Jaký je vliv kormoránů na úbytek ryb? Vědci zahájili terénní pokusy s provazo-fáborkovými zábranami
15.1.2026 05:11 | PRAHA
(Ekolist.cz) | Daniela Procházková
Kormorán velký je klíčovým rybožravým predátorem.
Foto | Martin Čech / Biologické centrum AV ČR
Provazo-fáborkové zábrany k omezení predačního tlaku kormoránů instalované na řece Střela.
Foto | Martin Čech / Biologické centrum AV ČR
Denně naloví kormoráni ryby v ceně přesahující 1,5 milionu euro. Kromě citelných ztrát v akvakultuře působí škody zejména na původních druzích ryb v tekoucích vodách, jako je například lipan podhorní nebo parma obecná, které nedokážou silnému predačnímu tlaku účinně čelit. Oproti jiným rybožravým predátorům, jako jsou např. vydry říční nebo ledňáčci říční, totiž kormoráni často loví ve skupinách. Tu může tvořit jen několik jedinců, ale i desítky nebo dokonce stovky ptáků koordinovaně lovících na jednom místě. Lokální dopady jejich lovu tak mohou být extrémní.
Tento tlak má zásadní dopad nejen na rybí společenstva, ale i na hodnocení ekologického stavu vod podle Rámcové směrnice EU o vodách (Směrnice č. 2000/60/ES). Přestože Evropská unie investovala v posledních dvou dekádách stovky milionů eur do obnovy říčních ekosystémů, stav populací ryb, zejména těch nejcennějších druhů, se nezlepšuje – někde je dokonce horší než před zahájením revitalizačních opatření.
Mezi prioritní druhy projektu ProtectFish patří lipan podhorní.
Foto | Martin Čech / Biologické centrum AV ČR
„Kormorán velký je mimořádně efektivní predátor a v některých úsecích řek může jeho lov výrazně ovlivnit rybí společenstva. Bez srovnávacích experimentů ale nelze objektivně říci, do jaké míry je za úbytek ryb skutečně zodpovědný,“ vysvětluje Martin Čech z Biologického centra AV ČR. Právě těmto souvislostem se věnuje mezinárodní projekt ProtectFish (2024-2028), financovaný Evropskou komisí v rámci programu Horizon Europe, jehož hlavním řešitelem pro Českou republiku je Biologické centrum AV ČR.
V současné době vědci na vybraných českých řekách instalují provazo-fáborkové zábrany, které by měly omezit lov kormoránů. Stejné experimenty probíhají souběžně i v dalších evropských zemích, například v Dánsku, Německu, Rakousku nebo Polsku.
„Cílem experimentů není zavést používání fyzických zábran jako dlouhodobé řešení, ale na základě tvrdých dat přesně vyhodnotit, jak velký podíl má kormorán velký na úbytku původních druhů ryb v evropských řekách a jakou roli hrají i další faktory, jako jsou jiní dravci, změna klimatu, znečištění nebo další lidské vlivy,“ říká Martin Čech.
Výsledky projektu ProtectFish mají přispět k objektivnímu posouzení stavu evropských říčních ekosystémů a stát se podkladem pro budoucí rozhodování o ochraně ryb i udržitelném managementu populace kormorána velkého v Evropě.
reklama
Dále čtěte |
Žab a čolků v Libereckém kraji navzdory zábranám kolem silnic ubývá
Evropským netopýrem roku 2026 se stal netopýr stromový
Nadace Ivana Dejmala z Liberce loni rozdělila mezi projekty rekordní částku
Další články autora |
Vyšší teploty oslabují přirozené nepřátele hmyzu – drobné parazitické vosičky
Sinice nezmizely ani v mrazu. Zelený led na Lipně se stal jedním z nejlépe popsaných případů na světě
Nízká hladina Lipna umožnila biologům odhalit desítky odpadních výpustí do nádržeOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (32)
Karel Zvářal
15.1.2026 05:48Obávám se, že jak kormoráni, tak i morčáci, si na fáborky zvyknou a budou je podplavávat. Výzkum potravy kormoránů běží u sousedů, kde zástřely chodí na stůl odborníkům, kteří se někdy nestačí divit (a žasnou...). Takže ano, je třeba to drama vrátit do normálu a predační tlak omezit. Kormoráni se přemnožili v posledních dekádách, kdy s jiskrou v oku je hájili ekofanatici, kteří chybu hledali např v průtočném korytu řek, kde ryby nemají úkryt. Což je zajisté pravda, ale řeky se pročišťují jako prevence proti povodním ap. Tak jako medvědů je hodně, protože se přestali lovit - nikoliv proto, že chodí na vnadiště - tam chodí proto, neb je les je v zimě hladový, tak i kormoráni v hejnu dokáží řeku vyčistit tak, že mnohde není po nahození co lovit... Zkrátka za blbost se platí, ale někteří z toho vyváznou bez ztráty kytičky-)
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
16.1.2026 08:38 Reaguje na Karel ZvářalNo rakušáci doporučovali spíše nízko a husto natažené špagáty nad vodou, protože do nich kormorámn vráží. Na to si těžko zvykne.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
19.1.2026 11:15 Reaguje na Karel ZvářalChyb je aktuálně mnoho a charakter koryt vodních toků je jeden z problémů. Ochrana kormoránů byla z dnešního pohledu přemrštěná, to je jasné, jenže zpočátku to tak nevypadalo. Za sebe si myslím, že i kdyby se bývalo podařilo přeřadit z ochrany do pronásledování o deset let dříve, populační dynamika kormoránů by možná trochu zpomalila, ale zabránit jí v rozmachu by se nepodařilo. Vlivů podporujících invazi kormorána se objevilo příliš mnoho najednou.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
15.1.2026 06:06No jaký asi ?
Velmi nežádoucí, když jsou neuvěřitelně přemnožení a to kvůli vyznavačům
zeleného náboženství -
ti by měli rybářům platit náhrady, místo státu !
Odpovědět
Velmi nežádoucí, když jsou neuvěřitelně přemnožení a to kvůli vyznavačům
zeleného náboženství -
ti by měli rybářům platit náhrady, místo státu !
JD
Jindřich Duras
19.1.2026 10:45 Reaguje na smějící se bestiePíšete blbosti. Rozmach populace kormoránů byl způsoben především změnami prostředí, jako omezení zámrzu, změna migračních tras a tak.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
15.1.2026 09:29Kormorán - toť symbol ekologismu. Zosobňuje nové ekologické myšleni, je to predátor a škodí přírodě. Navíc při jeho ochraně se ekologistickým ideologům podařilo jak v médiích, tak ve společnosti umlčet veškeré nesouhlasné a kritické hlasy. Jeho ochrana byla sice už zrušena, ovšem náprava škod, ( vysazování původních druhů ryb) je úspěšně sabotována. Není až tak nutné zasahovat proti kormoránovi. Je nutné nekompromisně zasahovat proti ekologismu.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
15.1.2026 10:00Takhle si představují krajinu a řeky ekologisté? Mi to připadá jako skládka
plastů kvůli tomu, že idioti odmítají přiznat chybu, že samoregulace je už
dnes NESMYSL! Vypište odměnu za zástřel kormorána třeba na 500 Kč a povolte
likvidaci hnízd. Do dvou let se sníží rapidně počty na únosnou úroveň a
povolte zimní plašení odstřelem za tu odměnu. Pokud budou tady intenzivně
plašeni, tak odletí tam, kde to idioti zakazují. Dobře to popsal pan Zvářal
i u medvědů, kde bez snížení stavu a návratu plachosti dojde na nejhorší.
Pokud celá populace medvědů(kormoránů a jiné škodné) ztratí plachost, tak
bude těžké ji to zpět naučit. Našim předkům trvalo stovky let vštípit
zvěři, že vrcholným predátorem je člověk a idiotům se za pár desetiletí daří pravý opak. Lišky a jezevci, jinde i vlci a medvědi se courají ulicemi a shání tam potravu. Krkavcovití a dravci likvidují ptačí drobotinu už i ve
městech a bude hůře, pokud budeme dál ty idioty poslouchat. Idioty je třeba
izolovat a když ne v blázinci, tak někde v rezervaci, kde si to mohou v
praxi ověřit, jak se dá žít podle jejich idiotských názorů a zákonů. Ať
tam žijí podle jejich představ v souznění s medvědy, občas někoho obětují
a ať se s vlky dělí o domácí zvířata a malé děti. Mohou bezorebně pěstovat
bez chemie staré odrůdy plodin a přestat produkovat CO2. Obětujme třeba
Šumavu, kterou už zničili a ať ukážou, že ten návrat zpět je možný! Pak
uznám svoji chybu a hluboce se jim pokloním!
Odpovědět
plastů kvůli tomu, že idioti odmítají přiznat chybu, že samoregulace je už
dnes NESMYSL! Vypište odměnu za zástřel kormorána třeba na 500 Kč a povolte
likvidaci hnízd. Do dvou let se sníží rapidně počty na únosnou úroveň a
povolte zimní plašení odstřelem za tu odměnu. Pokud budou tady intenzivně
plašeni, tak odletí tam, kde to idioti zakazují. Dobře to popsal pan Zvářal
i u medvědů, kde bez snížení stavu a návratu plachosti dojde na nejhorší.
Pokud celá populace medvědů(kormoránů a jiné škodné) ztratí plachost, tak
bude těžké ji to zpět naučit. Našim předkům trvalo stovky let vštípit
zvěři, že vrcholným predátorem je člověk a idiotům se za pár desetiletí daří pravý opak. Lišky a jezevci, jinde i vlci a medvědi se courají ulicemi a shání tam potravu. Krkavcovití a dravci likvidují ptačí drobotinu už i ve
městech a bude hůře, pokud budeme dál ty idioty poslouchat. Idioty je třeba
izolovat a když ne v blázinci, tak někde v rezervaci, kde si to mohou v
praxi ověřit, jak se dá žít podle jejich idiotských názorů a zákonů. Ať
tam žijí podle jejich představ v souznění s medvědy, občas někoho obětují
a ať se s vlky dělí o domácí zvířata a malé děti. Mohou bezorebně pěstovat
bez chemie staré odrůdy plodin a přestat produkovat CO2. Obětujme třeba
Šumavu, kterou už zničili a ať ukážou, že ten návrat zpět je možný! Pak
uznám svoji chybu a hluboce se jim pokloním!
