https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/unikat-bilych-karpat-kdyz-se-jeden-strom-rozhodne-plodit-napul
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Unikát Bílých Karpat: když se jeden strom rozhodne plodit „napůl“

13.5.2026 04:47 | PRAHA (Ekolist.cz) | Zdeněk Špíšek
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Zdeněk Špíšek / Stromy pro Moravský kras
V ovocnářství je střídavá plodnost (alternace) celkem běžná, ale v drsném prostředí Bílých Karpat se občas objeví naprostý unikát. Jde o jednu konkrétní starou hrušeň, která se v plodnosti doslova rozdělila na dvě nezávislé poloviny. Zatímco jedna strana stromu je obsypaná plody, druhá si vybírá „volno“, aby se za rok role prohodily.
 
Tento jev je fascinující ukázkou toho, jak se jeden organismus dokáže adaptovat na těžké podmínky, i když ho to vnitřně rozděluje.

Proč tato konkrétní hrušeň plodí jen napůl?

Tato asymetrická alternace není náhodná chyba, ale specifický stav, který vzniká kombinací věku a architektury stromu:

Fyziologická nezávislost: U takto mohutných solitérů s kotlovitou korunou fungují hlavní kosterní větve téměř jako samostatné jednotky. Živiny a hormony proudí v kmeni prioritně vertikálně. To, co se děje vlevo, pravou stranu téměř neovlivní – jako by šlo o dva stromy v jednom.

Stopka pro květy: Semena v plodech na plodící polovině produkují hormony (gibereliny), které vysílají signál: „Letos veškerá energie do plodů, nové květy pro příští rok nezakládej.“ U tohoto stromu se tento signál zastaví přesně v polovině koruny.

Rizika pro strom: asymetrie není jen vzhledová vada

Ačkoliv to vypadá efektně, pro zdraví hrušně představuje tento stav dlouhodobé riziko:

Mechanická nestabilita: Plodící polovina je extrémně zatížena váhou ovoce (stovky kilogramů), zatímco druhá je lehká. To vytváří obrovský tah na kmen a hrozí rozlomení stromu v místě hlavního větvení.

Nerovnoměrný vývoj: Část, která odpočívá, investuje energii do bujného růstu nových výhonů (vlků), zatímco plodící část veškerou energii vydá na ovoce a její přírůstky jsou nulové. Výsledkem je deformovaná koruna, která postupně ztrácí svou statickou rovnováhu.

Fyzické oslabení: Neustálé střídání extrémů mezi „předřením“ a „lenošením“ vede k dřívějšímu prosychání plodonosného obrostu na přetěžované straně.

Jak tomuto stromu pomoci k rovnováze?

Cílem je srovnat výkonnost obou polovin, aby se strom nevyčerpával jednostranně:

Doplnění energie (závlaha a výživa): V suchých měsících je kritické strom zalévat. Pokud má dostatek vody a živin (dusík, draslík), dokáže plodící část vyživit plody a zároveň si ponechat dost sil na tvorbu pupenů pro příští rok.

Ruční probírka plodů: U malých stromů je důležité odstranění části malých plůdků na plodící straně (v červnu) je klíčové. Uvolní se tím hormonální tlak a stromu zbude energie na srovnání cyklu.

Řez: Pravidelným prosvětlením bujně rostoucí (odpočívající) části a mírným zmlazením té plodící pomáháme stromu udržet symetrii a stabilitu koruny.


reklama

 
foto - Špíšek Zdeněk
Zdeněk Špíšek
Dendrolog a správce facebookové stránky Stromy pro Moravský kras.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (5)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.5.2026 07:08
Úžasné, lepší než od AI!-) Jen bych to nazval polovina "práce" a polovina "odpočinek". Jak vidno, i organismy bez CNS dokáží "přemýšlet". Majiteli to určitě dělá radost, říct v hospodě, že "můj strom plodí každý rok", tak všichni okolo by sázku prohráli.
Odpovědět
DA

DAG

13.5.2026 09:52
Taky jsem měl takový strom gravštyn. Teda ještě mám, ale už se obě půlky sladily. Nicméně dobrých třicet let plodily na střídačku.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

13.5.2026 20:04 Reaguje na DAG
Měl jsem takové 2 stromy Ontaria. No pak to sladili Pankrác Servác Bonifác a bylo po radosti.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

13.5.2026 11:04
Autor opomněl jednu věc a to, u takových druhů nezapěstovávat kotlovitou, nestabilní korunu, nebo nepřipustit dvojáky či trojáky, ale korunu s centrálním kmenem a slabými postranními větvěmi.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

14.5.2026 10:40
Kdysi jsem kamarádovi do jeho malé zahrádky narouboval na ptáčnici třešeň
májovku a višeň. Byla jeho sousedy obdivována rozdílnou dobou květu a taky
sklizně. Bohužel růst třešňové půlky byl rychlejśí a on nedbal mé rady, jak
ji zakracovat a orientovat při výsadbě. Doporučil jsem mu tu půlku s višní
dát od jihu a tu s tou třešní od severu. Udělal to přesně opačně a ta část
s třešní tu část s višní zcela zadusila. No a pak přišel ČEZ s novým vedením pro posílení stále více zatížené ulice a strom musel k zemi. Nyní
tam má zákrsky od Stárkla, kterým rok co rok zmrznou květy přízemními
mrazíky i tehdy, když na vysokokmenech praskají větve přemírou plodů.
Ono to kvetení na polovině koruny může být ovlivněno i převládajícími
mrazivými větry, ale to asi případ na snímku nebude. Kdysi jsem měl velkou
meruňku (Velkopavlovická) u hospodářské budovy s částí větví ležících na
střeše po sněhem, který je chránil před mrazem a kde rodily každý rok i
proto, že betonové tašky byly i bez sněhu akumulátorem tepla, který je
ochránil před mrazem. Podobně mi letos jako jeden z mála v okolí nezmrznul
na jaře vlašák v těsné blízkosti cesty a chodníku vyzařujících teplo až
do ranních hodin. Ostatní mají vlašáky zmrzlé a můj se zelená a kvete.
Jó mnohdy stačí málo a člověk se nestačí divit.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist