Živé okapové svody dopraví dešťovou vodu tam, kde je třeba. Bez elektřiny a čerpadel
„K principu mě inspirovala práce s hadicovou vodováhou, kterou jsem dříve často používal při práci pro umělce Lukáše Gavlovského,“ popisuje Jan Waldhauser. „Je zajímavé sledovat, jak voda reaguje na každý pohyb hadice – když jeden konec posunete nahoru nebo dolů, hladina se okamžitě změní na druhém konci. Pokud se to udělá nekoordinovaně, voda z hadice začne vytékat (většinou na vás, pokud ji držíte), a musíte ji dopouštět.“
„Samozavlažující“ systém šetří nejen vodu a energii, zároveň snižuje odtok dešťové vody do kanalizace a umožňuje růst vegetace, která v místě přispívá ke zlepšení mikroklimatu.
„I z relativně malého deště, který dopadne na střechu, proteče svodem překvapivě velké množství vody,“ připomíná Jan Waldhauser. Podle odhadů je v České republice více než 2 miliony okapových svodů. „Každým z nich proteče v průměru kolem 25 m³ vody ročně. Část svodů se už pro hospodaření s dešťovou vodou využívá, ale u většiny zatím jejich potenciál zůstává nevyužitý,“ dodává.
Živé svody mohou najít uplatnění ve veřejných i soukromých prostorech. Je možné je instalovat také dočasně. A pracovat s nimi například jako s prvkem taktického urbanismu.
Přečtěte si také |
Blanka Klimešová: Taktický urbanismus – vyzkoušejte změnu a už to nebudete chtít jinak
Dočasně byl systém umístěn během Landscape festivalu v Kadani. Ohlasy byly podle Jana Waldhausera velmi pozitivní. Věří, že se prvek do Kadaně příští rok vrátí.
Právě ve městském prostředí může systém živých svodů podle jeho autorů pomoci vyřešit problém s nedostatkem zeleně v ulicích. Ve vydlážděných a vyasfaltovaných ulicích je pro rostliny mimo jiné špatně dostupná právě voda pro zálivku. Nutné pravidelné zalévání pak výrazně zvyšuje náklady na údržbu vysázené zeleně.
Systém umožňuje umístit na zálivku náročnou zeleň v nádobách navíc i tam, kde je sázení rostlin do terénu obtížné kvůli vlastnickým vztahům, legislativě či ochranným pásmům podzemních sítí. Vodu je možné prostřednictvím živého okapového svodu sbírat také do retenční nádoby a z ní ji dále rozvádět – například kohoutem nebo přepadem do vyvýšených záhonů.
Na rozdíl od klasických dešťových sběračů integrovaných do okapového svodu a fungujícím na samospádu vody není nový systém omezen vzdáleností nebo výškou místa, kam chceme vodu přivést. Voda dokáže proudit až do výšky odpovídající výšce umístění „dešťového přenašeče“ komponenty vkládané do okapového svodu. Voda ze živých svodů tak může být přesměrována do míst s menším množstvím srážek, záhonů ve srážkovém stínu, vyvýšených záhonů a podobně.
Cena živého svodu se podle Jana Waldhausera odvíjí od konkrétních podmínek a typu využití. Hotový systém s vegetační nádobou se dá podle něj pořídit už v řádu několika desítek tisíc korun. Inovativní systém je chráněn jako evropský průmyslový vzor.
reklama
Dále čtěte |
Jak revitalizovat řeky v centrech měst, řešili čeští a němečtí studenti
MŽP rozdělí na zachytávání dešťové vody či zelené střechy 930 milionů korun
Kampus ústecké univerzity se promění. Přibude zeleň i prvky hospodařící s dešťovou vodou
Další články autora |
V soutěži Adapterra Awards 2025 uspěla opatření provedená v souladu s přírodou. V lesích u Velké Bíteše i na řece Svratce
V Česku vzniká sedm nových komunitních a školních zahrad. Program Zelené oázy podporuje městské pěstování
Česká politika ignoruje příležitosti zelené ekonomiky. Nejen předvolební debatu ovlivňují dezinformace
Online diskuse
Všechny komentáře (26)
Jiří Svoboda
24.9.2025 16:37V principu by bylo možné, aby ty nádrže byly hodně veliké a voda se pak do jisté míry pomalu odpouštěla do kanalizace v takovém množství, aby to čistička zvládala. Tak by se uvolnil prostor pro zachycení dalšího deště. Lepší řešení pro obce se společnou splaškovou a dešťovou kanalizací nevidím.
Jen jak to bude fungovat v mrazech? Nepopraská to? Asi by pomohla vhodná geometrie akumulačních nádob, která se směrem nahoru rozšiřuje. To by mohl být zajímavý projekt, jak takovou nádobu udělat.
Jindřich Duras
25.9.2025 11:05 Reaguje na Jiří SvobodaVliv na městské klima je jistě k diskusi:
a/ Tak třeba na střechách nízkých staveb mezi vysokou zástavbou (garáže, školní budovy...) bych velký smysl viděl, navíc se jedná o zlepšení celého prostoru pro obyvatele shlížející dolů.
b/ Na vysokých budovách je přímý vliv na situaci dole na chodníku plusminus nula, ale obyvatelé mohou na střechu třeba chodit (pobytová úprava), což je místy velmi ceněný přínos. Z pohledu celého města sice jedna zelená střecha nic neznamená, ale při větší ploše by měl být pozitivní vliv na celkový teplotní režim - město jako teplotní čočka v krajině. Možná malý, ale pro lidi ve městě by určitě stál za to.
Nádrže jsou fajn, ale k vegetaci se pak musí čerpat = je lepší, když si jí většina vegetace alespoň částečně vezme sama. Pouštět dešťovku postupně do kanalizace jde, ale nemusí mít všechny čistírny odp. vod z toho radost. Výhodnější bych viděl tu zachycenou vodu využívat k ochlazování celého prostoru - nejlíp přes vegetaci, ale třeba kropení chodníků a tak (i snížení prašnosti).
Pokud něco chceme zlepšit, potřebujeme kombinaci všech v daném místě dostupných opatření: zelené střechy a fasády, uliční vegetace všeho druhu i podzemní nádrže - všechno je třeba zapojit :-).
Jiří Svoboda
25.9.2025 12:54 Reaguje na Jindřich DurasManželka počítala za pomocí AI, že bílé střechy ve městě mohou snížit teplotní maximum ve městě o 2-4 °C a takové opatření je skoro zadarmo.
Primární by mělo být co nejvíce vody zasakovat a prohnat ji postupně přes kořeny stromů do ovzduší. Tuto funkci zelené střechy oslabují.
Jindřich Duras
25.9.2025 15:50 Reaguje na Jiří SvobodaMáte pravdu, malé srážky střechy vezmou lépe než velké, ale za rok byla změřena u jednoduché zelené střechy efektivita zadržení vody někde kolem 60 a víc procent, což je super. Každopádně jednotné kanalizace zhusta odlehčují srajdy do řeky už při srážce 1-2 mm. A takových je kolem 90 za rok. Celkem běžná střecha by měla udržet asi 20 mm jednorázově, což je pecka.
Ta zelená střecha je tedy velmi cenná právě pro omezení vstupu znečištění během srážek do povrchových vod. A kdyby nic, tohle má velký smysl.
Určitě souhlasím, že vodu zachytit a postupně ji přehnat přes stromy je optimální. Jenže ne všude je dostatek stromů a prostoru pro nádrže atd., takže nejlepší je vždycky kombinace všeho, co je k dispozici.
Petr
24.9.2025 20:59Petr
24.9.2025 21:06 Reaguje na PetrJindřich Duras
25.9.2025 10:52 Reaguje na PetrNo, a taky lze vymyslet spoustu podobných využití :-)
Takže za mě: DĚKUJI
Petr
29.9.2025 11:03 Reaguje na Jindřich DurasA zde na obrázcích z Kadaně je to zcela názorné. Kolik vody to zachytí doopravdy, jaké zlepšení a čeho to způsobí, a jak to kdo ocení? Podle mě vůbec nijak. Ale jak píšu, přání je... Lidé si přejí být oblbováni a obelháváni. Realita pak není vidět a vše je najednou krásnější.
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
25.9.2025 08:30Jaroslav Pokorný
25.9.2025 14:34Jindřich Duras
25.9.2025 15:53 Reaguje na Jaroslav PokornýBřetislav Machaček
25.9.2025 17:54 Reaguje na Jindřich Duraspouze ze svého úzkého pohledu na věc.
Jindřich Duras
26.9.2025 08:54 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
25.9.2025 17:51 Reaguje na Jaroslav Pokornýzasakuje do té nezastavěné, tak v ní roste koncentrace vody více,
než kdyby se jednalo o celé nezastavěné území. Bratranec bydlí ve
vesnici, kde jsou domy ve svahu jeden nad druhým a do nedávna
odtamtud odváděla srážkové vody ze staveb kanalizace. Po vybudování čistě splaškové kanalizace musel každý pro srážkovou vodu vybudovat
zasakovací rygol. Nyní voda z horního domu podmáčí základy toho
dolního domu a on zase toho dalšího. Vrstva půdy nyní klouže po
skalním podloží a domy začínají praskat. Nejsou totiž zakotveny
základy až do skály, ale do půdy na ní. Co jim poradíte? Víte jak
dopadne dům s podmočenými základy, které byly zatím v suchu? Je
to podobné, když podmočené základy starého domu odvodníte, a půda
se seschne a základy se začnou hýbat. Proč myslíte, že Benátky a
jiné stavby stavěné na pilotách musí zůstat na vodě a nesmí se vysušit stejně, jako dosud základy na suché půdě se nesmí nově
podmočit? Po povodních praskají domy právě kvůli těm změnám v
množství vody kolem základů domů a to i ty, kde se pouze dočasně
zvedla hladina vody. U podsklepených budov je třeba nebezpečné
při povodni sklepy čerpat i v době, kdy už je kolem plno vody.
Ta zvenčí tlačí na základy a pokud zevnitř nepůsobí protitlak
vody ve sklepích, tak se základy směrem dovnitř mohou zbortit.
Ono ten zelený aktivismus musí jít ruku v ruce se statikou
a geologií, aby nenapáchal nevratné škody.
Jaroslav Pokorný
25.9.2025 22:29 Reaguje na Břetislav MachačekVidím to asi takhle: Znáte heslo, přisuzované Mičurinovi" "Nesmíme čekat milostí od přírody, vzít si je od ní je naším cílem." A my pamatujeme to naše domácí: "Poručíme větru, dešti, kdy má pršet, kdy má dout." Prostě technicky vyspělá společnost se přestala přizpůsobovat přírodním podmínkám a nasadila, a nasazuje, techniku. V Řecku jsem viděl závlahové kanály, vybudované již před staletími, lidé je tehdy museli vést v kopcích pěkně po vrstevnicích a to mnoho kilometrů. Teď se nasadí el. čerpadla, potrubí a hadice. Ale k tomu je nutno vyrobit elektřinu, vybudovat hutní, cementářský a chemický průmysl. K tomu musíte mít továrny, doly, přepravu ......... prostě rozvoj až do alelujá, tedy až do konců, kdy nám ty externality, tedy vedlejší škody, které nikdo nekalkuluje a neplatí, začnou přerůstat přes hlavu. A pak se zase vymyslí a realizují FVE, větrníky, CO2 povolenky, Green Deal, globalizace, převážení výrobků kolem zeměkoule ....
Jistě pamatujete, že ještě v socialismu se převážná část ÚT v domcích a bytech dělala samotížných. Montéři se museli pečlivě podrobovat fyzikálním zákonům. Teď se instalují tenké trubičky a čerpadlo. Má to své velké výhody - pokud nenastane blackout.
I o tom socialistickém heslu jsem se dočetl, že úplně původně bylo myšleno tak, že se budou vysazovat větrolamy (jak to třebas vzorově mají v Mďarsku) a závlahy. Také jsem se tehdy dočetl, že kdyby se do ceny uhlí započítaly všechny náklady, které těžba, přeprava, spalování způsobují, že by tuna nestála 250 Kčs, ale desetinásobek. A hned by lidé více přemýšleli, jak s ním neplýtvat, jak lépe izolovat domy. Jenže jistě pamatujete, že se nezesilovaly izolace, ale vyhlašovaly rekordy v těžbě.
Co se týče těch vámi zmiňovaných domů. Místo přizpůsobení se daným podmínkám, inženýři navrhli kanalizaci a rychlý odvod vod mimo zastavěné území. A teď je zase politický úkol, nechat vodu vsakovat. Jenže to už nejde. A možné řešení, pokud by to bvsakování bylo tak nutné? V r. 97 byly záplavy na Moravě. Jedna vesnice byla zasažena sesouváním svahu. Olomoucký úřad se otázal jednoho geologa, jak ty svahy stabilizovat. A viděl jsem ho v TV když řekl, aby kraj ty miliony dal lidem, aby se z údolí odstěhovali, že to vyjde levněji.
Kterási vesnice v Čechách byla zaplavena do výše 2,2 m a voda zničila, nevím kolik domů. To bylo v srpnu. Vláda dala vesnici miliony na výstavbu nových domů, ale s tím, že musí být zkolaudovány do konce roku. Obci se to podařilo. A domky byly opět postaveny na zemi. Žádné betonové přízemí, odolné vodě. Však ta povodeň byla stoletá, a tak jistě 100 let žádna nepřijde. V deltě Mekongu domy stojí na kůlech. Tam s přírodou nebojují.
Jindřich Duras
26.9.2025 09:11 Reaguje na Břetislav MachačekStrašidlo zelených aktivistů si vyžeňte z hlavy :-). Nevratné škody celkem průběžně páchají aktuálně ostatní:
Budovatelé hal na úrodné půdě a ti, co se na tom podílejí, včetně vlastníků půdy, zemědělci, co nerespektují erozní ohrožení atd., ortodoxní betonáři, co by nejraději viděli přehrady na každém kroku. Tohle jsou nevratné škody.
Jaroslav Pokorný
26.9.2025 12:08 Reaguje na Jindřich DurasTakoví Nizozemci už staletí bojují s mořem. Moderní doba jim umožnila stavět hráze a tak mají vnitrozemské jezero, které je snad 6 m pod mořem. Získali tím i velké plochy půdy pro výstavbu a zemědělství. Jenže do jezera ústí potoky a říčky a tak z něj musejí spousty vody čerpat. Využívají ji alespoň tak, že ji vypouštějí do pobřežních písků a o kus dále mají zase studny na pitnou vodu. Jenže to všechno bude fungovat, dokud budou mít emergii. Viděl jsem tam ukázku, jak by bylo Nizozemí zaplaveno mořem, kdyby všechny hráze skolabovaly. 2/3 země by byly pod vodou.
Tonda Selektoda
25.9.2025 20:54Jaroslav Pokorný
25.9.2025 22:31 Reaguje na Tonda SelektodaJindřich Duras
26.9.2025 08:56 Reaguje na Jaroslav PokornýJaroslav Pokorný
26.9.2025 12:09 Reaguje na Jindřich DurasBřetislav Machaček
26.9.2025 17:19 Reaguje na Jaroslav Pokornýpopínavkách na zdech lezou třeba i potkani. Soused
po těchto zkušenostech loubinec zlikvidoval, když
mu po něm oknem přes rozkousané síto vlezl potkan do kuchyně. Udělal si díru do plastového síta
proti hmyzu v noci, když spali a větrali. Ráno
byla sousedka zralá na infarkt, když seděl potkan
na kuchyňské lince a dojídal nesnězenou večeři.
Do týdne bylo po loubinci a už nic na zdi nechce.
Jinak já měl v minerální vlně pod Vinylem Siding
myši, potkana a dokonce i kunu. Takže ne pouze
strach, ale i zkušenost.




