https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jan-korytar-bez-penez-do-ochrany-prirody-nelez
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jan Korytář: Bez peněz do ochrany přírody nelez!

30.8.2023 | LIBEREC
Detail z Mokřadů Jablonné, kde Čmelák vytvořil na 10 ha nové místo plné života - pro lidi i pro přírodu. Právě vytváření takových míst má pomoci projekt „Půjčka pro přírodu“.
Detail z Mokřadů Jablonné, kde Čmelák vytvořil na 10 ha nové místo plné života - pro lidi i pro přírodu. Právě vytváření takových míst má pomoci projekt „Půjčka pro přírodu“.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jan Korytář / archiv autora
Podobně jako do hospody, jak praví známé české přísloví. Před 30 lety jsem tu „chybu“ udělal. Založili jsme neziskovku na ochranu přírody a neměli na začátku ani kačku.
 

První peníze jsme vydělávali na brigádách, vedle studií na škole. Pomalu jsme se učili oslovovat sponzory, psát projekty, řídit lidi, pěstovat sazenice, dělat ekologickou výchovu, budovat tůně a mnoho dalšího. Bez větších peněz na začátku jde ale každé podnikání ztuha. I to neziskové.

Z ničeho se ale přesto díky trpělivosti a nemalému úsilí mnoha lidí nakonec stala jedna z větších ekologických neziskovek: Čmelák - Společnost přátel přírody. Naší hlavní doménou je realizace praktických revitalizačních projektů v krajině, ať už jde o louky, lesy, mokřady nebo pole.

Aktuálně spravujeme již přes 650.000 m2 vlastních přírodních lokalit a spolupracujeme s desítkami dalších vlastníků pozemků. Vše vypadá nadějně, dotací je všude jak „naseto“, tak kde by mohl být problém?

Peníze na obnovu krajiny vám dáme, ale…

Dnes už není tak jako v minulosti problém v tom, že by peníze na zadržování vody v krajině nebo ochranu biodiverzity téměř nebyly. Jsou. Problém je ale v tom, že jsou vypláceny až zpětně. Problém je to zejména pro drobnější vlastníky nebo i neziskovky, tím větší, o co větší projekt se jedná. Ne každý má po ruce volných pár set tisíc nebo milionů, které může postrádat na rok či dva jen proto, aby někde vybudoval pár nových tůní, alejí či remízků.

Plánů a představ, jak by mohla krajina vypadat, je dost. Bez peněz zůstávají ale jen na papíře.
Plánů a představ, jak by mohla krajina vypadat, je dost. Bez peněz zůstávají ale jen na papíře.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jan Korytář / archiv autora

Když se staráte o jednu nebo dvě louky, posečete je s pomocí dobrovolníků a není žádný problém, že peníze dojdou později.

Když těch luk máte ale dvacet, padesát nebo sto, jen s dobrovolníky si už nevystačíte. A zaměstnanci nebo brigádníci půl roku nebo rok na vyplacení peněz nepočkají. Ti chtějí své peníze hned. To Vás donutí pečlivě plánovat cash-flow organizace, půjčovat vlastní peníze, maximálně šetřit a odkládat všechny ne zcela nezbytné investice či platby na neurčito.

Jenže i toto má své hranice. Pokud se rozhodnete, že chcete dělat opravdu velké projekty, komplexní projekty, které budou v krajině znát, tak potřebujete zaprvé velkou organizaci s dostatečnou odbornou a administrativní kapacitou, jejíž provoz něco stojí, ale také navíc na každý projekt řádově stovky tisíc jen na jeho přípravu, ještě než kopnete do hlíny motykou nebo bagrem.

A to jsou při více projektech v součtu už miliony korun, které musíte mít dopředu a když je nemáte, tak s mnoha projekty nepohnete a na dotace nedosáhnete, nebo fungujete v permanentním stresu.

Půjčky pro přírodu – jak to funguje

Poté, co selhalo několik pokusů, jak si právě na tento účel půjčit u lidí, co jsou za vodou a peníze mají, mi konečně došlo, že řešením je to, co už umíme, jen to musíme začít dělat ve velkém. A to jsou menší půjčky, už od dvaceti tisíc korun, které průběžně získáváme od našich příznivců a přátel.

A že pokud chceme naši činnost rozjet ve větším, musíme mít tyto peníze dopředu a také ve větším objemu. Tak vznikl nápad na založení Fondu pro přírodu, který chceme naplnit právě pomocí Půjček pro přírodu.

Každá půjčka bude mít smlouvu, půjčky budou úročené, domluvené na předem danou dobu a zajištěné naším majetkem. Aktuální tržní hodnota nemovitostí, které Čmelák vlastní, je přes 20 milionů korun.

Nejsme žádný narychlo spíchnutý projekt, který by z lidí pod vidinou vysokých výnosů tahal peníze přes tzv. Ponziho schéma či lidově řečeno letadlo. Nabízíme jen běžný úrok a hlavní garance je v tom, že fungujeme již 30 let. Kdybychom chtěli z lidí tzv. „tahat peníze“, dělali bychom to určitě jinak…

Naším cílem je nyní získat v první etapě 10 mil. Kč, které nám pomohou předfinancovat větší projekty a naši činnost rozjet tak, aby měla mnohem větší reálný dopad na krajinu. Pokud se nám to povede, chceme jít i dál a rozvíjet další finanční nástroje s cílem více podpořit praktickou ochranu přírody. Více se o projektu Půjčky pro přírodu dozvíte na www.pujckaproprirodu.cz.

I po 30 letech v ochraně přírody se stále snažím dívat do budoucna s optimismem. Jen to sluníčko jako by hřálo nějak více…
I po 30 letech v ochraně přírody se stále snažím dívat do budoucna s optimismem. Jen to sluníčko jako by hřálo nějak více…
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jan Korytář / archiv autora

Jsem ještě vůbec ekolog?

Radši než o penězích bych psal o přírodě, o tom, jak jsem hledal a nakonec našel jednu chráněnou kytku, jak lze jednat se zemědělci a domluvit nové meze a remízky, jak vytvářet tůně tak, aby byly místy nejen pro přírodu, ale i pro člověka nebo jak vracet do krajiny ohrožené a vzácné druhy rostlin a co při tom člověk zažije.

Jenže bez těch peněz to nejde. Tak proto tady píšu o bance Čmelák a o půjčkách pro přírodu. Proto píšeme spolu s kolegy nekonečné množství žádostí o dotace, proto stále řeším problémy s penězi.

Věřím ale, že až se nám podaří posílit naši finanční kapacitu, budu moct konečně začít více psát i o tom, proč se nám v Evropě obnova krajiny a ochrana biodiverzity stále moc nedaří a co je potřeba změnit, aby se dařit začalo.

Pokud Vás projekt Půjčka pro přírodu zaujal, více informací najdete na www.pujckaproprirodu.cz. Třeba se i Vy stanete dalším přítelem Čmeláka, který nás podpoří menší či větší půjčkou. Uvidíme. Osobně věřím, že toto je cesta, která bude fungovat. I proto jsem jeden z lidí, co Čmeláku své peníze půjčí. A předem díky všem, kdo se do toho rozhodnou jít s námi.


reklama

 
foto - Korytář Jan
Jan Korytář
Autor je zakladatel a předseda spolku Čmelák – Společnost přátel přírody.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (19)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

30.8.2023 07:51
No jasně a nápad 10% ekopásů, sice dobrý, co ale ten bude vyžadovat peněz na údržbu jejich!!!
Odpovědět
ss

smějící se bestie

30.8.2023 08:01 Reaguje na Slavomil Vinkler
Rozhodně lepší dotace na tu údržbu, než na cyklostezky všude a přitom odnikud nikam a další nesmysle.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

30.8.2023 14:41 Reaguje na Slavomil Vinkler
co je zásadní je pochopení, že ekopásy jak to nazýváte, jsou v zájmu samotných zemědělců. Pokud chtějí mít ptactvo, které se živý hraboši na hmyz na opylování pěstování plodin, nemůže to dělit na produkční a neprodukční....obojí tvoří jeden celek, který se nedá rozdělit. Zemědělství bez stimulace biologické rozmanitosti vede k degradaci schopností produkovat potraviny.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

30.8.2023 23:17 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Zemědělci hraboše zničí jedy, případně škody zaplatí pojišťovny.

Ale co by na zemědělce mohlo platit, tak, že by mohli mít víc zajíců, bažantů, koroptví, kachen apod., protože většina z nich je i myslivci.
Jenže to by se museli zbavit divokých prasat, což dá víc práce, než založit nějaký pás, kde by mohla přežívat drobná zvěř.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

30.8.2023 11:17
Z čeho že chce ty půjčky splácet a navíc ještě vyplácet úroky? Z vyplacených dotací? A co když na projekt nakonec dotace vyplacena nebude nebo bude vyplacena v menší výši? Pak se bude půjčovat více peněz a z těch splácet předchozí půjčky a jejich úroky? Jak že se tomu říká? Letadlo.
Odpovědět
JK

Jan Korytář

30.8.2023 11:40 Reaguje na Marcela Jezberová
Dobrý den, chceme to splácet tak jako splácíme půjčky celých 30 let, co si je bereme. Nejsme závislí jen na dotacích, máme peníze i z vlastní činnosti, pronájmů chalup, zakázek či darů. Úspěšnost dotací máme přes 95%. Navíc máme jako organizace majetek (pozemky a budovy) v hodnotě cca 22 mil. Kč a půjčky si chceme brát max. do výše 50% hodnoty majetku, abychom je byli vždy schopni splácet. Když se podíváte na www.pujckaproprirodu.cz, tyto informace tam najdete. Kdybych chtěl dělat tzv. "letadlo", nepoužil bych k tomu organizaci, co funguje 30 let... zdravím JK
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

30.8.2023 16:41 Reaguje na Jan Korytář
Pokud vyzýváte čtenáře k tomu, aby vám poskytli půjčku, měli byste jim vy poskytnout kompletní a zaručené informace. Ty v článku zmíněny nebyly. ani teď to nezní nějak důvěryhodně.
Odpovědět
JK

Jan Korytář

30.8.2023 17:40 Reaguje na Marcela Jezberová
V článku je napsáno toto:

Pokud Vás projekt Půjčka pro přírodu zaujal, více informací najdete na www.pujckaproprirodu.cz. Možná jste to jen přehlédla... zdravím JK
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

2.9.2023 08:08 Reaguje na Jan Korytář
Zajímavé. Třeba se mýlím ale i když nezisková organizace může vytvořit zisk, musí ho zpětně vložit do předmětu jejího poslání. Nějak se mi nezdá, že by koupě budov, chalup atd, sloužících k vytváření dalšího zisku byla předmětem poslání neziskové organizace.
Odpovědět
JS

Josef Střítecký

30.8.2023 12:30
Taky jsem pracoval na projektech financovaných z dotací, ale ani v jednom případě nebyly v uznatelných nákladech úroky, - navíc úroky vyplývající z jiných projektů. Abyste na ně získali dotační prostředky, museli byste "jinak vykázat" náklady v režimu uznatelných. Vím, že to tak dělá mnoho organizací, protože to je takto hloupě nastavené. Ale je to nepravost, a vlastně podvod, a podobným praktikám by se ekologická hnutí měla vyhýbat. Jediné čestné řešení je rozprodávat majetek, ale to nechcete. Ještě jiné řešení jsou dary. V Kostarice lesníci financují zalesnění tak, že si dárci "dárcovsky adoptují" jednotlivé vysazené stromy a administrativa jim pak ročně posílá jejich fotky, aby viděli, že to dává smysl. Říkali tomu "vydělávat" foťákem. Nezávidím Vám. Ale Vámi popisovaná situace je přesně ten problém, na který naráží zalesňování neproduktivních pastvin v rozvojových zemích, u kterého se generují tržby až po desítkách let, a finanční náklady vázané na půjčky jsou smrtící. Proto to nikdo nedělá. A na odlesněných pláních, s řídkou trnitou vegetací se tetelí přehřátý vzduch, jehož výstupné proudy se přesunují z kontinentu na kontinent, a oteplují i Evropu, respektive mění klima i v Čechách.
Odpovědět
JK

