Živé okapové svody dopraví dešťovou vodu tam, kde je třeba. Bez elektřiny a čerpadel

To se mi líbí! Zeleň je tam, kde jsou lidé, je to mnohem smysluplnější než zelené střechy. Navíc je to úleva pro čističky vod.

V principu by bylo možné, aby ty nádrže byly hodně veliké a voda se pak do jisté míry pomalu odpouštěla do kanalizace v takovém množství, aby to čistička zvládala. Tak by se uvolnil prostor pro zachycení dalšího deště. Lepší řešení pro obce se společnou splaškovou a dešťovou kanalizací nevidím.

Jen jak to bude fungovat v mrazech? Nepopraská to? Asi by pomohla vhodná geometrie akumulačních nádob, která se směrem nahoru rozšiřuje. To by mohl být zajímavý projekt, jak takovou nádobu udělat.

Zelené střechy mají zásadní význam pro retenci a při velkých srážkách i pro zpomalení a vyrovnání odtoku srážkové vody. To je neoddiskutovatelné, protože se jedná o snížení objemu tzv. odlehčovaných odpadních vod z kanalizací.
Vliv na městské klima je jistě k diskusi:
a/ Tak třeba na střechách nízkých staveb mezi vysokou zástavbou (garáže, školní budovy...) bych velký smysl viděl, navíc se jedná o zlepšení celého prostoru pro obyvatele shlížející dolů.
b/ Na vysokých budovách je přímý vliv na situaci dole na chodníku plusminus nula, ale obyvatelé mohou na střechu třeba chodit (pobytová úprava), což je místy velmi ceněný přínos. Z pohledu celého města sice jedna zelená střecha nic neznamená, ale při větší ploše by měl být pozitivní vliv na celkový teplotní režim - město jako teplotní čočka v krajině. Možná malý, ale pro lidi ve městě by určitě stál za to.
Nádrže jsou fajn, ale k vegetaci se pak musí čerpat = je lepší, když si jí většina vegetace alespoň částečně vezme sama. Pouštět dešťovku postupně do kanalizace jde, ale nemusí mít všechny čistírny odp. vod z toho radost. Výhodnější bych viděl tu zachycenou vodu využívat k ochlazování celého prostoru - nejlíp přes vegetaci, ale třeba kropení chodníků a tak (i snížení prašnosti).
Pokud něco chceme zlepšit, potřebujeme kombinaci všech v daném místě dostupných opatření: zelené střechy a fasády, uliční vegetace všeho druhu i podzemní nádrže - všechno je třeba zapojit :-).

Problém je, že při malých srážkách zelené střechy zachytí v podstatě všechnu vodu ale při velkých srážkách jen velmi malou část. Takže kanalizaci moc neodlehčí. Navíc absorbce slunečního záření na bílé a zelené střeše je jako rozdíl mezi nebem a dudami.

Manželka počítala za pomocí AI, že bílé střechy ve městě mohou snížit teplotní maximum ve městě o 2-4 °C a takové opatření je skoro zadarmo.

Primární by mělo být co nejvíce vody zasakovat a prohnat ji postupně přes kořeny stromů do ovzduší. Tuto funkci zelené střechy oslabují.

Jasně, stříbrné střechy mají své kouzlo. Neumím, kolik z toho odraženého se nám zase od skleníkových plynů vrátí zpátky?
Máte pravdu, malé srážky střechy vezmou lépe než velké, ale za rok byla změřena u jednoduché zelené střechy efektivita zadržení vody někde kolem 60 a víc procent, což je super. Každopádně jednotné kanalizace zhusta odlehčují srajdy do řeky už při srážce 1-2 mm. A takových je kolem 90 za rok. Celkem běžná střecha by měla udržet asi 20 mm jednorázově, což je pecka.
Ta zelená střecha je tedy velmi cenná právě pro omezení vstupu znečištění během srážek do povrchových vod. A kdyby nic, tohle má velký smysl.

Určitě souhlasím, že vodu zachytit a postupně ji přehnat přes stromy je optimální. Jenže ne všude je dostatek stromů a prostoru pro nádrže atd., takže nejlepší je vždycky kombinace všeho, co je k dispozici.

