Starý sad na svazích Ještědského hřebene ukrývá významnou populaci vstavače mužského
5.10.2025 06:16 | PRAHA
(Ekolist.cz) | Jan Korytář
Zdroj | Čmelák - Společnost přátel přírody
To by ale nemuselo trvat dlouho. Sad je již delší dobu neudržovaný a postupně zarůstá náletovými dřevinami i keři. Časem by se tak proměnil v les. Tento druh orchidejí ale potřebuje prostor a světlo. V původním sadu měl ideální podmínky, které se však začaly rychle měnit.
Zdroj | Čmelák - Společnost přátel přírody
Ochránci přírody se proto rozhodli majitelku sadu kontaktovat, což se nakonec podařilo – a získali její souhlas se zahájením obnovy a pravidelné péče. „Máme velkou radost, že se nám s majitelkou sadu podařilo domluvit. Byla by škoda přijít o místo, které je největším známým nalezištěm vzácného vstavače mužského v Libereckém kraji,“ raduje se Lucie Stránská, která má ve Čmeláku na starosti péči o podobné lokality.
Ochránce přírody teď čeká spousta práce. Ze sadu chtějí postupně odstranit náletové dřeviny, posekat roky nesečenou trávu a odklidit popadané větve. Obnova potrvá několik let, během nichž budou pozorovat, jak se zdejší populace orchidejí vyvíjí.
Přečtěte si také |
Luční sady patří k nejbohatším biotopům střední Evropy. V Česku ale zatím nijak komplexně chráněny nejsou, říká Lenka Dubová
S péčí o lokality, kde se vzácné rostliny vyskytují, mají ochránci přírody ze Čmeláka mnohaleté zkušenosti. Aktuálně spravují 21 lokalit s výskytem orchidejí a dalších ohrožených rostlin.
reklama
Jan Korytář
Autor je zakladatel a předseda spolku Čmelák – Společnost přátel přírody.
Dále čtěte |
Správci chráněných oblastí zkouší, jak může řízené vypalování pomoci přírodě
Průzkum potvdil výskyt vzácné střevle potoční v Železných horách
Pardubice plánují obnovu rybníčku Netušílek, měl nejvíc druhů obojživelníků
Další články autora |
Jak navrátit modráska do krajiny? Liberečtí ochránci přírody pro něj připravují ideální prostředí
Jan Korytář: Bez peněz do ochrany přírody nelez!
Jan Korytář: Kecy o krajině už mě nebavíOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (33)
JŠ
Jan Šimůnek
5.10.2025 09:40Opět jednoznačně pozitivní příklad péče o přírodu. A navíc názorná ukázka toho, že "zdivočování" kulturní krajin y, jak to prosazují, bohužel stále vlivní, ekologičtí extrémisté, v podstatě jen a jen škodí.
Odpovědět
Pe
Petr
5.10.2025 09:47 Reaguje na Jan ŠimůnekProč se domníváte, že divoká příroda přírodě škodí? Nezdá se vám to trochu absurdní?
Odpovědět
Karel Zvářal
5.10.2025 10:10 Reaguje na PetrZarůstající třešňový SAD má dozajista do "původní divočiny" celkem daleko. Podobně jako (sečené!) bělokakarpatské louky, které se vyznačují nejvyšší diverzitou bylin.
Odpovědět
Pe
Petr
5.10.2025 10:24 Reaguje na Karel ZvářalTo jen nechápete slovo zarůstání. To není původní divočina, ale mezistupeň k té cílové divočině. No a sečené louky nejsou původní divočinou už vůbec.
Umělá biodiverzita může být klidně i vyšší. Synantropním druhům lidská činnost velmi vyhovuje, proto se tak nadšeně šíří. Je ale toto cíl ochrany přírody? Uměle zvýšená, a samostatně zcela neživotaschopná biodiverzita? Má takto příroda vypadat? A jestli ano, měli bychom tedy kácet lesy a vytvářet sečené louky a botanické zahrady? Biodoverzita bude přece maximální.
