Čápům se líhnou první mláďata. Lidé je na některých místech ruší drony

Malá mláďata však často není snadné na hnízdě spatřit. „Pokud není u hnízda nainstalovaná kamera, můžeme přítomnost mláďat usuzovat pouze z chování rodičů. Například když přinášejí potravu, kterou rozdělují pod sebe do hnízda. Jinak si musíme ještě chvilku počkat, než budeme mít šanci zahlédnout první hlavičky,“ říká Dobruská.
„Pokud naopak na hnízdě, kde jsme již pravidelně pozorovali sedícího jedince, uvidíme čápy postávat či dokonce zastihneme hnízdo zcela prázdné, může to poukazovat na ztrátu snůšky či malých mláďat. Přestože je to smutné, i to je součástí přirozeného průběhu hnízdění,“ dodává.
Někdy však mohou k předčasnému ukončení hnízdění přispět lidé. „Mláďata jsou nyní ve věku, kdy jsou nejzranitelnější. Bohužel se v tomto citlivém období hnízdění stále častěji setkáváme s případy, kdy se nedočkaví lidé snaží nahlédnout do čapích hnízd za pomoci dronů. To je naprosto nepřípustné. Čáp bílý patří mezi zvláště chráněné druhy a jakékoli rušení v okolí hnízda, kterým létající dron bezesporu je, je porušením zákona. A nejen to – vyrušení čapích rodičů v tomto časném období může zmařit celé hnízdění,“ upozorňuje Dobruská.
Pozorování čapího hnízdění lze zapisovat do databáze na stránce birdlife.cz/capi. Ideální je hnízdo sledovat a pozorování zapisovat po celou hnízdní sezónu. Pokud se v mapě objeví na některém hnízdě trojúhelník, znamená to, že je potřeba ho znovu zkontrolovat a doplnit aktuální informace.
„Trojúhelníky se objevují vždy po měsíci od poslední kontroly. Modrý trojúhelník například značí, že na hnízdě byl čáp či dokonce pár, ale už dlouho nebylo hnízdo kontrolováno. Nevíme tedy, zda čápi hnízdí, nebo ne, a proto je třeba ho znovu zkontrolovat. Kontroly je ale třeba provádět tak, abychom neohrozili průběh hnízdění. Na prvním místě by vždy měla být bezpečnost a pohoda čapí rodinky, ne získání dat za každou cenu,“ vysvětluje Dobruská.
Minulý rok se podařilo zjistit mláďata na 910 hnízdech, z nichž na 849 se jim podařilo dosáhnout vzletnosti. Celkem čápi vyvedli 2520 mláďat. „Děkujeme všem dobrovolníkům za spolupráci a doufejme, že i letošní sezóna bude pro čápy příznivá a podaří se jim vyvést mláďata v takto hojném počtu,“ uzavírá Dobruská.
reklama
Dále čtěte |



Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (15)
smějící se bestie
25.5.2025 07:37vaber
25.5.2025 07:47Čáp je vlasně dravec a sežere vše co najde .Kde dnes najde žabičky k obědu? No sousedovi v jezírku na zahradě kvákají ,ale tam si čáp netroufne.
smějící se bestie
25.5.2025 08:09 Reaguje na vaberEmil Bernardy
25.5.2025 09:01 Reaguje na smějící se bestieBřetislav Machaček
26.5.2025 12:13jako už dnes kroužkování ptáků u kterých jsou známy trasy tahů a jiné
kdysi kroužkováním zjišťované informace o životě ptáků. Většina ptáků
sice kroužkování snáší dobře, ale mnohdy je zájem člověka upozorněním
pro predátora, že tam mají něco k snědku. Ptáci se snaží hnízda ukrývat
před predátory, ale člověk bývá někdy lepší v odhalení hnízd, než oni,
protože se ptáci lidí jako predátorů neobávají. My ale na hnízda právě
ty predátory upozorníme svým zájmem a činností spojenou s kroužkováním.
To nějakou dobu trvá a zvědavý predátor sleduje, co tam ornitolog činí.
Po kroužkování se tam letí kouknout a nasytit se. Myslím si, že u mnoha
druhů ptáků už nemá kroužkování smysl a připadá mi to jako soutěž, jak
je kdo aktivní. Mohu se mýlit a prosím o vyvrácení mého názoru, ale
ono stačí pouze použít už zjištěné poznatky a nebo se spokojit pouze
s pozorováním bez jiných zásahů. Jinak u čápů to je hlavně o úživnosti
krajiny a místy o ně není nouze. Podle množství potravy sami regulují
nejen snůšku, ale i množství čápat, což mnozí lidé nechápou, proč se
jich staří zbavují. Schází potrava pro všechny a tak se části zbaví. A
jsme u jádra pudla! Proč zachraňovat čápata, když jim neumíme zajistit
dostatek přirozené potravy? Je to chyba ochrany všech predátorů, když
jim schází přirozená potrava a jdou pak cestou náhradní, kterou jsou
pro chovatele zvířat škodnou. Množit ikony ochrany přírody je chyba,
když nemají dost potravy a chybují ochranáři, protože jejich množením
stavy kořisti ještě snižují. Co tak nejprve namnožit kořist a až pak
množit její predátory? Tak přece koná moudrý člověk u sebe taky. Prve
se naučí hospodařit s přebytky a pak se množí. Hlupák se množí bez
zajištění dostatku potravy, kterou jiným loupí a nebo se spoléhá na
dary odjinud. Příroda je stejná a nastupuje loupež a nebo už i to
přikrmování těmi, co nechápou co je přiměřenost predace a kořisti.

Karel Zvářal
26.5.2025 20:02 Reaguje na Břetislav MachačekPodobně u kalousů aj sov (pustovka, pálenka). Ač to někteří (závistivci) označili za "chytačský článek" (4500 A.otus, 400 pustovek...), byl navýsost vědecký, neb z poměru mezi druhy šlo určit +- početnost zimujících a protahujících sov. Je to jako u každé lidské činnosti - všude se najdou hlupáci, kteří nahánějí samoúčelně počty, ale k ničemu přesahujícímu to nevede.
Břetislav Machaček
27.5.2025 09:42 Reaguje na Karel Zvářalto byl pouze článek, který zapadl do zapomnění jako tisíce
jiných? Čím jsem starší, tak mám stále více pochybností nad
mnoha lidskými činnostmi, zda mají smysl a nebo jsou pouze
něčí zábavou, která může dokonce i škodit. Ochranáři chrání
predátory a bijí se v prsa, co dokázali, ale že jim schází kořist přičítají nikoliv predaci, ale jiným. Je to činnost záslužná a nebo naopak škodlivá? Je to o způsobu pohledu na
výsledek. Víte zažil jsem pár kroužkování po odchytech do
sítí a zažil jsem i pár zmrzačených a oběšených ptáků, když
se neběželo ptáka ihned vyndat a čekalo se, až jich tam bude
více. Vytkl jsem ornitologům takové chování, že to, co já
chráním a v zimě přikrmuji, oni kvůli statistice mrzačí a
zabíjejí. Byly to sice minimální počty, ale zdá se mi, že
celkem zbytečné. Se zlou jsem se potázal a už jsem na ty
odchyty nebyl zván. Zažil jsem dokonce útok krahujce na
ptáky v sítích a jeho zmrzačení, které končilo vycpáním.
Nechci chování některých už i zemřelých lidí rozmazávat,
ale měli asi nějakou soutěž v počtu okroužkovaných ptáků,
protože ty počty mezi sebou neustále porovnávali, jako by
to bylo to nejdůležitější co dělají. Jedem mi chtěl dokonce vnutit síť na zahradu, kde ptáky přikrmuji a dostal mou
odpověď, že to je místo klidu s dostatkem potravy a nikoliv
místo k odchytu hladových ptáků v nouzi. On je taky lákal
v lese do sítí, ale malou hrstí potravy , kterou při odchytu ani ptáci nestačili zkonzumovat. Každý den trochu, aby si na krmení zvykli, ale nikoliv, aby se nasytili. On zkrmil za zimu kilo slunečnice a já dvacet, ale on byl polovědec a já
pouze kritik jeho chování.

Karel Zvářal
27.5.2025 12:58 Reaguje na Břetislav MachačekDělám to proto, protože mě to baví, neuznávám hrc sem, hrc tam, chvíli zas něco jiného - a výsledek je čistá nula. Na dnešní dobu mám svůj názor, nebudu ho zde ventilovat, ale oplácím stejnou mincí. Asi čekali něco jiného, ale s ubohými podrazáky a špinavci už nehodlám ztrácet čas.

Karel Zvářal
27.5.2025 16:53 Reaguje na Karel ZvářalBřetislav Machaček
27.5.2025 17:52 Reaguje na Karel Zvářaldotyčný neodpouští a nezapomíná. Nejste zdaleka sám, kterému se podobné věci staly. Mi kdysi nadřízený ukradl zlepšovák šetřící statisíce a ještě mne obvinil, že lžu, když tvrdím, že mi
ho ukradl. Při prvé příležitosti se mne chtěl dokonce zbavit, ale nakonec zapracovaly boží
mlýny a odměny za ten zlepšovák si ani neužil.
Mne alespoň potěšilo, že jsem lidem ušetřil
dřinu, ač jsem nebyl nijak odměněn. Lidé ale
věděli, kdo to vymyslel a kdo nápad ukradl.
Soudit s dědici se nemíním a stačí mi opravdu
jen ten dobrý pocit úspory lidské práce.

Karel Zvářal
28.5.2025 08:09 Reaguje na Břetislav MachačekTakže tak to na světě chodí pne Machačku, čím větší *****, tím více o něm víte. Nejlepší je se takovým typům obloukem vyhnout. Stačí pár solidních kámošů... a zbytek pustit k vodě.
Břetislav Machaček
28.5.2025 08:50 Reaguje na Karel Zvářalkdyž všežravcům umožnily mít po celý rok
plný stůl. Opakovaně píšu, co se stane
po jejich zrušení? Budou mít třeba čápi
tolik čápat a sílu odletět bez vykrmení
na smetištích? Co budou žrát ta kvanta
racků, havranů , kavek, vran a taky
dravců lovících na skládkách hlodavce?
Prvý rok dokončí zmar přirozené kořisti
a pak vymřou hlady za mohutného pláče
jejich ochránců. Pamatuji dobu, kdy
havrani a kavky v zimě čekaly u cest
na projíždějící koňské potahy a když
tam koně zanechali koblížky, tak se na
ně slétli. Dnes mají ZATÍM skládky, ale co po jejich zákazu? Prostě pro mnohé chráněné druhy zvířat tu není dostatek potravy, jako třeba na Slovensku pro medvědy a zarputilí zastánci samoregulace na to neberou zřetel. Zvířata jsou totiž
stejně jako lidé přizpůsobivá, když ty
koblížky nahradili odpadky, ale zdroje ubývají a leckde docela chybí. Doufám,
že se zákazu skládek dožiji a jsem zvědav, jak zareagují ochranáři. Už jsem
slyšel názor, že poruší současné dogma samoregulace a budou hladovějící ptáky
a zvířata přikrmovat. V takovém případě
začínám pochybovat o jejich zdravém
rozumu, když budou do přírody takto
zasahovat.