No je to fajn, vlastně veškeré snahy zvětšit zeleň ve městech jsou fajn a nelze jim upřít přínosnost a užitečnost, ale zároveň je potřeba si přestat lhát. Všechny takovéto a podobné snahy mají na stav zeleně, městské mikroklima a srážkové vody NULOVÝ vliv. Sucho a čisto je prvotní požadavek budování lidských sídel. V asfalto-betonovém kolosu zcela logicky je a vždy bude nedostatek zeleně, tragické mikroklima a sucho, a srážková voda bude odvedena pryč. A nelze to nijak změnit, ani ovlivnit. Nelze vytvořit betonový kolos, ve kterém bude zeleň a příjemné mikroklima, a srážková voda bude využívána. Prostě nelze. Je to jako pokoušet se v deštném pralese vyluxovat a uklidit "podlahu" a vymýšlet a hledat "inovativní opatření", aby tam bylo na zemi čisto a sucho. To taky nejde.

A obrázek Živé okapové svody v Kadani onu nesmyslnost krásně a názorně ukazuje - mezi obřími budovami a v plně vydlážděném prostředí je jakákoliv snaha o "městskou zeleň" naprosto marná a vyloženě směšná, a jde pouze o týrání rostlin.

Jasně, že v silně zastavěném prostředí les neuděláte :-). Také to nikdo neslibuje. Jde ale o zlepšení. A tohle ZLEPŠENÍ ocení většina obyvatel i náhodných prochazečů. Navíc se zachytí i trochu vody, která by jinak zmizela v kanalizaci, ze které pak za deště spolu se všemi srajdami přepadává do řeky či potoka.
No, a taky lze vymyslet spoustu podobných využití :-)
Takže za mě: DĚKUJI

Ano, zlepšení... Přání je otcem myšlenky, tedy že lidé jsou ochotní věřit tomu, co si přejí.
A zde na obrázcích z Kadaně je to zcela názorné. Kolik vody to zachytí doopravdy, jaké zlepšení a čeho to způsobí, a jak to kdo ocení? Podle mě vůbec nijak. Ale jak píšu, přání je... Lidé si přejí být oblbováni a obelháváni. Realita pak není vidět a vše je najednou krásnější.

Prosím mi již nejsme v Čechách, že se užívá cizích názvů, je mi moc smutno, co se to děje? Jinak je to zajímavé, ale velké množství vody pak již neřeší.

Už vidím, jak sebou ten "živý svod" mrská.

Když tak chodím po Praze a sleduji různé výkopy, tak v naprosté většině z nich vidím, že v (hlubším) podloží jsou štěrkopísky. Takže by nebyl problém dešťové svody zaústit až pod základy staveb, aby tato voda vsakovala do hlubších půdních horizontů a sytila tamní zvodně a následně vyvěrala jako pramínky v nižší polohách města. Na Novém Zélandě jsem viděl v jednom městečku, v ploché krajině, že na ulici, v kanalizačních vpustích, dělali asi 6 m hluboké vrty, nepochybně aby dešťovka mohla odtékat do hlubokých horizontů ze štěrkopísků.

Jojo, takhle zasakování funguje hodně v Německu (Berlín např.). Jak by to šlo v Praze, nemám páru. Ale asi obavy v členitém terénu ze změn poměrů v podloží...

Přečtěte si o zasakování co píši níže, že to musí posoudit geolog a statik, než to nějaký zelený aktivista provede
pouze ze svého úzkého pohledu na věc.

No jasně, tyhle věci se vždycky ve městech dělají za asistence hydrogeologů a dalších profesí :-). Vy máte utkvělou představu, že svět ovládají zelení aktivisti, co :-D? Ne, opravdu to tak není :-).