Odpovědět
Umělá biodiverzita může být klidně i vyšší. Synantropním druhům lidská činnost velmi vyhovuje, proto se tak nadšeně šíří. Je ale toto cíl ochrany přírody? Uměle zvýšená, a samostatně zcela neživotaschopná biodiverzita? Má takto příroda vypadat? A jestli ano, měli bychom tedy kácet lesy a vytvářet sečené louky a botanické zahrady? Biodoverzita bude přece maximální.
Pe
Petr
5.10.2025 10:39 Reaguje na Karel ZvářalA nejvyšší diverzita bylin neznamená nejlepší stav přírody. Příroda nejsou přece ani "jen byliny", ani "hlavně byliny". Někde samozřejmě ano, tady u nás ale ne, tady je klimaxovým, tedy konečným stadiem přírody vysoký les. To je náš přirozený a původní ekosystém, který se vytváří zcela samovolně, sám a všude - a od něj se odvíjí i výskyt a četnost jednotlivých druhů - a je logické, že převažují stromy, ne byliny. Byliny jsou v menšině. jejich výskyt v masovém měřítku, jako je na sečených loukách, příroda nezná, to vytvořil člověk, a to celkem nedávno.
Odpovědět
Karel Zvářal
5.10.2025 12:50 Reaguje na PetrVše, co píšete, by bylo OK, kdyby zelení fanatici neječeli nesouhlasem, že "přece není možné, aby kulturní krajina vrácená divočině - tj plocha opět zarostená divočinou, měla nižší diverzitu, než krajina kulturní".
Pokud by tento fakt dokázali přijmout v klidu, neb de facto "dosáhli svého", bylo by vše v pořádku. Ovšem tak se rozdivočili, že byla smazána celá diskuse (je to asi rok zpátky). Tehdy se vyhodnocovalo cca 300 tis. rezervací (Australané?).
Odpovědět
Pokud by tento fakt dokázali přijmout v klidu, neb de facto "dosáhli svého", bylo by vše v pořádku. Ovšem tak se rozdivočili, že byla smazána celá diskuse (je to asi rok zpátky). Tehdy se vyhodnocovalo cca 300 tis. rezervací (Australané?).
DM
Dalibor Motl
7.10.2025 16:12 Reaguje na PetrNějaké bezlesí se udržovalo od poslední doby ledové díky zásahům člověka, činnosti velkých savců spásačů nebo přirozeně na místech nevhodných pro růst stromů (stepní enklávy na skalních výchozech, hadcové podloží, slatiny, rašeliniště, štěrkové terasy v korytech řek, lavinové dráhy, horské hřebeny...). Tato místa sloužila jako refugia pro řadu organismů od bylin, přes hmyz, houby, pavouky, ptáky, mikroorganismy. Dnes mnohá z těchto prostředí neexistují. Naši předci je přeměnili. Zregulovali řeky, vytěžili skalní výchozy, přeměnili stepi na louky a pole, vyrubali světlé lesy a změnili je na pole, sady nebo pastviny. Vysušili mokřady. Vybudovali rybníky, náhony a vodní kanály k jejich napájení. Spálili pralesy v rudných pecích a vysázeli hospodářské lesy. Vybili velké predátory stejně jako pratury, zubry nebo divoké koně. Šlo o přirozený proces. Přesto mnoho organismů nalezlo útočiště na loukách, sadech, v mezích, opuštěných lomech, rybnících atp. Nemyslím, že by bylo teď moudré nechat tyhle druhy zmizet jenom proto, že máme "ideologické výhrady" k pokračování péče o vybrané cenné lokality. Je to asi tak chytré jako při potopě světa zapálit archu protože příroda si nakonec poradí i bez ní...
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
5.10.2025 11:40to Petr 5.10.2025 09:47
"Zdivočení" nějaké části kulturní krajiny by musel být dosti sofistifikovaný a velmi pracný (tedy i drahý) zákrok, u něhož by navíc nebyla jistota, a to v řádu mnoha desítek let, že se skutečně podařil, a že na daném biotopu bude fungovat jakási "samoúdržba", jaká funguje u opravdové divočiny.
MMCH, jsem skeptický vůči tomu, že by se to mohlo povést i proto, že se od doby divočiny posunuly druhy, které do ní patřily, jakýmsi genetickým driftem (takže by už asi v "nové divočině" jejich jedinci prosperovali hůř než jejich předkové v době před příchodem člověka), a máme zde i nové druhy (a dokonce i domácí), které by se k takové "divočině" mohly chovat jako invazní. O invazních druzích z celého světa raději ani nemluvě.
Čili proto je třeba udržovat kulturní krajinu, která sem patří a která je s naším územím sladěna. A tvrdě odmítat extrémisty. Bez ohledu na to, zda chtějí krajinu zničit "bezzásahovostí", jako se to povedlo na Šumavě a do jisté míry i v tom Českém Švýcarsku (nebo návratem šelem a jinými prasárnami), nebo ji třeba zplanýrovat na fotovoltaickou či větrnou elektrárnu. To už je místo těch elektráren asi menší zlo nějaká skutečně užitečná stavba.
Odpovědět
"Zdivočení" nějaké části kulturní krajiny by musel být dosti sofistifikovaný a velmi pracný (tedy i drahý) zákrok, u něhož by navíc nebyla jistota, a to v řádu mnoha desítek let, že se skutečně podařil, a že na daném biotopu bude fungovat jakási "samoúdržba", jaká funguje u opravdové divočiny.
MMCH, jsem skeptický vůči tomu, že by se to mohlo povést i proto, že se od doby divočiny posunuly druhy, které do ní patřily, jakýmsi genetickým driftem (takže by už asi v "nové divočině" jejich jedinci prosperovali hůř než jejich předkové v době před příchodem člověka), a máme zde i nové druhy (a dokonce i domácí), které by se k takové "divočině" mohly chovat jako invazní. O invazních druzích z celého světa raději ani nemluvě.
Čili proto je třeba udržovat kulturní krajinu, která sem patří a která je s naším územím sladěna. A tvrdě odmítat extrémisty. Bez ohledu na to, zda chtějí krajinu zničit "bezzásahovostí", jako se to povedlo na Šumavě a do jisté míry i v tom Českém Švýcarsku (nebo návratem šelem a jinými prasárnami), nebo ji třeba zplanýrovat na fotovoltaickou či větrnou elektrárnu. To už je místo těch elektráren asi menší zlo nějaká skutečně užitečná stavba.
Pe
Petr
5.10.2025 11:55 Reaguje na Jan ŠimůnekTo zdivočení, ze kterého máte takový strach, je prosté navrácení toho, co si člověk vzal, zpátky přírodě. V reálu to prostě necháte být a příroda si to vezme zpátky - sama, velmi rychle, a zcela zdarma. Ne, opravdu se toho nemusíte bát a opravdu pro to nemusíte ani nic dělat, ani nic platit, to máte velmi zpreslené představy. Tak prostě příroda funguje, vždy fungovala, a snad, doufám, bude fungovat i v budoucnu. Ostatně, příroda tu byla dávno před člověkem, takže je jaksi nesmysl, aby jí člověk musel k životu nějak pomáhat, nemyslíte?
Invazní druhy jsou něco trochu jiného, to do opětovného návratu přírody (chcete-li zdivočení), plést nemůžete, to je zase lidská činnost, tedy v tomto případě hloupost. Takže ano, přírodu je potřeba před lidskou hloupostí chránit. Ale jen chránit, dál už nechat být. To je vše, co je potřeba dělat. Vše ostatní příroda opravdu umí sama, nemusíte mít žádnou obavu. A kulturní krajinu omezit jen na nezbytně nutné minimum. Ta sem přece nepatří, tu si vyrobil člověk, v ní příroda přežít nedokáže.
Odpovědět
Invazní druhy jsou něco trochu jiného, to do opětovného návratu přírody (chcete-li zdivočení), plést nemůžete, to je zase lidská činnost, tedy v tomto případě hloupost. Takže ano, přírodu je potřeba před lidskou hloupostí chránit. Ale jen chránit, dál už nechat být. To je vše, co je potřeba dělat. Vše ostatní příroda opravdu umí sama, nemusíte mít žádnou obavu. A kulturní krajinu omezit jen na nezbytně nutné minimum. Ta sem přece nepatří, tu si vyrobil člověk, v ní příroda přežít nedokáže.
Pe
Petr
5.10.2025 12:02 Reaguje na Jan ŠimůnekPřipomínáte zde diskutujícího p. Vinklera. I on se bojí "divoké" přírody jako čert kříže a usilovně zde přesvědčuje, že správná forma přírody je ta vytvořená a udržovaná člověkem, a že ta je původní.
Odpovědět
Pe
Petr
5.10.2025 12:13 Reaguje na PetrA možná je problém jen v onom slovíčku "divoká". Tohle slovo některým lidem evokuje nebezpečí, zlo a špatnost, tedy věci, které by se dít neměly. A to je právě ta chyba a nedorozumění a nepochopení už v základu, od kterého se pak odvíjejí i nesprávné závěry.
Divoká příroda není doopravdy divoká, zlá a nebezpečná. Je původní, přirozená, a tedy zcela normální, Taková byla, je a má být. Opravdu na ní není nic nenezpečného, ani špatného, co by bylo potřeba měnit, nebo dokonce likvidovat. Vždyť je to náš domov.
Odpovědět
Divoká příroda není doopravdy divoká, zlá a nebezpečná. Je původní, přirozená, a tedy zcela normální, Taková byla, je a má být. Opravdu na ní není nic nenezpečného, ani špatného, co by bylo potřeba měnit, nebo dokonce likvidovat. Vždyť je to náš domov.
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
6.10.2025 15:34 Reaguje na PetrNěco jiného bylo divoké zarůstání přírody před půl stoletím, něco jiného je to dneska, kdy je příroda plná nepůvodních invazivních druhů. Nechte přírodu zarůstat bez kontroly a budete mít biotopy plné nepůvodních křídlatek, bolševníků, pajasanů žlaznatých a podobných svinstev. A to mluvím jenom o chlrofylu. Ještě to nechápete?
Odpovědět
Pe
DM
Dalibor Motl
7.10.2025 15:55 Reaguje na PetrDivoká příroda už dávno (od neolitické revoluce) není "náš domov". 98% dnešních lidí by v přirozeném středoevropském lese bez civilizace, nástrojů a oděvů nepřežilo první rok. Zkosily by nás zima, hlad a nemoci. Na nějaké predátory by ani nedošlo. Plocha potřebná k uživení jednoho člověka je dramaticky jiná pokud porovnáme přirozený les, louku nebo pole a je zásadně ovlivněná i technologickou vyspělostí civilizace. Motykou a sekerou toho prostě obděláte dramaticky méně než traktorem a harvestorem. Přírodu stále potřebujeme, rádi se do ní vracíme a většina z nás se o ni snaží pečovat, spolupracovat s ní, využívat sílu přírodních procesů atp. Bez kulturní krajiny bychom ale nepřežili ani na úrovni jedinců ani na úrovni společnosti.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
5.10.2025 16:53 Reaguje na PetrDobře vraťme krajinu přírodě a prosím, aby jste jako prvý
předvedl život v takto přírodě navrácené krajině. Zkuste
žít alespoň týden v takové krajině bez polí, chovu zvířat,
budov, cest, tratí, dopravních prostředků, obchodů a jiných výdobytků lidské práce , která změnila divočinu na kulturní
krajinu, která vám tak leží v žaludku. Po týdnu podejte
zprávu, jak se vám žilo, spalo a zda vám nebylo v zimě
chladno. Víte já dobrovolně před léty absolvoval kurz
přežití v přírodě dlouhý pouhé dva dny a to jako tremp
nejsem nijak změkčilý, ale už jsem se druhý den těšil
do civilizace.
Odpovědět
předvedl život v takto přírodě navrácené krajině. Zkuste
žít alespoň týden v takové krajině bez polí, chovu zvířat,
budov, cest, tratí, dopravních prostředků, obchodů a jiných výdobytků lidské práce , která změnila divočinu na kulturní
krajinu, která vám tak leží v žaludku. Po týdnu podejte
zprávu, jak se vám žilo, spalo a zda vám nebylo v zimě
chladno. Víte já dobrovolně před léty absolvoval kurz
přežití v přírodě dlouhý pouhé dva dny a to jako tremp
nejsem nijak změkčilý, ale už jsem se druhý den těšil
do civilizace.
JŠ
Jan Šimůnek
5.10.2025 17:22to Petr
5.10.2025 11:55 "Nelze dvakrát vstoupit do jedné řeky." Tohle je klasický citát z doby, kdy filosofie byla ještě vědou. Prostě tím, že nějakou plochu necháte zpustnout, na ní žádná "divočina" nevznikne. Bude to pustá plocha, plná plevelů, rostlin ze zbořenišť a rumištních ploch apod. Rozhodně touto cestou nevznikne prales, v jakém lítali lidé z mezolitu a který příchozí nositelé neolitické revoluce vyžďářili a přeměnili na pole.
Čili tohle nefunguje a ani z principu fungovat nemůže.
5.10.2025 12:02 My tu nemáme žádnou "přírodu", ale kulturní krajinu, která zde je od nástupu oné neolitické revoluce a byla neustále (téměř) rozšiřována.
Vemte si třeba takovou pěknou Drahanskou vysočinu. Je zalesněná, ale ty lesy pocházejí z první poloviny 17. století. V 16. století, kdy bylo tepleji než dnes, byla, až na nějaký ten vesnický háj, kompletně odlesněná a pokrytá poli, což dokazují jejich stopy, tzv. plužiny. A tam, kde plužiny nejsou, byly pastviny. V souvislosti s ochlazením na začátku 17. století ta půda přestala vynášet. Část vesničanů byla pobita v souvislosti s událostmi 30 leté války (nějaké hromadné hroby archeologové našli), část byla opuštěna a lidé přetaženi do nižších poloh (i tam byly soldateskou a marodéry vybité vsi). A tamní lesy jsou tedy výsledek cíleného lesního hospodářství, a nikoli "zdivočení".
5.10.2025 12:13 Divoká příroda skutečně nebezpečná je. Ti, kteří si to nemyslí, mají zpravidla krátké dožití.
Snad se po posledních volbách podaří udržet zelené magory na distanc od rozhodování.
Odpovědět
5.10.2025 11:55 "Nelze dvakrát vstoupit do jedné řeky." Tohle je klasický citát z doby, kdy filosofie byla ještě vědou. Prostě tím, že nějakou plochu necháte zpustnout, na ní žádná "divočina" nevznikne. Bude to pustá plocha, plná plevelů, rostlin ze zbořenišť a rumištních ploch apod. Rozhodně touto cestou nevznikne prales, v jakém lítali lidé z mezolitu a který příchozí nositelé neolitické revoluce vyžďářili a přeměnili na pole.
Čili tohle nefunguje a ani z principu fungovat nemůže.
5.10.2025 12:02 My tu nemáme žádnou "přírodu", ale kulturní krajinu, která zde je od nástupu oné neolitické revoluce a byla neustále (téměř) rozšiřována.
Vemte si třeba takovou pěknou Drahanskou vysočinu. Je zalesněná, ale ty lesy pocházejí z první poloviny 17. století. V 16. století, kdy bylo tepleji než dnes, byla, až na nějaký ten vesnický háj, kompletně odlesněná a pokrytá poli, což dokazují jejich stopy, tzv. plužiny. A tam, kde plužiny nejsou, byly pastviny. V souvislosti s ochlazením na začátku 17. století ta půda přestala vynášet. Část vesničanů byla pobita v souvislosti s událostmi 30 leté války (nějaké hromadné hroby archeologové našli), část byla opuštěna a lidé přetaženi do nižších poloh (i tam byly soldateskou a marodéry vybité vsi). A tamní lesy jsou tedy výsledek cíleného lesního hospodářství, a nikoli "zdivočení".
5.10.2025 12:13 Divoká příroda skutečně nebezpečná je. Ti, kteří si to nemyslí, mají zpravidla krátké dožití.
Snad se po posledních volbách podaří udržet zelené magory na distanc od rozhodování.
Pe
Petr
5.10.2025 18:19 Reaguje na Jan ŠimůnekPokud přírodu považujete za nebezpečnou, tak se tím vše vysvětluje a nemá smysl dál nic říkat. Jen se pak vnucuje otázka proč chodíte zrovna sem, kde to právě o té nebezpečné přírodě je?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
6.10.2025 09:39 Reaguje na PetrNo nebezpeční jsou pouze takoví, co pokládají nicnedělání za přínos. Takový spolek Čmelák ví, že je třeba se o kulturní krajinu (jiná než kulturní u nás skoro není) se starat. Díky za takové ekospolky. Díky za zkušenosti p. Jongepierové z Karpat, spolku JARO za Plachtu, Rezekvítek v Brně atd. atd...
Odpovědět
Pe
Petr
6.10.2025 14:30 Reaguje na Slavomil VinklerTo starání se o kulturní krajinu je ve skutečnosti neustálý boj s přírodou, aby si ty plochy nezvala zpátky.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
7.10.2025 06:59 Reaguje na PetrAno, péče o kulturní krajinu, domovinu jak se nám líbí.
Odpovědět
LB
Lukas B.
6.10.2025 09:42moje zkušenost s Vemeníkem je taková, že mi nejlépe roste na východním okraji lesíka, na "mezonice" (pokus o rádobyvědecký novotvar) loukazalesněné a nalítané kamení, kde roste tráva, ale ne tak bujně jako v širé louce. čmeldům bych doporučil prořezávat a kácet a i v rámci zpustlého sadu vytvářet pokud možno mozaiku.
Odpovědět
LB
Lukas B.
6.10.2025 09:43 Reaguje na Lukas B.samozřejmě tady je řeč o vstavači, ale očekávám, že i jemu bude vyhovovat spíš čtvrtstín (méně než polostín) než širá louka se solitéry.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
6.10.2025 10:08to Petr 5.10.2025 18:19
Do jisté míry vám odpověděl pan Vinkler: Krom naprostých magorů, kteří buď z hlouposti nebo ze zlého úmyslu škodí lidem i přírodě, se na úseku ekologie vyskytují i lidé rozumní, dělající pozitivní věci. Jako třeba organizace, o níž je článek pod nímž diskutujeme.
Nicméně jejich problém názorně ukazuje, že "zdivočení" kulturní krajiny bezzásahovostí nutně musí vést ke vzniku degradovaného a v podstatě bezcenného biotopu.
A jistěže "divoká příroda" nebezpečná je, viz např. útoky vlků na hospodářská zvířata i lidi, lidé zabití medvědy (ještě ne u nás, ale bez nějakého razantního zásahu proti "divočině" k něčemu takovému jistě dojde) apod. MMCH spontánně "zdivočelé" lidmi opuštěné plochy zpravidla zarůstají směskou větrosnubných rostlin s velice agresívními alergogenními pyly, vadícími (mj.) desítkám procent školáků.
Odpovědět
Do jisté míry vám odpověděl pan Vinkler: Krom naprostých magorů, kteří buď z hlouposti nebo ze zlého úmyslu škodí lidem i přírodě, se na úseku ekologie vyskytují i lidé rozumní, dělající pozitivní věci. Jako třeba organizace, o níž je článek pod nímž diskutujeme.
Nicméně jejich problém názorně ukazuje, že "zdivočení" kulturní krajiny bezzásahovostí nutně musí vést ke vzniku degradovaného a v podstatě bezcenného biotopu.
A jistěže "divoká příroda" nebezpečná je, viz např. útoky vlků na hospodářská zvířata i lidi, lidé zabití medvědy (ještě ne u nás, ale bez nějakého razantního zásahu proti "divočině" k něčemu takovému jistě dojde) apod. MMCH spontánně "zdivočelé" lidmi opuštěné plochy zpravidla zarůstají směskou větrosnubných rostlin s velice agresívními alergogenními pyly, vadícími (mj.) desítkám procent školáků.
Pe
Petr
6.10.2025 10:50 Reaguje na Jan ŠimůnekDegradace a bezcenný biotop jsou to pouze pro lidi jako vy, kteří přírodu neznají a mají z ní hrůzu. Takoví lidé přírodě opravdu škodí, protože se ji neustále snaží nějak měnit a omezovat, což znamená pro přírodu a mnoho druhů zkázu, jak ostatně dnes vidíme všude kolem sebe.
Jste ukázkou, že strach je mocnější než rozum.
Odpovědět
Jste ukázkou, že strach je mocnější než rozum.
JŠ
Jan Šimůnek
6.10.2025 13:14to Petr 6.10.2025 10:50
Článek je o tom, že opuštěný / neudržovaný sad začal zarůstat náletovými dřevinami, vypadá to na různé plevelné křoviny, které začaly utiskovat původní flóru, chráněné orchideje, jimž sadaření nijak nevadilo.
Pokud necháte cokoli opuštěné a neudržované, nevznikne "divočina", ale biotop, skládající se z agresívních rostlin, často nepůvodních druhů. Čili když v Brně zplanýrovali Královopolská kasárna a na vzniklé hromady sutě nehrábli po mnoho let, nevyrostl tam původní lužní les (jaký, když viděl ze Špilberku Praotec Čech, tak prohlásil "Brrr, no, půjdeme raději dál" a vyrazil k Řípu), ale docela hnusná směska pajasanů, černých bezů a pár dalších druhů dřevin s minimálním podrostem. Pokud by tam měl být přírodě blízký les, musel by se uměle vysázet a vysít a nějakou dobu alespoň bazálně udržovat.
A, je mi líto, mrtvé lesy na Šumavě nebo spálené lesy v Českém Švýcarsku (a podobně "bezzásahovostí" doničené další lokality) opravdu nejsou ani náhodou "příroda" či "divočina", ale jen a jen degradované biotopy.
Odpovědět
Článek je o tom, že opuštěný / neudržovaný sad začal zarůstat náletovými dřevinami, vypadá to na různé plevelné křoviny, které začaly utiskovat původní flóru, chráněné orchideje, jimž sadaření nijak nevadilo.
Pokud necháte cokoli opuštěné a neudržované, nevznikne "divočina", ale biotop, skládající se z agresívních rostlin, často nepůvodních druhů. Čili když v Brně zplanýrovali Královopolská kasárna a na vzniklé hromady sutě nehrábli po mnoho let, nevyrostl tam původní lužní les (jaký, když viděl ze Špilberku Praotec Čech, tak prohlásil "Brrr, no, půjdeme raději dál" a vyrazil k Řípu), ale docela hnusná směska pajasanů, černých bezů a pár dalších druhů dřevin s minimálním podrostem. Pokud by tam měl být přírodě blízký les, musel by se uměle vysázet a vysít a nějakou dobu alespoň bazálně udržovat.
A, je mi líto, mrtvé lesy na Šumavě nebo spálené lesy v Českém Švýcarsku (a podobně "bezzásahovostí" doničené další lokality) opravdu nejsou ani náhodou "příroda" či "divočina", ale jen a jen degradované biotopy.
Pe
Petr
6.10.2025 13:45 Reaguje na Jan ŠimůnekNe, sad není původní flóra, příroda sadařit neumí. Sad je umělý, lidmi vytvořený biotop, který jakmile přestanete násilím bránit, tak si ho příroda okamžitě začne brát zpátky a postupně tam zase vytvoří biotop původní, tedy les zcela přírodní, tak jako všude jinde (i černý bez, jako pionýrská dřevina, ač se vám nelíbí, do naší přírody patří). Někde to trvá krátce, pár desítek let, někde déle. To podle toho jak moc je ona lokalita lidmi zničená a odtržená a izolovaná od ostatní přírody.
Je velmi smutné, jak je vaše vidění světa a přírody omezené, negativní a nesnášenlivé. Tak bychom jako lidstvo celý svět hodně brzy zcela zlikvidovali.
Odpovědět
Je velmi smutné, jak je vaše vidění světa a přírody omezené, negativní a nesnášenlivé. Tak bychom jako lidstvo celý svět hodně brzy zcela zlikvidovali.
Pe
JŠ
Jan Šimůnek
6.10.2025 15:12to Petr
6.10.2025 13:45 Sad je původní, proto tam "divočina" nepatří. Je vidět, že právě lidská činnost je to, co přírodě nejvíce prospívá. Hlásám dvě téze:
1. Naše krajina je, až na pár rozlohou naprosto bezvýznamných výjimek, stovky až tisíce let kulturní krajina, z níž "divočina" nějakým spontánním procesem, tedy "bezzásahovostí" vzniknout nemůže.
