Lipno mělo v zimě stejnou koncentraci sinic jako produkční rybníky v létě

Zelený led na Lipně v prosinci 2025.

Foto | Petr Znachor / BC AV ČR

Přečtěte si také |

Sinice nezmizely ani v mrazu. Zelený led na Lipně se stal jedním z nejlépe popsaných případů na světě

Ve střední části nádrže však při pohledu z výšky nejsou pod dosud silnou ledovou pokrývkou výrazné akumulace vodního květu, které byly zřetelné v prosinci. „Nabízejí se dvě vysvětlení: buď je led natolik neprůhledný, že pod ním sinice nejdou vizuálně rozpoznat, nebo došlo k poklesu jejich koncentrace ve vodě, případně jde o kombinaci obou faktorů,“ vysvětluje hydrobiolog Petr Znachor z Biologického centra AV ČR, který situaci na Lipně nadále sleduje. Otevřenou otázkou zůstává, jak zimní přítomnost vysoké biomasy sinic ovlivní sezónní vývoj mikroskopických řas a sinic během roku 2026.

Několikacentimetrové shluky sinic pod tenkou vrstvou příbřežního ledu vytvořeného během noci na 27. února 2026 v blízkosti chatové osady Radslav.

Foto | Petr Znachor / Biologické centrum AV ČR

Vodní květ pozorovatelný i z vesmíru

Intenzivní sinicový vodní květ zaznamenaly také družice z vesmíru. Dne 4. února 2026 zveřejnil evropský program Copernicus snímek z družic Sentinel-2, pořízený 18. prosince 2025, který zachycuje výrazné zelené zbarvení většiny nádrže, s odkazem na anglickou verzi lednové tiskové zprávy Biologického centra AV ČR.

Přečtěte si také |

Zelený led na lipenské přehradě byl viditelný i z vesmíru

Hydrobiologové tento snímek dále analyzovali pomocí nástroje RWQForecast (Remote Water Quality Forecast; Brom et al., 2024), který byl vyvinut českými vědci pro hodnocení kvality vody na základě družicových dat Sentinel-2. Systém propojuje spektrální informace ze satelitních snímků s pokročilými metodami umělé inteligence, zejména strojového a hlubokého učení, která umožňuje hodnotit časové změny kvality vody i prostorovou distribuci parametrů, především chlorofylu, ve vodních nádržích.

Vypočtené hodnoty koncentrace chlorofylu byly mimořádné. Průměrná koncentrace pro celou nádrž dosahovala téměř 200 mikrogramů na litr, přičemž v místech nahromadění vodního květu byly odhadnuty hodnoty blížící se 600 mikrogramů na litr.

„Přestože si uvědomujeme, že se jedná o extrémní situaci, tyto hodnoty odpovídají koncentracím běžně naměřeným v silně zatížených produkčních rybnících během letní sezóny. Výsledky naznačují, že ekologická rovnováha lipenské nádrže je výrazně narušena a systém se pravděpodobně posouvá směrem k častějšímu a intenzivnějšímu výskytu sinicových vodních květů,“ uvádí Petr Znachor. Tento trend je třeba vnímat v širším kontextu dlouhodobého vývoje eutrofizace a probíhajících klimatických změn, které mohou měnit sezónní dynamiku a stabilitu vodních ekosystémů.