Povodňový park v Židlochovicích obstál při zátěži. Teď bojuje o hlasy v soutěži

V tyto dny si připomínáme smutné výročí loňských povodní. Prevence před živlem není jednoduchá, přesto existují způsoby, jak se lépe chránit. Jedním z nich je povodňový park v Židlochovicích, který při své první velké zkoušce pomohl zabránit větším škodám v obcích pod Brnem. Nyní usiluje o podporu veřejnosti v celostátní soutěži Adapterra Awards. K podpoře projektu vyzval starosta Židlochovic Jan Vitula na svém Facebooku. Zároveň nastínil, že spolu s dalšími starosty a starostkami začali pracovat na daleko větším projektu, který by stejným způsobem řešil všechny toky v regionu. „Mohli bychom se tak dočkat podobné krajiny jako je ta u nás, a to už od Rebešovic až po Nosislav, kolem Litavy od Měnína až k nám. A stejně by se mohla proměnit říčka Šatava od Ledcí až po Přísnotice,“ uvedl.

Podle Martina Andera, vedoucího programu Adapterra Nadace Partnerství, jde o velký, ale realistický záměr, který bude mít nesporné přínosy. Konkrétně celou řadu menších i větších záměrů v ploše hned několika menších povodí.

„Revitalizace toků, doplnění tůní a mokřadních společenstev, výsadby stromů a celá řada dalších opatření přinese nejen zvýšení ekologické kvality území, ale zároveň přispěje k jeho protipovodňové ochraně. Základní myšlenkou je zpomalit průtok vody a nechat velkou vodu bez výrazných škod rozlít do území, která jsou na to připravena a ochránit tak před zaplavením domy i celé části obcí a měst níže po toku řeky. To je správný a efektivní přístup, jak omezit výši případných povodňových škod,“ pochvaluje si Martin Ander.

Nutno však zdůraznit, že sebelepší povodňový park není všespásný, každé takové opatření je ale důležité, protože je součástí další protipovodňové ochrany a společně s dalšími prvky dokážou vytvořit dostatečnou kapacitu pro rozliv povodňových vod. „Pokud by takových parků bylo víc, mohli bychom být více v klidu,“ souhlasí Ander. Pokud by naopak židlochovický povodňový park loni nestál, pravděpodobně by došlo k přelití vody do území na pravém břehu Svratky u Židlochovic. Takže význam parku je nesporný.

Jen kombinace řešení ochrání krajinu před velkou vodou

Povodňové parky jsou území, která umožňují při vyšších stavech v řece pojmout část přívalů vody, jsou však projektována tak, aby jim samotným velká voda neublížila. Podobné povodňové parky mají jistě smysl i jinde na jihu Moravy. Vzhledem ke své nesporné rekreační funkci pro místní obyvatele se hodí především do blízkosti obcí a měst, která leží na dolním toku řek, ať už je to Svratka, Svitava, Dyje, nebo Morava.

Povodňové parky však zdaleka nejsou jediným možným řešením, které pomůže přírodě blízkým způsobem snížit rizika povodní a místních záplav v obydlených územích. „Na dolních tocích řek to mohou být také suché či částečně zatopené poldry nebo rozlivové plochy typu nivních luk či lužních lesů. Taková území na jižní Moravě stále máme a je třeba je chránit před ohrázováním a využitím pro jiné účely,“ zdůrazňuje Ander.

Nejlepší jsou podle něj komplexní řešení, která kombinují přednosti různých typů opatření - od technických přes přírodě blízká až po čistě přírodní. V kopcích a zalesněných částech kraje je třeba se soustředit na dobrý stav lesů, jejich pestré druhové a věkové složení a omezení holosečí, které místo zasakování vody podporují její rychlý odtok do údolí. Na rozsáhlých zemědělsky obhospodařovaných plochách je třeba uplatňovat krajinné prvky jako remízky, meze, aleje, ale i tzv. svejly, které zpomalují odtok dešťové vody. V první řadě je ale třeba podporovat plošnou změnu způsobu zemědělského hospodaření jako jsou menší půdní bloky, trvalý pokryv vegetací včetně využívání meziplodin nebo bezorebné způsoby hospodaření, které zvyšují schopnost půdy zasakovat vodu a omezují erozi. Podstatné je také odstranění zbytečných meliorací, které zrychlují odtok z krajiny.

Velkým přínosem jsou revitalizace v minulosti narovnaných vodních toků, které jim navrací charakter meandrů. Ty zpomalují proudění vody a zlepšují její kvalitu. Zároveň je ale třeba na dolních tocích řek vytvářet prostory pro rozliv vody, ať už do cíleně budovaných povodňových parků nebo suchých poldrů či do krajiny, kde zvýšený stav vody nebude škodit (nivní louky, lužní lesy).

„Jedině komplex takových opatření v celém povodí toku pak může účinně chránit obce a města před povodňovými škodami. Nelze sázet na jednu kartu - jedno „zázračné“ opatření. Zároveň je třeba pořád mít na mysli, že je potřeba snažit se zadržet každou kapku, která spadne na zem - v celém povodí,“ uzavírá Ander.

---

reklama

---