Lipno mělo v zimě stejnou koncentraci sinic jako produkční rybníky v létě
Přečtěte si také |
Sinice nezmizely ani v mrazu. Zelený led na Lipně se stal jedním z nejlépe popsaných případů na světě
Ve střední části nádrže však při pohledu z výšky nejsou pod dosud silnou ledovou pokrývkou výrazné akumulace vodního květu, které byly zřetelné v prosinci. „Nabízejí se dvě vysvětlení: buď je led natolik neprůhledný, že pod ním sinice nejdou vizuálně rozpoznat, nebo došlo k poklesu jejich koncentrace ve vodě, případně jde o kombinaci obou faktorů,“ vysvětluje hydrobiolog Petr Znachor z Biologického centra AV ČR, který situaci na Lipně nadále sleduje. Otevřenou otázkou zůstává, jak zimní přítomnost vysoké biomasy sinic ovlivní sezónní vývoj mikroskopických řas a sinic během roku 2026.
Vodní květ pozorovatelný i z vesmíru
Intenzivní sinicový vodní květ zaznamenaly také družice z vesmíru. Dne 4. února 2026 zveřejnil evropský program Copernicus snímek z družic Sentinel-2, pořízený 18. prosince 2025, který zachycuje výrazné zelené zbarvení většiny nádrže, s odkazem na anglickou verzi lednové tiskové zprávy Biologického centra AV ČR.
Přečtěte si také |
Zelený led na lipenské přehradě byl viditelný i z vesmíru
Hydrobiologové tento snímek dále analyzovali pomocí nástroje RWQForecast (Remote Water Quality Forecast; Brom et al., 2024), který byl vyvinut českými vědci pro hodnocení kvality vody na základě družicových dat Sentinel-2. Systém propojuje spektrální informace ze satelitních snímků s pokročilými metodami umělé inteligence, zejména strojového a hlubokého učení, která umožňuje hodnotit časové změny kvality vody i prostorovou distribuci parametrů, především chlorofylu, ve vodních nádržích.
Vypočtené hodnoty koncentrace chlorofylu byly mimořádné. Průměrná koncentrace pro celou nádrž dosahovala téměř 200 mikrogramů na litr, přičemž v místech nahromadění vodního květu byly odhadnuty hodnoty blížící se 600 mikrogramů na litr.
„Přestože si uvědomujeme, že se jedná o extrémní situaci, tyto hodnoty odpovídají koncentracím běžně naměřeným v silně zatížených produkčních rybnících během letní sezóny. Výsledky naznačují, že ekologická rovnováha lipenské nádrže je výrazně narušena a systém se pravděpodobně posouvá směrem k častějšímu a intenzivnějšímu výskytu sinicových vodních květů,“ uvádí Petr Znachor. Tento trend je třeba vnímat v širším kontextu dlouhodobého vývoje eutrofizace a probíhajících klimatických změn, které mohou měnit sezónní dynamiku a stabilitu vodních ekosystémů.
reklama
Dále čtěte |
Rostlin v česko-rakouském příhraničí ubývá. Změnit to chce nový přeshraniční projekt
Na okraji Trutnova hořel les, příčinou požáru byla nedbalost při pálení klestí
Mýty a fakta o řízeném vypalování v Národním parku Podyjí
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (13)
smějící se bestie
6.3.2026 06:29Pokud ano, tak ho zřejmě strážci parku špatně hlídají, když v něm dojde vlastně k ekologické katastrofě, že - ale dotace chtějí, co !
Michal Krátký
6.3.2026 21:33 Reaguje na smějící se bestieJindřich Duras
7.3.2026 19:45 Reaguje na smějící se bestieSlavomil Vinkler
6.3.2026 07:28Michal Ukropec
6.3.2026 10:55 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
6.3.2026 11:35 Reaguje na Michal UkropecLukas B.
6.3.2026 12:28 Reaguje na Slavomil VinklerMichal Ukropec
6.3.2026 15:13 Reaguje na Lukas B.Jindřich Duras
7.3.2026 20:11 Reaguje na Michal Ukropec1/ Za sinicovými vodními květy VŽDY stojí fosfor a jeho příliš vysoký vstup do nádrže. A jasně, každý typ nádrže je na tento vstup různě odolný. Zrovna Lipno je, bohužel, odolné velmi málo. Proč je málo odolné:
a/ Nemá prakticky žádné dusičnany. Detaily nebudu rozmazávat, ale v důsledku to znamená, že za nedostatku kyslíku se z usazenin na dně fosfor snadno uvolňuje, tedy vrací pět do vodního sloupce, kde je k dispozici sinicím.
b/ Velká část Lipna má obrovskou plochu a poměrně malou hloubku, takže vítr zvedá velké vlny a vodní sloupec se hodně promíchává => fosfor se snadno recykluje zpět k sinicím.
c/ Každá nádrž stárne - a Lipno už je staré dost. V praxi to znamená, že si ta nádrž pamatuje většinu průšvihů, neb se ukládají v sedimentech. Fosfor také - a v minulosti ho tam přitekla spousta. Teď se sice odpadní vody v povodí čistí docela dobře (jasně, míst, kde přitlačit pořád dost), jenže se ukazuje, že významné jsou i vnosy z pastvis s dobytkem. Také rybník Olšina, z něhož se rybáři dlouhodobě snaží vydolovat co nejvíc kaprů, se v době výlovu zařadí k důležitým zdrojům fosforu. Uniká z něj ve velkém bahno, kde je toho fosforu spousta. Bahno se usadí v Lipně a proces se stále zesiluje.
d/ Ještě je tu klimazměna, která zesiluje právě důsledky přítomnosti živin (fosforu), tedy eutrofizace. Ke klimazměně patří zvyšování teploty, takže změny celého teplotního režimu, na který je navázán i režim kyslíkový. K tomu prodlužování vegetační sezóny, které zase přeje podzimním druhům sinic, které pak mohou překvapit, jako se stalo zrovna na Lipně. Jo a taky zpomalování obměny vody v nádrži vlivem suchých let, což má většina druhů sinic ráda.
Tak to je asi z nejhoršího :-).
Jo, a co s tím? Těžká práce na dlouhou dobu a výsledek silně nejistý v horizontu spousty let. Zlepšení je vždycky problém. Zato zhoršit se situace dá docela snadno. Stačí, když špatně vyčištěné vody ze zástavby v okolí potečou do nádrže...
Michal Ukropec
8.3.2026 08:08 Reaguje na Jindřich DurasMiloš Zahradník
6.3.2026 11:29je moznost ty prutoky velmi presne merit uz asi 70 let, od postaveni te prehrady
Břetislav Machaček
6.3.2026 16:16porosty vstřebat má taky své dopady. Zkuste si opět pokus s mrtvým dřevem
a nebo pouze trávou v kbelíku, co se z nich vyluhuje a jak výživný to je
koktejl. Dá se s ním hnojit a pokud ho nevstřebají rostliny, tak je pro
sinice vítanou potravou. Ono vše se vším souvisí a to i ten bezzásah s
tím množstvím tlejícího dřeva ze kterého se uvolňují kvanta živin. No a
ty chaty, hotely, restaurace a hausbóty taky nejsou bez viny. A pak, že
je NP a CHKO zárukou ochrany přírody! Ano, ale pouze ty dobře vedené,
s dobrým hospodařením a dbající nekompromisně na dodržování zákonů!



Jak druhy osidlují plochy po odstranění akátu? Brouci se vracejí, rostliny váhají
Vyšší teploty oslabují přirozené nepřátele hmyzu – drobné parazitické vosičky
Jaký je vliv kormoránů na úbytek ryb? Vědci zahájili terénní pokusy s provazo-fáborkovými zábranami 