Karel Zvářal
15.1.2026 10:20 Reaguje na Břetislav MachačekNedávno jsem se nechtěl hádat s jedním blbem, který byl nadšený z článku ekoplašana - prý za přemnožní medvědů mohou vnadiště (na fotu dobře zásobená). To je asi tak, jako bych řekl, že za přemnožení kormoránů mohou rybníkáři, kteří jim servírují potravu v plytkých vanách.
V 60.-70. bylo úplně jiné složení rybí populace, spousta plevených rybek, ostroretek a jelců násobně více než dnes. Ale volavku jsem viděl 1-2x V ROCE! - dnes každých 300-500m. Vydra je teritoriální, ta až tak velký predační účinek nemá, ale vydří rodinka už ano... K tomu ochrana kormoránů, morčáků, volavek, čištění břehů od vrbina olší, spadlých větví... Predační tlak neskutečný, péče o odtranění krytiny též - to nevymyslíš (lepší recept na genocidu).
Na SK to dávali opakovaně, ědci si mohli ušetřit práci a koukat na ten seriál. Je to sice z Dunaje, ale tím hůře - neb tam dokáže kormorán lovit i v desetimetrové hloubce... Zkrátka předkové byli "hloupí a nevzdělaní", když drželi predátory na uzdě. Kdyby to nebylo smutné, tak bych se té dnešní komedii s chutí zasmál.
Odpovědět
V 60.-70. bylo úplně jiné složení rybí populace, spousta plevených rybek, ostroretek a jelců násobně více než dnes. Ale volavku jsem viděl 1-2x V ROCE! - dnes každých 300-500m. Vydra je teritoriální, ta až tak velký predační účinek nemá, ale vydří rodinka už ano... K tomu ochrana kormoránů, morčáků, volavek, čištění břehů od vrbina olší, spadlých větví... Predační tlak neskutečný, péče o odtranění krytiny též - to nevymyslíš (lepší recept na genocidu).
Na SK to dávali opakovaně, ědci si mohli ušetřit práci a koukat na ten seriál. Je to sice z Dunaje, ale tím hůře - neb tam dokáže kormorán lovit i v desetimetrové hloubce... Zkrátka předkové byli "hloupí a nevzdělaní", když drželi predátory na uzdě. Kdyby to nebylo smutné, tak bych se té dnešní komedii s chutí zasmál.
Karel Zvářal
15.1.2026 10:28 Reaguje na Karel ZvářalKdyby pod těmi fáborkami měli i hromady větví, aby ni kormorán, ni vydra tam mohla operovat, byl to "platný pokus". Pokud tam bude ryb více než jinde, a okolí bude vyčištěné, mohou na to vzít jed, že praporek-nepraporek, poplave se na věc...
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
15.1.2026 17:55 Reaguje na Karel ZvářalVčera v TV nějaký mudrlant říkal, že hladové medvědy bude
třeba někde v lesích krmit, aby nechodili do měst. Co tak
místo likvidace krmit cíleně potkany a nebo myši, aby nám
nelezli až domů? To má být řešení krmit někoho, který má
málo potravy, protože si ji už sežral? To musejí vymýšlet
pouze idioti a jsem zvědav, kdy zakážou hubit i potkany.
Ti jsou mimochodem velmi chytří a u souseda si udělali
zásobu cca 20 !!! kg vlašáků z jeho podřadné odrůdy u
které je problém jádro vydolovat ze skořápky a tak je
ani nesbírají. To je pak radost mít takové sousedy, co
je krmí a ubytovávají v palivovém dřevu v kůlně, kterým
už pár let netopí. Soused tam chtěl udělat místo na
sekačku a našel to skladiště ořechů i s hnízdem potkanů.
Když mi o tom referoval, tak se tomu ještě smál, jak jsou
chytří a pracovití. Nikomu nic zlého nepřeji, ale kdyby
mu jednou kůlna vzplála od jeho venkovního krbu, tak bych
se smál zase já. Jinak ty fáborky jsou hrůza, co místo
kormoránů odradí rybáře, vodáky a jiné milovníky přírody.
To snad nemyslí vážně takto ZAPRASIT přírodu kvůli ochraně
kormoránů! Jim už úplně straší ve věži a patří do Bohnic!
Odpovědět
třeba někde v lesích krmit, aby nechodili do měst. Co tak
místo likvidace krmit cíleně potkany a nebo myši, aby nám
nelezli až domů? To má být řešení krmit někoho, který má
málo potravy, protože si ji už sežral? To musejí vymýšlet
pouze idioti a jsem zvědav, kdy zakážou hubit i potkany.
Ti jsou mimochodem velmi chytří a u souseda si udělali
zásobu cca 20 !!! kg vlašáků z jeho podřadné odrůdy u
které je problém jádro vydolovat ze skořápky a tak je
ani nesbírají. To je pak radost mít takové sousedy, co
je krmí a ubytovávají v palivovém dřevu v kůlně, kterým
už pár let netopí. Soused tam chtěl udělat místo na
sekačku a našel to skladiště ořechů i s hnízdem potkanů.
Když mi o tom referoval, tak se tomu ještě smál, jak jsou
chytří a pracovití. Nikomu nic zlého nepřeji, ale kdyby
mu jednou kůlna vzplála od jeho venkovního krbu, tak bych
se smál zase já. Jinak ty fáborky jsou hrůza, co místo
kormoránů odradí rybáře, vodáky a jiné milovníky přírody.
To snad nemyslí vážně takto ZAPRASIT přírodu kvůli ochraně
kormoránů! Jim už úplně straší ve věži a patří do Bohnic!
Karel Zvářal
15.1.2026 18:14 Reaguje na Břetislav MachačekKoho to určitě odradí, aby tudy létali, tak ledňáček a skorec, možná i konipas horský. Ale hladinoví ptáci budou jistit v blízkém okolí, postupně si na to zvyknou, tajak strakapoud na atrapy sokola či výra, a během pár týdnů se pustí i tam.
Připadá mi to jak někdejší strašáky/panáky do zelí, které měly odradit zajíce. Zajíc je 1) noční tvor 2) krátkozraký, takže podle toho to většinou dopadlo. Ale dobré je to aspoň v tom, že konečně se poklesem stavů ryb začali zabývat, cesta k prozření bude ještě dlouhá a strastipná, se spoustou "bolestných" kompromisů, tj staré, osvědčené regulace. Prostě objevují Ameriku, staří hospodáři by jim to řekli hned, bez nějakého směšného pokusničení.
Odpovědět
Připadá mi to jak někdejší strašáky/panáky do zelí, které měly odradit zajíce. Zajíc je 1) noční tvor 2) krátkozraký, takže podle toho to většinou dopadlo. Ale dobré je to aspoň v tom, že konečně se poklesem stavů ryb začali zabývat, cesta k prozření bude ještě dlouhá a strastipná, se spoustou "bolestných" kompromisů, tj staré, osvědčené regulace. Prostě objevují Ameriku, staří hospodáři by jim to řekli hned, bez nějakého směšného pokusničení.
JD
Jindřich Duras
19.1.2026 11:10 Reaguje na Karel ZvářalJen mírně doplním:
1/ O odstraňování doprovodné vegetace jste psal, jenže s tím souvisí i úkrytové možnosti v kořenovém systému stromů na břehu. Cokoli se napřímí, zahloubí, všechno špatně.
2/ Pravidelné dosazování ryb je fajn a záslužné, jenže ty dosazované ryby to v přirozených vodách moc neumí se sháněním potravy, rozmnožováním a únikovými reakcemi.
Jasně, hejnu kormoránů moc odolávat nelze, ale ono je současný stav výsledkem mozaiky dlouhodobě působících vlivů.
3/ Nezamrzající hladiny jsou průšvih. Pod přehradami nezamrzaly obvykle nikdy, ale tyhle úseky se prodlužují, málokdy zamrzají rybníky, zdroje potravy...
4/ Výstavba Novomlýnských nádrží (nezamrzají, spousta ryb) hodně napomohla změnám migračních tras a výrazně podpořila rozvoj kormoránů u nás.
Ano, poděláno je toho spousta a jednoduché řešení neexistuje. Prosté střílení kormoránů to nevyřeší, jakkoli důležité jistě je. Ostatně, zástřelné se platí už docela dlouho, myslím.
Odpovědět
1/ O odstraňování doprovodné vegetace jste psal, jenže s tím souvisí i úkrytové možnosti v kořenovém systému stromů na břehu. Cokoli se napřímí, zahloubí, všechno špatně.
2/ Pravidelné dosazování ryb je fajn a záslužné, jenže ty dosazované ryby to v přirozených vodách moc neumí se sháněním potravy, rozmnožováním a únikovými reakcemi.
Jasně, hejnu kormoránů moc odolávat nelze, ale ono je současný stav výsledkem mozaiky dlouhodobě působících vlivů.
3/ Nezamrzající hladiny jsou průšvih. Pod přehradami nezamrzaly obvykle nikdy, ale tyhle úseky se prodlužují, málokdy zamrzají rybníky, zdroje potravy...
4/ Výstavba Novomlýnských nádrží (nezamrzají, spousta ryb) hodně napomohla změnám migračních tras a výrazně podpořila rozvoj kormoránů u nás.
Ano, poděláno je toho spousta a jednoduché řešení neexistuje. Prosté střílení kormoránů to nevyřeší, jakkoli důležité jistě je. Ostatně, zástřelné se platí už docela dlouho, myslím.
Karel Zvářal
19.1.2026 21:17 Reaguje na Jindřich DurasPredační tlak působí v komplexu, kormorán je jen jednou částí skládanky, o volavkách a vydrách by mohli zasvěcěněji vypovídat jiní-)
Znám křišťálovou studánku... a dnes i říční vodu s čističkami, zbavenou většiny drobno/chovů, ze kterých šly živiny pro "vodní blechy". Ona ta čistá čelní skla mají v té dnešní "ekologii" čirých vod svou analogii. Hladové lesy (pro medvědy), hladová pole (pro koroptve...), řeky též nemají někdejší kvantitu/kvalitu. Prostě nejen "vodní prase" potřebuje pohnojit, i jiné ryby jsou závislé na množství jednouněčných konzumentů půdních organických splachů. Ale nebyl by to ekologismus, aby si tu čistotu vod nepohlídal, že...
Odpovědět
Znám křišťálovou studánku... a dnes i říční vodu s čističkami, zbavenou většiny drobno/chovů, ze kterých šly živiny pro "vodní blechy". Ona ta čistá čelní skla mají v té dnešní "ekologii" čirých vod svou analogii. Hladové lesy (pro medvědy), hladová pole (pro koroptve...), řeky též nemají někdejší kvantitu/kvalitu. Prostě nejen "vodní prase" potřebuje pohnojit, i jiné ryby jsou závislé na množství jednouněčných konzumentů půdních organických splachů. Ale nebyl by to ekologismus, aby si tu čistotu vod nepohlídal, že...
JD
Jindřich Duras
20.1.2026 09:47 Reaguje na Karel ZvářalJo, takže máte dojem, že voda je už místy příliš čistá, že? No to jste mě rozboural :-D!
Tak do toho:
1/ S čím porovnáváte tu čistotu vody? S dobou před 50 lety? před 100 lety? S jakýmsi imaginárním stavem, kdy mají všichni dostatek a žije se jim fajn?
2/ Týkají se vaše úvahy fosforu? Dusíku? Organiky?
3/ Uvážil jste, že doba se výrazně změnila? Z polí nedostanete "trochu toho hnoje", ale erozní materiál a pesticidy? A z měst i vesnic(!) místo "neškodného a přirozeného přepadu ze žumpy" dostanete plejádu mikrokontaminant a pecky přepadů z kanalizací za deště? Do toho vysychavé toky a minimální letní průtoky...
Takže "ekologismus" bych tady určitě z ničeho špatného nepodezíral :-). A s pohledem na dřívější kvalitu/kvantitu v řekách bych byl opatrný.
Odpovědět
Tak do toho:
1/ S čím porovnáváte tu čistotu vody? S dobou před 50 lety? před 100 lety? S jakýmsi imaginárním stavem, kdy mají všichni dostatek a žije se jim fajn?
2/ Týkají se vaše úvahy fosforu? Dusíku? Organiky?
3/ Uvážil jste, že doba se výrazně změnila? Z polí nedostanete "trochu toho hnoje", ale erozní materiál a pesticidy? A z měst i vesnic(!) místo "neškodného a přirozeného přepadu ze žumpy" dostanete plejádu mikrokontaminant a pecky přepadů z kanalizací za deště? Do toho vysychavé toky a minimální letní průtoky...
Takže "ekologismus" bych tady určitě z ničeho špatného nepodezíral :-). A s pohledem na dřívější kvalitu/kvantitu v řekách bych byl opatrný.
Karel Zvářal
20.1.2026 12:20 Reaguje na Jindřich Duras!-DDD Bravo, jen houšť! Nečekal jsem, že oponenta z principu dokážu o něčem přesvědčit. Jedná se zejmena o leta 65-75. Žádná vydra, volavka, natož kormorán či morčák. Ryb mnohonásobně více, než v dnešní době. Proudek pod splavem v čase tření jen vřel, hlava na hlavě (zejména ostroretky). Plůdek pozorovatelný z mostu v deseti- až statisícových počtech - tomu odpovídala i početnost ledňáčka. Dnes zlomeček někdejší "záplavy" - a i tu ca desetinku vysbírá volavka dřív, než stihnou dorůst...
Ano,ano, jistě, ekologistická poučka praví, že loví jen "slabé a nemocné"... Takže pokračujte v oponentuře, mně tak snadno neoblnete, jak dnešní adolescenty:-)
Odpovědět
Ano,ano, jistě, ekologistická poučka praví, že loví jen "slabé a nemocné"... Takže pokračujte v oponentuře, mně tak snadno neoblnete, jak dnešní adolescenty:-)
BM
Břetislav Machaček
20.1.2026 16:27 Reaguje na Karel ZvářalMáte pravdu. Určitá míra organického kalu
dokonce ryby chránil před predátory lovící pomoci zraku. Pro ně se toky čistí na maximum, aby v nich mohli lovit. Rovněž absence překážek a úkrytů dělá své, když nesmí rybníkář proti pytlákům
kolem břehů natáhnout ve vodě ostnatý
drát, aby se nezranili predátoři a asi
aby se dokonce usnadnil lov pytlákům?
On ten rybníkář se pokouší živit z
přírody a to je fuj! Má do ní pouze
investovat a krmit rybami pytláky a
predátory! Pytláci jsou ubozí cizinci
zvyklí z domoviny lovit bez povolení
co plave ve vodě bez lovné míry a bez
omezení počtu kusů. Predátorů je stále
málo a málo a musí jich být více a více!
