https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/v-milovicke-rezervaci-divokych-koni-poprve-bojuji-o-prizen-klisen-dva-hrebci
reklama
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

V milovické rezervaci divokých koní poprvé bojují o přízeň klisen dva hřebci

1.6.2025 04:29 | PRAHA (Ekolist.cz)
Diskuse: 35
Zdroj | Česká krajina
Atraktivní souboje hřebců divokých koní o klisny mohou v současné době vidět návštěvníci milovické rezervace velkých kopytníků. Po dokončení rezervace v roce 2021 je její plocha pro dva harémy dostatečně rozlehlá a také množství klisen je větší, než by zvládl v rámci jednoho stáda udržet pohromadě jeden hřebec.
 
„Menší harémy je hřebec schopen lépe ‚kontrolovat‘, tedy udržovat je pohromadě a ubránit proti případným vetřelcům. Z minulých let navíc máme zkušenost, že velké harémy měly tendenci se rozpadat na menší stádečka, a hřebec nebyl příliš motivován klisny více korigovat a udržovat pohromadě. Což příliš neodpovídá přirozeným podmínkám,“ vysvětluje etoložka Kateřina Šandlová z Jihočeské univerzity.

Ke klisnám se připojili hřebci Niall a Anchor Kookaburra, kteří vyrostli ve fungujících harémech a mají tedy „řádné“ stádní vychování. Potom strávili několik let v hřebčích skupinách, které odpovídají bakalářským skupinám, které se přirozeně vyskytují v přírodě, a byli proto zvyklí na pobyt s dalšími hřebci a jejich vzájemné půtky a souboje. „Ty vypadají sice poměrně drsně, obzvlášť když při nich hřebci řičí. Ale díky zmíněné ‚výchově‘ ve stádě ale koně velmi dobře vědí jakou mají sílu. A kromě povrchových šrámů jsme za celou dobu fungování hřebčích skupin nezaznamenali jiná, vážnější poranění,“ doplňuje Kateřina Šandlová.

Milovické rezervace se tak ještě více přiblížila k podmínkám obvyklým v přírodě. „Zásadní je za mě krok přirozeným směrem. Dáváme hřebcům a klisnám možnost volby, která je u stád v lidské péči prakticky zcela opominutá, a to zvolit si reprodukčního partnera,“ navázala etoložka Martina Komárková z České zemědělské univerzity.

Rozdělení harémů proběhlo velmi rychle a hladce. „Když se hřebci poprvé setkali se stádem klisen, zhruba během hodiny o něco mladší hřebec Niall odvedl 18 klisen a zkušený plemeník Anchor Kookaburra pro sebe získal klisen 7,“ popsala Kateřina Šandlová dělení klisen do dvou stád. Situace v prvních dnech se přitom vyvíjela velmi dynamicky. „Další den ráno měl Niall pouze tři klisny a zbývající se podařilo získat jeho konkurentovi. Na konci dne si oba hřebci rozdělily klisny zhruba půl na půl,“ popsal vývoj v rezervaci Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.

S výjimkou krátkých soubojů o klisny je v rezervaci klid. „Oba hřebci jsou v pořádku, bez viditelných zranění. A přestože se poklidně popásají, své harémy si bedlivě střeží, přesně tak, jako u volně žijících stád. Klisny se zdají s novým pořádkem celkem spokojené a již probíhaly první pokusy o namlouvání, i když pro hřebce poněkud bolestivé,“ popsala Kateřina Šandlová.

Vývoj budou vědci dál sledovat. „Zejména úspešnost reprodukce v obou harémech a jejich stabilitu. Tedy zda a jak budou klisny mezi hřebci putovat. A jak si své harémy budou hřebci bránit, Ať už udržováním vzdálenosti, rozdělením rezervace na dva domovské okrsky nebo například zaháněním klisen od soka,“ zmínila Martina Komárková.

Vytvoření dvou harémů a jejich pohyb v různých částech rezervace by měl příznivě ovlivnit i biologickou rozmanitost v rezervaci. „Kompaktnější skupiny, které se snaží hřebci držet pohromadě, odpovídají podmínkám, které se přirozené vyskytují v přírodě,“ uzavřel Dalibor Dostál.

Ochranářská společnost Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na podporu projektů ochrany přírody může veřejnost přispět prostřednictvím portálu pomahamekrajine.cz.

reklama
foto - Dostál Dalibor
Dalibor Dostál
Autor je ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.
tisknout poslat
Dále čtěte |
Foto: Robert Stejskal Správa Národního parku Podyjí V národním parku Podyjí se po pěti letech narodila hříbata divokých koní Zubr evropský Foto: Vojtěch Lukáš Česká krajina Ve Španělsku dnes vypustili šest samic zubrů dovezených z Česka Stádo mladých zubrů Foto: Vojtěch Lukáš Česká krajina Šest zubrů odjelo z Čech do rezervace ve Španělsku. Jde o největší export těchto vzácných kopytníků v historii Česka
Další články autora |
Lupina mnoholistá Foto: pverdonk Flickr.com V Milovicích proběhla největší akce dobrovolníků na odstraňování invazní lupiny Stádo mladých zubrů Foto: Vojtěch Lukáš Česká krajina Šest zubrů odjelo z Čech do rezervace ve Španělsku. Jde o největší export těchto vzácných kopytníků v historii Česka Vypouštění zubřice z chomutovského zooparku do rezervace velkých kopytníků u Milovic. Foto: Dalibor Dostál Česká krajina Do milovické rezervace dorazila zubří samice ze Zooparku Chomutov. Zvýší genetickou pestrost stáda

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (35)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

EB

Emil Bernardy

1.6.2025 06:28
Na oplocené ploše snad 2km2 20koní?Až budou klisny rodit mohou nastat problémy.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

2.6.2025 07:18
Jsem zvědav, kdy se tam, při takové stále vzrůstající hustotě v těch koních přemnoží paraziti tolik, že bude nezbytné odčervování stejně jako u hospodářských zvířat.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

2.6.2025 07:42 Reaguje na Radim Polášek
Otčervovat je neeko.Srnčí....jestli jste myslivec,tak víte o co jde. :-(((
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

2.6.2025 08:32 Reaguje na Emil Bernardy
No, opravdu je neeko, ač tomu odmítáte uvěřit. Tak odčervování ničí hmyz, edafon, houby a na houby vázané rostliny s mikorhizou.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

2.6.2025 11:49 Reaguje na Slavomil Vinkler
Mykorhiza,příteli....
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

2.6.2025 11:51 Reaguje na Slavomil Vinkler
A neznám anthelmintikum s fungicidním účinke.Mluvíte.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

2.6.2025 14:08 Reaguje na Emil Bernardy
https://www.asz.cz/clanek/9840/zabijeji-parazity-ale-i-hmyz-kvuli-pripravkum-pro-zvirata-vymiraji-brouci-a-mouchy/#:~:text=Antiparazitika%20se%20do%20%C5%BEivotn%C3%ADho%20prost%C5%99ed%C3%AD%20dost%C3%A1vaj%C3%AD%20spolu,s%20trusem%20b%C4%9Bhem%20p%C3%A1r%20dn%C3%AD%20po%20aplikaci.
Nicméně pro houby to platí taky a dokonce i pro bakterie a snad i viry.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

2.6.2025 14:15 Reaguje na Emil Bernardy
WIKI Ekotoxicita
Zhruba 90 % ivermektinu[48], jenž je aplikováno zvířatům se může dostat na pastvinu do vnějšího prostředí skrze výkaly odčervovaných pastevních zvířat (skot, ovce, koně). Dle studie organizované FDA se ivermektin váže silně na půdu, kde dochází k jeho degradaci a nemá tak významnější vliv na hmyz, žížaly, rostliny či ptáky.[49] Naproti tomu existuje řada studií prokazující negativní vliv ivermektinu na koprofágní hmyz a rostliny.[48][50][51][52][53][54]
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

2.6.2025 16:09 Reaguje na Slavomil Vinkler
Do kravského trusu po odčervení nejdou žížaly,věc známá.To další jsou spekulace.Ivermectin se používá u nás od r..cca 1985,měl jsem ho k dispozici hned jak se dostal k nám.Za tu dobu pomohl hodně zvířatům,to je také příroda a jinde lidem.Já pracuji pro zvířata.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

2.6.2025 16:40 Reaguje na Emil Bernardy
No já vám to neberu pro lidi (domácí zvířata), ale v rezervacích, je potřeba ale opatrně.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

2.6.2025 18:16 Reaguje na Slavomil Vinkler
Viděl jste někdy umírat hříbě v bolestech při invazi škrkavkami? Já ano.Tak neškoďte śvými radami.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

2.6.2025 19:29 Reaguje na Emil Bernardy
A jak to souvisí s vypásáním rezervací? To musela být zanedbaná péče na překoňované pastvině..
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

3.6.2025 09:22 Reaguje na Slavomil Vinkler
ne.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

3.6.2025 10:11 Reaguje na Emil Bernardy
Tak to se narodilo vf Rezervaci?
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

3.6.2025 10:51 Reaguje na Slavomil Vinkler
Promiňte,ale neznáte obor.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

3.6.2025 17:51 Reaguje na Slavomil Vinkler
Už jste si položil otázku jak dlouho sere ta kráva ( kolik dni v roce) ty antiparazika? Opravdu si myslíte, že to může ohrozit přírodu?
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

3.6.2025 18:34 Reaguje na Jarek Schindler
Proč to opovržení za pomoc zvířatům?Už jste si položil otázkuz,jak se cítí třeba srnčí mající hnisavé boule plné střeččích larev pod kůží?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

3.6.2025 20:37 Reaguje na Emil Bernardy
Já přece neopovrhuji. Co je to za nesmysl. Nezdá se vám, že opovrhujete spíše vy? No zapomínáte na to, že i rostliny jsou živé a když vymizí je to ztráta biodiverzity?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

4.6.2025 21:23 Reaguje na Emil Bernardy
Kde jste přišel na to, že něčím opovrhuji? Obecně zastávám názor že když je potřeba léčit má se léčit.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

3.6.2025 20:39 Reaguje na Jarek Schindler
Je botanici dle následků odměřili, že je jedovatá asi 2-3 měsíce. A proto se doporučuje poslední odčervení asi 2 měsíce před pastvou.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

3.6.2025 20:42 Reaguje na Slavomil Vinkler
Já si nic nemyslím. Úbytek biodiverzity (hub, rostlin, hmyzu, žížal...) od následků antiparazitik je mnohokrát potvrzen. Například i psí výkaly jsou jedovaté po odklíštění asi 1/2 roku.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.6.2025 21:01 Reaguje na Slavomil Vinkler
Pane Vinklere, někdy je lepší použít selský rozum než "hltat" tendenční články. O antihelmikách se psalo souvislosti s úbytkem sýčka (má hodně žížal v potravě). Přitom na těch samých pastvinách jsou stabilní počty havranů, strak, špačků, kosů... na ně chemie nepůsobí???

Asi jste nestihl mnou komentovanou otravu labutě broky (r.19?), které měla nasáčkované v jícnu/krku jak korálky na niti ("zakázat Pb broky!").

Ve vodě hormony: pokud mají vadit rybám, proč nevadí kormoránům, morčákům, volavkám, vydře... jejich stavy utěšeně rostou, ale za mizení ryb mohou hormony. A tak bych mohl pokračovat... Papír snese všechno.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.6.2025 21:18 Reaguje na Karel Zvářal
https://avifauna.cz/reakce-stoji-za-ubytkem-ptaku-skutecne-svetelny-smog/

(papouškující, opisující) Většina nemusí mít vždycky pravdu:-)
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

4.6.2025 06:29 Reaguje na Slavomil Vinkler
Moc googlujete.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

4.6.2025 08:52 Reaguje na Emil Bernardy
A problémem navíc je, že ty informace nemusejí být ani pravdivé a mnozí je ale za pravdu považují. Osobně vždy pochybuji o tom, co není podepsané a
není podrobeno odborné oponentuře. Dnes je totiž
"odborníkem" kde kdo, ale je skutečně odborník?
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

4.6.2025 09:50 Reaguje na Břetislav Machaček
Farmakodynamika léčivých přípravků je popsaná , známá,všude uvedeny ochranné lhůty , látky metabolizuje pacient, dochází k přeměnám a degradaci ve vnějším prostředí .... známe se i z akademického prostředí,musí se zkoumat,spíše publikovat,nejlépe v impaktech,jiní nás citují,¨citujeme my,no prostě je to guláš.Aby nás nevyšplouchli jiní,dravější.A do toho senzace chtivá veřejnost.Co já vím,tak poslední opravdu průšvih byl před cca 70ti roky,thalidomid,antidepresivum.To se uvedlo do užívání správně podle tehdejších znalostí , no a nezdařilo se,to se někdy stane.....vše co děláme je pro usnadnění našeho bytí a to se celou věčnost daří.Náš věk dožití se jednoznačně zvyšuje,prodlužujeme stáří,mládí ne...a do reprodukce jdeme i jedinci pteří by před stovkami či tisíci roky nedosáhli dospělosti.Tedy populace ztrácí na fyzické,no i mentální zdatnosti,i ti méně myslící měli horší šance na přežití.
Měli bychom se více bát válek,dlouho máme falešný pocit bezpečí.
Dnes ani pes neštěkne po DDT,zachránilo mnoho lidstva od hladu,tehdy.
Pokud jde o péči o životní prostředí,tak k ekologii nás dostal doc.Jaromír Šikula,no a další,cca 1974,po maturitě.
Já se teď začetl do knihy M.Nevrlého,Chvály zadní země.K jeho Karpatské hry jsme měli také s průvodci po Rumunsku od ústeckých hortolezců.Tehdy jsme svět viděli svět my mladí mladýma očima,dnes hledíme zpět....tento oceňovaný náčelník vidí věci podobně jak já,a mnozí.Uf.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

4.6.2025 11:29 Reaguje na Emil Bernardy
... průšvih byl před cca 70ti roky,... No to byl ale poměrně krátkodobý prů..., brzo se to zjistilo. Ale když se zjištuje, že na PŔÍRODNÍ REZERVACE nepatří rezidua antiparazitik, tak nevěříte, ač jde o podobný problém.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

4.6.2025 21:34 Reaguje na Slavomil Vinkler
Po použití antiparazik se samozřejmě nějaká rezidua ve zvěřině vyskytují. Stanovená doba kdy se nesmí požívat zvěřina je potom tak do měsíce. Takže ve zvěřině to po měsíci není ale " jedovaté hovna bude zvěř srát" ještě další dva měsíce. Tak nějak jste to myslel?
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

5.6.2025 06:44 Reaguje na Jarek Schindler
Tak to není.Premix má jasně stanovenou OL na maso,u prasat 14 dní a spárkaté zvěře 28 dní,ale to je ochranná lhůta na maso,ne to,co výše diskutující uvádí.Vyloučit zvěř může jen dávku která je v tomo případě cca na tento ku minus metabolizovaný .Po tuto dobu se neloví.I na toto téma jsou tu neskutečné plky....
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

5.6.2025 12:13 Reaguje na Emil Bernardy
Ale ano, o tom celou dobu mluvím. Pokud odčervujete ( spárkatá čtyři dny) tak šesty den nemá v trusu už žádné " svinstvo". Nebo chcete jako pan Vinkler tvrdit, že kráva sere 3 měsíce "jedovatá hovna"?
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

5.6.2025 18:11 Reaguje na Jarek Schindler
To je asi pro pana Vinklera...
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

5.6.2025 21:46 Reaguje na Emil Bernardy
Ne to byla odpověď na Váš předchozí komentář.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

6.6.2025 07:03 Reaguje na Jarek Schindler
Jsem z Vaší odpovědi poněkud zmaten.V mém komentáři chyba není.I léčba parazitoz je má práce a troufám si říci,že jsem v oboru vzdělán.Farmakodynamika u anthelmintik je známá,alespoň těm,kteří o to stojí.Píšete mlhavě.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

7.6.2025 15:34 Reaguje na Emil Bernardy
Tak jinak. Napsal jsem: "po použití antiparazik se samozřejmě nějaká rezidua ve zvěřině vyskytují. Stanovená doba kdy se nesmí požívat zvěřina je potom tak do měsíce".
Souhlasíte?
No a současně jsem napsal , že kráva nasere 3 měsíce "jedovatá hovna".
Podle vás jsou snad 3 měsíce "jedovatá"?
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

8.6.2025 06:50 Reaguje na Jarek Schindler
Ale pane Jarku,to přeci psal někdo jiný ... jistě že to o čem se přeme je pitomost.
Odpovědět

Nejčtenější články

Turkmenům se povedlo snížit intenzitu požáru v kráteru zvaném Brána do pekla

Diskuse: 4

Horní nádrž Dlouhých strání dostává speciální nátěr. Ochrání ji před sluncem i mrazy

Sýčkům se v budkách na elektrickém vedení daří. V jedné z nich právě dospívá sedm mláďat

Diskuse: 14

Karel Makoň: Doba ptáčat i záhadné zmizení labutí na Vltavě aneb Týden na záchranné stanici

Středočeský kraj chystá stavbu obchvatů u plánované spalovny odpadů u Mělníka

Diskuse: 1

Anketa Strom roku zná své letošní finalisty

Miroslav Bobek: Třikrát z Návratu divokých koní

reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist