https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/nejen-pece-o-krajinu-ale-take-uchovani-kulturni-pameti.na-severu-cech-obnovuji-sady-se-starymi-odrudami-ovocnych-stromu
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Nejen péče o krajinu, ale také uchování kulturní paměti. Na severu Čech obnovují sady se starými odrůdami ovocných stromů

3.12.2025 05:52 | PRAHA (Ekolist.cz) | Jana Kasaničová
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto | Joanna Nix-Walkup / unsplash.com
O obnovu starých sadů se snaží Fakulta životního prostředí UJEP ve spolupráci s Muzeem v přírodě Zubrnice. Projekt má několik částí: výsadbu nových stromů historických odrůd, aktivity pro veřejnost, například procházky po zaniklých sadech, které dnes sice plodí, ale nejsou aktivně využívány. Nově k obnově jednoho ze sadů přispěje i diplomová práce studentky programu Obnova krajiny Zuzany Pfeiferové.
 
„Naše muzeum v přírodě nespravuje jen historické stavby, ale i pozemky, kde jsou zachovány historické odrůdy ovocných stromů. Spolupráce s fakultou nám umožňuje odborně uchopit problematiku těchto stromů a zapojit veřejnost do jejich obnovy,“ vysvětluje Ivana Mikulecká, ředitelka Muzea v přírodě Zubrnice.

Zuzana Pfeiferová se ve své práci zaměřila na konkrétní pozemek ve správě muzea, kde historické prameny a letecké snímky ukázaly původní rozsah sadu.

„Při srovnání se současným stavem jsme zjistili, že většina stromů zanikla. Moje práce přináší inovativní návrhy, jak obnovit počet ovocných stromů a zapojit do procesu i veřejnost, například prostřednictvím iniciativy ‚Adoptuj si strom‘,“ popisuje absolventka.

Projekt podporuje nejen ekologickou obnovu krajiny, ale také uchování kulturní paměti. Staré odrůdy jablek, hrušek, třešní a švestek jsou cenným dědictvím, které muzeum pomáhá uchovat a prezentovat veřejnosti. V muzeu funguje i historická sušárna ovoce, kde lze zpracovat až 240 kg ovoce najednou, čímž se zachovává jeho hodnota a návštěvníci mají možnost poznat tradiční metody hospodaření.

„Zuzanina práce nám poskytuje cenné informace o historickém sadě a jeho obnově, což je pro nás při péči o toto území neocenitelné,“ dodává Ivana Mikulecká.

Fakulta se snaží, aby závěrečné práce studentů byly aktivním výzkumem, který je užitečný a může reálně něco změnit. Návrat starých odrůd stromů do krajiny přispívá k zachování kulturní i přírodní paměti regionu.


reklama

 
foto - Kasaničová Jana
Jana Kasaničová
Autorka je tiskovou mluvčí Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (12)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.12.2025 07:48
Staré sady přispívají mj i k udržení diverzity. Kontrolní otázka: jestlipak víte, kde přezimují kukly motýlů? No přece v dutinách stromů, které moderní polokmeny a čtvrkmeny nemají! Takže dutiny stromů neslouží jen ptákům či netopýrům, ale i - či především - hmyzu. A kdo má rád motýle, určitě staré sady likvidovat nebude, příp bude zakládat nové vysokmenové sady. P.S. ne vše staré patří do šrotu... A jinak píši za 1:-)
Odpovědět
ss

smějící se bestie

3.12.2025 10:48 Reaguje na Karel Zvářal
1*
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

3.12.2025 09:59
Jenomže když se říká a, mělo by se říkat i b, a to je sečení trávy a sklízení sena nejlépe po několi částech a případné i částečné vypalování... A to se z provozu starého sadu neuhradí.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.12.2025 11:33 Reaguje na Slavomil Vinkler
Až tak důsledně kopírovat stařečky sekající denně či obden pro králíky nemusíme (dnes kvůli moru krmí většina jen suchým), ona i ta vysoká/"stará" tráva je bohatá životem. Stačí posíct (i sekačkou) před sklizní ovoce a hmotu využít klidně i do bioplynky, lépe však jako mulč pod stromy.

V červenci jsem mohl porovnat množství hmyzu na nesečeném porostu a čerstvě posečeném. Člověk, kterého jinak chválím i za tu trochu ponechanou přírodě, mě přesvědčoval, že využívají i to posečené - říkám ne, jen přeletují a odpočívají tam. Poměr 10:1 snad mluví jasně.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

3.12.2025 16:15 Reaguje na Karel Zvářal
No to máte pravdu. Nicméně se to neseče a nebo nevypaluje pro přímou podporu, ale aby se udržel nezarostlý biotop. A příští rok se hmyz nastěhuje do nového. To musí mít ale odkud.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.12.2025 17:57 Reaguje na Slavomil Vinkler
Jsem přítel stařiny, neb černozem vznikla právě díky ní. V dětství jsem rád odpočíval/ležel v trávě a pozoroval ten měšťákovi utajený vesmír drobného hmyzu. Další rok na tom místě vyrostla nová tráva, i bez vypalování, a celý cyklus hmyzího pinožení se opakoval. Takže pokud mnohými adorovaný bezzásah, tak v případě lučního porostu jsem pro. Takových míst je však v dnešní době poskrovnu.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

3.12.2025 20:43 Reaguje na Karel Zvářal
Luční bezzásah je odzkoušený v Bílých karpatech s katastrofickým dopadem. Nicméně pokud pozorujete kratší dobu, tak do 10 let po ukončení péče, tak nejsou degradace výrazné. Zřetelné je to tak po 30/50 letech.
https://bilekarpaty.aopk.gov.cz/pece-o-prirodu
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

4.12.2025 07:19 Reaguje na Karel Zvářal
Suchým těch pár zbývajících králíkářů krmí kvůli usnadnění práce.Koupit 1x za rok balík sena za 1tis.Kč je snadné.Proti moru králíků je snadná vakcinace.A pane Karle,ti stařečkové byli za našeho dětství padesátníci.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

4.12.2025 07:53 Reaguje na Emil Bernardy
Tím se měly na mysli staré časy, kdy se mj věřilo, že čerstvé je lepší (zvířata berou paši s chutí). Tu větu mám od chovatele, ten od veterináře - zkráceno a převedeno do češtiny - snížení rizika zoonóz.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

4.12.2025 11:09 Reaguje na Karel Zvářal
Jasně,ale nákaza si snadno najde jiné cesty.Spíše se musí umět krmit zeleným,různá zralost píce,určitě kokcidiozy.A všichni na venkově víme,že nakrmit prase je snadné,králíka ne.
Odpovědět

Jan Šimůnek

3.12.2025 10:10
Bylo by záhodno od těch starých odrůd dělat i stromky. Zájemci by se určitě našli mj. mezi chalupáři, kde by to doplnilo případný "retro" styl celé nemovitosti. Nehledě k tomu, že řada těch odrůd dává opravdu chutné plody s jakými se moderní odrůdy nedokáží měřit.
Odpovědět
LB

Lukas B.

3.12.2025 10:30 Reaguje na Jan Šimůnek
ale jo, holovouský malináč, panenské nebo řehtáč (například) na semenáči k chalupě, kde to nebude mít hnojení, postřiky a řez bude přováděn neodborně a nepravidelně je docela dobrý nápad, a bude se pod tím pěkně v létě sedět a občas to i dá úrodu.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist