Jan Korytář: Kecy o krajině už mě nebaví
7.7.2023
Obnovené mokřady Jablonné.
Mám tu výhodu, že pracuju v organizaci, která dělá v krajině praktické revitalizační projekty. Máme za sebou vysázené aleje, desítky nových tůní, přeměněné smrkové monokultury na pestré lesy, obnovené louky a dokonce, světe div se, i ty pověstné remízky z keřů na zemědělské půdě.
Vím, co ta práce obnáší, vím, jak dlouho to trvá, než v krajině něco zrealizujete a bohužel také vím, jakou to nese byrokratickou zátěž, finanční rizika a náklady, a jak neefektivně je celý systém nastavený.
Od ochrany přírody k boji s korupcí a zase zpět
Malá odbočka. V minulosti jsem se jako aktivista i politik věnoval i tématu korupce. V našem regionu, v mém rodném Liberci. Kradla se tu první liga, město bylo zadlužené nejvíc v republice. Věnoval jsem se tomu, dvakrát jsme vyhráli komunální volby. Ale nakonec jsem to vzdal. Nebyl prakticky nikdo, kdo by chtěl tyto aktivity dostatečně financovat a bez peněz to nejde, zvláště, když vidíte, kdo stojí na druhé straně.
Stát rozdělí všem neziskovkám na protikorupční projekty ročně cca 5 milionů Kč. To je „vývar“ u jedné menší cinklé zakázky.
Z veřejných rozpočtů se kvůli korupci a klientelismu ztratí miliardy, neziskovkám, které v tom mohou podstatně pomáhat, stát „smrkne“ pár milionů. Za to se to dělat nedá. I proto jsem z politiky nakonec odešel. Vidím v našem regionu, jak se vše vrátilo do starých kolejí, vidím předražené zakázky připravené na míru některým firmám, ale už se tím nezabývám.
Ochrana přírody, krajiny a obnova biodiverzity mi ale smysl stále dává. Jenže situace ani zde není o moc lepší. Všem neziskovkám, které v tomto oboru leckde zastupují nebo přinejmenším doplňují stát, MŽP ročně rozdělí cca 20 milionů Kč, kdy na projekt můžete získat 300.000 Kč.
Těch 20 milionů to je ekvivalent odbahnění jednoho menšího rybníka…
Někde si ty peníze zkrátka sežeňte, aneb sytý hladovému nevěří
Stát dává peníze na realizaci krajinných prvků, ale vůbec neřeší, že čím je projekt větší a složitější, tím nákladnější je jeho příprava, včetně jednání s vlastníky a získání všech potřebných povolení.
Opakovaně jsem se setkal od různých úředníků s přístupem, že peněz je přece dost, protože ta opatření vznikají. Já je v běžné krajině ale nevidím. Jsou to spíše výjimky potvrzující pravidlo, žádné komplexní projekty.
Sazby za údržbu krajiny nebo realizaci různých opatření jsou navíc nastavené tak, že platí stejné sazby pro projekty připravené Agenturou ochrany přírody a krajiny, obcemi či kraji a stejné pro projekty připravené neziskovkami. Na první pohled spravedlivě. V čem je problém?
Ti první mají mzdy, odpisy, režie, vybavení, zkrátka svůj běžný provoz zaplacený ze státního rozpočtu a peníze na realizaci opatření mohou využít v zásadě jen ta opatření – sečení luk, budování tůní, výsadby stromů. I tak toho mnoho nevzniká.
Jenže když jste neziskovka, musíte z toho zaplatit všechno, protože žádná dotace ze státního rozpočtu, co by nám pokryla provoz, mzdy, vybavení, není.
A protože se to za ty peníze dělat nedá, musíme shánět dobrovolníky, sponzory, další granty a nějak se to snažit ufinancovat. Jako by obnova krajiny byl náš koníček a ne státní, či celospolečenský zájem.
Tak jsem si před dvěma, třemi lety řekl dost. Takhle to dál nejde. I když se budu snažit pracovat od rána do večera, v krajině to znát nebude a já nechci chlácholit sám sebe tím, že jsme udělali se Čmelákem pár desítek hezkých nových lokalit. To opravdu nestačí. Nechci strávit dalších dvacet let tím, že se budu snažit něco málo prosadit v současných podmínkách. Je třeba tyto podmínky změnit.
Koalice pro krajinu
Proto vznikla Koalice pro krajinu, kterou aktuálně tvoří několik regionálních ekologických organizací, které se roky pohybují v praktické ochraně přírody a biodiverzity, mají výsledky, ale také mají často taky už plné zuby toho, v jakých podmínkách to musíme dělat.
Jsme unavení, ale ještě jsme to nevzdali.
Máme nyní dva hlavní cíle. Chceme zásadně změnit systém zemědělských dotací, aby tyto byly vázané na to, že je budou brát pouze ti zemědělci, kteří postupně vyčlení až 10 % půdy na krajinné prvky, a to nejen přechodné, jako například biopásy, ale zejména trvalé, jako jsou ty remízky, tůně nebo stromořadí.
A proto chceme získat 100.000 podpisů do roku 2025, abychom měli sílu ovlivnit podobu Strategického plánu společné zemědělské politiky v ČR 2028 - 2032.
A tím druhý cílem je změnit systém financování ochrany přírody a obnovy krajiny zejména mimo chráněná území, tedy na většině plochy našeho státu, protože jde o systém neefektivní, který nesměřuje ke splnění celé řady cílů státních politik a je dlouhodobě nefunkční. Stačí se podívat na stav realizace Územního systému ekologické stability po třiceti letech od schválení zákona o ochraně přírody a krajiny nebo na stavy populací a lokalit většiny ohrožených druhů...
Přidejte se k nám. „Bla bla bla“ krajinu do pořádku nedá
Laskavý čtenář může nabýt z výše uvedených řádků dojmu, že jsem možná malinko naštvaný. Ano, spíše víc, než malinko. Ještě jsem to ale nevzdal, ještě jsme to nevzdali, frustrace a únava z toho, co děláme, ještě nepřevážila.
Mám tu výhodu, že se můžu podívat na naše nové lokality, které jsme vydupali ze země, a když vidím, co se nám povedlo, dává mi to sílu pokračovat.
Jenže sám člověk nebo jedna organizace nic nezmění.
Proto vznikl projekt Koalice pro krajinu, kde vedle Čmeláka aktivně působí například ZO ČSOP Jaro Jaroměř, Česká krajina, Sdružení krajina, Institut pro udržitelný rozvoj a několik dalších organizací. Jsme praktici, kteří v krajině působí desítky let, vidíme, jak jde její obnova pomalu a těžce a chceme to změnit. Pokud by Vám to, co píšu, dávalo smysl, přidejte se k nám. Ať to není dalších třicet let zase jenom bla bla bla….
Více o projektu na www.koaliceprokrajinu.cz
reklama
Jan Korytář
Autor je zakladatel a předseda spolku Čmelák – Společnost přátel přírody.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Vědec objevil u Mochova vzácnou škeblovku, ve středním Polabí je to první nález
U solární elektrárny na Sokolovsku bude žít vzácná ropucha krátkonohá
Ministr Hladík: CHKO Krušné hory by mohla být zřízena od roku 2026
Další články autora |
Jan Korytář: Bez peněz do ochrany přírody nelez!Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (121)
Karel Zvářal
7.7.2023 06:31Dobrý článek! Souhlas s potřebou systémových změn, tj dotací v zemědělství vázaných na ekologické prvky. Zničit to šlo velmi rychle, náprava bude zdlouhavá, pomalá, neochotná. Ale příklady z praxe ukazují, že ozeleněná krajina nejenže neubírá na úrodnosti půdy, naopak ji zvyšuje. Omezení větrné i vodní eroze, lepší zádržnost vody, výrazný nárůst diverzity. Tento popis ale, zdá se některým silně vadí. Mají rádi, když jediným pohybujícím objektem v krajině je jejich obří traktor. Proto je třeba se radovat i z mála, z toho, cose zatím podařilo vytvořit. Ta neochota až lenost něco měnit nesmí tu aktivní část společnosti otrávit. Takže nejen Poznej a chraň, ale i Trpělivost přináší pestrost.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
7.7.2023 06:59 Reaguje na Karel Zvářalkdyž se to tak vezme, tak ti, kteří jsou proti narovnáním vztahu k přírodě vlastně poškozují vlastní byznys, ale protože mají v hlavě kalkulačku, tak pořád přepočítávají, ale pokud to sledujete s odstupem a nadhledem, jsou to především zemědělci svým tvrdošíjným postupem permanentně ničí svůj byznys, který se stává stále měně úrodný a tak jen brečí, v podstatě nic jiného nedělají a stát jim dotuje. Je to zvláštní vztah zemědělce a jeho fabriky, vydřít z " půdy co nejvíc ale taky naposled. Biologická hodnota orné půdy se v mnoha oblastech snížila až na nulu, někde to je už jen permanentně rozorávaná skořápka. Asi se ti zemědělci snaží proorat až do Austrálie.
Odpovědět
Karel Zvářal
7.7.2023 07:09 Reaguje na Jaroslav ŘezáčPro většinu z nich je větrolam bariéra, překážka v práci. To je asi taková logika, jako bych přestávky v práci označil za ztrátu času. Prostě řidič musí jet celou dobu, co je v práci, jinak mu strhnu prémie - a s kolečkem ať si poradí jak umí! A až se jednoho dne nevrátí díky mikrospánku, je už pozdě bycha pronásledovat.
Prostě dá to ještě hodně práce, aby zemědělci s krajinou pracovali, ne jen drancovali půdu. Ono těch benefitů z těch "překážek" je víc, než si dokáží představit.
Odpovědět
Prostě dá to ještě hodně práce, aby zemědělci s krajinou pracovali, ne jen drancovali půdu. Ono těch benefitů z těch "překážek" je víc, než si dokáží představit.
RP
Radim Polášek
7.7.2023 08:38 Reaguje na Karel Zvářal"Velký traktor" musí bezpodmínečně zůstat, protože velký traktor a kombajn a velké lány jsou důvod, proč i ti nejchudší si mohou koupit dostatek potravin a jsou dokonce tlustí. A proč ty méně kvalitní zemědělské produkty, které před 100 - 150 lety byly základem výživy chudších lidí, dělníků, malých zemědělců a všelijakých továrních a zemědělských výpomocných sil dnes vesměs končí jako krmení prasat, krav nebo drůbeže.
A proč dneska i ten nejchudší člověk závislý na sociálních dávkách jí a pije podobně kvalitně jako před takovými 150 lety střední třída, tahdejšá menší či střední zemědělec, úspěšnější řemeslník či schopný dělník, chudší profesor, střední úředník a podobně.
Odpovědět
A proč dneska i ten nejchudší člověk závislý na sociálních dávkách jí a pije podobně kvalitně jako před takovými 150 lety střední třída, tahdejšá menší či střední zemědělec, úspěšnější řemeslník či schopný dělník, chudší profesor, střední úředník a podobně.
Karel Zvářal
7.7.2023 09:04 Reaguje na Radim PolášekVelký traktor ať zůstane, ale je třeba i těch menších (Zetor), aby na menších honech se mohly otáčet. Ono to bylo od jednoho extrému (nudličky) k druhému (megalány). Je třeba najít nějaký kompromis, aby se vlci najedli, tj byli ziskoví, ale aby v krajině byl i nějaký život. Jedni (zoufalci) se lepí k asfaltu, druzí (velikáši) ke svým latifundiím. A právě proto, že jsme hlad vymýtili (nedávno jsem viděl foto z nejchudší a. země a těch břichatců bylo víc jak u nás), si můžem dovolit luxus údržby země české. Jestli chcete vidět nějaké příklady, zalistujte v minulých diskusích.
Odpovědět
LČ
Lovatý Čávo
7.7.2023 14:06 Reaguje na Karel ZvářalA vždyť to není jen o traktorech, ale taky o těch remízcích. Když se to nebude stavět jako naschvál do cesty traktorům, ale souběžně s linií nejčastějšího směru zpracování půdy, tak to jde skloubit. Jen teda je blbý, že by se měla v přípravě brát předchozí brázda ze šikma pro lepší práci s půdou. No není to jednoduchý no.
Odpovědět
Karel Zvářal
7.7.2023 14:10 Reaguje na Lovatý ČávoČlověk si poradí se složitějšími věcmi, než je nepravidelný tvar honu.