Jan Korytář

30.8.2023 12:45 Reaguje na Josef Střítecký
Dobrý den, my máme i mimoprojektové příjmy, ze kterých jsme schopni splácet úroky - jde o příjmy z pronájmu chalup, ze zakázek, z některých darů a dnes legálně i z některých dotací, které již neřeší tolik každý účetní doklad, ale spíše dosažený výsledek. Půjčujeme si již více než 25 let, takže nějaké zkušenosti s tím máme. Rozprodávat majetek je vždy až poslední cesta. Věřím, že se najdou lidé, kterým bude to, co nabízíme, sympatické a podpoří nás. zdravím JK
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

30.8.2023 12:54
Je to smutné čtení . Ekologická neziskovka, která prosazuje veřejný zájem, t.j. obnovu krajiny rukama a ne hubou , má velké problémy jak svoji činnost financovat.
Provnám-li to se zlatým deštěm , který hojně ze státního skrápí vlkomily všeho druhu milióny , tak se musím ptát , kde to vlastně žiji.
Tak třeba na propagaci michelinských restuarací dal stát 10M jen to hvízdlo,atd.atd.
Klukům pošlu nějaký drobný dar a přeji jim, aby se na ně blízká budoucnost usmála.

Odpovědět
JS

Jarek Schindler

30.8.2023 14:53 Reaguje na Miroslav Vinkler
Nevím proč či k čemu potřebuje stát propagovat michelinské restaurace? To je snad značka která by se měla propagovat sama. Bohužel, jak je vidět, samotná značka asi "peníze" sama o sobě nepřitáhne. Ten zlatý deštík neskrápí pouze vlkomily. Dotace je prostě svinsvo které křiví trh. Je načase začít přemýšlet ne co se bude dotovat ale jestli se vůbec něco má dotovat. Samozřejmě, začal bych s dotacemi co neřeší každý účetní doklad.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

30.8.2023 16:49 Reaguje na Jarek Schindler
Já myslím, že byste uvítal nejdříve ty Milovice, co?
Odpovědět

Radek Čuda

31.8.2023 13:15 Reaguje na Jarek Schindler
Proč je poměrně jednoduché. Pokud jsem tu pitomost pochopil, tak problém je v tom, že ti blbci od Michelinu vyžadují, aby jim ty peníze dal stát, nesmí to být nějaké sdružení provozovatelů nebo svaz a podobně. Důvodem má být prý to, že je to garance, že hodnotitelé nebudou ovlivňováni.

Takže výjimečně uznávám, že kuchtíci jsou v tom nevinně.

Jinak tenhle typ gastra jde okolo mne tak daleko, jak jen to je možné a do podobného podniku bych nešel ani zadarmo ... leda by mne tam pozvala nějaká jooo hezká ženská:-).
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

2.9.2023 07:40 Reaguje na Radek Čuda
No já si z toho co jsem četl odnesl jediné. Platba má být za to, že Česko bude zahrnuto do toho Michelinského průvodce.No a proč být v tom průvodci? Argumenty se velice podobají tomu proč být v NP či alespoň CHKO. Je to prostě hlavně značka co přitahuje lidi.
Odpovědět
Lenka Tolarva

Lenka Tolarva

6.9.2023 02:04

Dobrý den, jmenuji se David Simon, na tohoto poctivého poskytovatele půjček jsem narazil po tolika letech jednání s různými podvodníky, poté, co jsem mu dal všechny potřebné náležitosti, dnes jsem konečně dostal půjčku. kontaktujte tohoto poctivého věřitele na: lenkatolarova59@gmail.com
Odpovědět
Lenka Tolarva

Lenka Tolarva

6.9.2023 11:05

Dobrý den, jmenuji se David Simon, na tohoto poctivého poskytovatele půjček jsem narazil po tolika letech jednání s různými podvodníky, poté, co jsem mu dal všechny potřebné náležitosti, dnes jsem konečně dostal půjčku. kontaktujte tohoto poctivého věřitele na: lenkatolarova59@gmail.com
Odpovědět
KN

Kristýna Novotná

6.1.2024 21:13
Bez peněz to nejde nikde, to je jasný :-) . Já dávám hodně peněz měsíčně na investice do půjček skrz https://www.julu.cz/investment-offer/ , abych peníze zhodnotila a pak je investovala zase dál. Peněz není nikdy dost a je potřeba, aby se pořád točily ne jen tak někde ležely ladem :-) .
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist