Jak a proč pečovat o staré stromy v lese? Vysvětlí páchník hnědý

Rozvolnění - prosvětlení pomůže každému lesu.

jenže obětí " rozvolnění" jsou hlavně ty staré stromy... nehledě na to, že staré stromy, aby člověk v hospodářsky zaměřeném lese pohledal.

další problém je, že většina lesa jsou monokultury a mění se to velice pozvolna či vůbec...

Ano máte pravdu monokultury. Jenže to jsme vytvořili my lidé. My potřebujem spoustu dřeva. Je tam od toho lesník, který se má o les starat a dohlížet na jeho zdravotní stav. Zauta toho moc neuvidí, viz kůrovec u LČR. PODÉL CEST JE JEŠTĚ LES A ZA NÍM PLANINA. ZA DALŠÍ. Přeměna by měla trvat několik generací, ale LČR vyvolanou kalamitou zničili les, ale nikdo z něj moc nepoužije po domu min třiceti let. Proto se to mělo měnit velice pozvolna. A mimochodem odkud budem brát dále řezivo? Možná dovezem z Německa, Rakouska a jak draho vidíme již dnes. Mi přišli o les, který byl bohužel blízko LČR a kde vzít dřevo na králíkárnu, plot a jinou opravu. Prkno za kolik dnes vyjde. Tak takto se přeměna nedělá. Ano les je dlouhověká záležitost a tak se k němu mělo přistupovat, ne vypěstováním a hájením brouka.

Ona ta soutěž o voliče ovlivnila vše okolo. Je
třeba se zamyslet, kterých lze získat nejvíce a
odkud. Nejvíce je jich ve městech a není jejich prioritou pole, či les jako výrobní prostředek
dávající práci a živobytí. Jim dovozy nevadí a
bezzásah s hnitím dřeva k postavené králíkárny
v lese. Oni mají jiné starosti a tak se klidně
přikloní k programu udělat z lesů pralesy a
z polí plantáže na biomasu pro energetiku. Je
to třeba umně těm voličům vnutit a pak tu
papouškují bláboly o bezzásahu a nicnedělání,
jaké tu bylo před hospodařením lidí. Oni si
totiž neuvědomují, že i ta města a jejich
současná povolání by nebyla bez půdy a lesů
z nichž pochází současné bohatství společnosti.
Rovněž tak by na tu zábavu a jiná povolání
nebyl čas bez intenzivního hospodaření včetně
monokultur s kvalitní kulatinou takřka z 90%
a nikoliv náhodná kvalita v pralese leda 10%.
Kdysi v pralese musel dřevař takový strom
pracně vyhledat a změtí zbývajícího porostu
dopravit na stavbu. Později si takové stromy
cíleně pěstoval stejného stáří a kvality na
jednom místě s jednodušší dopravou a s pilou.
Je to jako v zemědělství, kde už nesbírali
náhodně vyrostlé klasy obilí, ale oseli pole,
aby jich část mohla šít boty, oděvy, kovat
pluhy a motyky. Intenzivní zemědělství a lesní
hospodářství umožnilo vznik jiných řemesel a
taky zábavy ve volném čase. Idioti si myslí,
že se dá vše dovážet a nebo produkovat postaru
s nízkou efektivitou, ale to by museli opustit
školy, úřady a vědecká pracoviště a produkovat
potraviny vlastními rukama a vyhledávat v
pralese z 1000 stromů 20 na dům. Je to dáno
odtržeností lidí od práce v přírodě, když básní
o výběrové těžbě a v životě nekáceli strom v
zápoji a netahali jeho dřevo z neuklizeného
lesa se spoustou padlých a mladých stromů,
keřů, maliní a ostružiní. Na průběrnou těžbu se
nikdo nehrne na rozdíl od těžby plošné a navíc
v monokultuře, kde se kácí jako když se kosí
pole strom vedle stromu bez nebezpečí věšáků
a jiných nebezpečných situací. Kdysi takovou
těžbu lesníci nabízeli za dřevo zdarma a třeba
ve skalách nad řekou na to nemohli nikoho ani
sehnat. Ty sny o náletových různověkých směsích
jsou sny těch, kteří tu dřinu nikdy nezakusili
a vidí ji romanticky z pohledu někoho, koho les
neživí. Já osobně prosazuji to, co v mém okolí
praktikovali lesníci minimálně 70 let a to jsou
kotlíkové monokultury, které se mozaikovitě
sázejí, pěstují i kácejí. Každá část lesa je
sice monokulturou, ale jinou. Tam jsou dva ha
30 letých borovic, tam 20 letých dubů, tam zase
50 letých buků atd. V lese se tak kácí každý
rok nějaká část a ta se taky osází a oplotí.
Po čase zase jiná a tak to funguje bez toho,
že by se po celém lese těžil jeden strom tam, jiný támhle a nebo les celý sakumprásk. Těžba
monokultury v tom ostrůvku je snadná, je taky
možná strojně a ve zbytku lesa je klid do
doby, než přijde jeho čas.

U nás Lesy Města Brna kácely výběrově pomocí harvestoru a velice rychle a šetrně k podrostu i okolním stromům. No nebylo to na strmých skalnatých svazích.

Samozřejmě, brouci a entomologové budou určovat podobu lesů.

Je nezbytné upřednostnit mimoprodukční funkce lesa — ochranu půdy a vodního režimu, regulaci klimatu a kvality ovzduší, podporu biodiverzity, rekreační a zdravotní přínosy i jeho estetickou a krajinotvornou roli. Tomu odpovídá také výběrné, tedy ekologicky šetrné, hospodaření.

Les není nástroj, který lze libovolně využívat; jeho redukce na pouhý ekonomický zdroj je výhradně důsledkem lidského přístupu.

Les byl, je a bude ještě velmi dlouho jedním z nejdůležitějších a nejkomplexnějších ekosystémů, které "máme k dispozici". Podle mého nejlepšího vědomí a svědomí nesmí být vystavován libovůli ani krátkodobým vrtochům lidské společnosti.

Samozřejmě. V počáteční větě máte pravdu. Ale nejničivější libovůle a vrtoch je v podmínkách Česka bezzásah.

Hlavně je nutné upřednostnit vládu té správné strany, pokud možno i v ústavě, aby dohlédla nejen na přírodu. Ekonomické zájmy a zaměstnanost musí jít stranou.