https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/capum-se-lihnou-prvni-mladata.lide-je-na-nekterych-mistech-rusi-drony
reklama
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Čápům se líhnou první mláďata. Lidé je na některých místech ruší drony

25.5.2025 05:29 | PRAHA (Ekolist.cz)
Foto | Ludmila Korešová / ČSO
Mapa čapích hnízd se pozvolna zaplňuje oranžovými tečkami, které označují hnízda s právě vylíhlými mláďaty. Lidé pozorovali čapí mláďata již na 164 hnízdech; většina zbývajících párů sedí na vejcích. K pozorování čapích rodin však někteří lidé používají drony. Tím ptáky ruší v kritickém období hnízdění a mohou dokonce ohrozit celé hnízdění. Česká společnost ornitologická (ČSO) upozorňuje, že se jedná o porušení zákona, a apeluje na veřejnost, aby se zejména v době hnízdění chovala v blízkosti hnízd ohleduplně a čápy nerušila.
 
Dobrovolníci po celém Česku zaznamenávají v rámci programu Čapí hnízda první hnízda s vylíhlými mláďaty. „Čápi na vejcích sedí okolo 33 dnů. Jedincům, kteří se navrátili ze zimovišť mezi prvními, se tak nyní začínají líhnout mláďata a většina dalších čapích párů momentálně sedí na vejcích,“ sděluje Gabriela Dobruská, která v ČSO program Čapí hnízda koordinuje.

Malá mláďata však často není snadné na hnízdě spatřit. „Pokud není u hnízda nainstalovaná kamera, můžeme přítomnost mláďat usuzovat pouze z chování rodičů. Například když přinášejí potravu, kterou rozdělují pod sebe do hnízda. Jinak si musíme ještě chvilku počkat, než budeme mít šanci zahlédnout první hlavičky,“ říká Dobruská.

„Pokud naopak na hnízdě, kde jsme již pravidelně pozorovali sedícího jedince, uvidíme čápy postávat či dokonce zastihneme hnízdo zcela prázdné, může to poukazovat na ztrátu snůšky či malých mláďat. Přestože je to smutné, i to je součástí přirozeného průběhu hnízdění,“ dodává.

Někdy však mohou k předčasnému ukončení hnízdění přispět lidé. „Mláďata jsou nyní ve věku, kdy jsou nejzranitelnější. Bohužel se v tomto citlivém období hnízdění stále častěji setkáváme s případy, kdy se nedočkaví lidé snaží nahlédnout do čapích hnízd za pomoci dronů. To je naprosto nepřípustné. Čáp bílý patří mezi zvláště chráněné druhy a jakékoli rušení v okolí hnízda, kterým létající dron bezesporu je, je porušením zákona. A nejen to – vyrušení čapích rodičů v tomto časném období může zmařit celé hnízdění,“ upozorňuje Dobruská.

Pozorování čapího hnízdění lze zapisovat do databáze na stránce birdlife.cz/capi. Ideální je hnízdo sledovat a pozorování zapisovat po celou hnízdní sezónu. Pokud se v mapě objeví na některém hnízdě trojúhelník, znamená to, že je potřeba ho znovu zkontrolovat a doplnit aktuální informace.

„Trojúhelníky se objevují vždy po měsíci od poslední kontroly. Modrý trojúhelník například značí, že na hnízdě byl čáp či dokonce pár, ale už dlouho nebylo hnízdo kontrolováno. Nevíme tedy, zda čápi hnízdí, nebo ne, a proto je třeba ho znovu zkontrolovat. Kontroly je ale třeba provádět tak, abychom neohrozili průběh hnízdění. Na prvním místě by vždy měla být bezpečnost a pohoda čapí rodinky, ne získání dat za každou cenu,“ vysvětluje Dobruská.

