace jako v blízkosti přehnojených polí, dnes když nějaké stromy na holinách vyrůstají a lesy se nehnojí, zase klesly. Lokálně, nejen na Š., odlesnění může být jeden z vlivů na život v nádržích. V přírodní vodě je nitrátů obvykle do 10 mg/l, naměřil jste o hodně víc? Mě málo dusíků v sezóně moc nepřekvapuje. Ale tak teplo, světlo, zásoba fosforu na dně, občasný přisun nitrátů, i když Lipno celkově není eutrofní, sinicím vyhovuje, ani studená voda jim nevadí, někdy si poslechnout vaši přednášku o sinicích by bylo zajímavé, jenže informace o nich bývají dost šikovně skryté.
Odpovědět
PZ
Petr Znachor
11.1.2026 15:11 Reaguje na Jarka O.Koncentrace nitrátů byly na hodnotách meze detekce, tj nižší než 0,1 mg/l. Prakticky nula.
Odpovědět
JO
JO
Jarka O.
12.1.2026 20:13 Reaguje na Jarka O.Ono je zbytečné se bavit o N a P, protože by mělo jít o to, jak se sinic zbavit. Ty postupy jsou pořád stejné a dávno známé, ale muselo by se chtít. Stavění nových bytů pro cizí důchodce už by si voda v Lipně nezasloužila.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
12.1.2026 08:29 Reaguje na Petr ZnachorOno to nebude tak jednoduché. Tvrdí se, že dešťový spad je jen dusíku a ten sinice nepotřebují. Nicméně pozoruji na zahradě silné nárůsty sinic i v nádobách na dešťovku.
Odpovědět
PZ
Petr Znachor
12.1.2026 13:58 Reaguje na Slavomil VinklerOpravdu máte potvrzeno, že jde o sinice? Dle mých zkušeností jde zpravidla o zelné řasy, obvykle jeden konkrétní druh.
Odpovědět
