Ochránci přírody ze spolku Čmelák v Liberci si chtějí peníze na projekty půjčit od lidí
1.9.2023 00:49 | LIBEREC
( ČTK)
Čmelák se zaměřuje na ochranu biodiverzity, zadržování vody v krajině nebo přeměnu smrkových monokultur. Mezi jeho nejznámější projekty patří budování takzvaného Nového pralesa na Ještědu nebo obnova mokřadů u Jablonného v Podještědí.
Ochránci přírody z liberecké organizace Čmelák chtějí peníze na předfinancování projektů získat formou půjček od lidí. Aktuálně potřebují tři až pět milionů korun a v dlouhodobém výhledu až deset milionů, řekl ČTK zakladatel Čmeláka Jan Korytář. Organizace téměř s 30letou historií chce za půjčky ručit svým majetkem. Vlastní přes 65 hektarů převážně lesních pozemků a dvě historické chalupy, jde o majetek odhadem za 20 milionů korun.
Čmelák se zaměřuje na ochranu biodiverzity, zadržování vody v krajině nebo přeměnu smrkových monokultur. Mezi jeho nejznámější projekty patří budování takzvaného Nového pralesa na Ještědu nebo obnova mokřadů u Jablonného v Podještědí. "Příprava větších projektů na zadržování vody v krajině stojí řádově stovky tisíc korun. Stejně tak pokud chcete vysazovat v krajině ne desítky, ale stovky stromů či tisíce keřů, musíte mít dopředu hodně peněz. Většina dotačních programů nedává na přípravu těchto projektů peníze dopředu, ale až zpětně, a finance tak zásadně limitují rozsah naší práce. U větších projektů je totiž nutné jednat s více majiteli pozemků, připravit samotné projekty, zajistit různá povolení, což je časově dost náročné," uvedl Korytář.
Proto se organizace rozhodla zkusit získat peníze na nové tůně, remízky, stromořadí nebo obnovu pestrých luk od soukromých investorů. Slibuje jim, že půjčku ve smluvené době vrátí i s úrokem a navíc přidá i informace, co se v krajině i díky jejich penězům podařilo vytvořit. "Nabízíme lidem podobné podmínky, jako mají v bance, navíc ale i dobrý pocit, že pomohou správné věci," uvedla ředitelka Čmeláka Jana Bujoková. Peníze na předfinancování projektů zatím podle ní částečně řeší bankovními úvěry. "Zároveň chceme využít právě i menších půjček od jednotlivých lidí," dodala Bujoková.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (8)
Fundraising trochu jinak. Cesta není asi pro všechny. Organizace, která působí 30 let má vytvořeno strukturu a dohledatelnou činnost, by byla možná. Nicméně je potřeba být řádný správce a obezřetnost je na místě i kvůli spekulacím neb není vše zlato, co se třpytí a lidi jsou různí.
Odpovědět
je to odvážné...pro někoho by mohl být lepší nadační fond spravovaný správní radou.
Odpovědět
Pokud budou hospodařit na 65 ha lesa a z tohoto majetku mají v úmyslu splácet půjčky, pak při cca 7 m3 na ha ročního přírůstu získají k prodeji cca 450 m3 dřeva. To mohou zpeněžit za cca 900 000 Kč. Je ale potřeba zaplatit práce, stroje, služby, logistiku, takže mohou mít po zdanění čistý zisk ne větší jak 80 000 Kč. Z pronájmu chalup bude zisk ne větší jak 20 tis. Kč za rok. A to je optimistický scénář. Při půjčce 3 mil Kč a splácení úroku 4,5% by měli lidem hradit úroky ve výši 135 tis. Kč ročně. Je to velmi "odvážný" byznysplán. To slovo se mi nelíbí, ale pokud někdo vstupuje do tržní ekonomiky, musí si ho vytvořit. Podle mne není půjčka řešením. Je potřeba od lidí získávat dary.
Odpovědět
ochranářská organizace si nepořizuje les pro to, aby do něj pustili borce s pilou. Oni to použijí jako argument, zástavní jistinu. Pokud si dobře pamatuju, tak těch 65ha je bezzásahových, tedy aspoň to bylo tak původně myšleno.
Odpovědět
A není to dětinské? O tu jistinu přijdou do jednoho roku. A tržní hodnota bezzásahového lesa, z pohledu věřitele, je téměř nulová. Přijdou tak nejspíš o ty 2 budovy. Přestaňte si namlouvat, že to dává smysl. Raději najděte jiné východisko, nebo skončíte v exekuci. Je mi to líto.
Odpovědět
proto píšu, že to není pro všechny, ale na každý majetek, který můžete dát v zástavu si můžete něco půjčit. Všechno je o lidech majetek, který máte je v účetní rozvaze pasivum, aby z něho bylo aktivum, tak musí něco přinášet. Aktivum organizace jsou dárci, ale je otázka, jak se na toto dá spoléhat a pak je tu hrozba, že může dojít k zmanipulování účetnictví nebo půjček a to je lidský faktor. Proto jsem psal, že je lepší transparentní řízení a vícečlennou radou, která není v příbuzenském vztahu.
Odpovědět
organizace jsou právě proto, že tu hodnotu vidí v péči o dané území, tedy v prospěšnosti společnosti... to je hodnota, kterou vyznávají.
Odpovědět
Podle mě je tento byznysplán sebevražedný. Pokud si půjčí 5 miliónů a chtějí nabízet úrok vyšší než banka, může se stát, že budou vracet skoro 6 miliónů. I když plánují získat na ten projekt dotace, nemusí to vyjít. Stačí maličká chyba a byrokratický aparát si na celém projektu "smlsne". Celá záležitost nakonec může skončit rozprodejem pozemků včetně chalup a zbude pouze nostalgická vzpomínka možná doprovázená vysvětlením, že byznys "semlel" jeden nádherný ekologický projekt.
Odpovědět
|
|
Jan Korytář: Bez peněz do ochrany přírody nelez!
Čtyři desítky dobrovolníků pomáhaly s obnovou starého pískového lomu na Žďársku
Po celém Česku budou dnes dobrovolníci uklízet přírodu, města a obce
Spolek Čmelák dostal dotaci na přeshraniční ekologický projekt