Unikát Bílých Karpat: když se jeden strom rozhodne plodit „napůl“
Proč tato konkrétní hrušeň plodí jen napůl?
Tato asymetrická alternace není náhodná chyba, ale specifický stav, který vzniká kombinací věku a architektury stromu:
Fyziologická nezávislost: U takto mohutných solitérů s kotlovitou korunou fungují hlavní kosterní větve téměř jako samostatné jednotky. Živiny a hormony proudí v kmeni prioritně vertikálně. To, co se děje vlevo, pravou stranu téměř neovlivní – jako by šlo o dva stromy v jednom.
Stopka pro květy: Semena v plodech na plodící polovině produkují hormony (gibereliny), které vysílají signál: „Letos veškerá energie do plodů, nové květy pro příští rok nezakládej.“ U tohoto stromu se tento signál zastaví přesně v polovině koruny.
Rizika pro strom: asymetrie není jen vzhledová vada
Ačkoliv to vypadá efektně, pro zdraví hrušně představuje tento stav dlouhodobé riziko:
Mechanická nestabilita: Plodící polovina je extrémně zatížena váhou ovoce (stovky kilogramů), zatímco druhá je lehká. To vytváří obrovský tah na kmen a hrozí rozlomení stromu v místě hlavního větvení.
Nerovnoměrný vývoj: Část, která odpočívá, investuje energii do bujného růstu nových výhonů (vlků), zatímco plodící část veškerou energii vydá na ovoce a její přírůstky jsou nulové. Výsledkem je deformovaná koruna, která postupně ztrácí svou statickou rovnováhu.
Fyzické oslabení: Neustálé střídání extrémů mezi „předřením“ a „lenošením“ vede k dřívějšímu prosychání plodonosného obrostu na přetěžované straně.
Jak tomuto stromu pomoci k rovnováze?
Cílem je srovnat výkonnost obou polovin, aby se strom nevyčerpával jednostranně:
Doplnění energie (závlaha a výživa): V suchých měsících je kritické strom zalévat. Pokud má dostatek vody a živin (dusík, draslík), dokáže plodící část vyživit plody a zároveň si ponechat dost sil na tvorbu pupenů pro příští rok.
Ruční probírka plodů: U malých stromů je důležité odstranění části malých plůdků na plodící straně (v červnu) je klíčové. Uvolní se tím hormonální tlak a stromu zbude energie na srovnání cyklu.
Řez: Pravidelným prosvětlením bujně rostoucí (odpočívající) části a mírným zmlazením té plodící pomáháme stromu udržet symetrii a stabilitu koruny.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (5)
Karel Zvářal
13.5.2026 07:08DAG
13.5.2026 09:52Slavomil Vinkler
13.5.2026 20:04 Reaguje na DAGJaroslav Pokorný
13.5.2026 11:04Břetislav Machaček
14.5.2026 10:40májovku a višeň. Byla jeho sousedy obdivována rozdílnou dobou květu a taky
sklizně. Bohužel růst třešňové půlky byl rychlejśí a on nedbal mé rady, jak
ji zakracovat a orientovat při výsadbě. Doporučil jsem mu tu půlku s višní
dát od jihu a tu s tou třešní od severu. Udělal to přesně opačně a ta část
s třešní tu část s višní zcela zadusila. No a pak přišel ČEZ s novým vedením pro posílení stále více zatížené ulice a strom musel k zemi. Nyní
tam má zákrsky od Stárkla, kterým rok co rok zmrznou květy přízemními
mrazíky i tehdy, když na vysokokmenech praskají větve přemírou plodů.
Ono to kvetení na polovině koruny může být ovlivněno i převládajícími
mrazivými větry, ale to asi případ na snímku nebude. Kdysi jsem měl velkou
meruňku (Velkopavlovická) u hospodářské budovy s částí větví ležících na
střeše po sněhem, který je chránil před mrazem a kde rodily každý rok i
proto, že betonové tašky byly i bez sněhu akumulátorem tepla, který je
ochránil před mrazem. Podobně mi letos jako jeden z mála v okolí nezmrznul
na jaře vlašák v těsné blízkosti cesty a chodníku vyzařujících teplo až
do ranních hodin. Ostatní mají vlašáky zmrzlé a můj se zelená a kvete.
Jó mnohdy stačí málo a člověk se nestačí divit.


Přírodní rezervace Dívčí kámen na Českokrumlovsku se rozšířila na 24 hektarů
CHKO Český les má novou rezervaci Dlouhá skála, žije tam rys či datlík
Vlečka z Kyselky na Karlovarsku se může stát biokoridorem pro užovku stromovou