Ta úvaha má slabiny v tom, že pokud je část zastavěná a voda z ní
zasakuje do té nezastavěné, tak v ní roste koncentrace vody více,
než kdyby se jednalo o celé nezastavěné území. Bratranec bydlí ve
vesnici, kde jsou domy ve svahu jeden nad druhým a do nedávna
odtamtud odváděla srážkové vody ze staveb kanalizace. Po vybudování čistě splaškové kanalizace musel každý pro srážkovou vodu vybudovat
zasakovací rygol. Nyní voda z horního domu podmáčí základy toho
dolního domu a on zase toho dalšího. Vrstva půdy nyní klouže po
skalním podloží a domy začínají praskat. Nejsou totiž zakotveny
základy až do skály, ale do půdy na ní. Co jim poradíte? Víte jak
dopadne dům s podmočenými základy, které byly zatím v suchu? Je
to podobné, když podmočené základy starého domu odvodníte, a půda
se seschne a základy se začnou hýbat. Proč myslíte, že Benátky a
jiné stavby stavěné na pilotách musí zůstat na vodě a nesmí se vysušit stejně, jako dosud základy na suché půdě se nesmí nově
podmočit? Po povodních praskají domy právě kvůli těm změnám v
množství vody kolem základů domů a to i ty, kde se pouze dočasně
zvedla hladina vody. U podsklepených budov je třeba nebezpečné
při povodni sklepy čerpat i v době, kdy už je kolem plno vody.
Ta zvenčí tlačí na základy a pokud zevnitř nepůsobí protitlak
vody ve sklepích, tak se základy směrem dovnitř mohou zbortit.
Ono ten zelený aktivismus musí jít ruku v ruce se statikou
a geologií, aby nenapáchal nevratné škody.

Co jim poradíte? ..................
Vidím to asi takhle: Znáte heslo, přisuzované Mičurinovi" "Nesmíme čekat milostí od přírody, vzít si je od ní je naším cílem." A my pamatujeme to naše domácí: "Poručíme větru, dešti, kdy má pršet, kdy má dout." Prostě technicky vyspělá společnost se přestala přizpůsobovat přírodním podmínkám a nasadila, a nasazuje, techniku. V Řecku jsem viděl závlahové kanály, vybudované již před staletími, lidé je tehdy museli vést v kopcích pěkně po vrstevnicích a to mnoho kilometrů. Teď se nasadí el. čerpadla, potrubí a hadice. Ale k tomu je nutno vyrobit elektřinu, vybudovat hutní, cementářský a chemický průmysl. K tomu musíte mít továrny, doly, přepravu ......... prostě rozvoj až do alelujá, tedy až do konců, kdy nám ty externality, tedy vedlejší škody, které nikdo nekalkuluje a neplatí, začnou přerůstat přes hlavu. A pak se zase vymyslí a realizují FVE, větrníky, CO2 povolenky, Green Deal, globalizace, převážení výrobků kolem zeměkoule ....
Jistě pamatujete, že ještě v socialismu se převážná část ÚT v domcích a bytech dělala samotížných. Montéři se museli pečlivě podrobovat fyzikálním zákonům. Teď se instalují tenké trubičky a čerpadlo. Má to své velké výhody - pokud nenastane blackout.
I o tom socialistickém heslu jsem se dočetl, že úplně původně bylo myšleno tak, že se budou vysazovat větrolamy (jak to třebas vzorově mají v Mďarsku) a závlahy. Také jsem se tehdy dočetl, že kdyby se do ceny uhlí započítaly všechny náklady, které těžba, přeprava, spalování způsobují, že by tuna nestála 250 Kčs, ale desetinásobek. A hned by lidé více přemýšleli, jak s ním neplýtvat, jak lépe izolovat domy. Jenže jistě pamatujete, že se nezesilovaly izolace, ale vyhlašovaly rekordy v těžbě.
Co se týče těch vámi zmiňovaných domů. Místo přizpůsobení se daným podmínkám, inženýři navrhli kanalizaci a rychlý odvod vod mimo zastavěné území. A teď je zase politický úkol, nechat vodu vsakovat. Jenže to už nejde. A možné řešení, pokud by to bvsakování bylo tak nutné? V r. 97 byly záplavy na Moravě. Jedna vesnice byla zasažena sesouváním svahu. Olomoucký úřad se otázal jednoho geologa, jak ty svahy stabilizovat. A viděl jsem ho v TV když řekl, aby kraj ty miliony dal lidem, aby se z údolí odstěhovali, že to vyjde levněji.
Kterási vesnice v Čechách byla zaplavena do výše 2,2 m a voda zničila, nevím kolik domů. To bylo v srpnu. Vláda dala vesnici miliony na výstavbu nových domů, ale s tím, že musí být zkolaudovány do konce roku. Obci se to podařilo. A domky byly opět postaveny na zemi. Žádné betonové přízemí, odolné vodě. Však ta povodeň byla stoletá, a tak jistě 100 let žádna nepřijde. V deltě Mekongu domy stojí na kůlech. Tam s přírodou nebojují.

Nebojte, tahle záležitosti samosebou chápou i všichni ostatní, takže každá akce podléhá pečlivému plánování, průzkumu, projekci, připomínkám dotčených profesí atd. atd.. No, zase to dlouho trvá, no.
Strašidlo zelených aktivistů si vyžeňte z hlavy :-). Nevratné škody celkem průběžně páchají aktuálně ostatní:
Budovatelé hal na úrodné půdě a ti, co se na tom podílejí, včetně vlastníků půdy, zemědělci, co nerespektují erozní ohrožení atd., ortodoxní betonáři, co by nejraději viděli přehrady na každém kroku. Tohle jsou nevratné škody.

Navzdory tomu, že "každá akce podléhá pečlivému plánování, průzkumu, projekci, připomínkám dotčených profesí" vídávám, že se dochází k nefunkčním řešením. To je ten uvedený příklad obce, kde navzdory zkušenosti, že tam může přijít i 2 m povodeň, na to stavebníci ani státní správa nijak nereagují. Příklad z jiné obce, chtěli si proti povodni postavit zeď o výšce 2,5 m. Nebylo jim to povoleno, prý by to bylo neestetické, tak jenom 2 m. No a přišla povodeň o výšce 2,3 m.
Takoví Nizozemci už staletí bojují s mořem. Moderní doba jim umožnila stavět hráze a tak mají vnitrozemské jezero, které je snad 6 m pod mořem. Získali tím i velké plochy půdy pro výstavbu a zemědělství. Jenže do jezera ústí potoky a říčky a tak z něj musejí spousty vody čerpat. Využívají ji alespoň tak, že ji vypouštějí do pobřežních písků a o kus dále mají zase studny na pitnou vodu. Jenže to všechno bude fungovat, dokud budou mít emergii. Viděl jsem tam ukázku, jak by bylo Nizozemí zaplaveno mořem, kdyby všechny hráze skolabovaly. 2/3 země by byly pod vodou.

Na fotkách to vypadá zajímavě. Chodci jsou těmi truhlíky vytlačeni dále od fasád domů. Pejsci a sprejeři, se k nim tak dobře nedostanou. Problém však je, kde najít k realizaci vhodnou lokalitu. Současné veřejné komunikace, zejména po tzv. revitalizacích, upřednostňují parkování aut před chodci a chodníky pak bývají příliš úzké. A to ještě po chodnících běžně jezdí i koloběžkáři a cyklisté. V centrech měst je zase zájem o pronájmy ploch chodníků pro různé hospody, restaurace, stánky a reklamní poutače...

Už to v jednom článku bylo, využít popínavé rostliny. Nejlépe samopnoucí, které nepotřebují oporu.

Přesně! Kdo nezná a neviděl, doporučuji procházky po Vídni, například.

Jenže u nás se lidé děsí toho, že by jim do bytů lezly myši, brouci a pavouci.

To není zase pouze strach, ale zkušenost, že po
popínavkách na zdech lezou třeba i potkani. Soused
po těchto zkušenostech loubinec zlikvidoval, když
mu po něm oknem přes rozkousané síto vlezl potkan do kuchyně. Udělal si díru do plastového síta
proti hmyzu v noci, když spali a větrali. Ráno
byla sousedka zralá na infarkt, když seděl potkan
na kuchyňské lince a dojídal nesnězenou večeři.
Do týdne bylo po loubinci a už nic na zdi nechce.
Jinak já měl v minerální vlně pod Vinylem Siding
myši, potkana a dokonce i kunu. Takže ne pouze
strach, ale i zkušenost.

Já jsem si kdysi nechal fasádu porůst břečťanem. Krásná zelená byla. A když na břečťanu vyrostly plodné větve a odtáhly se až 1 m od zdi, nastěhovali se do toho křoví vrabci. To byl "fičák". Nejen "řev", ale i pořádný - ne nepořádek - ale přímo bordel - nechť webmajstr promine. Mně to nevadilo, manželka to překousla, ale bydleli jsme v řadovce a nepřekusovali to sousedé. Nyní žiji sám v osamocené chalupě a už ji mám pěkně ozeleněnou. Ale brabčáci už jaksi nejsou.

Možná, ale v tomto článku se zrovna o "popínavky", případně i lezoucí z těch truhlíků po fasádách, zrovna nejedná.

Cože ?!? Voda ?? A teče sama z kopce ??? No to mě potěr .......