2. Všechny pokusy o vytvoření "divočiny" z kulturní krajiny selhaly. Ostatně, tohle se týká i řady archeologických lokalit na světě.
6.10.2025 13:48 Plevelné křoviny jsou zcela jistě i ty černé bezy. Jistě mají své místo v přírodě, mj. jako hostitel jedné houby z čínské kuchyně, Ucho Jidášovo, ale problém je ten, že biotop zaberou a nic dalšího do něj už nepustí. Proto také konstatuji, že "divočina" by musela vzniknout sofistifikovaným umělým zásahem a ještě by musela být nějakou dobu udržována.
Odpovědět
6.10.2025 13:45 Sad je původní, proto tam "divočina" nepatří. Je vidět, že právě lidská činnost je to, co přírodě nejvíce prospívá. Hlásám dvě téze:
1. Naše krajina je, až na pár rozlohou naprosto bezvýznamných výjimek, stovky až tisíce let kulturní krajina, z níž "divočina" nějakým spontánním procesem, tedy "bezzásahovostí" vzniknout nemůže.
2. Všechny pokusy o vytvoření "divočiny" z kulturní krajiny selhaly. Ostatně, tohle se týká i řady archeologických lokalit na světě.
6.10.2025 13:48 Plevelné křoviny jsou zcela jistě i ty černé bezy. Jistě mají své místo v přírodě, mj. jako hostitel jedné houby z čínské kuchyně, Ucho Jidášovo, ale problém je ten, že biotop zaberou a nic dalšího do něj už nepustí. Proto také konstatuji, že "divočina" by musela vzniknout sofistifikovaným umělým zásahem a ještě by musela být nějakou dobu udržována.
Pe
Petr
6.10.2025 16:30 Reaguje na Jan ŠimůnekTo jsou vtipně smutné představy. Vy tomuhle opravdu věříte? Třeba jak může být sad někde původní? Nebo ta plevelná křovina. Příroda žádný plevel nezná, to znají jen lidé, když někde něco nechtějí.
Divočina vznikne naprosto sama. Nemusíte dělat nic, jen čekat. Taková je příroda. Nebo teda kdo myslíte že ji "sofistikovaně" nasel a nasázel před člověkem?
A možná také přidejte některé z těch "všech pokusů, které selhaly".
Odpovědět
Divočina vznikne naprosto sama. Nemusíte dělat nic, jen čekat. Taková je příroda. Nebo teda kdo myslíte že ji "sofistikovaně" nasel a nasázel před člověkem?
A možná také přidejte některé z těch "všech pokusů, které selhaly".
Pe
Petr
6.10.2025 16:46 Reaguje na Jan ŠimůnekA co tohle, cituji z článku: "Sad je již delší dobu neudržovaný a postupně zarůstá náletovými dřevinami i keři. Časem by se tak proměnil v les."
Vidíte? V les. Stačí to takhle?
Odpovědět
Vidíte? V les. Stačí to takhle?
SV
Slavomil Vinkler
6.10.2025 19:22 Reaguje na PetrKolik máme tisíců km2 lesa a kolik m2 nalezišť s vstavačem mužským? Zkuste si vyhledat. Les může vzniknout i sám i vypěstovaný téměř kdekoli a kdykoli. Vstavač mužský nevypěstujete a pro přirozený vznik musí být velmi vzácné specifické podmínky.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
6.10.2025 19:25 Reaguje na Slavomil VinklerV severních čechách je asi 10 lokalit s výskytem á několik rostlin.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
6.10.2025 19:56to Petr6.10.2025 16:30
takže preferujete les, zcela jist nepůvodní, proti sadu s výskytem chráněných vstavačů, případně dalších rostlin, Jak typicky ekologické!
Odpovědět
takže preferujete les, zcela jist nepůvodní, proti sadu s výskytem chráněných vstavačů, případně dalších rostlin, Jak typicky ekologické!