Pamatuji Odru a Olši černou od důlních
vod a přitom v ní bylo ryb více, než nyní. Totéž pod výtoky z ČOV, kde byly
červené koláče nítěnek a dnes vůbec NIC!
Odpovědět
dokonce ryby chránil před predátory lovící pomoci zraku. Pro ně se toky čistí na maximum, aby v nich mohli lovit. Rovněž absence překážek a úkrytů dělá své, když nesmí rybníkář proti pytlákům
kolem břehů natáhnout ve vodě ostnatý
drát, aby se nezranili predátoři a asi
aby se dokonce usnadnil lov pytlákům?
On ten rybníkář se pokouší živit z
přírody a to je fuj! Má do ní pouze
investovat a krmit rybami pytláky a
predátory! Pytláci jsou ubozí cizinci
zvyklí z domoviny lovit bez povolení
co plave ve vodě bez lovné míry a bez
omezení počtu kusů. Predátorů je stále
málo a málo a musí jich být více a více!
Pamatuji Odru a Olši černou od důlních
vod a přitom v ní bylo ryb více, než nyní. Totéž pod výtoky z ČOV, kde byly
červené koláče nítěnek a dnes vůbec NIC!
Karel Zvářal
20.1.2026 17:20 Reaguje na Břetislav MachačekDlouhá léta pobaveně sleduji, jak Plzeňácí bojují na Boleváku s řasami a vodním morem. Vymysleli dokonce "kombajn", který je toho "nešvaru" má zbavit, aby voda byla nádherně čistá a vegetace nepřekážela plavcům...
Nikdy jsem nezaslechl zmínečku o amurovi či jiných býložravých rybách, které by je problému zbavily. Prostě komedie, nač to dělat jednoduše, když to jde složitě.
Dříve bylo v řece mnohem více řas. Při koupání jsme je sloupávali a házeli po sobě. Na nich frčely ostroretky i např piskoři/mařenky, kteři si pro ně šplhali do proudku s minimálním sloupcem. Nádherá rybka, žel, už dlouho jsem ji neviděl...
A děkuji za podporu, s takovými znalci rád debatím-)
Odpovědět
Nikdy jsem nezaslechl zmínečku o amurovi či jiných býložravých rybách, které by je problému zbavily. Prostě komedie, nač to dělat jednoduše, když to jde složitě.
Dříve bylo v řece mnohem více řas. Při koupání jsme je sloupávali a házeli po sobě. Na nich frčely ostroretky i např piskoři/mařenky, kteři si pro ně šplhali do proudku s minimálním sloupcem. Nádherá rybka, žel, už dlouho jsem ji neviděl...
A děkuji za podporu, s takovými znalci rád debatím-)
Ra
Radek
15.1.2026 11:19Takových lidí zapojených na sanaci škod které zavinila nesmyslná ochrana , škoda jen že se v článku nepíše na čí učet půjdou náklady .
Dobré by bylo před podobnými rozhodnutími o ochraně jakéhokoli živočicha určit za kým půjdou náklady , na nápravu a sanaci škod které potom ti chráněnci působí přírodě .
Odpovědět
Dobré by bylo před podobnými rozhodnutími o ochraně jakéhokoli živočicha určit za kým půjdou náklady , na nápravu a sanaci škod které potom ti chráněnci působí přírodě .
Pe
Peter
15.1.2026 11:44"Přestože Evropská unie investovala v posledních dvou dekádách stovky milionů eur do obnovy říčních ekosystémů, stav populací ryb, zejména těch nejcennějších druhů, se nezlepšuje – někde je dokonce horší než před zahájením revitalizačních opatření."
EU ako olympiáda: Nie je dôležité zvíťaziť, ale zúčastniť sa.
Odpovědět
EU ako olympiáda: Nie je dôležité zvíťaziť, ale zúčastniť sa.
MU
Michal Ukropec
15.1.2026 20:47 Reaguje na PeterV dobách před ekologistických nebyl problém kdekoliv vidět ještěrku, čolka, rosničku, nebo hrouzka s okounem v kdejakém potoce. Po ekologizaci krajiny to vše vymizelo. Samozřejmě včetně hmyzu.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
19.1.2026 15:25 Reaguje na Michal UkropecJestli ekologizací krajiny myslíte napřimování vodních toků
velkoplošné zemědělství s obrovskou erozí a aplikací pesticidů, nedostatečné čištění odpadních vod, tak máte samosebou pravdu.
Odpovědět
velkoplošné zemědělství s obrovskou erozí a aplikací pesticidů, nedostatečné čištění odpadních vod, tak máte samosebou pravdu.
EB
Emil Bernardy
16.1.2026 07:31Vymýšlí se šikanu a krkolomnosti kvůli pár pohozeným PET lahvím,nyní k nim přibudou červenobílé ozdoby mezi táhnoucími lososy..... Pole a louky začínáme mít zasviněné foliemi a sítěmi z nových technologií na seno a siláže.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
18.1.2026 09:24 Reaguje na Emil BernardyBohužel s neustálým tlakem na ekologické počiny se například zhoršil
i kompost z jedné velké městské kompostárny. Když jsem tam před
mnoha roky odebral 7 tun´na svoji zahradu, tak byly cizorodé látky
výjimkou, ale loni si ho koupil kamarád a je zklamán kolik obsahuje
hlavně plastů. Příležitostně se zeptal zaměstnance kompostárny, co
se stalo, že je v něm tolik plastů a ten mu odpověděl, že dostali
nařízení zpracovávat VEŠKERÝ organický odpad z území města a už
nikoliv pouze tříděný bez plastů a jiných sajrajtů. Prý aby se
zvýšilo množství vytříděných odpadů a kleslo množství těch odpadů směsných a netříděných. Plán splněn, ale z kompostu se stalo smetí!
Já už ho po této zkušenosti kamaráda nechci a to jsem uvažoval, že
letos koupím alespoň 3,5 tuny. Svého mívám ročně asi tunu, ale to
mi zdaleka nestačí a to odebírám surovinu i od sousedů. Takže když
někdo od zeleného stolu rozhodne i o kompostování takhle hloupě,
tak ať se pak nediví nezájmu o ten kompost s plasty a skleněnými
střepy. Takový blivajz totiž kamarádovi dovezli a on to před
navezením na záhony třídil jako Popelka. Výsledkem bylo několik
kbelíků plastů a skleněných střepů. Hlavně, že s fakturou dodali
i certifikát nezávadnosti.
Odpovědět
i kompost z jedné velké městské kompostárny. Když jsem tam před
mnoha roky odebral 7 tun´na svoji zahradu, tak byly cizorodé látky
výjimkou, ale loni si ho koupil kamarád a je zklamán kolik obsahuje
hlavně plastů. Příležitostně se zeptal zaměstnance kompostárny, co
se stalo, že je v něm tolik plastů a ten mu odpověděl, že dostali
nařízení zpracovávat VEŠKERÝ organický odpad z území města a už
nikoliv pouze tříděný bez plastů a jiných sajrajtů. Prý aby se
zvýšilo množství vytříděných odpadů a kleslo množství těch odpadů směsných a netříděných. Plán splněn, ale z kompostu se stalo smetí!
Já už ho po této zkušenosti kamaráda nechci a to jsem uvažoval, že
letos koupím alespoň 3,5 tuny. Svého mívám ročně asi tunu, ale to
mi zdaleka nestačí a to odebírám surovinu i od sousedů. Takže když
někdo od zeleného stolu rozhodne i o kompostování takhle hloupě,
tak ať se pak nediví nezájmu o ten kompost s plasty a skleněnými
střepy. Takový blivajz totiž kamarádovi dovezli a on to před
navezením na záhony třídil jako Popelka. Výsledkem bylo několik
kbelíků plastů a skleněných střepů. Hlavně, že s fakturou dodali
i certifikát nezávadnosti.
JŠ
JA
Jindřich Adamec
18.1.2026 20:42Člověk se neustále snaží v přírodě něco regulovat a pak napravovat své chyby. Od dětství jsem jezdil na prázdniny do Beskyd. Řeka Morávka bývala krásná, čistá s tůněmi plných ryb. Přibližně před 50 lety se začalo s regulaci. Kdysi jsem z ní běžně pil, dnes ..... Regulované Řeky ztrácí svou přirozenou funkci v krajině mizí z nich život.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
20.1.2026 15:34 Reaguje na Jindřich Adamec Já to taky pamatuju. Začalo to koncem 50 let dostupností automatické pračky v tuzexu. Hlavně je to o chemii. Zakázat antikoncepci, léky proti stresu, proti bolesti a prát v jádrovém mýdle.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
22.1.2026 07:29 Reaguje na Slavomil VinklerTo byste pane Slavomile musel zakázat používání pazourku a ohně.Tím to začalo.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
22.1.2026 11:22 Reaguje na Emil BernardyNo hlavně ten Jindřich by to měl pochpit.
A taky je potřeba renovovat co jde, např. čističky.
Odpovědět
A taky je potřeba renovovat co jde, např. čističky.
Karel Zvářal
22.1.2026 12:58 Reaguje na Slavomil VinklerTak. Před padesáti lety se netahaly třímetrové klády. Vše, co mělo míru, skončilo v udírně. Takže i "moderní" Chyť a pusť má svůj podíl na úbytku ryb, ale i menších vodních ptáků.
Voda v Dunaji je již řádně promořená "člověčinou"/jedy všeho druhu), přesto kormoráni na "toxické" ryby nehynou (fíha!-) a množí se vesele dál, stejně jako výše zmíněná "ikona"...
Prostě každá zainteresovaná bublina má svůj repertoir, který jen velmi neochotně opouští-)
Odpovědět
Voda v Dunaji je již řádně promořená "člověčinou"/jedy všeho druhu), přesto kormoráni na "toxické" ryby nehynou (fíha!-) a množí se vesele dál, stejně jako výše zmíněná "ikona"...
Prostě každá zainteresovaná bublina má svůj repertoir, který jen velmi neochotně opouští-)
BM
Břetislav Machaček
22.1.2026 16:11 Reaguje na Karel ZvářalJako rybář a občasný konzument ryb jsem rovněž
proti Chyť a pusť v současné podobě. Beru to
provozovat tam, kde chci zachovat generační
ryby k namnožení a mít u nich rozsahy míry
DOLNÍ a taky HORNÍ. Od určité velikosti už
není velká ryba vhodným chovným materiálem,
užírá mladším rybám potravu, u dravců hubí
i generační ročníky dravců a bílých ryb a
pak hyne stářím někde bez užitku v rákosí.
Je to zcestný způsob honby za rekordy a měl
by být pouze na minimálním počtu revírů.
Je to jako čekat až mi slepice bez snášky
uhyne stářím a zakopu ji jako odpad a nebo
ponechám nedojící krávu uhynou stářím a
skončí v kafilérii. Myslivci taky nenechají
trofejního jelena jít takzvaně zpět, aby
měl stále horší trofej a plodil defektní
potomstvo. Ty hlouposti dělá pouze člověk,
když odkládá mateřství a pak se diví, že
jsou děti postižené. No a u ryb se diví,
že se vytrácí z vody drobotina, kterou hubí
nejen rybožraví predátoři, ale taky hájené dravé ryby a ty nedravé nepustí k potravě
mladší ročníky. Navíc dvoukilový kapr nechá
třeba dospělého okružáka, nebo plovatku na
pokoji, ale metrový ho schroustá jako nic.
Pak se divíme, kde mizí i škeble rybniční
a jiní mlži a plži. Zažil jsem třeba chybu
rybářů při vysazování monté, když nechtěli
vézt v děravém pytli monté na jiný revír a
vypustili je na hektarovou pískovnu. Prvé
roky nic, ale pak co záběr na žížalu, to ta
tkanička do bot a postupný úbytek raků
bahenních zakončený jejich vyhubením. Úhoři
konzumovali mladé svlečené raky a staří hynuli
stářím. Došlo na jejich vyhubení čistě úhoři,
kteří navíc zakrsli a většina v dospělosti nedosáhla ani 70 cm. Při tahu k rozmnožování
tak nebyli cenným chovným materiálem, ale pouze mrzáky, kteří se možná ani rozmnožování
nezúčastnili. Jó lidé dělají hlouposti často
v dobré víře, když jim nedochází souvislosti
a měli by setsakra přemýšlet nad souvislostmi,
když vše souvisí se vším. Specialistům často
schází komplexní pohled na přírodu a napáchají více škody jak užitku.
Odpovědět
proti Chyť a pusť v současné podobě. Beru to
provozovat tam, kde chci zachovat generační
ryby k namnožení a mít u nich rozsahy míry
DOLNÍ a taky HORNÍ. Od určité velikosti už
není velká ryba vhodným chovným materiálem,
užírá mladším rybám potravu, u dravců hubí
i generační ročníky dravců a bílých ryb a
pak hyne stářím někde bez užitku v rákosí.
Je to zcestný způsob honby za rekordy a měl
by být pouze na minimálním počtu revírů.
Je to jako čekat až mi slepice bez snášky
uhyne stářím a zakopu ji jako odpad a nebo
ponechám nedojící krávu uhynou stářím a
skončí v kafilérii. Myslivci taky nenechají
trofejního jelena jít takzvaně zpět, aby
měl stále horší trofej a plodil defektní
potomstvo. Ty hlouposti dělá pouze člověk,
když odkládá mateřství a pak se diví, že
jsou děti postižené. No a u ryb se diví,
že se vytrácí z vody drobotina, kterou hubí
nejen rybožraví predátoři, ale taky hájené dravé ryby a ty nedravé nepustí k potravě
mladší ročníky. Navíc dvoukilový kapr nechá
třeba dospělého okružáka, nebo plovatku na
pokoji, ale metrový ho schroustá jako nic.
Pak se divíme, kde mizí i škeble rybniční
a jiní mlži a plži. Zažil jsem třeba chybu
rybářů při vysazování monté, když nechtěli
vézt v děravém pytli monté na jiný revír a
vypustili je na hektarovou pískovnu. Prvé
roky nic, ale pak co záběr na žížalu, to ta
tkanička do bot a postupný úbytek raků
bahenních zakončený jejich vyhubením. Úhoři
konzumovali mladé svlečené raky a staří hynuli
stářím. Došlo na jejich vyhubení čistě úhoři,
kteří navíc zakrsli a většina v dospělosti nedosáhla ani 70 cm. Při tahu k rozmnožování
tak nebyli cenným chovným materiálem, ale pouze mrzáky, kteří se možná ani rozmnožování
nezúčastnili. Jó lidé dělají hlouposti často
v dobré víře, když jim nedochází souvislosti
a měli by setsakra přemýšlet nad souvislostmi,
když vše souvisí se vším. Specialistům často
schází komplexní pohled na přírodu a napáchají více škody jak užitku.
JA
Jindřich Adamec
26.1.2026 20:35 Reaguje na Slavomil VinklerPochopit se dá každý argument, jen škoda, že my nechápeme přírodu, je to celek. Nám se něco líbí, a co ne, to měníme, v tom celku pak neklape.
Odpovědět