Odpovědět
JK
Jan Korytář
9.7.2023 07:20 Reaguje na Karel Zvářalto je dobrý postřeh, protože to v diskusích často slyším, že to je skoro až nepřekonatelný problém.... ;-)
Odpovědět
RP
Radim Polášek
13.7.2023 11:19 Reaguje na Jan KorytářAle pro produkci potravin velkým traktorem, kdy je ta produkce díky úsporám z velikosti nejlevnější, potřebujeme pro každou pěstovanou plodinu rozlohy od několik stovek hektarů výš. Možná můžou být políčka po 30 hektarech nebo i míň, možná tam mohou být remízky a meze a podobně, ale všechno to dohromady musí být uspořádáno tak, aby to tomu "velkému traktoru" příliš nebránilo a nepřinášelo spoustu hluchých časů a manipulace navíc, které výhody úspory z velikosti negují.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
13.7.2023 20:16 Reaguje na Radim PolášekTak ty neuskutečněné úspory z velikosti by měli nahrazovat právě ty dotace.
Odpovědět
JW
Jiří Wenzl
7.7.2023 12:21 Reaguje na Karel ZvářalUž na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let minulého století si brněnstí lesní inženýři Jan Lacina a Antonín Buček uvědomovali ekologickou labilitu intenzívně zemědělsky obhospodařované krajiny jižní Moravy, a vytvořili tzv. Systémy ekologické stability krajiny ( ÚSESk). Jednalo se vlastně o plán péče o krajinu s desetiletou působností. Podobně jako když se v hospodářskych lesích vypracovává Lesní hospodářsky plá ( LHP). Některé obce si tyto plány nechaly zpracovat, ovšem nebylo.nokoho.kdo by je realizoval. Až v r. 2007 je realizoval myslivec Dr. Ing. Petr Marada na k.ú.obce Šardice ve vlastní režii ( předmětné pozemky má v pronájmu). Nyní v Šardicích pořádá kurzy, kde učí potenciální zájemce o realizaci ÚSESk ( já jsem kurz absolvoval r.2010). K tomu založil OD Pro přírodu a myslivost. Já jsem k tomuto tématu na FB vytvořil skupinu " Šardická krajina". Vedla mne k tomu skutečnost, že má Kyjovské je tamější krajina oslavována a turistický propagována názvem ' Moravské Toskánsko' - tedy je zde lidem sdělováno, že jde o krajinu půvabnou, hodnou k fotografickým výletů, protože nikde jinde nelze vidět krajinu zvlněnou jako na mořské hladině či dunami zkrášlené pouště. V pojetí krajinných fotografů jde o atraktívní krajinu. Zdá se, že dá ještě hodně práce vysvětlit lidem, že krása krajiny spočívá v životě v ní, nikoli a v abiotických podmínkách jejího vzniku.
Odpovědět
Karel Zvářal
7.7.2023 14:13 Reaguje na Jiří WenzlTak, megalány přes celý horizont bez jakékoliv zeleně nejsou krajina. Teda jsou - měsíční krajina...
Odpovědět
MU
ss
smějící se bestie
7.7.2023 15:27 Reaguje na Karel ZvářalHlavně by to nemělo zase být ode ke zdi, jak se to běžně stává !
Ne vše je nutné likvidovat - lze nacházet kompromis/žádný hurá systém.
Odpovědět
Ne vše je nutné likvidovat - lze nacházet kompromis/žádný hurá systém.
JŘ
Jaroslav Řezáč
7.7.2023 06:49souhlasím s panem Korytářem, ale změna se musí nejdříve udít v našich hlavách, pokud naše školství budou řídit hlavně technokrati, kteří se shlíží sami v sobě a přepisování vědeckých článků 1000x omletých, aby zaměstnali desetitisíce vysokoškoláků, kteří vycházejí z našeho prakticky nepraktického školství neumělové. Tak se nic nezmění.
Odpovědět
JV
Jaroslav Vozáb
7.7.2023 07:01Jak jsem napsal už dříve. Je spousta jednoduchých rad jak podpořit biodiverzitu. Např. výsadbu sadů na záhumenkách ... např. snížit sazbu daně z pěstitelského pálení... Vložit do zákona o myslivosti povinnost vytvořit pastevní políčka. Podpořit pronájmy pozemků pod elektrovody spolkům (myslivci, včelaři, ochránci atd) na tuto bohulibou činnost. Obcím dát povinnost nechat kvést cca 20% výměry návsí (vytváření okrasných záhonů, levandule, svazenka atd...). Neblokovat zřízení malých travnatých ploch jako letišť pro UL (ochrana sysla atd), kde se seče jinak než v okolí.. Neblokovat stavebním řízením stavby napajedel, tůní a malých rybníků.
Toto by stát nestálo vůbec nic, stačí jen chtít. Co si vezme stát na daních od zájmových včelařů, kolik vyberou na daních z pěstitelského pálení atd...? Opravdu to zachrání státní rozpočet?
Odpovědět
Toto by stát nestálo vůbec nic, stačí jen chtít. Co si vezme stát na daních od zájmových včelařů, kolik vyberou na daních z pěstitelského pálení atd...? Opravdu to zachrání státní rozpočet?
SV
Slavomil Vinkler
7.7.2023 08:49 Reaguje na Jaroslav VozábProč státní, na vývar to bude aspoň trochu a příroda se přece nechce s rovnějšími dělit.
Odpovědět
JC
Jitka Chmelová
8.7.2023 13:41 Reaguje na Jaroslav VozábVčelaři dostanou na dotacích ročně půl miliardy a do 30 včelstev neplatí daně.
Odpovědět
PP
Petr Pekařík
8.7.2023 15:57 Reaguje na Jitka ChmelováTo ale už nebude pravdou, 5ti kolka to ruší
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
9.7.2023 14:27 Reaguje na Petr PekaříkJe nutné zakázat veškeré dotace. A něco přijde na řadu dříve, a něco později. Nyní mám s manželkou 5tery včely. Kolik to bude? 100 Kč na včelstvo? Jitka Chmelová závidí i to. Inu ekologistka.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
9.7.2023 14:22 Reaguje na Jitka ChmelováTypická ekologistka. Třídní boj a ideologistická nenávist. Já jsem samozřejmě proti všem dotacím. Ale z Vás budou mít v SZ radost.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
12.7.2023 11:58 Reaguje na Michal UkropecVy máte nějakou mentální poruchu, že všade cpete ,,ekologisty,,? :-)
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
12.7.2023 20:00 Reaguje na Petr EliášEkologista Michal Ukropec je prostě ekologismem posedlý.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
10.7.2023 20:35 Reaguje na Jitka ChmelováPřemýšlím proč by to neměli dostat? Včely jsou tůze užitečné paní Chmelová. Bez nich se neobejdeme. Že bychom se ale neobešli bez vás a podobných ekologů? Čím jste vlastně, mimo tože také čerpáte dotace vlastně užiteční vy? Na vaši osobní užitečnost se raději ani neptám.
Co se týká těch peněz, tak :" Vláda schválila 22.2. 2023 nařízení o opatřeních v odvětví včelařství. Od roku 2023 do roku 2027 budou moci včelaři ročně žádat o celkovou podporu 110 milionů korun. Padesát procent půjde z rozpočtu EU, druhých padesát procent z rozpočtu ČR".
Kde se vám stratilo těch 390 milionů?
Osobně tyto peníze považuji za peníze dobře investované.
Odpovědět
Co se týká těch peněz, tak :" Vláda schválila 22.2. 2023 nařízení o opatřeních v odvětví včelařství. Od roku 2023 do roku 2027 budou moci včelaři ročně žádat o celkovou podporu 110 milionů korun. Padesát procent půjde z rozpočtu EU, druhých padesát procent z rozpočtu ČR".
Kde se vám stratilo těch 390 milionů?
Osobně tyto peníze považuji za peníze dobře investované.
JP
Jaroslav Pokorný
11.7.2023 21:44 Reaguje na Jarek SchindlerA co paní Chmelová řekla tak hrůzného, že jste se na ni vrhli jako včelíci? Jen komentovala skutečnost.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
12.7.2023 10:55 Reaguje na Jaroslav PokornýOpravdu jen skutečnost? Když nic jiného, tak mě v té "její skutečnosti" přebývá 390 milionů. Tak se šíří fámy. No a v kontextu článku a diskuze.... Je snad na dotacích pro včelaře něco špatného? Třeba to ale za paní Chmelovou, když se k tomu sama nemá, vysvětlíte Vy.
Odpovědět
JC
Jan Chloupek
7.7.2023 07:54Problém krajiny je především problém zemědělský. Je třeba otočit trend, kdy o práci v zemědělství ztrácí zájem už i mladí lidé ze zemědělských rodin. Zemědělství se přeměnilo v průmyslové, kde už většinou pracují manažeři a zemědělští dělníci. Dneska už chce být každý, stejně jako ostatní, po práci v 16 hodin doma.
Systémová změna na venkově by měla vyndávat ruce z kapes především u vlastníků pozemků a drobných řemesel. Jedinou cestou je vytvořit z ekonomického hlediska zákonem chráněnou šedou zónu. To znamená odstranit veškeré byrokratické zátěže, zvláště v chovech hospodářských zvířat a z toho vznikajících produktů. Neplatit daně pro podniky do 100 ha a 5 zaměstnanců. Jeden příklad ! Tolerovat domácí pálení ovocných destilátů z produkce vlastního sadu v rozsahu 0,5 až 2 ha. Bez dohledu a danění. To by byla biodiverzita. To by přibylo ovocných sadů !
Odpovědět
Systémová změna na venkově by měla vyndávat ruce z kapes především u vlastníků pozemků a drobných řemesel. Jedinou cestou je vytvořit z ekonomického hlediska zákonem chráněnou šedou zónu. To znamená odstranit veškeré byrokratické zátěže, zvláště v chovech hospodářských zvířat a z toho vznikajících produktů. Neplatit daně pro podniky do 100 ha a 5 zaměstnanců. Jeden příklad ! Tolerovat domácí pálení ovocných destilátů z produkce vlastního sadu v rozsahu 0,5 až 2 ha. Bez dohledu a danění. To by byla biodiverzita. To by přibylo ovocných sadů !
RP
Radim Polášek
7.7.2023 08:26Paradoxně zase další kecy o krajině.
Tyto změny, stejně jako se dělaly za socialismu opačné změny, se musí dělat v režii státu, ne v režii soukromníků. Stát musí ze soukromých pozemků vykoupit příslušné části půdy, na ně na jejich obnovu vypracovat příslušné projekty na jejich extenzívní polopřírodní využívání a ty realizovat. A posléze legislativně zabránit, aby se v budoucnu tyto plochy zase proměnily z té přírodní nebo polopřírodní extnzívně využívané krajiny na nějakou jinou intenzívně využívanou krajinu.
Musí se prostě od sebe oddělit podnikání, kdy většina zemědělců potřebuje všechny zdroje, která má, k produkci, aby obstáli v konkurenci a pouze potřebuje, aby ty zdroje byly v krátkodobém a střednědobém horizontu stále maximálně produkční. A údržba krajiny, kde se vyžaduje v dlouhodobém horizontu stabilita krajiny, aby se zde utvořily žádoucí i bez finančně a technicky náročných zásahů dlouhodobě stabilní biotopy.
Co se týká neziskovek, jsou to spíš v průměru škůdci státu a společnosti, protože jejich činnost není koordinovaná, ani koordinovat z principu nelze a spousta těch neziskovek tak jde proti státu a proti společnosti.
Odpovědět
Tyto změny, stejně jako se dělaly za socialismu opačné změny, se musí dělat v režii státu, ne v režii soukromníků. Stát musí ze soukromých pozemků vykoupit příslušné části půdy, na ně na jejich obnovu vypracovat příslušné projekty na jejich extenzívní polopřírodní využívání a ty realizovat. A posléze legislativně zabránit, aby se v budoucnu tyto plochy zase proměnily z té přírodní nebo polopřírodní extnzívně využívané krajiny na nějakou jinou intenzívně využívanou krajinu.
Musí se prostě od sebe oddělit podnikání, kdy většina zemědělců potřebuje všechny zdroje, která má, k produkci, aby obstáli v konkurenci a pouze potřebuje, aby ty zdroje byly v krátkodobém a střednědobém horizontu stále maximálně produkční. A údržba krajiny, kde se vyžaduje v dlouhodobém horizontu stabilita krajiny, aby se zde utvořily žádoucí i bez finančně a technicky náročných zásahů dlouhodobě stabilní biotopy.
Co se týká neziskovek, jsou to spíš v průměru škůdci státu a společnosti, protože jejich činnost není koordinovaná, ani koordinovat z principu nelze a spousta těch neziskovek tak jde proti státu a proti společnosti.
SV
Slavomil Vinkler
7.7.2023 08:54 Reaguje na Radim Polášektak jako jsou lesy produkční a neprodukční, musí to být i zemědělské plochy, nejlépe ve vlastnictví státní organizace typu NP. Ale pozor, žádné nicnedělání. No takových zanedbaných ploch, kde před 80 lety skončila pastva a před 30 lety obdělávání, co zarostly buření, máme celkem hodně, včetně rezervací, ale ani ty se neudržují v biodiverzitě.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
7.7.2023 09:11 Reaguje na Slavomil VinklerAno, i tak se to dá popsat. Zhruba souhlasím.
Akorát ty plochy nesmí být neprodukční. To je u nás nesmysl, protože to ve výsledku znamená plochu, která nic neprodukuje a současně je defakto pro lidi uzavřená. neboli pro společnost úplně ztracená. To se dá snést jedině v chráněných oblastech typu NP a podobně, ale mimo ně se ta krajina musí udržovat, protože musí být přívětivá pro lidi a lidi tam musí mít možnost procházet. Musí být určitým způsobem extenzívně produkční, to znamená že se musí určitým způsobem, který je dnes ovšem ekonomicky nekonkurenceschopný, využívat a udržovat.
Odpovědět
Akorát ty plochy nesmí být neprodukční. To je u nás nesmysl, protože to ve výsledku znamená plochu, která nic neprodukuje a současně je defakto pro lidi uzavřená. neboli pro společnost úplně ztracená. To se dá snést jedině v chráněných oblastech typu NP a podobně, ale mimo ně se ta krajina musí udržovat, protože musí být přívětivá pro lidi a lidi tam musí mít možnost procházet. Musí být určitým způsobem extenzívně produkční, to znamená že se musí určitým způsobem, který je dnes ovšem ekonomicky nekonkurenceschopný, využívat a udržovat.
SV
Slavomil Vinkler
7.7.2023 09:26 Reaguje na Radim PolášekPlochou neprodukční jsem rozhodně nemyslel plochu neudržovanou, neobdělávanou. Naopak je třeba udržovat a pečovat i o plochy stepí, lužních lesů, luk, mokřadů i lesů a to i v národních parcích. bezzásahovost úplná je smrt biodiverzity. Ovšem za zásahovostí je třeba vidět vhodnou péči, všude jinou podle pořeby údržby dané lokality.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
13.7.2023 11:54 Reaguje na Slavomil VinklerPřesně tak.
1*
U běžné plochy mimo NP by bylo dobré to podpořit nějakou lidovou veselicí spojenou s nějakou lidovou žranicí nebo pijatykou.
Například typicky kdyby se povedlo vrátit drobnou zvěř do krajiny. Já to ještě pamatuji před rokem cca 1975, kdy zemědělci ještě neměli pesticidy, večer po podzimních sobotních honech měli myslivci mnoho desítek střelených bažantů a zajíců. Dneska po celodenních naháňkách mají tak 4 zajíce, 6 bažantů, a 3 kachny. Z toho jeden, dva kusy dají myslivci někomu za odměnu, tři kusy dají do tomboly na poslední leč večer, aby taky veřejnost mohla zkusit zvěřinu a zbytek si rozdělí 15 myslivců plus možná ještě nějaký VIP honec. Ale kdyby se to povedlo, tak se může jednu sobotu získat ty desítky kusů, dva týdny chladit v nějaké chladírně a potom z nich udělat zvěřinové menu pro nějakou místní veselici.
Nebo podobně s ovocem. vysázet tam nějaké původní vysoce vzrůstné odrůdy třeba hrušek. Stromky ošetřovat tak, by se vytvořil rovný dlouhý kmen, to má vliv na to, že ovoce nebude předčasně orváno. A když se budou ty stromy likvidovat, bude z toho kvalitní a dobře využitelné dřevo. A z toho ovoce zase uvařit či napéct něco na tu lidovou žranici. Můžou to být ty hrušně, nebo i jabloně nebo některé švstky či ryngle či myrobalán, n jižní Moravě Oskeruše atd...
Odpovědět
1*
U běžné plochy mimo NP by bylo dobré to podpořit nějakou lidovou veselicí spojenou s nějakou lidovou žranicí nebo pijatykou.
Například typicky kdyby se povedlo vrátit drobnou zvěř do krajiny. Já to ještě pamatuji před rokem cca 1975, kdy zemědělci ještě neměli pesticidy, večer po podzimních sobotních honech měli myslivci mnoho desítek střelených bažantů a zajíců. Dneska po celodenních naháňkách mají tak 4 zajíce, 6 bažantů, a 3 kachny. Z toho jeden, dva kusy dají myslivci někomu za odměnu, tři kusy dají do tomboly na poslední leč večer, aby taky veřejnost mohla zkusit zvěřinu a zbytek si rozdělí 15 myslivců plus možná ještě nějaký VIP honec. Ale kdyby se to povedlo, tak se může jednu sobotu získat ty desítky kusů, dva týdny chladit v nějaké chladírně a potom z nich udělat zvěřinové menu pro nějakou místní veselici.
Nebo podobně s ovocem. vysázet tam nějaké původní vysoce vzrůstné odrůdy třeba hrušek. Stromky ošetřovat tak, by se vytvořil rovný dlouhý kmen, to má vliv na to, že ovoce nebude předčasně orváno. A když se budou ty stromy likvidovat, bude z toho kvalitní a dobře využitelné dřevo. A z toho ovoce zase uvařit či napéct něco na tu lidovou žranici. Můžou to být ty hrušně, nebo i jabloně nebo některé švstky či ryngle či myrobalán, n jižní Moravě Oskeruše atd...
JP
Jaroslav Pokorný
7.7.2023 13:45 Reaguje na Slavomil VinklerAle pozor, žádné nicnedělání. ..............
Celá řada rezervací byla vyhlášena na místech, které byly extenzívně využívány. Jenže kdo by dnes choval kozu, králíky a chodil ty plochy vyžínat? Takže když se mají udržovat, je nutno vyčlenit (státní) prostředky na "zbytečné" práce.
Známý choval nutrie a vysekával pro ně buřinu v okolí rybníka. Nyní už se nutrie chovat nesmí! Podobně se nesmí domovní splašky používat na hnojení zelených ploch. Prostě rozhodují hlupáci, neznající praktický život.
Odpovědět
Celá řada rezervací byla vyhlášena na místech, které byly extenzívně využívány. Jenže kdo by dnes choval kozu, králíky a chodil ty plochy vyžínat? Takže když se mají udržovat, je nutno vyčlenit (státní) prostředky na "zbytečné" práce.
Známý choval nutrie a vysekával pro ně buřinu v okolí rybníka. Nyní už se nutrie chovat nesmí! Podobně se nesmí domovní splašky používat na hnojení zelených ploch. Prostě rozhodují hlupáci, neznající praktický život.
RP
Radim Polášek
13.7.2023 12:09 Reaguje na Jaroslav PokornýHnojení domovními splašky, konkrétně exkrementy ze žumpy, ne všemi splašky byl vždycky určitý kompromis.
Dříve to bylo šíření případných choroboplodných zárodků nebo vajíček lidských parazitů a dříve i dnes byl v exkrementech vysoký obsah sodíku a chlóru z konzumované kuchyňské soli. Dneska to bude ještě množství reziduí hlavně z léčiv, možná i některých potravinových doplňků a potravinářských aditiv, možná některých umělých sladidel atd.
Ostatní splašky jsou dnes coby hnojení ještě horší, mimo splašků z vaření.
Jinak ale souhlas, prakticky všichni chovatelé drobného zvířectva za socíku měli sekáním travních porostů a dalších porostů na krmení velmi kladný vliv na údržbu krajiny. To v krajině velmi chybí a na plochách, které nejsou zemědělsky obdělávány, velmi přispívá k jejich nekultivovanosti. A ta má zase vliv na volné šíření invazivních rostlin i některých živočichů a na ztíženou regulaci nežádoucí zvěře myslivci. I na sníženou úživnost krajiny po divokou zvěř, což velmi přispívá k ničení vysázených lesních porostů okusem zvěří.
Odpovědět
Dříve to bylo šíření případných choroboplodných zárodků nebo vajíček lidských parazitů a dříve i dnes byl v exkrementech vysoký obsah sodíku a chlóru z konzumované kuchyňské soli. Dneska to bude ještě množství reziduí hlavně z léčiv, možná i některých potravinových doplňků a potravinářských aditiv, možná některých umělých sladidel atd.
Ostatní splašky jsou dnes coby hnojení ještě horší, mimo splašků z vaření.
Jinak ale souhlas, prakticky všichni chovatelé drobného zvířectva za socíku měli sekáním travních porostů a dalších porostů na krmení velmi kladný vliv na údržbu krajiny. To v krajině velmi chybí a na plochách, které nejsou zemědělsky obdělávány, velmi přispívá k jejich nekultivovanosti. A ta má zase vliv na volné šíření invazivních rostlin i některých živočichů a na ztíženou regulaci nežádoucí zvěře myslivci. I na sníženou úživnost krajiny po divokou zvěř, což velmi přispívá k ničení vysázených lesních porostů okusem zvěří.
RP
Radim Polášek
7.7.2023 09:01 Reaguje na Radim PolášekA co se týká lidí, v době předkomunistické, která se bere jako doba, kdy byla krajina optimální, spousta lidí nevědomky pracovala na údržbě krajiny. Všichni ti chudší zemědělci, co vlastnili drobné málo výnosné pole, vlhké zatopované louky a všelijaké kousky málo výnosného bažinatého či skalnatého lesa a podobně a co neměli prostředky a třeba znalosti na to, aby pole zůrodnili a používali moderní zemědělskou techniku, louky meliorovali a ochránili před zátopami, lesy zplanýrovali na výnosné smrkové monokultury, defakto takovým extenzívním využíváním těch ploch za cenu svého velmi nuzného živobytí udržovali tu krajinu.
Úpravy krajiny za komunistů a potom ještě dokončení těch úprav soukromníky po Sametu pouze reprezentují skutečnost, že mezitím se technickým vývojem staly prostředky pro intenzifikaci produkce krajiny mnohem snadněji dostupné. Bagry, buldozery pro terénní úpravy, nákladní auta pro převoz zeminy, traktory třeba pro trhání stromového porostu atd.
Dneska ovšem chudé lidi, co by byli ochotni na krajině velmi tvrdě pracovat a současně velmi nuzně žít z extenzívní produkce takové krajiny, nemáme a lidi k takovému nuznému živobytí nepřinutíme. Nepřinutíme ani dnešní zemědělce, aby na úkor svého zemědělského živobytí takové plochy udržovali. Musí se tedy vytvořit vrstva lidí placených "režijním" způsobem, ne z výnosu krajiny, ne za práci, ale s pevným platem za to, že se o přiměřený díl té krajiny starají.
Odpovědět
Úpravy krajiny za komunistů a potom ještě dokončení těch úprav soukromníky po Sametu pouze reprezentují skutečnost, že mezitím se technickým vývojem staly prostředky pro intenzifikaci produkce krajiny mnohem snadněji dostupné. Bagry, buldozery pro terénní úpravy, nákladní auta pro převoz zeminy, traktory třeba pro trhání stromového porostu atd.
Dneska ovšem chudé lidi, co by byli ochotni na krajině velmi tvrdě pracovat a současně velmi nuzně žít z extenzívní produkce takové krajiny, nemáme a lidi k takovému nuznému živobytí nepřinutíme. Nepřinutíme ani dnešní zemědělce, aby na úkor svého zemědělského živobytí takové plochy udržovali. Musí se tedy vytvořit vrstva lidí placených "režijním" způsobem, ne z výnosu krajiny, ne za práci, ale s pevným platem za to, že se o přiměřený díl té krajiny starají.
JP
Jaroslav Pokorný
7.7.2023 13:52 Reaguje na Radim PolášekMusí se tedy vytvořit vrstva lidí placených "režijním" způsobem, ne z výnosu krajiny, ne za práci, ale s pevným platem za to, že se o přiměřený díl té krajiny starají. ...........
Ale k tomu musíte někde jinde realizovat zisk, abyste ty lidi zaplatil. A slušně zaplatil. Ale kde ten zisk vzít? Zemědělství se musí dotovat, aby bylo konkurence schopné. Průmysl je z 80% v cizích rukách a firmy úspěšně minimalizují zdanitelné zisky, banky a pojišťovny, vykazující každoročně miliardové zisky jsou taktéž v cizích rukách. České vlády už 30 let každoročně hospodaří se ztrátou. V posledních letech přes 200 miliard ročně.
Odpovědět
Ale k tomu musíte někde jinde realizovat zisk, abyste ty lidi zaplatil. A slušně zaplatil. Ale kde ten zisk vzít? Zemědělství se musí dotovat, aby bylo konkurence schopné. Průmysl je z 80% v cizích rukách a firmy úspěšně minimalizují zdanitelné zisky, banky a pojišťovny, vykazující každoročně miliardové zisky jsou taktéž v cizích rukách. České vlády už 30 let každoročně hospodaří se ztrátou. V posledních letech přes 200 miliard ročně.
RP
Radim Polášek
7.7.2023 19:03 Reaguje na Jaroslav PokornýA to má ze svého zisku ukrajovat třeba zemědělec, který se tak tak drží nad vodou a nekrachuje?
Těch zemědělců, odhaduji, je tak mezi desetinou procenta e jedním procentem, co současně mají peníze navíc na udržování takového kousku krajiny a současně jsou dostatečně ekologicky kompetentní, aby to dělali správně, je moc málo a tu krajinu nevytrhnou. To se musí udělat plošně a to je možné pouze zásahem státu.
Navíc zemědělec se může kdykoliv nějakým průšvihem ocitnout ve finanční nouzi a potom snadno může tu ekologickou plochu zase zrušit a vrátit tam pole. Nebo může původní zemědělec zemřít či jinak pozbýt vlastnictví k těm pozemkům a nový majitel nemusí být myšlence máloziskové úpravy části svých pozemků nakloněný a bude chtít tu plochu zase přeměnit na pole.
Odpovědět
Těch zemědělců, odhaduji, je tak mezi desetinou procenta e jedním procentem, co současně mají peníze navíc na udržování takového kousku krajiny a současně jsou dostatečně ekologicky kompetentní, aby to dělali správně, je moc málo a tu krajinu nevytrhnou. To se musí udělat plošně a to je možné pouze zásahem státu.
Navíc zemědělec se může kdykoliv nějakým průšvihem ocitnout ve finanční nouzi a potom snadno může tu ekologickou plochu zase zrušit a vrátit tam pole. Nebo může původní zemědělec zemřít či jinak pozbýt vlastnictví k těm pozemkům a nový majitel nemusí být myšlence máloziskové úpravy části svých pozemků nakloněný a bude chtít tu plochu zase přeměnit na pole.
JP
Jaroslav Pokorný
8.7.2023 18:58 Reaguje na Radim PolášekViděl jsem německý ekologický film. Zobrazoval ekologickou louku s bohatým rostlinným a hmyzím životem. Ale jak komentátor podotkl, i ten zemědělec chce vzít rodinu k teplému moři a proto potřebuje větší zisk. A tak vezme cisternu a louku pořádně pohnojí močůvkou a kejdou. Následně travní porost mohutně vzroste - ale jen některé druhy - naopak ty nejcennější takové hnojení nesnášejí a vyhynou. A stačí prý pohnojit i jen jednou. Zemědělec je ovšem spokojený, vypěstoval více trávy, vykrmil více krav, měl větší zisk a může si dopřát dovolenou.
Přímo tam řekli, že takové plochy musí být v majetku státu, který tam zavede striktní pravidla hospodaření.
Odpovědět
Přímo tam řekli, že takové plochy musí být v majetku státu, který tam zavede striktní pravidla hospodaření.
RP
Radim Polášek
13.7.2023 12:19 Reaguje na Jaroslav PokornýTak zemědělec potřebuje z té plochy co nejvíc zelené snadno zkrmitelné hmoty. Proto potřebuje hustě a rychle rostoucí, pro dobytek sladké trávy. (které zase potřebují v půdě dostatek živin) Ochránce přírody potřebuje diverzifikovaný biotop, kde vedle sebe jsou traviny, obvykle řídké (které zase rostou v půdě s obvykle nedostatkem živin) i třeba holá místa s volnou půdou a holá místa s vodní hladinou. Kde zemědělci ten stroj uvázne.
Jenže my potřebujeme obě dvě plochy.
Jednu pro produkci dostatku levných potravin po lidi a jednu jako kostru krajiny pro stabilitu krajinu a pro rezervoár biotopů nějaké verze polopřírodní až přírodní krajiny.
Odpovědět
Jenže my potřebujeme obě dvě plochy.
Jednu pro produkci dostatku levných potravin po lidi a jednu jako kostru krajiny pro stabilitu krajinu a pro rezervoár biotopů nějaké verze polopřírodní až přírodní krajiny.
RP
Radim Polášek
13.7.2023 12:21 Reaguje na Radim PolášekProstě musí se obojí nějak vyvážit, aby bylo dost potravin a udrželo se dost i toho druhého.
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
7.7.2023 09:36 Reaguje na Radim PolášekS panem Korytářem se neshodnu prakticky v ničem. Dělat ochranu přírody za dotace a prostřednictvím neziskovek je dlouhodobě neudržitelné. Můj dojem z něj, je že ten člověk neumí dělat žádné kompromisy. Spolupracovat s ním na čemkoliv není životaschopné.
Odpovědět
JK
Jan Korytář
7.7.2023 13:30 Reaguje na Dalibor MotlDobře, neshodnete se se mnou. Já už to takto neudržitelně dělám 30 let. Možná máte lepší plán nebo nápad, jak to dělat - jak byste to chtěl dělat Vy? Rád se poučím, nemyslím to ironicky...
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
7.7.2023 17:29 Reaguje na Jan KorytářDělám to na svém (vlastní malý les, vlastní pozemky, které jsem si normálně koupil) a za svoje. Pravidelně posílám peníze neziskovkám, které mi jsou blízké. Nikomu nevnucuji jak to má dělat a neobrážím dotační programy. Pokud se někdo ptá, snažím se vysvětlit i poradit. Volím politiky, kteří neroztáčejí veřejné peníze a respektují soukromé vlastnictví (bohužel jich není mnoho a ubývají :). Dotace jsou zlo. Pokřivují svět. Způsobují velké nespravedlnosti. Vedou k chybným rozhodnutím a plýtvání. Že z dotací žije spousta lidí je jejich ostuda a omyl (snad i hloupost) celé naší společnosti. Největší pobíratelé dotací jsou velké společnosti s vlastníky, kteří to absolutně nepotřebují. Jsou to peníze z našich daní a končí u lidí, o které bych si ani kolo neopřel. Jsem dnes se svým názorem v menšině. To ale neznamená, že to není (nemůže být) pravda. Nemá to nic společného s ideologií.
Odpovědět
MU
DM
Dalibor Motl
7.7.2023 22:29 Reaguje na Jan KorytářPane Korytáři Když už tak diskutujeme... Před 3 lety (29.5.2020 v 16:33) jsem do Čmeláka poslal následující email:
Komu: jana.jaderna@cmelak.cz
tis sazenice
Dobrý den
Nedávno jsem četl článek o Vašem programu na podporu tisu červeného. Mám malý les (trochu přes hektar) v Zásadě na úbočí Černé Studnice. Dovedl bych poskytnout místo k růstu 1 až 3 sazenicím chráněného tisu buď přímo ve svém lese nebo bych ho použil po dohodě se sousedy jako "hraniční strom". Tis může růst tisíce let takže takový živý "mezník". V lese už mám vysázené kromě jiných stromů místní jedle, kleny a jilmy horské. Chráním je před okusem individuálními ochranami ze svařované sítě. V lese hospodařím výběrným způsobem a to by mohlo tisům vyhovovat. Jsem vystudovaný lesní inženýr. Je mi jasné, že tis se bude muset před okusem chránit řádově déle než jedle. Pro sazenice bych si dojel, stromky pečlivě zasadil a zajistil jim péči, pořídil fotodokumentaci včetně souřadnic. Bylo by možné se na takové výsadbě s Vámi domluvit? Ev. Vám můžu nabídnout výměnou nějaké sazeničky autochtonního Jilmu horského (semena z jilmu v Krásné cca 700m n.m.).
Zdraví
Dalibor Motl
Odpověď mi nikdy nepřišla, i když jsem to zkoušel urgovat. Možná to není úplně vypovídající příhoda ale od Vaší neziskové organizace zachraňující jizerské tisy bych čekal alespoň nějakou odpověď nebo snahu. Později jsem viděl osud mnoha sazenic tisu hynoucích pod neudržovánými individuálními ochranami v jizerských bučinách nebo u vodopádů Jedlové. Pokud to šlo snažil jsem se jim pomoct alespoň provizorní opravou poškozených ochran. Někdy to už nešlo. Kdybych to měl dělat já, zkusil bych vysadit méně sazenic a zbytek peněz, času a úsilí věnovat dlouhodobé péči o ty pomalu rostoucí stromy. Nebylo by to možná tak "sexy" na webu (méně vysazených stromů) ale věřím , že místním tisům by to prospělo lépe. Třeba je to náhoda ale prostě se Čmelákem mám spíš takové vlažně nedobré zkušenosti a i ten Váš marketingový přístup je takový zvláštní. Já Vám přeji úspěch ve vašich aktivitách zaměřených na ochranu přírody ale určitě nefandím té Vaší zamýšlené nátlakové skupině (pro získávání státních peněz na Vaše aktivity) ani záměru na další vnucené regulace a omezování vlastníků půdy. Myslím, že namísto dotací by třeba pomohlo zcela osvobodit prvky ÚSES od daně z nemovitostí, zrušit nesmyslné regulace hospodaření v mikrolesích (do 5ha) nebo mikrofarem (do 150ha).
Odpovědět
Komu: jana.jaderna@cmelak.cz
tis sazenice
Dobrý den
Nedávno jsem četl článek o Vašem programu na podporu tisu červeného. Mám malý les (trochu přes hektar) v Zásadě na úbočí Černé Studnice. Dovedl bych poskytnout místo k růstu 1 až 3 sazenicím chráněného tisu buď přímo ve svém lese nebo bych ho použil po dohodě se sousedy jako "hraniční strom". Tis může růst tisíce let takže takový živý "mezník". V lese už mám vysázené kromě jiných stromů místní jedle, kleny a jilmy horské. Chráním je před okusem individuálními ochranami ze svařované sítě. V lese hospodařím výběrným způsobem a to by mohlo tisům vyhovovat. Jsem vystudovaný lesní inženýr. Je mi jasné, že tis se bude muset před okusem chránit řádově déle než jedle. Pro sazenice bych si dojel, stromky pečlivě zasadil a zajistil jim péči, pořídil fotodokumentaci včetně souřadnic. Bylo by možné se na takové výsadbě s Vámi domluvit? Ev. Vám můžu nabídnout výměnou nějaké sazeničky autochtonního Jilmu horského (semena z jilmu v Krásné cca 700m n.m.).
Zdraví
Dalibor Motl
Odpověď mi nikdy nepřišla, i když jsem to zkoušel urgovat. Možná to není úplně vypovídající příhoda ale od Vaší neziskové organizace zachraňující jizerské tisy bych čekal alespoň nějakou odpověď nebo snahu. Později jsem viděl osud mnoha sazenic tisu hynoucích pod neudržovánými individuálními ochranami v jizerských bučinách nebo u vodopádů Jedlové. Pokud to šlo snažil jsem se jim pomoct alespoň provizorní opravou poškozených ochran. Někdy to už nešlo. Kdybych to měl dělat já, zkusil bych vysadit méně sazenic a zbytek peněz, času a úsilí věnovat dlouhodobé péči o ty pomalu rostoucí stromy. Nebylo by to možná tak "sexy" na webu (méně vysazených stromů) ale věřím , že místním tisům by to prospělo lépe. Třeba je to náhoda ale prostě se Čmelákem mám spíš takové vlažně nedobré zkušenosti a i ten Váš marketingový přístup je takový zvláštní. Já Vám přeji úspěch ve vašich aktivitách zaměřených na ochranu přírody ale určitě nefandím té Vaší zamýšlené nátlakové skupině (pro získávání státních peněz na Vaše aktivity) ani záměru na další vnucené regulace a omezování vlastníků půdy. Myslím, že namísto dotací by třeba pomohlo zcela osvobodit prvky ÚSES od daně z nemovitostí, zrušit nesmyslné regulace hospodaření v mikrolesích (do 5ha) nebo mikrofarem (do 150ha).
MU
Michal Ukropec
8.7.2023 09:15 Reaguje na Dalibor MotlDěkuji za Váš názor. I podle mě jde Čmeláku jen o sosání státních peněz. Inu ekologisti.
Odpovědět
JK
Jan Korytář
9.7.2023 07:34 Reaguje na Michal UkropecTento Váš názor nevypovídá nic o tom, co Čmelák dělá a o co mu jde, naopak velmi dobře vypovídá o tom, co máte v hlavě. Můj názor zase je, že o problematice financování ochrany přírody nic moc nevíte a jen tu plácáte Vaše dojmy. Kdybychom chtěli sosat státní či jiné veřejné peníze, založili bychom si spíš stavební firmu nebo poradenskou kancelář a napojili se na lidi na rozhodujících pozicích. Když ale musíme o každý grant soutěžit, kofinancovat ho a ještě nám stále hrozí vratky dotací, tak bych to jako "sosání" osobně nenazval. Mimochodem - jestli Vám to sosání příjde jako dobrý způsob, jak si vydělat peníze, rád Vám pomůžu, abyste "sosat" začal také. Podle mně byste to "sosání" nedal ani rok...
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
9.7.2023 20:42 Reaguje na Jan KorytářŽivím se prací, a sleduji Vaše FB stránky.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
13.7.2023 20:24 Reaguje na Jan KorytářPromiňte ale v případě stavební firmy byste se asi museli podstatně jinak otáčet. No a poradenská kancelář? Radou neurazíš, slibem potěšíš. Ještě kdyby tu poradenskou firmu někdo dotoval, že.
Odpovědět
JK
Jan Korytář
9.7.2023 07:24 Reaguje na Dalibor MotlDobrý den, toto prověřím, ve své poště nic nemám, kolegyně mi tyto věci většinou přeposílá, v pondělí zkusím zjistit, kde se stala chyba...
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
7.7.2023 13:21 Reaguje na Radim PolášekStát je nejhorší vlastník čehokoliv. Spravovat nic neumí z podstaty. Podívejte se na zakázky pro státní IT, stavby předražených poldrů a MVN ve státních lesích nebo vysávání státních nebo polostátních firem za účelem lepení děr ve státním rozpočtu.
Odpovědět
JK
Jan Korytář
7.7.2023 13:33 Reaguje na Dalibor MotlVaše věta není pravdivá. Je to jen ideologický výkřik. Stát umí například docela dobře spravovat národní parky a většinu rezervací. V zahraničí najdete i státy jako dobré vlastníky investičních fondů, železnic či pošty. A já znám naopak i soukromé vlastníky, kteří nezvládají spravovat svůj majetek. Ideologické výkřiky přínosem pro diskusi.
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
7.7.2023 17:17 Reaguje na Jan KorytářNárodní parky ani rezervace stát opravdu spravovat neumí. Jeden NP stát nechal sežrat kůrovcem a druhý vyhořet. Bravo! Nemluvím o takových drobných věcech jako jsou předražená protierozní opatření, výstavba nebo likvidace cest v NP, výsadba kleče a následně její vyřezávání po změně koncepce nebo bezuzdné utrácení za nefunkční opatření a studie. Politici se čtyřletým mandátem nemají o správu čehokoliv většinou valný zájem a nemají na to ani čas. Dobří správci krajiny a přírody jsou většinou šlechtici vlastnící stovky nebo tisíce hektarů. Často svou práci cítí jako rodový závazek. Drobní vlastníci půdy v mém okolí jsou většinou ekonomická tragédie, zejména pokud sami nehospodaří. Velká čest vzdělaným a pracovitým výjimkám. Církve... jak kde.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
8.7.2023 19:11 Reaguje na Dalibor MotlVichřice, vývraty, škodliví činitelé, požáry .... jsou přírodní fenomény obnovující krajinu. Ve vzrostlém lese je velice málo rostlinných druhů a i málo hmyzu a živočichů. Když se ale krajina odkryje a prosvětlí, mohou růst i jiné rostlinné druhy, byliny, keře, "plevelné" stromy, následně se objeví spousta hmyzu, za nimi ptáci, dravci, býložravci, predátoři. Některé organismy mohou růst pouze na spáleništích. A teprve následně se opět objeví vzrostlý les, jako konečné stádiu vývoje krajiny.
Jenže takový cyklus trvá desítky, ale i stovky let. Člověk je naopak tvor krátkověký, a tak když zažije likvidaci porostů TANAPu, Šumavy, Labských pískovců, začne křičet: "Katastrofa" a požaduje, aby se věnovaly miliardy za co nejrychlejší "uvedení přírody do původního stavu". Který ten stav je ale ten správný "původní"?
Osobně považuji za rozumné a správné rozhodnutí, že na těch 1100 ha vypáleného lesa u Hřenska se žádné rekultivace provádět nebudou, a že se vše nechá v péči "Matky Přírody". A že lidé budou jen koukat, jak si povede.
Odpovědět
Jenže takový cyklus trvá desítky, ale i stovky let. Člověk je naopak tvor krátkověký, a tak když zažije likvidaci porostů TANAPu, Šumavy, Labských pískovců, začne křičet: "Katastrofa" a požaduje, aby se věnovaly miliardy za co nejrychlejší "uvedení přírody do původního stavu". Který ten stav je ale ten správný "původní"?
Osobně považuji za rozumné a správné rozhodnutí, že na těch 1100 ha vypáleného lesa u Hřenska se žádné rekultivace provádět nebudou, a že se vše nechá v péči "Matky Přírody". A že lidé budou jen koukat, jak si povede.
MK
RP
MU
MU
Michal Ukropec
8.7.2023 09:19 Reaguje na Jan KorytářVy jste zcela zjevně ekologista! Zrovna národní parky a rezervace je ostuda státu a ekologismu! Nechat lesy sežrat broukem, vyhladit kamzíky, nebo vypálit do mrtě.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
7.7.2023 13:57 Reaguje na Dalibor MotlMoji dva sousedé, otec se synem, pracovali jako konstruktéři v jednom průmyslovém podniku, který zprivatizovali Američané. Ti nevyměnili vedení, naopak, všechny ponechali. A zvýšili jim platy. A pak že jim řekli: "Chceme zisk, chceme peníze. Pokud to nedokážete, tak vás vyměníme a propustíme!"
A měl byste vidět, jak ti vedoucí začali makat.
Bohužel, na státní úředníky, o politicích ani nemluvě, takový tlak není. On Babiš měl svým způsobem pravdu, když stát chtěl řídit jako firmu, jenže platné zákony, a to nejen ČR, ale i EU, to znemožňují.
Odpovědět
A měl byste vidět, jak ti vedoucí začali makat.
Bohužel, na státní úředníky, o politicích ani nemluvě, takový tlak není. On Babiš měl svým způsobem pravdu, když stát chtěl řídit jako firmu, jenže platné zákony, a to nejen ČR, ale i EU, to znemožňují.
JO
Jarka O.
7.7.2023 14:01 Reaguje na Jaroslav Pokorný1* za příspěvky. Stát od 90ek ... tehdy údajný nejhorší hospodář .. co z něj dnes vlastně zbylo krom výběrčího daní jak v Pyšné princezně?
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
7.7.2023 13:40 Reaguje na Radim PolášekTyto změny, stejně jako se dělaly za socialismu opačné změny, se musí dělat v režii státu, ne v režii soukromníků. ..............
Přesně definujete i můj názor. Před 30 lety, jako úředník, jsem měl na stole krásné plány ekologické stability. Zakreslené přes pozemky soukromníků. U Mikulova je rovná silnice, obklopená starými jírovci. Aktivisté vysazovali mladé, ano, správně, až za příkopem. Jenže už do pole kamaráda, který tam zprivatizoval školní statek. Komu by se líbilo přijít o kus pozemku, cca 10 m širokého a 1km dlouhého? Ze kterého stále musí platit daně.
Pokud někdo obviňuje zemědělce, tak ti se snaží jen přežít. Zatímco za socialismu byli státní mocí podporováni a ochraňováni, tak V. Klaus, při podpisu asociačních dohod s EU, někdy roku 1996 prohlásil, že "zemědělství je bezvýznamnou součástí národního hospodářství ČR!" Pak se není čemu divit, že krajina u nás vypadá tak, jak vypadá.
Odpovědět
Přesně definujete i můj názor. Před 30 lety, jako úředník, jsem měl na stole krásné plány ekologické stability. Zakreslené přes pozemky soukromníků. U Mikulova je rovná silnice, obklopená starými jírovci. Aktivisté vysazovali mladé, ano, správně, až za příkopem. Jenže už do pole kamaráda, který tam zprivatizoval školní statek. Komu by se líbilo přijít o kus pozemku, cca 10 m širokého a 1km dlouhého? Ze kterého stále musí platit daně.
Pokud někdo obviňuje zemědělce, tak ti se snaží jen přežít. Zatímco za socialismu byli státní mocí podporováni a ochraňováni, tak V. Klaus, při podpisu asociačních dohod s EU, někdy roku 1996 prohlásil, že "zemědělství je bezvýznamnou součástí národního hospodářství ČR!" Pak se není čemu divit, že krajina u nás vypadá tak, jak vypadá.
RP
MU
Michal Ukropec
7.7.2023 08:34Děkuji, ale nepodepíši. Podporovat budování úkrytů pro lišky, norky, psíky a mývaly za účelem devastace drobného zvířectva považuji za ekologické. Čmeláka ani náhodou.
Odpovědět
PJ
Pavel Jeřábek
7.7.2023 09:30V naší konzervativní společnosti, kde stále přežívá duch kolektivizace zemědělství a tím úpravy krajiny pro těžkou zemědělskou techniku, zázraky nelze čekat.
V územních plánech sice máme vyznačení biokoridory i přes zemědělské plochy, ale nikdo se nemá k tomu, aby se zabýval jejich realizací. Tedy jednání s vlastníky pozemků.
Měly by tím začít obce, jenže člověka na to nemají, raději obce vytvoří místo pro nějakého kulturního referenta, něž aby někdo mohl se otázce obnovy krajiny v katastru obce mohl trvale věnovat.
Paradoxem je, že na krajinu kašlou i Starostové a nezávislí, kteří ve volbách se péčí o krajinu zaštiťovali.
Ale smutně úsměvné je, že mnohé ke krajině laxní zastupitelé se potom hrozí, když na návsi mají ornici z okolních strání po prudkém lijáku.
Náprava bude trvat stovky let, než se vymění generace lidí, které si myslí, že vše technicky lze vyřešit nahradit.
A pokud jde o finanční zdroje - kde končí povinné odvody ze záboru zemědělské půdy?
Pokud vím, do krajiny z toho jdou jen mizivá procenta.
Proto to chce klid, na garáž začít připravovat na stáj pro oslíka, a učit se vařit z bodláčí, které roste na erozí a s uchem zničené krajiny.
Odpovědět
V územních plánech sice máme vyznačení biokoridory i přes zemědělské plochy, ale nikdo se nemá k tomu, aby se zabýval jejich realizací. Tedy jednání s vlastníky pozemků.
Měly by tím začít obce, jenže člověka na to nemají, raději obce vytvoří místo pro nějakého kulturního referenta, něž aby někdo mohl se otázce obnovy krajiny v katastru obce mohl trvale věnovat.
Paradoxem je, že na krajinu kašlou i Starostové a nezávislí, kteří ve volbách se péčí o krajinu zaštiťovali.
Ale smutně úsměvné je, že mnohé ke krajině laxní zastupitelé se potom hrozí, když na návsi mají ornici z okolních strání po prudkém lijáku.
Náprava bude trvat stovky let, než se vymění generace lidí, které si myslí, že vše technicky lze vyřešit nahradit.
A pokud jde o finanční zdroje - kde končí povinné odvody ze záboru zemědělské půdy?
Pokud vím, do krajiny z toho jdou jen mizivá procenta.
Proto to chce klid, na garáž začít připravovat na stáj pro oslíka, a učit se vařit z bodláčí, které roste na erozí a s uchem zničené krajiny.
JP
Jaroslav Pokorný
7.7.2023 14:02 Reaguje na Pavel JeřábekV naší konzervativní společnosti, kde stále přežívá duch kolektivizace zemědělství a tím úpravy krajiny pro těžkou zemědělskou techniku, zázraky nelze čekat. ...............
Pane Jeřábku, myslíte, že byste nyní sehnal dost lidí, kteří by se na políčkách chtěli plahočit s motykami a kravkami?
Můj dědeček, naroz. 1888 říkával: "Teprve když se začaly práškovat pole, přestala bída." Ano, v době jeho dětství a mládí byla pestrá, biologicky bohatá krajina. Ale lidi mívali hlad. I moji rodiče vzpomínali, že jako děti hlad poznali.
Odpovědět
Pane Jeřábku, myslíte, že byste nyní sehnal dost lidí, kteří by se na políčkách chtěli plahočit s motykami a kravkami?
Můj dědeček, naroz. 1888 říkával: "Teprve když se začaly práškovat pole, přestala bída." Ano, v době jeho dětství a mládí byla pestrá, biologicky bohatá krajina. Ale lidi mívali hlad. I moji rodiče vzpomínali, že jako děti hlad poznali.
MU
Michal Ukropec
10.7.2023 17:53 Reaguje na Jaroslav PokornýMěli jsme štěstí. Muj děda ( 1900) zase se chlubil, že tolko nehladovali. O vše jsme přišli až po roce 1948. Ukropcové se umí uživit. Ať si to nechaj zloději.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
11.7.2023 22:00 Reaguje na Michal UkropecAno, byli lidé, rodiny, kteří nehladovali.
Jedna populární režisérka natočila TV seriál o drobných feudálech. Viděl jsem jen jeden díl, v němž stará paní stála před zchátralým zámečkem a vzpomínala, jak se jim tam pěkně žilo. Jak se se sestrou učily jezdit na koni, hrát na klavír, měly učitelku francouzštiny.
Hned mě napadlo, že v tom zámečku museli mít i nějaké služebnictvo. Napsal jsem tedy paní režisérce, aby natočila i dokument - dokud jsou pamětníci - jak žili ti lidé, kteří byli zaměstnanci u těch "pánů". Kolik si vydělávali, jak mohli zabezpečit sebe i děti, a tak.
Neodpověděla, nenatočila.
Když se teď kritizuje zemědělská velkovýroba, tak málokdo ví, že za R.U. monarchie i za I. republiky byly nejvýkonnější velkostatky. Když po vzniku republiky byla zahájena pozemková reforma a velkostatky rozparcelovány mezi malé vlastníky, produkce výrazně poklesla a tak bylo další dělení zastaveno. Tu pozemkovou reformu v podstatě dokončili až komunisté. A narazili na stejný problém - pokles produkce. Proto vzápětí začali usilovat o velkovýrobu, formou kolektivizace.
A co vidíme v současnosti? nejproduktivnější je opět velkovýroba. Jedině velké podniky mohou investovat do velice drahé techniky.
Odpovědět
Jedna populární režisérka natočila TV seriál o drobných feudálech. Viděl jsem jen jeden díl, v němž stará paní stála před zchátralým zámečkem a vzpomínala, jak se jim tam pěkně žilo. Jak se se sestrou učily jezdit na koni, hrát na klavír, měly učitelku francouzštiny.
Hned mě napadlo, že v tom zámečku museli mít i nějaké služebnictvo. Napsal jsem tedy paní režisérce, aby natočila i dokument - dokud jsou pamětníci - jak žili ti lidé, kteří byli zaměstnanci u těch "pánů". Kolik si vydělávali, jak mohli zabezpečit sebe i děti, a tak.
Neodpověděla, nenatočila.
Když se teď kritizuje zemědělská velkovýroba, tak málokdo ví, že za R.U. monarchie i za I. republiky byly nejvýkonnější velkostatky. Když po vzniku republiky byla zahájena pozemková reforma a velkostatky rozparcelovány mezi malé vlastníky, produkce výrazně poklesla a tak bylo další dělení zastaveno. Tu pozemkovou reformu v podstatě dokončili až komunisté. A narazili na stejný problém - pokles produkce. Proto vzápětí začali usilovat o velkovýrobu, formou kolektivizace.
A co vidíme v současnosti? nejproduktivnější je opět velkovýroba. Jedině velké podniky mohou investovat do velice drahé techniky.
RP
RP
Radim Polášek
13.7.2023 13:51 Reaguje na Jaroslav PokornýMí předkové asi nehladověli, ale přesně toto zažili. Teda z matčiny strany, byli to drobní zemědělci nějak s 2,5 hektary polí a luk a troškou mizerného lesa. Z toho asi třetinu nebo čtvrtinu získali z pozemkové reformy v roce 1918 z pozemků blízkého církevního velkostatku. Chovali asi 3 krávy, chlév v baráku byl na s odřenýma ušima čtyři a ty kravky využívali i k tahu a obdělávání. Měli na to přizpůsobené nářadí, pluh s jedním listem či rádlem, brány, na přepravu dřevěný vůz s okovanými dřevěnými koly a lichoběžníkovou korbou z tyček. A nakonec ty motyky. Těch dva a půl hektaru bylo s těmi kravami na plný pracovní úvazek zemědělské dřiny plus k tomu dřina v hospodářství doma byla od jara do podzimu na práci od nevidím do nevidím. Když takhle využili všechny zdroje, tak nehladověli a asi i mohli něco prodat a získat tak trochu peněz navíc třeba na vzdělání. Z otcovy strany hlad asi měli, to byli kovozemědělci bez pozemku nebo s malým pozemkem, drželi akorát kozu po mlíko a nějaké králíky pro maso. A ty museli živit buďto z společné obecní pastviny nebo za protislužbu sedlákům mohli vysíkat nějaké horší porosty na okrajích luk nebo v lese.
Hlavní díl obživy ale asi získávali řemesly nebo práci v nedaleké fabrice.
Ale jak u nás vznikalo JZD, tak se rádi té dřiny zbavili. S JZD jsme měli štěstí u nás nejsme zemědělský kraj, ale podhůří, navíc v blízkosti průmyslu, takže družstvo nevzniklo pod politickým tlakem hned po roce 1948, ale až nějak po 15 letech. Takže se u nás vyvarovali chyb, zejména dosazování do vedení družstva neodborníků s rudou knížkou, družstvo se vyvarovalo krachů a tím nedošlo k ukradení našich vlastnických podílů. Až do navrácení našich pozemků někdy v roce 1991 jsme z titulu našeho vlastnického podílu dostávali každoročně slušný deputát, 300 - 400 kilo brambor plus nějaký pytel zrní a obilného šrotu pro slepice.
Odpovědět
Hlavní díl obživy ale asi získávali řemesly nebo práci v nedaleké fabrice.
Ale jak u nás vznikalo JZD, tak se rádi té dřiny zbavili. S JZD jsme měli štěstí u nás nejsme zemědělský kraj, ale podhůří, navíc v blízkosti průmyslu, takže družstvo nevzniklo pod politickým tlakem hned po roce 1948, ale až nějak po 15 letech. Takže se u nás vyvarovali chyb, zejména dosazování do vedení družstva neodborníků s rudou knížkou, družstvo se vyvarovalo krachů a tím nedošlo k ukradení našich vlastnických podílů. Až do navrácení našich pozemků někdy v roce 1991 jsme z titulu našeho vlastnického podílu dostávali každoročně slušný deputát, 300 - 400 kilo brambor plus nějaký pytel zrní a obilného šrotu pro slepice.
Miroslav Vinkler
7.7.2023 10:07Mám naprosto stejné zkušenosti jako autor článku . A chtěl bych mu alespoň na dálku poděkovat za to , jak výstižně a pravdivě popsal situaci v ČR na úseku ochrany přírody.
Pouze bych dodal, že právní ránu do vazu znamenal nový stavební zákon a jeho předchozí úprava, která vědomě a úmyslně vyfaulovala ekologické spolky z možnosti účasti v řízeních , kde může dojít k poškození nebo ohrožení ŽP.
Celá stávající politická elita pro tento paskvil hlasovala a jasně dala najevo, že životní prostředí je na posledním místě za desetinnou čárkou .
Tak alarmující stav v právu ŽP zde od r. 1989 nebyl.
Odpovědět
Pouze bych dodal, že právní ránu do vazu znamenal nový stavební zákon a jeho předchozí úprava, která vědomě a úmyslně vyfaulovala ekologické spolky z možnosti účasti v řízeních , kde může dojít k poškození nebo ohrožení ŽP.
Celá stávající politická elita pro tento paskvil hlasovala a jasně dala najevo, že životní prostředí je na posledním místě za desetinnou čárkou .
Tak alarmující stav v právu ŽP zde od r. 1989 nebyl.
TK
Tomáš Kara-Ivanský
7.7.2023 10:13Mně se hrozně líbí kolik lidí a institucí by chtělo měnit svět na cizím majetku a za cizí peníze. Pokud chcete začít, kupte si pár hektarů za své a změňte je k lepšímu. Proč čekat na dotace, státní peníze? A pokud je pro tuto organizaci 20 mio tak maximálně na odbahnění menšího rybníka, stojí za zamyšlení jak efektivně pracují. Není divu, že stále nemají dost peněz.
A ohledně velkých zemědělských celků (polí). Tam lze souhlasit, nicméně nic není tak jednoduché jak se to napíše. Vezměte v potaz, že máte pronajatých třeba 30 ha od dohromady 20 majitelů. No a teď jednomu oznámíte "pane Nováku, rozhodli jsme se, že z vašeho pole uděláme remízek, tím pádem už na něm nikdy nikdo nic nevypěstuje a jeho hodnota se radikálně sníží". Pan Novák určitě bude nadšený....Otázkou zůstává jak z toho ven a kdo by měl nést třeba náklady kompenzace, pokud by na ni pan Novák přistoupil (o čemž si dovolím pochybovat).
Tenhle článek na mne působí prostě jako další "bla bla bla dejte nám víc peněz".
Odpovědět
A ohledně velkých zemědělských celků (polí). Tam lze souhlasit, nicméně nic není tak jednoduché jak se to napíše. Vezměte v potaz, že máte pronajatých třeba 30 ha od dohromady 20 majitelů. No a teď jednomu oznámíte "pane Nováku, rozhodli jsme se, že z vašeho pole uděláme remízek, tím pádem už na něm nikdy nikdo nic nevypěstuje a jeho hodnota se radikálně sníží". Pan Novák určitě bude nadšený....Otázkou zůstává jak z toho ven a kdo by měl nést třeba náklady kompenzace, pokud by na ni pan Novák přistoupil (o čemž si dovolím pochybovat).
Tenhle článek na mne působí prostě jako další "bla bla bla dejte nám víc peněz".
Karel Zvářal
7.7.2023 10:29 Reaguje na Tomáš Kara-IvanskýAno, až jsme to dopracovali v ochraně přírody! Zákony si prolobovali "silní hráči", kde cena přírody/remízku je vedle obilného pole minimální. To je jasný návod, jak se z "problému" ozelenění postavit.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
7.7.2023 14:06 Reaguje na Karel ZvářalJak to říkal J. Paroubek blahé paměti, že největší zemědělci bydlí v Praze na Václavské nám. Byli "u lizu", když se "za hubičku" prodávaly státní pozemky různě v podhůřích, nyní je místními zemědělci nechají 2x za pakatel posekat, a inkasují peníze za "údržbu krajiny". Ono to komunistické heslo, že "půda patří těm, kdo na ní pracují", mělo něco do sebe.
Odpovědět
JK
Jan Korytář
7.7.2023 10:43 Reaguje na Tomáš Kara-IvanskýAle my ty vlastní hektary už máme a je jich 66, o které se staráme a kde ukazujeme, že to jde dělat jinak. V lese i jinde. Jenže tudy cesta nevede, nelze vykoupit tisíce hektarů, to může udělat jedině stát. Nebo změnit dotační systém a vlastníky motivovat. O tom mluvím...
Odpovědět
TK
Tomáš Kara-Ivanský
7.7.2023 10:56 Reaguje na Jan KorytářStát je vykoupit nemůže, pokud je lidé nechtějí prodat. A prodat je většinou nechtějí, protože to "peníze nežere" a nějaký příjem z pachtu, případně dotací, tam vždy je.
Jakým mechanismem by to tedy mělo fungovat? Vyvlastnění? To už tu bylo a doufám, že není cesta zpět. Nebo nabídka tak zajímavé ceny, aby majitel prodal? V tu ránu se zvýší cena celé lokality a pozemky se stanou nereálně drahými (když dal stát 100 Kč/m panu Novákovi za pole, chci je taky). Už teď je tu obrovský tlak na půdu a v důsledku toho ceny rostou, tohle by situaci zhoršilo.
Popravdě nevím kudy z toho ven, ale jinou možnost než "páchat" dobro na svém a za své nevidím. Jde o osvětu a přístup. V mém okolí znám pár sedláků, kteří to chápou a snaží se. Kromě dobrého pocitu z toho nic nemají, ale ten dobrý pocit je asi to nejdůležitější.
Odpovědět
Jakým mechanismem by to tedy mělo fungovat? Vyvlastnění? To už tu bylo a doufám, že není cesta zpět. Nebo nabídka tak zajímavé ceny, aby majitel prodal? V tu ránu se zvýší cena celé lokality a pozemky se stanou nereálně drahými (když dal stát 100 Kč/m panu Novákovi za pole, chci je taky). Už teď je tu obrovský tlak na půdu a v důsledku toho ceny rostou, tohle by situaci zhoršilo.
Popravdě nevím kudy z toho ven, ale jinou možnost než "páchat" dobro na svém a za své nevidím. Jde o osvětu a přístup. V mém okolí znám pár sedláků, kteří to chápou a snaží se. Kromě dobrého pocitu z toho nic nemají, ale ten dobrý pocit je asi to nejdůležitější.
pp
pavel peregrin
7.7.2023 12:59 Reaguje na Jan KorytářNa těch 66 ha provozujete zemědělskou výrobu v tom smyslu, aby vás uživila?
Odpovědět
JK
Jan Korytář
7.7.2023 13:33 Reaguje na pavel peregrinNe, jsme ekologická organizace, nikoliv zemědělci.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
7.7.2023 14:07 Reaguje na Jan KorytářChápu vás, jenže stát (společnost) se musí především uživit.
Odpovědět
JK
Jan Korytář
7.7.2023 14:22 Reaguje na Jaroslav PokornýSouhlas. Když se ale podívám na to, kolik lidí má nadváhu a obezitu, jak plné jsou supermarkety, kolik jídla se vyhodí nebo to, že část ploch je využívána na produkci tzv.biopaliv, mám pocit, že toto už problém není, že bychom se neuživili. Naopak mizení biodiverzity a stav krajiny jak problém stále vnímám. Pletu se?
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
7.7.2023 14:54 Reaguje na Jan KorytářMáte pravdu, jenže dle údajů je 60% potravin z dovozu. Kdybychom se měli uživit sami ze svého, měli bychom dostatek zrnin i oleje, s ostatním by to bylo - po řadu let - horší. Např. vepřové pokrýváme z vlastní produkce jen ze 35%.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
7.7.2023 20:39 Reaguje na Jan KorytářNo a ty biopaliva jsou čí výmysl? Nebyly to hlavně ekologické organizace co nad biopalivy jásali. Co na tom, že biopaliva I. generace jsou nesmysl, vždyť tu máme generaci druhou. Proč nepěstovat na polích "žrádlo pro bioplinky" výdyť je to tak ekologické. Jo třicet let ozdravujete krajinu a co? Jaké jsou díky ekonesmyslům výsledky těch třiceti let? Všeho najednou ubývá. Hlavně, že se různí ekologové a různé společky dokáží pochválit jak dobře to dělají a vyjádřit lítost nad tím jaký by to mohl byl ráj na zemi kdyby jim teklo víc pěněz a nebylo všech těch co v přírodě a s přírodou dlouhodobě pracují.
Odpovědět
MU
JP
Jaroslav Pokorný
8.7.2023 19:21 Reaguje na Jarek SchindlerKdyž ten nesmysl s "biolihem" a "bionaftou" začínal, přečetl jsem si o tom kritický článek. Autor popisoval, že v USA, od 19. stol., vyráběli (bio)líh z kukuřice. Když spočítali všechny náklady, tak na získání jedné jednotky energie v tom (bio)lihu spotřebovali 2,7 energetických jednotek z jiných zdrojů. Tedy, že produkce biolihu je energeticky velice ztrátová.
Jenže společnost ten líh potřebovala. U nás se líh vyráběl z brambor, potravinářský (a drahý) z pšenice.
Nyní, díky vědě a technice, se líh vyrábí z ropy. A dokážeme ho tak vyčistit, že je (ano, asi protizákonně) využíván i v potravinářství.
Odpovědět
Jenže společnost ten líh potřebovala. U nás se líh vyráběl z brambor, potravinářský (a drahý) z pšenice.
Nyní, díky vědě a technice, se líh vyrábí z ropy. A dokážeme ho tak vyčistit, že je (ano, asi protizákonně) využíván i v potravinářství.
RP
Radim Polášek
13.7.2023 14:01 Reaguje na Jan KorytářPodle mne je to skutečně jenom pocit. Obezita není způsobena nadbytkem jídla, ale špatnou stravovací a pracovní kulturou. A právě určitý nadbytek jídla u nás zajišťuje, že se stravujeme kvalitně, protože zemědělské produkty horší kvality, třeba horší zrní, jdou automaticky na krmení hospodářských zvířat nebo na tu produkci biopaliva, ne že se kazí a musí vyhazovat nebo i pálit. Když omezíte nějakým zezeleněním produkci zemědělských produktů, tak pouze způsobíte, že část těch nekvalitních zemědělských produktů se přesune z výživy hospodářských zvířat do výživy lidí. Zhorší se jejich výživa a tím se zhorší jejich zdravotní stav, ale třeba množství obézních se zmenší jenom velmi málo.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
7.7.2023 20:23 Reaguje na pavel peregrinTak samozřejmě, že nic nepěstují, nechovají. Oni na ty hektary pouze berou dotace a ukazují jak to "dělat jinak". Jak by to asi dopadlo kdyby tohle chtěli dělat všichni?
Odpovědět
JV
Jaroslav Vozáb
8.7.2023 12:31 Reaguje na Jan KorytářNevím zda, jste četl můj příspěvek v této diskuzi. Ale stejně na něj navážu. V ČR je cca 6000 honiteb průměrná výměra bude okolo 1000 ha pokud bychom měli povinnost zřídit políčka třeba 1ha na 500ha tak je to 12 000 ha roztroušených ploch atd. Což je opravdu více než vašich 66 ha a většinu zřídí a budou se starat myslivci v rámci brigád (zadarmo).
Obdobné číslo (6000) je i počet obcí v ČR a každá má náves ... (jedna má i Venc Platz). klidně můžeme mít 25 000 ha políček, kvetoucích ploch a remízů.
Bez dotaci atd...
Odpovědět
Obdobné číslo (6000) je i počet obcí v ČR a každá má náves ... (jedna má i Venc Platz). klidně můžeme mít 25 000 ha políček, kvetoucích ploch a remízů.
Bez dotaci atd...
JM
Jan Matěna
7.7.2023 11:28Je mi líto, nesouhlasím. Péče o půdu je věcí vlastníka. Dotace zrušit, i ty takzvaně ekologické. Odbahnění menšího rybníka za 20 mega? To je nějaká ekologie? Kdo by si to mohl dovolit za své ? To by tam musely růst doslova zlaté ryby. Buď je to za tu cenu zlodějina nebo nesmysl za státní peníze.
Přemístění takového množství materiálu, to je zejména nafta, odpisy strojů, .... fakt ekologický počin. Rozumný nedotovaný hospodář takto zanesený rybník nechá jako mokřad, nebo ho postupně převede zpátky na louku.
Pečovat o krajinu "za velké peníze" je nonsens. Hlavně ať to stát přestane řídit. Protože kam noha úředníka šlápne, tam zle.
Odpovědět
Přemístění takového množství materiálu, to je zejména nafta, odpisy strojů, .... fakt ekologický počin. Rozumný nedotovaný hospodář takto zanesený rybník nechá jako mokřad, nebo ho postupně převede zpátky na louku.
Pečovat o krajinu "za velké peníze" je nonsens. Hlavně ať to stát přestane řídit. Protože kam noha úředníka šlápne, tam zle.
DM
Dalibor Motl
7.7.2023 13:13 Reaguje na Jan Matěna100% souhlas. Právě stavím dva rybníky. 20 mega za odbahnění... !!! Ooops Viděl jsem některé "realizace" vodních nádrží v krajině, ze kterých je mi spíš mdlo. Viděli jste někdo například "opevnění" břehů vodní nádrže v Korytné? Vypadá to jako by někdo chtěl prodat co nejvíc stavebního kamene... https://www.korytna.cz/aktuality/aktuality/3552
Odpovědět
TK
Tomáš Kara-Ivanský
7.7.2023 13:36 Reaguje na Dalibor MotlNojo, ale Vy stavíte za své, ne za dotace :-)
Já stavěl 2 menší rybníky, u druhého (ca 2500 m2) jsem se ptal na možnost dotací. Odborník mi řekl, že by to šlo a dal rozpočtovou nabídku na 1.100.000 Kč. Tak jsem mu poděkoval, poprosil bagristu rybníkáře a za ca 260.000 Kč mám rybník bez dotací... Takhle tristní je to bohužel i u těch všech zelených dotací na kotle, soláry, TČ.
Máme tu rybníček mezi poli, odhadem tak 1300 m2 a u něj hrdou ceduli, že byl již před lety odbahněn za 860.000 Kč za podpory EU. To, že je mezi poli a za 2 roky byl opět zabahněný, to už nikoho nezajímalo. Hlavně že jsou penízky doma. Takže odbahnění za 20 mio asi existuje, otázka kam ty peníze nakonec dorazí...
Odpovědět
Já stavěl 2 menší rybníky, u druhého (ca 2500 m2) jsem se ptal na možnost dotací. Odborník mi řekl, že by to šlo a dal rozpočtovou nabídku na 1.100.000 Kč. Tak jsem mu poděkoval, poprosil bagristu rybníkáře a za ca 260.000 Kč mám rybník bez dotací... Takhle tristní je to bohužel i u těch všech zelených dotací na kotle, soláry, TČ.
Máme tu rybníček mezi poli, odhadem tak 1300 m2 a u něj hrdou ceduli, že byl již před lety odbahněn za 860.000 Kč za podpory EU. To, že je mezi poli a za 2 roky byl opět zabahněný, to už nikoho nezajímalo. Hlavně že jsou penízky doma. Takže odbahnění za 20 mio asi existuje, otázka kam ty peníze nakonec dorazí...
JK
Jan Korytář
7.7.2023 14:25 Reaguje na Tomáš Kara-IvanskýMůžu dotaz, protože to taky děláme. Vy jste zvládl za 260.000 vyřídit i stavební povolení, máte tam bezpečnostní přeliv dle normy, tzn. máte na to projekt, dělal jste geologický průzkum apod? Díky za odpověď. Případně nějaký odkaz v mapě, kde lze ty rybníky vidět, jak vypadají po realizaci?
předem díky JK
Odpovědět
předem díky JK
TK
Tomáš Kara-Ivanský
7.7.2023 18:44 Reaguje na Jan KorytářUž jsem odpovídal z telefonu, ale asi se nepovedlo. No kdyby tu byly odpovědi dvě, omlouvám se.
Ano, zvládl. Bez projektu bych nedostal stavební povolení. Bezpečnostní přeliv nebyl potřeba, neboť se nejedná o rybníky průtočné, nýbrž obtočné s dostatečně dimenzovaným odtokem v kbelech. Geologický průzkum nebyl vyžadován ani u jednoho. Ani jsem neslyšel o nikom, kdo by ho potřeboval dělat a to tu kolem znám minimálně 5 lidí, kteří rybníčky či rybníky mají. Rybníky můžete vidět na mé stránce na FB (Půlstatek na Smutné), jsou tam fotky zimní i letní. Na mapách je jen ten starší, nejsou úplně aktuální.
Oba rybníky mne vyšly dohromady na ca 600.000 Kč, plus minus pár desítek tisíc.
Odpovědět
Ano, zvládl. Bez projektu bych nedostal stavební povolení. Bezpečnostní přeliv nebyl potřeba, neboť se nejedná o rybníky průtočné, nýbrž obtočné s dostatečně dimenzovaným odtokem v kbelech. Geologický průzkum nebyl vyžadován ani u jednoho. Ani jsem neslyšel o nikom, kdo by ho potřeboval dělat a to tu kolem znám minimálně 5 lidí, kteří rybníčky či rybníky mají. Rybníky můžete vidět na mé stránce na FB (Půlstatek na Smutné), jsou tam fotky zimní i letní. Na mapách je jen ten starší, nejsou úplně aktuální.
Oba rybníky mne vyšly dohromady na ca 600.000 Kč, plus minus pár desítek tisíc.
TK
Tomáš Kara-Ivanský
7.7.2023 18:51 Reaguje na Jan KorytářJeště bych doplnil že to nic nemění na faktu, že od dotacemi se zabývajícími a sběhlými firmami, které jsou přisáté na státním cecku, jsem dostal rozpočet na zhruba 4násobek. Stejný projekt...
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
8.7.2023 19:25 Reaguje na Tomáš Kara-IvanskýMůj syn, učitel informatiky, chtěl zmodernizovat učebnu. Potřeboval by tak nějak 500 000 Kč. Ale ty nedostane. Musí zažádat o dotaci, oprávněná firma by mu zpracovala projekt, a konečná cena cca 5 milionů. A cpali mu tam zastaralé počítače, které pochopitelně nechtěl.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
7.7.2023 13:27a těch břichatců bylo víc jak u nás ..............
Pokud se jednalo o děti, tak ty (možná) měly bříška nafouklá od hladu.
Odpovědět
Pokud se jednalo o děti, tak ty (možná) měly bříška nafouklá od hladu.
Karel Zvářal
7.7.2023 13:51 Reaguje na Jaroslav PokornýViz druhé foto - poněkud odrostlé děti-)
https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-svet-ctvrtina-obyvatel-v-africke-zemi-je-hiv-pozitivni-z-mnoha-deti-jsou-sirotci-40433728
Odpovědět
https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-svet-ctvrtina-obyvatel-v-africke-zemi-je-hiv-pozitivni-z-mnoha-deti-jsou-sirotci-40433728
JP
Jaroslav Pokorný
7.7.2023 14:58 Reaguje na Karel ZvářalOna je to i genetická záležitost a pochopitelně i způsob stravování právě těmi nekvalitními potravinami. Což se mimo jiné projevuje i obezitou a kratším životem.
Odpovědět
PB
Petr Brok
7.7.2023 13:42To, že je autor (a jeho fandové) netrpělivý neznamená, že se musí znárodňovat.
Odpovědět
JK
Jan Korytář
7.7.2023 13:53 Reaguje na Petr BrokAno, velmi správně. Autor navíc nic o znárodňování nepíše ani tak nepřemýšlí. Autor popisuje situaci z jeho pohledu a navrhuje ekonomické řešení prostřednictvím změny podmínek u zemědělských dotací. Autor ale skutečně trochu netrpělivý po 30 letech práce v oboru je...
