https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/mnozstvi-sinic-v-lipenske-prehrade-je-letos-i-v-zimnich-mesicich-extremne-vysoke
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Lipno mělo v zimě stejnou koncentraci sinic jako produkční rybníky v létě

6.3.2026 04:42 | PRAHA (Ekolist.cz) | Daniela Procházková
Zelený led na Lipně v prosinci 2025.
Zelený led na Lipně v prosinci 2025.
Foto | Petr Znachor / BC AV ČR
Satelitní analýza kvality vody ukazuje, že zimní stav Lipenské nádrže je z hlediska množství sinic mimořádný. Výpočty koncentrace chlorofylu ze snímků družice Sentinel-2 evropského programu Copernicus naznačují, že zimní hodnoty dosahovaly úrovně běžné pro silně zatížené produkční rybníky v létě. Výskyt takto vysoké biomasy sinic je přitom ve středoevropských podmínkách neobvyklý a způsobil zajímavý fenomén „zeleného ledu“, o němž informovalo Biologické centrum Akademie věd ČR na začátku tohoto roku.
 
Během února došlo vlivem teplejšího počasí k tání sněhu v povodí nádrže, což způsobilo postupný vzestup hladiny na kótu 723 m n. m. (stav k 3. březnu 2026). Oproti podzimnímu období tak hladina stoupla přibližně o půl metru. I na začátku března je většina nádrže stále pokryta ledem, nicméně podél břehů vznikl několikametrový pás bez ledu, případně se zde během chladných nocí vytváří pouze tenká ledová vrstva. Právě v této nové vrstvě se místy objevují několikacentimetrové shluky sinic. Podle jejich intenzivního zeleného zbarvení je zřejmé, že přežily několikaměsíční období pod ledem v dobré kondici.

Ve střední části nádrže však při pohledu z výšky nejsou pod dosud silnou ledovou pokrývkou výrazné akumulace vodního květu, které byly zřetelné v prosinci. „Nabízejí se dvě vysvětlení: buď je led natolik neprůhledný, že pod ním sinice nejdou vizuálně rozpoznat, nebo došlo k poklesu jejich koncentrace ve vodě, případně jde o kombinaci obou faktorů,“ vysvětluje hydrobiolog Petr Znachor z Biologického centra AV ČR, který situaci na Lipně nadále sleduje. Otevřenou otázkou zůstává, jak zimní přítomnost vysoké biomasy sinic ovlivní sezónní vývoj mikroskopických řas a sinic během roku 2026.

Několikacentimetrové shluky sinic pod tenkou vrstvou příbřežního ledu vytvořeného během noci na 27. února 2026 v blízkosti chatové osady Radslav.
Několikacentimetrové shluky sinic pod tenkou vrstvou příbřežního ledu vytvořeného během noci na 27. února 2026 v blízkosti chatové osady Radslav.
Foto | Petr Znachor / Biologické centrum AV ČR

Vodní květ pozorovatelný i z vesmíru

Intenzivní sinicový vodní květ zaznamenaly také družice z vesmíru. Dne 4. února 2026 zveřejnil evropský program Copernicus snímek z družic Sentinel-2, pořízený 18. prosince 2025, který zachycuje výrazné zelené zbarvení většiny nádrže, s odkazem na anglickou verzi lednové tiskové zprávy Biologického centra AV ČR.

Hydrobiologové tento snímek dále analyzovali pomocí nástroje RWQForecast (Remote Water Quality Forecast; Brom et al., 2024), který byl vyvinut českými vědci pro hodnocení kvality vody na základě družicových dat Sentinel-2. Systém propojuje spektrální informace ze satelitních snímků s pokročilými metodami umělé inteligence, zejména strojového a hlubokého učení, která umožňuje hodnotit časové změny kvality vody i prostorovou distribuci parametrů, především chlorofylu, ve vodních nádržích.

Vypočtené hodnoty koncentrace chlorofylu byly mimořádné. Průměrná koncentrace pro celou nádrž dosahovala téměř 200 mikrogramů na litr, přičemž v místech nahromadění vodního květu byly odhadnuty hodnoty blížící se 600 mikrogramů na litr.

„Přestože si uvědomujeme, že se jedná o extrémní situaci, tyto hodnoty odpovídají koncentracím běžně naměřeným v silně zatížených produkčních rybnících během letní sezóny. Výsledky naznačují, že ekologická rovnováha lipenské nádrže je výrazně narušena a systém se pravděpodobně posouvá směrem k častějšímu a intenzivnějšímu výskytu sinicových vodních květů,“ uvádí Petr Znachor. Tento trend je třeba vnímat v širším kontextu dlouhodobého vývoje eutrofizace a probíhajících klimatických změn, které mohou měnit sezónní dynamiku a stabilitu vodních ekosystémů.


reklama

 
foto - Procházková Daniela
Daniela Procházková
Autorka je pracovnicí Biologického centra AV ČR.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (13)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

6.3.2026 06:29
Patří Lipno/vodní nádrž do NP Šumava ?
Pokud ano, tak ho zřejmě strážci parku špatně hlídají, když v něm dojde vlastně k ekologické katastrofě, že - ale dotace chtějí, co !
Odpovědět
MK

Michal Krátký

6.3.2026 21:33 Reaguje na smějící se bestie
Nepatří, než něco napíšeš trochu se vzdělej ty trosko
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

7.3.2026 19:45 Reaguje na smějící se bestie
Zkuste u psaní i myslet, jestli to dokážete, nebudete vypadat jako totální hlupák.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

6.3.2026 07:28
Kolem lipna je postaveno tisíce rekraečních objektů a majitelé pilně posílají nečištěnou, v lepším málo čištěnou vodu do jezera. A akumulace fosforu za ty léta....
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

6.3.2026 10:55 Reaguje na Slavomil Vinkler
Lipno je dost objemné i na tisíce chat. Problém bude jinde.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

6.3.2026 11:35 Reaguje na Michal Ukropec
Asi ne, jak se ukazuje. Tak jako ostatní přehrady. A zejména VDNM, kde vychcípaly ryby dyje až do rakous.
Odpovědět
LB

Lukas B.

6.3.2026 12:28 Reaguje na Slavomil Vinkler
bylo dost objemné na tisíce chat s latrínama. jenže oni si všichni přivedli vodovod, všichni pořídili splachovací záchody a pračky.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

6.3.2026 15:13 Reaguje na Lukas B.
On se ozve pan Duras. To je význačný hydrobiolog. Já jsem jen laik.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

7.3.2026 19:47 Reaguje na Michal Ukropec
:-) :-) děkuji :-D
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

7.3.2026 20:11 Reaguje na Michal Ukropec
Problém je sice v hlavním principu jednoduchý, ale v deatilu zas tak ne :-). Tak jdeme na to :-)!
1/ Za sinicovými vodními květy VŽDY stojí fosfor a jeho příliš vysoký vstup do nádrže. A jasně, každý typ nádrže je na tento vstup různě odolný. Zrovna Lipno je, bohužel, odolné velmi málo. Proč je málo odolné:
a/ Nemá prakticky žádné dusičnany. Detaily nebudu rozmazávat, ale v důsledku to znamená, že za nedostatku kyslíku se z usazenin na dně fosfor snadno uvolňuje, tedy vrací pět do vodního sloupce, kde je k dispozici sinicím.
b/ Velká část Lipna má obrovskou plochu a poměrně malou hloubku, takže vítr zvedá velké vlny a vodní sloupec se hodně promíchává => fosfor se snadno recykluje zpět k sinicím.
c/ Každá nádrž stárne - a Lipno už je staré dost. V praxi to znamená, že si ta nádrž pamatuje většinu průšvihů, neb se ukládají v sedimentech. Fosfor také - a v minulosti ho tam přitekla spousta. Teď se sice odpadní vody v povodí čistí docela dobře (jasně, míst, kde přitlačit pořád dost), jenže se ukazuje, že významné jsou i vnosy z pastvis s dobytkem. Také rybník Olšina, z něhož se rybáři dlouhodobě snaží vydolovat co nejvíc kaprů, se v době výlovu zařadí k důležitým zdrojům fosforu. Uniká z něj ve velkém bahno, kde je toho fosforu spousta. Bahno se usadí v Lipně a proces se stále zesiluje.
d/ Ještě je tu klimazměna, která zesiluje právě důsledky přítomnosti živin (fosforu), tedy eutrofizace. Ke klimazměně patří zvyšování teploty, takže změny celého teplotního režimu, na který je navázán i režim kyslíkový. K tomu prodlužování vegetační sezóny, které zase přeje podzimním druhům sinic, které pak mohou překvapit, jako se stalo zrovna na Lipně. Jo a taky zpomalování obměny vody v nádrži vlivem suchých let, což má většina druhů sinic ráda.

Tak to je asi z nejhoršího :-).
Jo, a co s tím? Těžká práce na dlouhou dobu a výsledek silně nejistý v horizontu spousty let. Zlepšení je vždycky problém. Zato zhoršit se situace dá docela snadno. Stačí, když špatně vyčištěné vody ze zástavby v okolí potečou do nádrže...
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

8.3.2026 08:08 Reaguje na Jindřich Duras
Děkuji. Úplně jinde než od slečny Danieli Procházkové.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

6.3.2026 11:29
Nejspis to nejak souvisi resp. tedy nahodou koreluje s tim, ze ve Vltave bylo minuly rok malo vody a i zima byla sucha. Nemaji na Povodi nejakou podrobnejsi tabulku resp. graf prutoku horni Vltavy. Na Lipne na prehrade
je moznost ty prutoky velmi presne merit uz asi 70 let, od postaveni te prehrady
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

6.3.2026 16:16
Ty splachy z rozkládající se odumřelé dřevní hmoty, které nestačí mladé
porosty vstřebat má taky své dopady. Zkuste si opět pokus s mrtvým dřevem
a nebo pouze trávou v kbelíku, co se z nich vyluhuje a jak výživný to je
koktejl. Dá se s ním hnojit a pokud ho nevstřebají rostliny, tak je pro
sinice vítanou potravou. Ono vše se vším souvisí a to i ten bezzásah s
tím množstvím tlejícího dřeva ze kterého se uvolňují kvanta živin. No a
ty chaty, hotely, restaurace a hausbóty taky nejsou bez viny. A pak, že
je NP a CHKO zárukou ochrany přírody! Ano, ale pouze ty dobře vedené,
s dobrým hospodařením a dbající nekompromisně na dodržování zákonů!
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist