Sinice nezmizely ani v mrazu. Zelený led na Lipně se stal jedním z nejlépe popsaných případů na světě
Mikroskopická analýza odebraných vzorků potvrdila, že se jednalo o běžnou sinici Woronichinia naegeliana, která na Lipně převládá i během léta a podzimu. Základní příčinou rozvoje sinic je nadbytek živin ve vodě, především fosforu, který je z velké části důsledkem lidské činnosti.
Zatímco na většině českých přehrad vodní květy sinic s příchodem podzimu postupně mizí a zpravidla se vytrácejí koncem září, Lipno je v tomto ohledu výjimkou. Dlouhodobá data ukazují, že sinice zde často převládají až do listopadu a v menším množství se mohou vyskytovat i během prosince a ledna.
V závěru roku 2025 se biomasa sinic držela u hladiny nezvykle dlouho, od podzimu až do zimního zamrznutí nádrže, a to zřejmě díky kombinaci klidného počasí, slabého větru a dlouhé délce slunečního svitu. Pod tenkou a místy velmi průhlednou ledovou pokrývkou tak nahromaděné sinice vytvářely nápadné zelené plochy viditelné ze břehu i z leteckých snímků.
Nejvíce patrný byl zelený led v období přechodného oteplení okolo Štědrého dne, po opětovném zamrznutí byla zvlášť výrazným rysem tzv. „sinicová oka“, tedy místa s čirým ledem nad tmavými shluky sinic, která vznikla rozdílným pohlcováním slunečního záření. Fenomén přetrval až do konce roku a pravděpodobně skončil až po vydatném sněžení, které omezilo přístup světla pod led.
„Zelený led na Lipně zapadá do dlouhodobých změn, které zde pozorujeme v souvislosti s eutrofizací i probíhající změnou klimatu. Naznačuje, že podobných překvapení můžeme být v budoucnu svědky stále častěji,“ říká hydrobiolog Petr Znachor z Biologického centra AV ČR.
Podledový výskyt sinic je ve světě vzácný a dosud byl zdokumentován jen v malém počtu případů. Nynější pozorování na Lipně tak patří mezi nejlépe popsané záznamy a zároveň ukazuje, že i běžné druhy sinic mohou za určitých podmínek vykazovat netypické chování.
reklama
Dále čtěte |
Rok 2026 bude patřit chráněným krajinným oblastem. Na jejich význam upozorní řada akcí
V opuštěné Cihelně Chmeliště objevili odborníci 11 vzácných druhů hub
Pražské oázy biodiverzity: I v hlavním městě lze stále objevovat v Česku dosud neznámé lišejníky
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (9)
Michal Uhrovič
8.1.2026 11:33Lukas B.
8.1.2026 13:58 Reaguje na Michal UhrovičLukas B.
8.1.2026 15:15 Reaguje na Lukas B.Daniel Fiala
8.1.2026 20:51 Reaguje na Lukas B.A ještě jsem nepřál zdraví do 2026! Činím tak.
DF
Břetislav Machaček
8.1.2026 16:23a odlesnění má dopady na množství organických látek v přehradě, která je
téměř zcela mimo vliv znečištění ze zemědělského podnikání. Je zde názorně
vidět, že i studená nádrž bez zemědělského znečištění může být plná sinic,
pokud se zanedbá dohled nad znečištěním z podnikání a domácností. A to se
tam chystá další výstavba a zkapacitnění dosavadních ubytovacích kapacit.
Co na to NP a CHKO? Jsou tyto orgány schopné tomu zabránit a nebo to
dokonce propagací navyšují? Když vidím reklamy slovy: Navštivte Šumavu
na stránkách NP a CHKO , tak se obávám, kam až ty "Lunaparky" dojdou.
Nezapomenu na prvé roky po zpřístupnění bez hotelů, penzionů a dokonce
bez obchodů, když jsme si sebou na bicyklech vezli ubytování i stravu.
Dnešní "turisté" už mají pohodlné ubytování městského standardu a jídlo
jako na Václaváku. Auty dojedou až na místo a tam si hrají na milovníky
Lipna, kam směřují jejich splašky z hotelů, apartmánů, penziónů a nebo
restaurací.








Nízká hladina Lipna umožnila biologům odhalit desítky odpadních výpustí do nádrže
Zarůstání středomořské krajiny neprospívá tamním unikátním nočním motýlům
Vědci s rybáři zjišťovali stav rybí obsádky v Lipně. Zaměřili se na populaci candáta a sumce 