Odpovědět
PB
Petr Brok
7.7.2023 14:23 Reaguje na Jan KorytářA jak ve vašem plánu budou odměněni ti, kteří to udělali na svém a za své, nikoliv pro ochranu přírody, nebo záchranu planety, ale z jiných důvodů? Vy říkáte lidem, aby nic nedělali a čekali až bude situace neúnosná a stát ( daňový poplatníci) to zadotuje. Toho si nebude nikdo vážit. Každý si to bude chtít užívat, když na to přispěl a ušlape to.( Hospodařím bez dotací 32 let a ještě nejsem tam, kde bych chtěl být, ale vím dobře, že takhle rychle to nejde.)
Odpovědět
JK
Jan Korytář
7.7.2023 14:29 Reaguje na Petr Brokdobrý den pane Broku, to, co píšete, určitě neříkám. Ale pokud hospodaříte na svém a něco už máte za sebou, určitě by mne zajímaly Vaše zkušenosti, co se Vám podařilo, byla by to pro nás určitě dobrá inspirace, my v krajině také děláme různá opatření, ale bez dotací to neumíme... Kontakt na mne je jan.korytar@cmelak.cz nebo 776 561 736, zdravím JK
Odpovědět
PB
Petr Brok
7.7.2023 15:00 Reaguje na Jan KorytářTo není nic pro vás. Já to dělám pro peníze a ta místa znepřístupním a pustím tam lidi jen po zaplacení a přísných podmínek.
Odpovědět
JK
Jan Korytář
7.7.2023 17:04 Reaguje na Petr BrokOK to je v pohodě. Jsem ochoten za to zaplatit, abych to viděl, tak se mi prosím jen ozvěte, jsem ochoten zaplatit i dodržet Vaše podmínky. Zdravím JK
Odpovědět
PB
Petr Brok
7.7.2023 19:30 Reaguje na Jan KorytářNo člověče, ke mně se dostanete jen na doporučení a objednání. Pro letošek je už zadáno. A vy jako zelený socialista stejně máte malou šanci. Já sám bych vám doporučení ke mně nedal už jenom proto, že jste neodpověděl na moje otázky. No a vy to u mě okouknete a pak to uděláte za dotace a pustíte tam lidi zadarmo, no to je hodně nekalá konkurence.
Odpovědět
JK
Jan Korytář
9.7.2023 07:40 Reaguje na Petr BrokDobrý muži, další debata myslím nemá smysl. Přeju hodně štěstí ve Vaší práci.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
11.7.2023 22:43 Reaguje na Petr BrokTakže jen velkohubé chvástání z Vaší strany, nic víc.
Odpovědět
RJ
JP
Jaroslav Pokorný
11.7.2023 22:07 Reaguje na Jakub GraňákProblém je, že v některých (mnoha) zemích je už skutečně spatně, ale lidé si na to zvykli a nemají zájem to měnit. A když už se tam nemohou uživit, zvednou kotvy a vyrazí tam, kde ještě něco je. Jediný stát kde jsem viděl plánovité ozeleňování skalnatých kopců byl Izrael.
Odpovědět
JB
Jakub Brenn
7.7.2023 15:58Tak tlachání o krajině je tu proto, aby se zakryla ta skutečnost,
že je zcela vydaná do rukou developerů. A proti nim nikdo nic nezmůže,
protože je to v podstatě mafie.
Odpovědět
že je zcela vydaná do rukou developerů. A proti nim nikdo nic nezmůže,
protože je to v podstatě mafie.
HH
Honza Honza
8.7.2023 09:26Co to tedy chce?
- mít dobrý cíl: nejdůležitější je zavodnění, zalesnění. Uvědomit si, že bez toho příroda nikdy nebude fungovat, že žádné jiné programy se bez vody neuplatní. Opatření nesmí jít proti zájmům hospodářů- ne takové rozčlenění, které znemožní použití těžké techniky. Hospodáři musí sami vědět, že opatření zlepší situaci a umožní efektivnější výrobu. Ekologové musí přistoupit na kompromis s hospodáři – aby se alespoň něco podařilo, i když to nebude dokonalé.
- nemyslet si, že vše bude dokonalé, bezchybné. Být tolerantní. Zakázat pouze takové činnosti, které jednoznačně způsobují velkou ekologickou škodu- jezero na území cenných mokřadů. Velké jezero ale vždy způsobí nějakou ekolog. škodu. Jeho vybudování je ale také nutné z dovodu stability vodního režimu- v případě přívalu vody její zachycování, v případě sucha její upouštění a pro zajištění pitné vody.
- změnit úřední postup, aby úředníci byli nuceni tato opatření brát jako nejvyšší prioritu před ostatními činnostmi. Aby všichni účastníci se sice měli možnost vyjádřit, ale pokud nebude zřejmá jednoznačná překážka, aby opatření bylo ve zkráceném řízení schváleno.
- mít podporu státu: bez státní podpory a dotací se větší projekty nedají udělat
Tyto programy mají nevýhodnu v tom, že nepřinášejí žádný krátkodobý finanční prospěch, kromě třeba produkce palivového dřeva, přičemž topení dřevem se spíše omezuje z důvodu znečištění vzduchu, přitom zalesnění je základem stability klimatu- zde je právě vidět nepromyšlený krátkozraký úřední ale i ekologický přístup, neschopnost vidět, co je pro přírodu a společnost priorita, bez které nic nebude fungovat (bez vody).
Zatímco ekolog. programy na snižování CO2 umožňují výrobcům velký zisk na úkor spotřebitelů, proto se mnohem lépe zavádějí a také jsou státem, který závisí na sponzorech účinně finančně podporovány.
Odpovědět
- mít dobrý cíl: nejdůležitější je zavodnění, zalesnění. Uvědomit si, že bez toho příroda nikdy nebude fungovat, že žádné jiné programy se bez vody neuplatní. Opatření nesmí jít proti zájmům hospodářů- ne takové rozčlenění, které znemožní použití těžké techniky. Hospodáři musí sami vědět, že opatření zlepší situaci a umožní efektivnější výrobu. Ekologové musí přistoupit na kompromis s hospodáři – aby se alespoň něco podařilo, i když to nebude dokonalé.
- nemyslet si, že vše bude dokonalé, bezchybné. Být tolerantní. Zakázat pouze takové činnosti, které jednoznačně způsobují velkou ekologickou škodu- jezero na území cenných mokřadů. Velké jezero ale vždy způsobí nějakou ekolog. škodu. Jeho vybudování je ale také nutné z dovodu stability vodního režimu- v případě přívalu vody její zachycování, v případě sucha její upouštění a pro zajištění pitné vody.
- změnit úřední postup, aby úředníci byli nuceni tato opatření brát jako nejvyšší prioritu před ostatními činnostmi. Aby všichni účastníci se sice měli možnost vyjádřit, ale pokud nebude zřejmá jednoznačná překážka, aby opatření bylo ve zkráceném řízení schváleno.
- mít podporu státu: bez státní podpory a dotací se větší projekty nedají udělat
Tyto programy mají nevýhodnu v tom, že nepřinášejí žádný krátkodobý finanční prospěch, kromě třeba produkce palivového dřeva, přičemž topení dřevem se spíše omezuje z důvodu znečištění vzduchu, přitom zalesnění je základem stability klimatu- zde je právě vidět nepromyšlený krátkozraký úřední ale i ekologický přístup, neschopnost vidět, co je pro přírodu a společnost priorita, bez které nic nebude fungovat (bez vody).
Zatímco ekolog. programy na snižování CO2 umožňují výrobcům velký zisk na úkor spotřebitelů, proto se mnohem lépe zavádějí a také jsou státem, který závisí na sponzorech účinně finančně podporovány.
SV
Slavomil Vinkler
8.7.2023 10:17 Reaguje na Honza Honza"Ekologové musí přistoupit na kompromis s hospodáři" Výsledkem ekologického přístupu ke kompromisu je ambiciózní návrh:
Zásadní ekologický návrh Evropské komise, výsledek ambicióznosti :
dnes nezískal potřebnou podporu ve výboru Evropského parlamentu (EP) před rozhodujícím hlasováním parlamentního pléna.
Odpovědět
Zásadní ekologický návrh Evropské komise, výsledek ambicióznosti :
dnes nezískal potřebnou podporu ve výboru Evropského parlamentu (EP) před rozhodujícím hlasováním parlamentního pléna.
MU
Michal Ukropec
10.7.2023 17:59 Reaguje na Slavomil VinklerEkologové jsou stoupenci Aloise Jiráska. Proti všem.
Odpovědět
MJ
Marcela Jezberová
13.7.2023 10:24Mě kecy o krajině už taky nebaví. Kdo chce, aby byly na zemědělské půdě meze a remízy, ať si mez nebo remíz na své vlastní půdě založí, případně půdu koupí a mez založí. Kdo chce, aby se omezila zástavba, nechť svou vlastní půdu nikomu jako stavební pozemek neprodává. Kdo chce více hmyzu, ať místo anglického trávníku a jehličnanů na zahradě udržuje louku a pěstuje květiny. To pro začátek. Bylo by to účinnější, než neustále někoho jiného nutit, aby se choval, jak chci já.
Odpovědět
JH
JH
13.7.2023 12:40 Reaguje na Marcela JezberováJenomže v krajině žijeme všichni. Proto není úplně jedno, co si každý dělá na svém.
Odpovědět
MJ
Marcela Jezberová
13.7.2023 15:01 Reaguje na JHPřesvědčte majitele půdy a budete mít remízků, co hrdlo ráčí. Pokud chcete sázet remízy bez svolení majitelů, jedná se o neoprávněný zásah do majetkových práv. kdybyste měl byt a nějaký úřad vám z něj část sebral a zakázal přístup, také by se vám to nelíbilo. To by bylo křiku o omezování práv a krádeži majetku. Bylo by vám fuk, že jde o "vyšší dobro".
Odpovědět
JH
JH
13.7.2023 15:23 Reaguje na Marcela JezberováJá nechci nikomu nic zabavovat. Já jen tvrdím, že víc hmyzu a pestřejší krajinu potřebujete stejně vy jako já. Takže nejde nechat jen na majitelích, jestli budou svoje pozemky bezhlavě využívat nebo tam budou pěstovat kytky pro včely, jak navrhujete vy.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
14.7.2023 09:19 Reaguje na JHTakže budete souhlasit s hnojištěm pod vašim oknem
pro množení všemožného hmyzu a místo jezírka s KOI
kapry si uděláte bažinu s komáry, aby se vám večer příjemně sedělo na zahradě? Mi to připadá tak, že
co chci po jiných, aby to strpěli, tak mi to stačí
na desetiminutovou návštěvu a pak hajdy do bytu,
kde o ty ovády a komáry nezavadíte. Paní má pravdu!
Odpusťte si pár dovolených a kupte si kus pozemku
na to, co chcete jiným vnutit. Pane zemědělce půda
živí a nechodí se na ni pouze koukat jako vy a
rozumovat, co by měli dělat. Kdysi se nás v ochraně
přírody angažovalo pár tisíc a byly za námi pouze
hmatatelné výsledky, ale dnes o tom tisíce pouze
žvaní, rozdává rady a provozuje potížismus, který
změnil pohled na ochranu přírody u mnoha lidí na
negativní. Proč? Když jde ochrana přírody proti
lidem, tak se není co těm lidem divit.
Odpovědět
pro množení všemožného hmyzu a místo jezírka s KOI
kapry si uděláte bažinu s komáry, aby se vám večer příjemně sedělo na zahradě? Mi to připadá tak, že
co chci po jiných, aby to strpěli, tak mi to stačí
na desetiminutovou návštěvu a pak hajdy do bytu,
kde o ty ovády a komáry nezavadíte. Paní má pravdu!
Odpusťte si pár dovolených a kupte si kus pozemku
na to, co chcete jiným vnutit. Pane zemědělce půda
živí a nechodí se na ni pouze koukat jako vy a
rozumovat, co by měli dělat. Kdysi se nás v ochraně
přírody angažovalo pár tisíc a byly za námi pouze
hmatatelné výsledky, ale dnes o tom tisíce pouze
žvaní, rozdává rady a provozuje potížismus, který
změnil pohled na ochranu přírody u mnoha lidí na
negativní. Proč? Když jde ochrana přírody proti
lidem, tak se není co těm lidem divit.
JH
JH
14.7.2023 09:55 Reaguje na Břetislav MachačekJestli tomu dobře rozumím, tak jediný hmyz, který znáte, jsou komár a ovád. Pokud jde o zemědělce, půda je živí, to máte pravdu, ale pesticidy ve vodě a následky eroze atd. máme všichni. Takže jim občas někdo musí říkat, co mají dělat.
Odpovědět
RJ
Robert Jirman
13.7.2023 13:32přeji panu Korytářovi hodně štěstí, zcela rozumím té frustraci.
Odpovědět
