Rok po povodních se v Jeseníku sejdou odborníci na zadržování vody v krajině

No ono je to trochu o tom, že vodní abraze je normální. Na př. na Vysočině jsou horniny co byly v době vzniku 30 km hluboko a teď jsou na povrchu. Kdopak ty 30 km hory odstranil? No Zvětrávání a Voda.
Je však nutno vodu skutečně brzdit, nikoli jí dělat rychlodálnice k odtoku. A taky stavět uvážlivě. Ale lidi staví u dravé řeky nebo na činné sopce.

U řek lidé stavěli obydlí odjakživa stejně, jako mimo záplavová pásma. Šlo vždy o finanční možnosti majitele a o způsob života, Takový mlynář, pilař, hamrář atd. asi nepostaví provoz závislý
na síle vody na kopci. Pak tu je ta cena. Bohatý si vybere a
koupí jaké místo chce, ale chudák takové, na jaké má. Je tomu
tak pořád a navíc na lidi působí i to, že se tomu místu povodeň
staletí vyhýbala a tak neměli obavu tam stavět. No a nebo se
snažili povodním zabránit a nyní to nesmí, nechce a nebo to už
není možné. Ono hodně záleží na profilu krajiny, okolní přírodě
a jiných okolnostech. Tytéž srážky v různých místech mívají
různé dopady, ale lidé rádi věří příkladům, že to co funguje
jinde bude fungovat i u nich. Nejhůř jsou na tom úzká údolí,
kde to, co je živilo(pole) bylo mimo dosah povodní a na domy
zbyly riziková místa, Tehdy ale v domech nebylo na zničení
skoro nic. Mí prarodiče na soutoku Odry a Olše vynesli skromný
nábytek na půdu společně s drůbeží a čuníkem. Kráva vydržela
stát ve vodě a nebo ji udělali v chlévě plošinu z pražců a
hnoje. Děda vždy v poklidu říkal, že jak voda do domu přijde,
tak odejde, ale zničená úroda na poli ho štvala. Na vlhké
stěny byli zvyklí a tu zatuchlinu z vlhka nevnímali. Byl to
pach i jejich sousedů a považovali to jako normální zápach.
Po přestěhování na kopce bez rizika záplav tvrdil, že se nyní
nudí, když se už nemusí obávat povodní a chystat se na ně.
Byl ale rád, že na stáří už nebyl vystaven těm rizikům.
Dnes tam už voda nepáchá škody jako kdysi i dvakrát do roka,
ale pouze jednou za třicet let(1997 a 2024) a to o mnoho
menší, než kdysi. Řeka je zregulována, prohloubena a tak je
průtok značně zkapacitněn. Pokud tekla líně plytkým korytem,
tak byl rozliv do okolí při každém větším dešti a to si dnes
ekologisté zase přejí. Prý je to zadržení vody v krajině a
je jim fuk, že to bude na úkor místních obyvatel. Ono z okna
paneláku z pátého patra se hezky kouká, jak má někdo zaplavený
přízemní dům kvůli zanesené řece štěrkem a zatarasené kládami
stromů pokácených bobry. Toto sobecké jednání odrazuje občany
od ekologie, která se stává terorismem vůči nim a proto je tu
tak nízká podpora stran se zeleným programem. Mysleme v prvé
řadě na ty místní a nebo jim umožněme žít jinde a tu krajinu
obětovat pokusům o návrat k divočině. Má stát na to dělat ty
pokusy, pak sanovat vzniklé škody a nebo škodám předcházet?

No v r.97 v Troubkách zaplavila voda nejen baráky, ale taky kostel. A ten se vždy stavěl na místě, které aspoň 2 tisíce let nezaplavila voda. S řekou se muselo něco stát.

Co myslíte, časem se koryto (na rovině) prohlubuje, nebo zazemňuje/zanáší? Prostě tak dlouho si hrajem na Růženu Šípkovou, až se něco semele...

Jak myslíte, že vznikly roviny? Řeky přinášely z hor
stále více a více materiálu a ukládaly ho tam, kde
se rychlost proudu klikatěním snižovala. Dravá řeka se prohlubuje a ta pomalá tekoucí meandry se zanáší. No a když je zanesená, tak voda, co by tekla korytem
teče po okolí řeky. Dostatečný průtočný profil je
podmínkou protipovodňové ochrany a nepomůže vůbec
nic, když ho necháme zanášet sedimenty. Můj děda
pracoval nějakou dobu u firmy těžící štěrkové
lavice z Odry u Bohumína. Měli na to dvě loďky
spojené do katamaranu s konstrukcí pro drapák.
Ten spouštěli na dno, odbagrovali štěrk a vyzvedli
nad hladinu. Pod drapák podjela nákladní loďka
pro ten štěrk a tak stále dokola. Měli co dělat
pořád, protože nový štěrk, zase řeka přinesla.
Dnes se štěrk pohodlněji těží na štěrkovnách a
v řece zůstává. Průtočný profil se navyšuje už
jen ochrannými hrázemi a dno se neustále zvedá.
Po povodních se tak Odra u Starého Bohumína
rozšířila na dvojnásobnou šířku, ale má nyní
poloviční hloubku. Povodí ji místy nesmí uvést
do předchozího stavu a tak se dá čekat opět
její vylití z břehů. Hraniční meandry Odry
jsou sice nádherné, ale pro okolní obyvatele
je rizikem zpomalení odtoku a vzedmutí hladiny
proti proudu, protože rozdíl nadmořské výšky
je tam 3 metry, což je za povodně, když se
hladina zvedá o 7 metrů, zanedbatelný rozdíl.
Voda se tak paradoxně vrací tam, odkud měla
odtékat a povodňová vlna jde proti proudu.

No roviny jsou od nánosů, to jo řeka rovinu udělala. No ale jak myslíte, že vznikly říční terasy? No řeka se vždy zařízla. No a na těch terasách byly hlavně ty kostely. Třeba Mušov.

Troubky stojí na rovině a ještě proti břehům Bečvy, které tehdy přetekly, v několikametrové prohlubni. Proto to tam zatopilo i kostel a proto je to zaplavilo velmi rychle, když koryto Bečvy na severu od Troubek přeteklo. Takže proto většina těch obětí. Zbytek byl myslím způsoben tím, že ty baráky tam byly z vepřovic a ve vodě se rychle rozmočily a domy spadly.

Ano, čekala se voda od Moravy a přišla od Bečvy. Chybička se vloudí. No a s tou vepřovicí je to na 100 % pravda. Řekl bych, že Troubkám povodeň pomohla. Navíc měli to štěstí, že tam nebyl žádný velký proud, takže nic neodnášel. Pouze, vepřovice je vepřovice. Dnes bych řekl, že v Troubkách dům z vepřovice již nenajdete.

Bohužel tak tomu bylo a bude. Koukněte na Vltavu
v Praze sevřenou mezi kamenné zdi, aby na březích mohly stát budovy včetně ND. Pokud bychom nebyli
sobci, tak můžeme vše zbourat včetně těch zdí a
dát řece možnost tvorby břehů podle svého, jak
ekologisté požadují na venkově. Stáčí se vžít do
pozice místních a pak rozdávat knížecí rady o
tom, že se má dát řekám volnost vytvářet svá
koryta podle sebe.

to Břetislav Machaček 20.9.2025 11:54
Připomínám knihy mého dětství od Jaromíra Tomečka z oblasti Dyje. V knize "Admirál na Dyji" je hrdinou právě bagrista, který vámi popisovanou činnost dělá na řece Dyji. Ale mihne se i v dalších.

Jaromír Tomeček byl realista vyznávající souznění přírody a lidské
společnosti. Chápal potřeby lidstva žít v kulturní krajině mající
blízko k přírodě, což dnes radikální ochranáři neuznávají. Chtějí
návrat od kulturní krajiny k divočině a podřídit ji dosavadní
hospodaření s přírodním bohatstvím. Chtějí tu přírodu neziskovou
a navracet ji stále více divočině, což je ale v rozporu se zájmy
většiny lidstva. Je nutné být realisty jako kdysi pan Tomeček a
uvažovat v souvislostech, že zájmy obou táborů musí být pouze
kompromisem a nikoliv vítězstvím jen jednoho z názorů.

Ano, tak nějak. Tomečkovy knihy o přírodě jsem měl taky rád stejně jako jeho Lovy beze zbraní v televizi. (Snad si název toho pořadu pamatuji dobře) Navíc ten pořad byl často točený na Hukvaldech, kousek ode mně.
Admirála na Dyji jsem ale nečetl.

to Břetislav Machaček 21.9.2025 11:41
Zcela jistě máte pravdu. Problém je v tom, že oni fanatičtí ekologové, jejichž demokratická legitimita je blízká nule, mají jednak podporu z Bruselu, který cíleně řídí od špatného k horšímu, i od bruselských přitakávačů, jako je spolu. Za 14 dnů bude rozhodnuto, jestli ten trend likvidace všeho s přitakáváním naší vlády bude zachován, nebo zda se nám podaří obrátit kormidlo jako třeba v USA.

1***

Tak předně. Opět vědci, ale nikde není slyšet proč to všechno. Lesy se ničí, u nás na Vysočině jich je již málo, jsou to jen zalesněné holyny. Ale nikde není zmínka o kopcích, kde jsou sjezdovky, zde voda dostane obrovskou rychlost a těžko se zastavuje. Pole. Neslyšel jsem, že by se někdo chystal obnovit meze, keře vrátit do krajiny, zmenšit pole, ve stráních je i pět hektaru moc. A co meliorace? U nás je stále obnovují, to je ta voda co chybí. A nyní k těm povodním. Udělá m přehradu, která bude vodu zadržovat. Ne to není řešení, přehrada nateče a co přeteče bude stejné co do dnešní doby. Ne jedině zmenšení polí, obnova mezí, u nás u jedné cesty, byla zasázená na dotace, přijel harvestor a uřezal koruny, pak přijel další stroj a vše dodělal, jsou zde možná ze stovky stromů a keřů dva stromy. Asi 1 km dlouhá cesta. A k těm záplavám, musí se lidi naštvat a něco udělat, protože co vymyslí to bude pro firmy , ale nevím zda pro lidi. No oni píší, že půjdou od pramene, jenže jsem neslyšel o oněch sjezdovkách, po ní když se voda rozejde. Je i velké odlesnění, moderní stroje potřebují velký prostor, tak les je sad a umačkaná zem a na to nikdo zřetel nebere a abych nezapomněl tak v porostech cesty po dvaceti metrech a pořádně zhutnělé a ne po vrstevnici, ale proti kopci. Naše pole již vodu neberou, proto potřebují tolik chemie, protože je zem zhutnělá. Podívejte se do krajiny, někde to je ještě znát co bývalo rybníků, dnes to jsou sice možná alespoň louky a nebo jako u nás potok v trubce a pole. Každý rok se velká část ornice odplaví. To chci vidět co vymyslí?

Jen jsem zapomněl. Před vsí býval potok, nyní zmelorovaný, který byl klikatý. Každý rok se rozvodnil a rozlil se po louce, dole ve vsi jsme nic nevěděli. A stráň nad tímto údolíčkem, kde po dešti dnes jsou strouhy a voda ve vsi v rybníku i s jedy, byli kdysi meze, ještě v osmdesátých letech a na vrchu remízek, dnes?

Určitě tedy vysvětlíte jak je možné, že v minulosti těch povodní bylo víc než dnes. V Jeseníkách na Bělé byly velké povodně v letech 1813,1823,1880,1897,1903,1914,1921. Zlaté Hory vyplavil Zlatý potok v letech 1829,1847,18/54,1859,1883,1884,1987,1903,1911,1914,1923, 1944. Jak to vysvětlíte? Pole byla malá, lesy bez harvestorů. O melioracích něměl tenkkrat většinou ještě nikdo ani potuchu. Jo a sjezdovky spojovat s povodněmi? To může jen neznalý blázen. Jo a ty vaše cesty porostem po dvaceti metrech jsou v první řadě rozdělovací linky a slouží mimo jiné i k větší stabilitě porostu pane lesníku.

No víte četl jsem, že docházelo k velkému odlesnění a právě stráně byly narušeny pastvou, zdá se to blbost. Ale aby se zamezilo i sesuvům vysazovala se na horách kleč. Jenže ony dnešní záplavy souvisí též s velkými lány polí, ty jsou udusané, o tom nemá cenu debatovat. No a ony rozdělovací linky si pletete, to jsou přibližovací linky a rozdělovací linky , oddělují jednotlivé porosty a dílce od sebe, používaly se cesty ve většině případů. A neobhajujte harvestory, po této technice je zem umačkaná, nevíte o čem mluvíte. A ještě k oněm linkám, šel jsem se tam podívat, oni LČR vyštvali poslední zbytky těžařů a tak to dělá harvestor, modlete se aby nepadl sníh. Já tam byl se podívat, vše pomláceno a slunce sem pralo, že jsem byl jak někde na chodníku ve městě, nemáte se kam schovat, takže co se bud dít? Takto se příroda nechová. Ano záplavy byly a budou, jen je potřeba myslet a začít tam nahoře.