Minulý rok se podařilo zjistit mláďata na 910 hnízdech, z nichž na 849 se jim podařilo dosáhnout vzletnosti. Celkem čápi vyvedli 2520 mláďat. „Děkujeme všem dobrovolníkům za spolupráci a doufejme, že i letošní sezóna bude pro čápy příznivá a podaří se jim vyvést mláďata v takto hojném počtu,“ uzavírá Dobruská.


reklama

foto - Valchářová Tereza
Tereza Valchářová
Autorka je pracovnice České společnosti ornitologické.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (15)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

25.5.2025 07:37
No, tam kde mají čápy hnízda, by si toho měli vážit a podle toho se k nim chovat - občas se tak někde neděje, bohužel !
Odpovědět
va

vaber

25.5.2025 07:47
Po dvou letech jsem opět zahlédl čápa černého , ale asi je sám a nikde nehnízdí.
Čáp je vlasně dravec a sežere vše co najde .Kde dnes najde žabičky k obědu? No sousedovi v jezírku na zahradě kvákají ,ale tam si čáp netroufne.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

25.5.2025 08:09 Reaguje na vaber
Čápy mají bohužel silnou konkurenci v přemnožených volavkách šedých, bílých/které jsou zde celoročně, kromě dalších predátorů.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

25.5.2025 09:01 Reaguje na smějící se bestie
....tento server je o tom.Asi.Přemnožený,nedomnožený,zachráněný,původní(?),invazivní!!!,tak zachraňujeme,jinde likvidujem.Nařizujeme a zakazujeme...Odpoledne vyrazíme a budeme v klidu pozorovat,těšit se,pokud nezmoknem.Tramp.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

26.5.2025 12:13
Drony v rukou mnoha "milovníků" přírody jsou totální pohromou stejnou,
jako už dnes kroužkování ptáků u kterých jsou známy trasy tahů a jiné
kdysi kroužkováním zjišťované informace o životě ptáků. Většina ptáků
sice kroužkování snáší dobře, ale mnohdy je zájem člověka upozorněním
pro predátora, že tam mají něco k snědku. Ptáci se snaží hnízda ukrývat
před predátory, ale člověk bývá někdy lepší v odhalení hnízd, než oni,
protože se ptáci lidí jako predátorů neobávají. My ale na hnízda právě
ty predátory upozorníme svým zájmem a činností spojenou s kroužkováním.
To nějakou dobu trvá a zvědavý predátor sleduje, co tam ornitolog činí.
Po kroužkování se tam letí kouknout a nasytit se. Myslím si, že u mnoha
druhů ptáků už nemá kroužkování smysl a připadá mi to jako soutěž, jak
je kdo aktivní. Mohu se mýlit a prosím o vyvrácení mého názoru, ale
ono stačí pouze použít už zjištěné poznatky a nebo se spokojit pouze
s pozorováním bez jiných zásahů. Jinak u čápů to je hlavně o úživnosti
krajiny a místy o ně není nouze. Podle množství potravy sami regulují
nejen snůšku, ale i množství čápat, což mnozí lidé nechápou, proč se
jich staří zbavují. Schází potrava pro všechny a tak se části zbaví. A
jsme u jádra pudla! Proč zachraňovat čápata, když jim neumíme zajistit
dostatek přirozené potravy? Je to chyba ochrany všech predátorů, když
jim schází přirozená potrava a jdou pak cestou náhradní, kterou jsou
pro chovatele zvířat škodnou. Množit ikony ochrany přírody je chyba,
když nemají dost potravy a chybují ochranáři, protože jejich množením
stavy kořisti ještě snižují. Co tak nejprve namnožit kořist a až pak
množit její predátory? Tak přece koná moudrý člověk u sebe taky. Prve
se naučí hospodařit s přebytky a pak se množí. Hlupák se množí bez
zajištění dostatku potravy, kterou jiným loupí a nebo se spoléhá na
dary odjinud. Příroda je stejná a nastupuje loupež a nebo už i to
přikrmování těmi, co nechápou co je přiměřenost predace a kořisti.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

26.5.2025 14:03 Reaguje na Břetislav Machaček
1*
Odpovědět
ss

smějící se bestie

26.5.2025 16:50 Reaguje na Břetislav Machaček
1*
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.5.2025 20:02 Reaguje na Břetislav Machaček
Pěvce na hnízdech (krom vlaštovek ve stáji) jsem nikdy neoznačoval právě z důvodu ne/prozrazení hnízda. Když jsem začal s puštíky, divili se, proč je, když nikam netáhnou... říkám: právě proto, poměrem "s a bez" odhadnu velikost populace.

Podobně u kalousů aj sov (pustovka, pálenka). Ač to někteří (závistivci) označili za "chytačský článek" (4500 A.otus, 400 pustovek...), byl navýsost vědecký, neb z poměru mezi druhy šlo určit +- početnost zimujících a protahujících sov. Je to jako u každé lidské činnosti - všude se najdou hlupáci, kteří nahánějí samoúčelně počty, ale k ničemu přesahujícímu to nevede.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

27.5.2025 09:42 Reaguje na Karel Zvářal
Tento argument beru, ale bral někdo vážně to zjištění a nebo
to byl pouze článek, který zapadl do zapomnění jako tisíce
jiných? Čím jsem starší, tak mám stále více pochybností nad
mnoha lidskými činnostmi, zda mají smysl a nebo jsou pouze
něčí zábavou, která může dokonce i škodit. Ochranáři chrání
predátory a bijí se v prsa, co dokázali, ale že jim schází kořist přičítají nikoliv predaci, ale jiným. Je to činnost záslužná a nebo naopak škodlivá? Je to o způsobu pohledu na
výsledek. Víte zažil jsem pár kroužkování po odchytech do
sítí a zažil jsem i pár zmrzačených a oběšených ptáků, když
se neběželo ptáka ihned vyndat a čekalo se, až jich tam bude
více. Vytkl jsem ornitologům takové chování, že to, co já
chráním a v zimě přikrmuji, oni kvůli statistice mrzačí a
zabíjejí. Byly to sice minimální počty, ale zdá se mi, že
celkem zbytečné. Se zlou jsem se potázal a už jsem na ty
odchyty nebyl zván. Zažil jsem dokonce útok krahujce na
ptáky v sítích a jeho zmrzačení, které končilo vycpáním.
Nechci chování některých už i zemřelých lidí rozmazávat,
ale měli asi nějakou soutěž v počtu okroužkovaných ptáků,
protože ty počty mezi sebou neustále porovnávali, jako by
to bylo to nejdůležitější co dělají. Jedem mi chtěl dokonce vnutit síť na zahradu, kde ptáky přikrmuji a dostal mou
odpověď, že to je místo klidu s dostatkem potravy a nikoliv
místo k odchytu hladových ptáků v nouzi. On je taky lákal
v lese do sítí, ale malou hrstí potravy , kterou při odchytu ani ptáci nestačili zkonzumovat. Každý den trochu, aby si na krmení zvykli, ale nikoliv, aby se nasytili. On zkrmil za zimu kilo slunečnice a já dvacet, ale on byl polovědec a já
pouze kritik jeho chování.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

27.5.2025 12:58 Reaguje na Břetislav Machaček
Posledně jsem tu psal, jak byl (údajně) zájem o překlad mého článku za 24 let kontinuálního výzkumu potravy puštíka v době hnízdění. Dostal jsem výzvy a zprávy o zpracování od pěti různých (naprosto neznámých nicků) lidí, a stejně článek nakonec nevyšel (neposali pdf ani adresu článku). Bral jsem to jako něčí naschvál - nalákat, povzbudit a nakonec cuknout. Tuším, o koho by se mohlo jednat, tam vládnou 3Z...

Dělám to proto, protože mě to baví, neuznávám hrc sem, hrc tam, chvíli zas něco jiného - a výsledek je čistá nula. Na dnešní dobu mám svůj názor, nebudu ho zde ventilovat, ale oplácím stejnou mincí. Asi čekali něco jiného, ale s ubohými podrazáky a špinavci už nehodlám ztrácet čas.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

27.5.2025 16:53 Reaguje na Karel Zvářal
Napsal jsem to více méně proto, abych vyzvěděl, zda se něco podobného nestalo více lidem. Včera jsem měl další podobně "lákavou" nabídku, dost dobře nechápu, kdo a proč to dělá. A jak můžete sledovat, nic než zaryté mlčení...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

27.5.2025 17:52 Reaguje na Karel Zvářal
Asi jste v minulosti někomu šlápl na kuří oko a
dotyčný neodpouští a nezapomíná. Nejste zdaleka sám, kterému se podobné věci staly. Mi kdysi nadřízený ukradl zlepšovák šetřící statisíce a ještě mne obvinil, že lžu, když tvrdím, že mi
ho ukradl. Při prvé příležitosti se mne chtěl dokonce zbavit, ale nakonec zapracovaly boží
mlýny a odměny za ten zlepšovák si ani neužil.
Mne alespoň potěšilo, že jsem lidem ušetřil
dřinu, ač jsem nebyl nijak odměněn. Lidé ale
věděli, kdo to vymyslel a kdo nápad ukradl.
Soudit s dědici se nemíním a stačí mi opravdu
jen ten dobrý pocit úspory lidské práce.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

28.5.2025 08:09 Reaguje na Břetislav Machaček
Kdyby autor rčení Dva kohouti na jednom smetišti viděl dnešní megasmeťáky s tisíci racků, čápů a krkavců, asi by ho trošku poopravil. Často si připadám jako v Kohoutistánu, žel, všichni jsou chudáčci Bezegové - tedy kromě mě, jak jsem se kdysi dozvěděl:-) Toho se drží jak tam to košule a jsou ve své víře pevní... Buďte si, v lese ptáci zpívají i bez vašeho souhlasu... Být nešťastný kvůli pár blbům? - to ani náhodou! Život je krátký na to, abych řešil ega kdejakého Štíra, Berana či Býka.

Takže tak to na světě chodí pne Machačku, čím větší *****, tím více o něm víte. Nejlepší je se takovým typům obloukem vyhnout. Stačí pár solidních kámošů... a zbytek pustit k vodě.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

28.5.2025 08:50 Reaguje na Karel Zvářal
Ty smeťáky narušily potravní rovnováhu,
když všežravcům umožnily mít po celý rok
plný stůl. Opakovaně píšu, co se stane
po jejich zrušení? Budou mít třeba čápi
tolik čápat a sílu odletět bez vykrmení
na smetištích? Co budou žrát ta kvanta
racků, havranů , kavek, vran a taky
dravců lovících na skládkách hlodavce?
Prvý rok dokončí zmar přirozené kořisti
a pak vymřou hlady za mohutného pláče
jejich ochránců. Pamatuji dobu, kdy
havrani a kavky v zimě čekaly u cest
na projíždějící koňské potahy a když
tam koně zanechali koblížky, tak se na
ně slétli. Dnes mají ZATÍM skládky, ale co po jejich zákazu? Prostě pro mnohé chráněné druhy zvířat tu není dostatek potravy, jako třeba na Slovensku pro medvědy a zarputilí zastánci samoregulace na to neberou zřetel. Zvířata jsou totiž
stejně jako lidé přizpůsobivá, když ty
koblížky nahradili odpadky, ale zdroje ubývají a leckde docela chybí. Doufám,
že se zákazu skládek dožiji a jsem zvědav, jak zareagují ochranáři. Už jsem
slyšel názor, že poruší současné dogma samoregulace a budou hladovějící ptáky
a zvířata přikrmovat. V takovém případě
začínám pochybovat o jejich zdravém
rozumu, když budou do přírody takto
zasahovat.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

28.5.2025 09:45 Reaguje na Břetislav Machaček
Nedávno ukazovali vyhladovělého palestinského mladíka, jak u smeťáku chytal do ornitosítě ptáky - na jídlo, samozřejmě. Nejlepší je prý holub, ale toho chytl naposledy před týdnem. Jelikož už bylo po tahu (na sever), neměl ani žádné drobňásky. A co mě překvapilo - na tom smeťáku nebyli racci (nehnízdící, staří) - zřejmě i ti posloužili chudině jako potravní doplněk. I tento fakt je jedním z důvodů, že některých druhů doletělo méně neb nejen taloši a řekové loví ptáky, ale i početná chudina v zasažených oblastech (válka, sucho...).
Odpovědět
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist